Časopis Myslivost

Listopad / 2018

Agri Nostra - Snažíme se do krajiny vracet život

Myslivost 11/2018  Lubomír Hajný
V okolí města Hlučína působí parta nadšených lidí, kteří před několika lety založili občanský spolek Agri Nostra. V České televizi jsem viděl zajímavou reportáž o tomto spolku a jejich činnosti pro přírodu. Do nedalekého Hlučína jsem se v parném srpnovém dni vypravil. Milou průvodkyní mi byla Magda Kleinová.
Scházíme se nedaleko Hlučína u areálu zemědělského družstva. Stojíme na okraji pole, které sahá až k horizontu. V celém okolí je vidět pouze suchá zemina, odhadem možná více než 100 hektarů. Díky suchu na poli zatím nic neraší a není divu, že zde není vidět žádnou zvěř. Popojdeme kousek dál po polní cestě a za stohem je kus zeleného remízu s tůněmi. V tom vyprahlém suchu je to místo, kde je život.

obr-2.jpg
 
Jaký byl prvotní impuls k založení spolku, proč jste se rozhodli pečovat o přírodu?
Jeden náš člen před lety zdědil pozemky v okolí Hlučína, na kterých se rozhodl realizovat opatření, která budou přínosná pro přírodu. Postupně se sešlo více stejně smýšlejících lidí, kteří vlastní pozemky v okolí a vytvořili jsme spolek Agri Nostra. Chtěli jsme a stále chceme změnit ráz zemědělské krajiny, hlavně do ní vrátit život a prvky, které zde vždy byly.
 
Členové tedy dali k dispozici své pozemky?
Ano, dali je k vytvoření tůní a prostorů, kde se nebude intenzivně zemědělsky hospodařit. V okolí takové klidové zóny se začala rozrůstat tráva a do míst se vracel život.
 
Stojíme na kraji pole, které má více než 100 hektarů. Nikde ani remízek, jen hnědé pole, bez jediného krytu nebo vodoteče….
A to je přesně náš problém v okolí Hlučína. Velké půdní celky a hlavně neprostupnost krajiny. Skoro všechny polní cesty se ztratily, byly rozorány. Dnes je prakticky nemožné dostat se z jedné strany města na druhou, když nechceme jít po velmi frekventované hlavní silnici. Veliký půdní celek mnohdy nejde nijak obejít.
 
Předpokládám, že vás trápí také málo druhů plodin, které zde zemědělci pěstují…
Bohužel se střídá převážně pouze řepka, kukuřice, pšenice, a to je pro přírodu málo. U nás je velký nedostatek luk. Prakticky veškerá půda je orná a kousek louky je u nás velká vzácnost.
 
Moje další otázka nemůže mířit jinam než k dotazu na spolupráci s místními zemědělci.
V okolí Hlučína působí dva velcí zemědělci, kteří obhospodařují prakticky veškeré pozemky. Když chceme cokoliv v přírodě změnit, musíme nejprve získat pozemky a vypovědět stávající nájemní smlouvy. Zemědělci jsou vcelku vstřícní, jen máme jiný problém.
 
A ten je?
Se samotným zemědělcem, který má pole v nájmu, problém není. Ten nastává až se samotným řidičem traktoru, který ne vždy přesně ví, kde se vyjmuté pozemky nacházejí. Často jsou přiorány a upraveny opět jako pole. Několikrát poté musíme za zemědělcem zajít, aby sjednal nápravu. A povětšinou to končí osobním setkáním přímo u vytýčeného pozemku. Proto doporučuji, aby se při vyjmutí pozemku jednalo na místě, aby bylo vše jasné hned od začátku.
 
Jak se zemědělci tváří na rozdělení samotných půdních bloků?
To bohužel většinou negativně. Zatím máme pocit, že zemědělci nepochopili, proč je dobré velké půdní celky rozdělit na menší. A mnohdy prostě nechtějí dělit velký půdní blok, na kterém se hezky hospodaří, ale bohužel pro přírodu je to špatně. A jsem ráda, že si začíná i veřejnost všímat, jaká situace v přírodě aktuálně je.
Ideální je mít tedy vlastní pozemky?
Přesně tak. Dnes se bohužel bez vlastních pozemků už neobejdeme. Proto nabádáme všechny, kteří chtějí pro přírodu něco udělat a vhodné pozemky mají, aby je dali k dispozici. Bohužel zatím je to jediná cesta, jak do přírody přinést nové prvky, když zemědělci sami nic dělat nechtějí.
 
Jak řeší váš spolek problémy se získáváním pozemků?
Pozemky jsme zatím získali většinou od členů našeho spolku. Ale snažíme se přesvědčit místní hlučínské rodáky, aby nám pozemky poskytli. Takto se například povedlo přesvědčit místního podnikatele, který dal k dispozici přibližně hektarový pozemek, na kterém jsme vybudovali tůně a okolí jsme nechali zarůst trávou. Vznikl tak ostrůvek života mezi intenzivně obdělávanými zemědělskými pozemky.
 
Právě když jsem se chtěl zeptat, zda tůně navštěvuje zvěř, vylétá hned od první bažantí slípka s přibližně deseti již odrostlými kuřaty….
Vidíte to na vlastní oči, k tůním chodí bažanti, zajíci, srnčí, ale taková tůň není určená jen pro zvěř. Jsme rádi, že se v okolí vyskytuje drobné ptactvo, hmyz, že je zde život.
 
Jaká je působnost vašeho spolku? Jen tady na Hlučínsku a nebo i někde dál?
Krajinu se snažíme měnit především v okolí města Hlučín, ale občas nás oslovi i někdo z větší dálky, že by chtěl realizovat něco v přírodě a ptá se nás na zkušenosti a rady. Jako příklad bych mohla uvést Severomoravské vodovody a kanalizace, se kterými již několik let spolupracujeme.
 
Pochlubte se tedy, co se vám podařilo zrealizovat v okolí Hlučína?
Vybudovali jsme klidovou lokalitu U Cihelny, s celou řadou biotopů, například jsou tam dvě tůně, rákosina, remízek a také přibližně půlhektarová květnatá louka. V lokalitě je umístěno zařízení pro hmyz, zásyp pro zvěř. Je to místo, kde má zvěř a živočichové klid.
Vybudovali jsme rovněž dvě tůně v lokalitě Okrajová, každou o velikosti 10x12 metrů a v okolí tůní opět vznikl klidový prostor.
Zatím poslední naší akcí bylo vyhloubení dalších tůní na pozemcích soukromého vlastníka, který pozemek pro tuto činnost uvolnil.
A abych nezapomenula, v lokalitě U Cihelny jsme pro veřejnost vybudovali naučnou stezku, která na šesti informačních panelech podává informace pro návštěvníky tohoto místa. Informace pro veřejnost máme u každé naší lokality, aby lidé věděli, co se před nimi nachází.
 
Jaké jsou další činnosti spolku kromě přímé péče o krajinu?
Zapojujeme se pravidelně do akce Ukliďme Česko. Snažíme se děti motivovat k tomu, aby se dívaly kolem sebe a vnímaly problémy, které příroda má. Úklid části katastru probíhá ve spolupráci s městem Hlučín.
 
A co s myslivci, s těmi nespolupracujete?
S našimi myslivci si zatím společnou cestu hledáme. A je to škoda, protože jen pár kilometrů odtud v Darkovičkách jsou myslivci velmi aktivní. Zakládají remízky, větrolamy, budují biopásy, zvěřní políčka. S myslivci jsme v přírodě na jenom místě a je to škoda, že zatím nespolupracujeme. Ale věřím, že se to změní k lepšímu.
 
Prozraďte mi prosím na závěr vaše plány do budoucna.
Chtěli bychom, aby se zmenšily půdní celky a hlavně aby se obnovily základní polní cesty. Určitě bychom chtěli založit větší louku. Už se rýsuje přibližně hektarová plocha. A také chceme bojovat ve spolupráci se zemědělci proti suchu výstavbou nových tůní a mokřadů a lepší péči o půdu.
A také bychom byli moc rádi, kdyby se zlepšila spolupráce s myslivci, abychom si se zemědělci a s myslivci sedli a domluvili se, co uděláme společně pro přírodu. Chceme hledat kompromisní řešení, protože víme, že například zemědělci se svoji činnosti živí, nemůžeme je nějak ekonomicky omezovat, je to jejich podnikání. Chceme najít nejen se zemědělci zlatou střední cestu, společnými silami udělat pro přírodu co nejvíce, ale tak, abychom nikoho existenčně neohrozili, aby se cítili všichni spokojeni.
připravil Lubomír HAJNÝ
vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 12:39 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...