Časopis Myslivost

Listopad / 2018

Hony na drobnou zvěř jako příležitost pro zvyšování přírodní hodnoty honiteb

Myslivost 11/2018, str. 12  Petr Marada
Podzim je období mysliveckého roku, které je spojeno s pomyslným bilancováním, jak se nám v honitbách daří „dělat“ myslivost, jak se nám daří hospodařit se zvěří. Ano, probíhají podzimní hony na drobnou zvěř, tu více, tam méně… Ve významné části našeho státu, především však v lesních honitbách, v rámci kterých se „nezazvěřuje“ bažanty z farmových (polodivokých) chovů, se drobná zvěř, kromě několika zajíců, jak myslivci říkají „na tombolu“, neloví. I když se o tom již dnes tak hlasitě nemluví, tam, kde se drobná zvěř ještě loví, velká část účastníků lovu včetně hospodáře honitby upíná pozornost na to, co se objeví na výřadu. Pomyslně se jedná o „jakési“ vysvědčení, které chce mít každý myslivecký hospodář co nejlepší.
 
Nic na tom nezmění ani již dnes téměř běžná poznámka hospodáře při nástupu před a po lovu, která zní: „Hlavně, že se sejdeme s kamarády a že jsme den bez újmy a ve zdraví zvládli.“ Přitom je bohužel stále častější, že výřadu honu na drobnou zvěř stále více dominuje „náhodně“ zatoulaná černá zvěř a také vyšší počet ulovených lišek. Následuje halali, vytahují se mobily, dokumentuje se úlovek a myslivci si vyměňují zážitky. Nejčastější otázka, která zaznívá po honu, zní: „Co jste střelili?“
Vždy, když se mě někdo takto ptá, pokládám otázku, co tazatel chce slyšet. Ano, až na malé výjimky, chtějí všichni slyšet druhy a počet kusů na výřadu. Tajně doufám, že někdo zavolá a zeptá se: „Ahoj, jaký byl lov, jakou mají honitbu, co jsi viděl zajímavého, kdo tam s vámi byl, a co se vůbec ulovilo?“ Bohužel, zájem většiny současných českých myslivců je stále jen „Co jste střelili….?“
Přitom právě na tradičních mysliveckých akcích lze získat daleko více, než jenom střílet a následně informovat, co jsme střelili…
 
Využijme příležitost společného lovu k posouzení honitby
 
V průběhu honů na drobnou zvěř se nám totiž nabízí ideální možnost monitorovat početní stavy zvěře. Je až s podivem, že není tato aktivita řádně zdokumentována a vyhodnocena. Není přece až tak důležité, co se střelilo, ale co se vidělo. Zajímavé by bylo sumarizování zvěře po honu v kategoriích bylo viděno a bylo uloveno. Právě u drobné zvěře, která je indikátorem zdravotního stavu přírody by bylo zajímavé, takové to informace mít.
Zcela jistě by bylo možné daleko efektivněji přijímat další opatření ne pouze s ohledem na další možnosti lovu, ale především s ohledem na další možnosti chovu.
Významným benefitem společných honů na drobnou zvěř je už samotná procházka po honitbě s tím, že můžeme pozorovat a vnímat různé interakční a krajinotvorné prvky, biocentra, biokoridory přímo v kontextu s tím, jak drobná zvěř tato stanoviště využívá, ať již za účelem krytu, klidu, potravní nabídky či orientace.
Dají se využít i chvilky při čekání na střeleckém stanovišti na zahájení leče, pozorovat okolí můžeme i při zavádění leče, a nebo při přesunech mezi lečemi. A mnohdy pozvaní účastníci honu z jiných částí republiky, lovečtí hosté, vidí honitbu trochu jinýma očima než my domácí. Buďme za to vděčni.
Kromě sumáře viděné a ulovené zvěře by zcela jistě prospěly následnému hospodaření též komentáře účastníků lovu, co se jim v honitbě líbilo, kde jsou slabá místa, jaké je při celodenní procházce honitbou napadly podněty pro zlepšení přírodní hodnoty honitby.
Jsem si plně vědom toho, že se zvláště konzervativní myslivci budou „mračit“ po přečtení těchto řádků s ohledem na zavedené myslivecké zvyky a tradice. Jsou zvyklí totiž z minulosti přijímat pouze chválu a chlubit se počtem kusů na výřadu, nechápou, že společný lov v honitbě je pro ně také vlastně jakousi zkouškou či inventurou před pozvanými účastníky honu. A tak chtějí slyšet jen pochvaly, jakákoliv diskuse zavánějící kritikou bývá v maximální míře potlačena. Pokud se však budou „zavírat oči“ před objektivní zpětnou vazbou, nebudeme mít lepší budoucnost.
 
Soutěž „Honitba roku“
 
Je snad již dostatečně známo, že se Českomoravská myslivecká jednota rozhodla oceňovat myslivce, spolky, honební společenstva, všechny ty, kteří příkladně v rámci mysliveckého hospodaření zvyšují přírodní hodnotu svých honiteb. Za účelem informování odborné i laické veřejnosti o těchto významných aktivitách byla založena a je organizována již čtvrtým rokem soutěž „Honitba roku“.
Hodnotitelé, kteří jsou členy Ekologické komise ČMMJ, i v roce 2018 vyhodnotili a doporučili k ocenění příkladné myslivecké hospodáře.
V kategorii lesní honitba roku byl za rok 2018 oceněn Školní lesní podnik Masarykův les Mendelovy univerzity se sídlem ve Křtinách.
V kategorii smíšená honitba to byl Ing. František Hájek z Čilé a konečně v kategorii aktivit v polních honitbách byl oceněn za příkladné aktivity Zbyněk Ondrák z Podivína.
Účast v soutěži je podmíněna tím, že účastníci - úspěšní realizátoři opatření v krajině - se na www.honitbaroku.cz prezentují, jaká opatření pro vylepšení ekosystému svých honiteb prováděli, jak je prováděli, na základě jaké projektové dokumentace a také z jakých finančních prostředků. Jednoduše řečeno, úspěšní poskytují dalším mysliveckým zájemcům své know how, jak na to.
Vzhledem k tomu, že díky soutěži „Honitba roku“ získávají myslivci aktuální potřebné informace a pozitivní příklady, jak zvyšovat přírodní hodnotu životního prostředí s ohledem na požadavky zvěře, budeme v soutěži pokračovat.
Od 1. 11.2018 do konce kalendářního roku 2018 je možno podávat návrhy na nominace či ocenění. Přesný postup je možno najít právě na adrese www.honitbaroku.cz.
A tímto se vracím vlastně na začátek příspěvku. Pokud tedy právě na honu drobnou zvěř někteří z vás usoudí, že honitba nebo aktivita, kterou poznali, je příkladná, mohou nominovat, mohou dát tip.  Je potřeba ukázat příklady z praxe, a nejedná se jen o nějaké rozsáhlé a finančně náročné úpravy v krajině, je třeba ocenit a vyzdvihnout i menší a skromnější projekty. Každá, ať už větší a zásadnější, nebo jen drobná a místní aktivita, krajině a zvěři prospěje, pomůže zase posunout pohled na myslivost dál jako důkaz zodpovědného přístupu ke krajině a zvěři ze strany myslivců.
 
Vzdělávací a informační akce ČMMJ
 
Pokud však honitbu k ocenění nenajdete, nezoufejte. Naopak, pokud objevíte potenciál k ozelenění, jste též na dobré cestě. Ekologická komise ČMMJ v rámci projektu podpory drobné zvěři bude pravidelně publikovat na stránkách našeho časopisu konkrétní postupy, jak honitbu ozelenit. Poskytovány budou informace ověřené na základě praktických zkušeností a výzkumných aktivit. Pozornost bude zaměřena především na postupy vztažené k těmto tématům
Drobná zvěř a …
zakládání krmných a nektarodárných biopásů (současnost a budoucnost),
... zatravňování údolnic orné půdy,
... zakládání mokřadů a tůní,
... biokoridory,
... extenzivní ovocné sady,
... zalesňování obtížně obhospodařovatelné půdy,
... polní cesty,
... stávající praxe při aplikaci pesticidů
... zemědělská technika
Neopomenuta budou též témata jako například Speciální pícninářské směsky pro kompenzační plochy se zaměřením na drobnou zvěř.
Ke všem tématům bude poskytnuta též informace, jak tyto aktivity financovat.
Období listopadu a prosince je ideálním obdobím pro analýzu honiteb a pro přípravu projektů tak, aby mohly být v období následujícího kalendářního roku realizovány.
Informace o oceněných honitbách a postupy prezentované na stránkách tohoto časopisu budou vhodně doplňovány semináři, které bude na základě pozitivních zkušeností ČMMJ organizovat u příležitosti pořádaných výstav a kulturních akcí. Věříme, že ti, kteří budou chtít skutečně zvyšovat přírodní hodnotu svých honiteb, potřebné informace a postupy najdou.
Dr.Ing. Petr MARADA,
Komise pro ekologii ČMMJ, MENDELU
Publikace vznikla na základě podpory při řešení projektu QJ QJ1630422 s názvem „Ochrana půdy formou optimalizace prostorových a funkčních parametrů prvků krajinné struktury v pozemkových úpravách“
vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 12:39 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...