Časopis Myslivost

Listopad / 2018

Problémy spojené s divočáky

Myslivost 11/2018, str. 20  SZTW
Korektní odhad počtu kusů a správný poměr pohlaví jsou v řádně vedeném chovu divokých prasat základem pro zdárné myslivecké hospodaření s touto zvěří. Naše případné chyby budou mít v budoucnu vliv na zvětšení populace černé zvěře. V souvislosti s výskytem afrického moru prasat a jeho šířením v Polsku a také v souvislosti s diskuzemi o přístupu k managementu černé zvěře, mi dovolte přinést několik poznatků od našich severních sousedů. Africký mor prasat se do Polska dostal v roce 2014. Ze dne na den se jeho oběťmi stali myslivci, protože je to prý jejich zásluhou, že se černá zvěř v Polsku přemnožila. Všichni si uvědomili, že nákaza se bude šířit dále, a proto ministr životního prostředí nařídil redukci populace divočáků.
V únoru letošního roku dostali pracovníci polských státních lesů příkaz, aby upravili několikaleté plány lovu černé zvěře. Cílem tohoto opatření bylo nařízení směřující ke zmenšení populace divočáků na území celého státu, což bezprostředně vyplývá ze strategie boje s africkým morem prasat. Na celém území Polska se prý musí dosáhnout takové hustoty zmíněné populace, při které by jeden kus černé zvěře připadal na 1000 ha!
V posledních desetiletích se také pro polské myslivce stal lov divočáků oblíbenou činností. Početnost černé zvěře stále rostla, bylo to i díky péči „specialistů“, kteří metody chovu „přivedli k dokonalosti“. Koncentrovali se přitom hlavně na přísné hájení bachyň. Spojencem se v tomto „úsilí“ stali rovněž lesníci, kteří přistupovali k černé zvěři velmi uctivě, nakonec vždyť lesníci nějaké zásadnější škody zvěří nepociťovali, navíc jsou naháňky atraktivní příležitostí pro lovecké hosty.
Nárůst početnosti černé zvěře měl ale logicky za následek stále častější konflikty se zemědělci, každoročně narůstala úroveň výše náhrad za škody způsobené divočáky. Řada mysliveckých spolků sice na tuto situaci reagovala zvýšením odstřelu černé zvěře, avšak při dodržení dříve vypracovaných „zásad“. Došlo tím jen k dalšímu narušení poměru pohlaví, zvýšení počtu bachyní a početnost populace místo toho, aby se zmenšovala, nadále narůstala.
 
Efektivní chov?
 
Současné myslivecké hospodaření musí být založeno na hospodárném chovu jednotlivých druhů zvěře – se zvláštním důrazem na slovo „hospodárný“. Navíc zde platí, že toto hospodaření nemůže být odtrženo od nejnovějších vědeckých poznatků.
K nejdůležitějším parametrům, kterých užíváme při vypracování návrhů hospodaření s přírodními zdroji, patří kapacita prostředí. Tento pojem vyjadřuje úroveň maximální hustoty zazvěření určitým druhem zvěře v konkrétním prostředí. Základním požadavkem je, aby příslušný druh nenarušil rovnováhu dané biocenózy.
Stále častěji se dnes setkáváme ještě s jiným druhem kapacity. V tomto případě se jedná o „kapacitu hromadnou“, tedy o stav, kdy po překročení horní hranice únosné početnosti zvěře, dochází mezi zvěří a lidmi ke konfliktům, které se vymykají kontrole.
 
Černá zvěř způsobila v Polsku opravdu hodně problémů, její početnost od počátku devadesátých let systematicky roste – v období posledních dvou dekád téměř čtyřnásobně! Přitom jak známo jsou divoká prasata neobvykle přizpůsobivým druhem zvěře – v současnosti se divočáci vyskytují téměř ve všech oblastech Polska, a to včetně ploch městské zeleně a míst, která bezprostředně sousedí s lidskými sídlišti.
Hlavní příčinou tohoto jevu jsou změny v zemědělském hospodaření. Jedná se především o radikální změny týkající se struktury obdělávání kukuřice a nárůst podílu kukuřice na osévaných plochách. Divočáci tím získali celoroční přístup ke zdroji potravy, který je mimořádně bohatý na energii. Důsledkem konzumace takové potravy je nárůst tělesné hmotnosti.
Navíc bylo zjištěno, že na zbytcích kukuřičných palic, které se rozkládají v půdě, jsou přítomny mykotoxiny. Jestliže je černá zkonzumuje, účinkují následně na změny pohlavního cyklu.
Důležité jsou rovněž klimatické vlivy. Zkrátilo se období, kdy se vyskytuje souvislá sněhová pokrývka, k tomu se přidružují příznivé atmosférické podmínky v průběhu zimy. Vymizely v podstatě choroby divočáků (kromě AMP) a chybí přirození nepřátelé.
Všechny dříve uvedené jevy zapříčinily problémy, které nyní vystupují v celé Evropě do popředí v souvislosti se snahou o efektivní chov této neobvykle inteligentní zvěře.
 
Polští myslivci však i nadále zůstávají věrni reálným možnostem redukce početnosti divokých prasat, byť deklarují snahu omezit početní stavy této zvěře a rovněž se snaží dbát o dodržení poměru pohlaví. V současnosti platné právní normy na úseku myslivosti nařizují majitelům honiteb, aby prováděli sčítání veškeré lovné zvěře včetně divočáků. Všichni si musí uvědomit, že nesprávný odhad skutečného ročního přírůstku a špatný odhad poměru pohlaví musí ve svém důsledku reálně vyvolat mnohem vyšší cílový stav černé zvěře, než je vykazován v mysliveckých plánech lovu.
V mnoha honitbách je ale stále lov černé zvěře spojen se selektivním plánováním, kdy se lov soustřeďuje pouze na odstřel kňourů, lončáků a letošáků při současném šetření bachyní, a to i přes legálně stanovený systém trestů a zákazů. Není se tedy čemu divit, že je stálý nárůst odstřelu, který se však na početnosti populace divokých prasat ve všech honitbách neprojeví.
 
Přírůstek a skladba populace
 
Zdá se to být samozřejmé, ale stojí za to si připomenout, že k nejdůležitějším zásadám efektivního mysliveckého hospodaření s černou zvěří patří pravdivé sčítání reálných skutečných stavů, správné a zodpovědné myslivecké plánování, beroucí v úvahu skutečný roční přírůst zvěře, co největší tlak na naplnění cílů obsažených v ročních plánech odstřelu a řízení odstřelu s cílem dosáhnout správného poměru pohlaví, který má být prostředkem k dosažení požadované struktury jak po stránce zastoupení věkových tříd, tak po stránce poměru pohlaví v dané populaci žijící v konkrétní oblasti.
Samozřejmým předpokladem umožňujícím provedení výše uvedených opatření je udržení početnosti černé zvěře na optimální úrovni.
Řádný odhad ročního přírůstku je u černé zvěře mimořádně komplikovaný, a to zejména se zřetelem na skutečnost, že nebudeme předem vědět, jaké počasí bude panovat v době chrutí. Myslivecké plánování se totiž, jak známo, uskutečňuje v období těsně před začátkem metání selat nebo v jeho průběhu. Za účelem stanovení zmíněného přírůstku je zapotřebí s co možná největší přesností stanovit v konkrétní populaci počet bachyní a lončáků. Při odhadu přírůstku je zapotřebí předpokládat, že ve skupině lončáků je poměr pohlaví 50/50. Je to z toho důvodu, že si musíme vytvořit určitou rezervu na počet bachyněk ve věku lončáků, které rovněž budou metat selata.
Za normálních podmínek – pokud nebudeme uvažovat redukci stavů černé v souvislosti s bojem proti africkému moru prasat – má na stanovení výše lovu vliv především úroveň škod způsobených touto zvěří a jejich stupeň v konkrétním roce v porovnání s minulými lety. Rozhodujícím faktorem pro výpočet je redukovaná plocha plodin poškozených černou zvěří a nikoli výše náhrad vyplacených v minulosti.
V Polsku došlo ke změnám, které se promítly do sestavování každoročních plánů mysliveckého hospodaření následkem nových právních úprav, aktuální předpisy požadují pouze stanovení minimální výše lovu černé. Přitom je nesmírně důležité vyčíslení reálného ročního přírůstku této zvěře a také plánu lovu, který musíme vypracovat pro dosažení stanoveného cíle. Pouze dodržení zmíněných zásad nám může umožnit dosažení vytyčeného cíle v rámci efektivního hospodaření s divočáky.
 
Je zapotřebí změnit dosavadní zvyklosti
 
Nadměrný přírůstek počtu divočáků, a tím pádem problémy vzniklé na úseku hospodaření s černou zvěří, jsou vyvolány hlavně narušeným poměrem pohlaví. Do hry zde vstupuje především převaha bachyní, a to jak dospělých, tak i nedospělých bachyněk z řad lončáků. V podstatě dnes jedinou věkovou skupinou s vyrovnaným poměrem pohlaví jsou selata.
Pokud chceme účelně hospodařit s černou zvěří, pak musíme především co nejrychleji dosáhnout vyrovnání struktury populace. K tomuto stavu můžeme dospět výlučně cestou redukce počtu dospělých bachyní. Je samozřejmé, že jejich odstřel budeme provádět v souladu se zásadami myslivecké etiky. Optimální dobou pro redukci je podzim, což má mimořádný význam v populaci, pro níž je charakteristický vysoký reprodukční potenciál a současně s tím nízká mortalita.
Je obecně známou zkušeností, že při odstřelu jsou se zřetelem na kulinářské využití zvěřiny upřednostňovány kusy, které mohou konkrétní lovci získat pro vlastní spotřebu. Z toho důvodu je nejvíce populární lov selat a lončáků. A pro některé lovce je pak ještě lákavou možností získat hodnotnou trofej při lovu dospělých kňourů. To však nestačí, v dnešní době musíme změnit zavedené zvyklosti. Obzvláště v oblastech s nadměrnou hustotou černé zvěře nebo v regionu, který je postižen výskytem afrického moru prasat, je bezpodmínečně zapotřebí vykonat změnu povědomí a smýšlení myslivců. Je třeba zcela jasně a důsledně apelovat na změnu přístupu k odstřelu dospělých bachyní, přičemž cílem těchto snah je dosažení optimálního poměru pohlaví v dané populaci v poměru 50/50.
Pokud v tomto smyslu pohledu na přístup k chovu černé zvěře nedojde v brzké době k radikální změně a k realizaci rozhodných opatření, bude to mít za následek jen další nárůst populace, resp. nárůst počtu škod a konfliktů se zemědělci, stejně tak jako stálé udržování akutního nebezpečí šíření afrického moru prasat.
vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 12:39 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...