Časopis Myslivost

Prosinec / 2018

Všichni, kdo působí v krajině, musí spolupracovat

Myslivost 12/2018, str. 22  Lubomír Hajný
Veronika Vrecionová je česká politička, v letech 2010 až 2016 senátorka za Mělník. Od října 2017 poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a také předsedkyně Spolku pro obnovu venkova. S paní poslankyní jsem si povídal o zemědělství, myslivosti a také o venkovu, ke kterému má velmi blízko.
 
VV_vinohrad.jpgVím, že máte velmi blízko k venkovu. Hodně se v poslední době hovoří o vylidňování venkova a také o tom, že lidé ztrácejí zájem o spolkový život na vesnici. Co Vás jako předsedkyni spolku trápí nejvíce?
Máte pravdu, že venkov se v mnohých místech vylidňuje, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. U nás je to ještě umocněno historickým vývojem, kdy tvář vesnice v padesátých letech změnila kolektivizace a zpřetrhal se násilným způsobem vztah vlastníků a hospodářů k půdě. Mladí lidé často odcházejí z vesnic do měst za „lepším“ způsobem života. Snižuje se také obslužnost venkova. V mnohých vesnicích nefunguje ani obchod se základními potravinami.
 
Jaké vidíte možnosti řešení?
Jednoznačně zlepšením podmínek pro lidi tak, aby na venkově mohli pohodlně žít a také podnikat. A také zlepšit přesun finančních prostředků ze státního rozpočtu směrem k samosprávě, k jednotlivým obcím, aby bylo na starostech, jak s penězi naloží, zda si budou na vesnici například podporovat obchod, udržovat lékařskou ordinaci a podobně. Možností jsou i daňové úlevy pro podnikatele na vesnicích, nebo jim umožnit více práci z domova.
Nedávno jsem byla v Bavorsku, kde obec provozuje dům, ve kterém jednou do týdne ordinuje lékař, je tam provozována pošta, v přízemí je obchod. Tohle je možná cesta i pro náš venkov.
 
Říká se, že vesnici, kde není hospoda, nejsou myslivci a hasiči, kteří udržují spolkový život, hrozí zánik. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Naprostou souhlasím. Náš spolek mimo jiné pořádá soutěž Vesnice roku. Přesvědčuji neustále starosty, aby svou vesnici do soutěže přihlásili, a oni mi mnohdy argumentují, že ještě nemají hotovou náves nebo třeba upravené chodníky. A já jim říkám, že to není jen o tomto, ale především o společenském životě na vesnici, jak působí spolky v dané vesnici, a to je strašně důležité.
Uvedu příklad. Máme dvě prakticky totožné vesnice se stejnou veřejnou obslužností. V jedné je mrtvo, a ve druhé fungují spolky a lidé jsou spokojení a žijí pospolitým životem, protože zde fungují hasiči, myslivci, zahrádkáři.
Důležité je také zmínit, když se bavíme o myslivcích, že mají tradici. Myslivost k vesnici dlouhodobě patří. Myslivci svoji činností ovlivňují veřejný život na vesnici. Je škoda, že spousta lidí si to neuvědomuje, já se proto snažím vnést osvětu mezi lidi.
Také ale i mezi kolegy poslance, kteří nejsou z venkova. Snažím se jim sdělit, že je potřeba venkov a venkovskou krajinu podporovat.
Našim úkolem je přece se o krajinu starat a snažit se jí předat potomkům v lepším stavu, než jsme ji získali my. V letošním roce je to ještě aktuálnější, což ukázal příklad sucha.
 
Změna zemědělské krajiny je nevyhnutelná…
Je to tak. Krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu, roste půdní eroze, ubývá například hmyzu, postupně se ztrácí drobná zvěř. Celkově je krajina velmi ohrožena. A to je klíčové téma, které je prozatím upozaďováno. Je potřeba na toto téma lidí upozorňovat, aby viděli realitu. A jsme zase zpět u života na venkově.
Potřebujeme, aby lidé na venkově žili, aby se o krajinu mohli starat. Potřebujeme spolky, ve kterých lidé pracují ve svém volném čase a snaží se věci změnit. Osobně si vážím práce spolků, myslivce nevyjímaje.
V rámci Spolku pro obnovu venkova se snažíme podporovat malé zemědělci, kteří mají vztah k půdě, protože na ní hospodaří dlouho a mají k ní historické vazby. Myslím, že je také čas zmenšit půdní celky, vrátit do krajiny remízky, tůně a drobné prvky zeleně, které citelně chybí.
 
Jakou roli podle vás hraje myslivec v dnešní době?
Vidím dvě role. První je péče o zvěř, tu myslivci zvládají z mého pohledu bez problémů. Druhá je funkce regulátora zvěře. Zde si již nejsem úplně jistá, zda to všude funguje úplně dobře. Vím o problematice přemnožené černé zvěře, o místech, kde je například spárkaté zvěře více a vznikají škody na porostech. Zde musí myslivci ve spolupráci se zemědělci jednat, problematika škod na zemědělských a lesních pozemcích je velice aktuální a musí k zodpovědné diskuzi přistoupit všechny dotčené strany a společně hledat optimální řešení.
 
Je to tedy asi hlavně o vzájemné komunikaci myslivec – zemědělec – lesník…
Komunikovat mezi sebou by měli všichni, kteří v krajině působí. Jsem přesvědčena a opakuji to, že myslivci roli v péči o zvěř zvládají velmi dobře. Ale v komunikaci se zemědělci a majiteli honebních pozemků by mělo ještě dojít ke zlepšení.
Když bude komunikace fungovat, budou se zároveň řešit problémy, které jednotlivé strany trápí. Například zemědělce škody, myslivce úbytek zvěře. A majitel pozemků nesmí chybět. Nesmí být obcházen a měl by se zajímat o to, co se na jeho pozemku děje. Jak například zemědělec s jeho majetkem nakládá. Pro budoucnost venkova je stav krajiny klíčový.
 
Čeká nás tedy zásadnější změna krajiny?
Určitě ano, změna musí nastat. Pozemkové úpravy na vesnici jsou ohromně důležité, myslím si, že pomohou všem. Bude přístup na jednotlivé pozemky ve zcelených lánech. Mohou se vybudovat zaniklé meze, aleje, polní cesty, a to je cesta k nápravě krajiny.
A jsme opět na začátku. Vytvoří se mez, kde se může schovat zajíc, bažant, krajina bude lépe zadržovat vodu, omezí se eroze a podobně. Veřejnost bude vidět pozitivní změnu. Vše je o práci, komunikaci a snaze něco změnit.
Pozemkové úpravy hrají ještě jednu velice důležitou roli, musí zpřístupnit majitelům jejich pozemky, což stále ještě není samozřejmé. To vše pomůže udržet zemědělskou půdu v takové kvalitě, že kdyby nastala nějaká krize, půda nás musí uživit. Nesmíme si ji zničit intenzivním způsobem zemědělského hospodaření.
 
V rámci práce pro Spolek na obnovu venkova komunikujete také přímo s myslivci?
Na mnoha akcích přicházím do styku s myslivci a musím říct, že si jejich práce nesmírně vážím. A ráda mezi myslivce zavítám. Poslouchám jejich názory a snažím se s nimi komunikovat, podporovat je v jejich činnosti, která je náročná. Už jsme se bavili, že pečují o zvěř. Ale to určitě není všechno. Vychovávají nové generace mladých myslivců, kteří budou opět spoluutvářet život na venkově. A to je nesmírně důležité, protože bez veřejného spolkového života nemá dlouhodobě vesnice šanci na přežití.
 
Děkuji za rozhovor
připravil Lubomír HAJNÝ
vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 15:42 a zapadá v 6:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...