MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Boj o přežití

Milada FABELOVÁ
Počet komentářů: 0
Je smutné konstatovat, že obě mezinárodní nevládní organizace, to jest CIC i FACE hledají způsob jak obhájit počestný obraz myslivosti v nepřátelsky laděné společnosti, jak zachránit myslivost pro budoucí pokolení zvěře i lidí. Více >

Proč střílím?

Jan SOMMER
Počet komentářů: 0
Mnoho lidí se mě už na to ptalo. A já jsem jim hned odpověděl. "Protože mi to působí radost!" Často se moje odpověď setkala s nepochopením, ba i s odporem, jak mi může "zabíjení" ušlechtilé zvěře působit radost. Ano, už je to tak. Mně opravdu střílení zvěře působí radost. A to je právě to, co nemůže nikdo, kdo nemá o krásách myslivosti ponětí, pochopit, a co lze potom takovému člověku těžko vysvětlovat. Více >

Návrhy zákonů o myslivosti prošly do II. čtení Poslanecké sněmovny PČR

Vladimír Broukal, jednatel ČMMJ
Počet komentářů: 0
Jistě všichni členové Českomoravské myslivecké jednoty zaznamenali ze sdělovacích médií informaci o projednávaných návrzích zákona o myslivosti - sněmovní tisk 788 (myslivecký) představovaný předsedou zemědělského výboru PS PČR Ing. Jaroslavem Palasem a podporovaný stanoviskem Českomoravské myslivecké jednoty, stanovisky mysliveckých sdružení, jednotlivých členů i stanovisky honebních společenstev a sněmovní tisk 836 (vlastnický) představovaný místopředsedou výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Dr. Liborem Ambrozkem podporovaný Sdružením vlastníků obecních lesů, Lesy České republiky, ochránci přírody, hnutím Duha a dalšími. Více >

Hnízdění bažantů a faktory ovlivňující jeho úspěšnost

Dr. Miroslav Vodňanský
Počet komentářů: 0
Počátkem jara, když se rozpadají zimní společenstva bažantů, obsazují jako první vhodná jarní stanoviště ti kohouti, kteří již dříve zaujímali v zimních skupinách dominantní postavení. Zpravidla jsou to starší jedinci, jejichž větší zkušenosti a vyšší tělesná hmotnost jim umožňuje snadněji se prosadit. Dominantní kohouti si vytvářejí na obsazených stanovištích teritoria, která si pečlivě hlídají. V hustě obsazených lokalitách se část kohoutů, projevujících teritoriální chování, vzdaluje vzhledem k nedostatku vhodného prostoru i na větší vzdálenosti od zimních stanovišť. Teritoria jednotlivých kohoutů se zvláště v lokalitách s vyšší hustotou bažantů často ve svých okrajových částech vzájemně překrývají. Jejich rozloha se pohybuje podle struktury terénu a hustoty zazvěření ve velmi širokém rozmezí 0,5 až 10 hektarů. Většina z teritorií ovládaných jedním kohoutem zaujímá plochu 1 až 4 hektary. Více >

Možnosti lovu kuny skalní

Ing. Jaroslav Doubek
Počet komentářů: 0
Seminář s tímto názvem proběhl dne 25. 2. 2001 v budově Střední zemědělské školy v Bystřici nad Pernštejnem a následně v honitbě MS Lesoňovice, okres Žďár nad Sázavou, za účasti více jak tří desítek nadšenců okresu. Cílem semináře bylo seznámit zájemce z řad myslivců nejen se způsobem života kuny skalní a technikami jejího lovu, ale i s možnostmi propagace pozitivního významu myslivosti v očích veřejnosti. Vždyť už pouhá skutečnost, že se sjedou zájemci z celého okresu, aby o svém volném čase a beze zbraně probrali přímo v přírodě mnoho otázek související se způsobem života a následnou redukcí jednoho druhu zvěře, jež nemá pro dotyčné žádný významný přímý ekonomický efekt, je povzbudivý a pozitivní signál pro nás myslivce i veřejnost. Naopak je nutno si uvědomit a nemyslivecké veřejnosti sdělit, že je to myslivec, který v mezích zákona, na vlastní riziko a ve volném čase redukuje živočišný druh, jenž je vektorem vztekliny či případných dalších zoonóz, “strašákem” některých chovatelů drobného domácího zvířectva a spolubydlícím v řadě rekreačních a hospodářských objektů, které samozřejmě přizpůsobuje svým potřebám. Mnohdy až zde si účastníci semináře uvědomili, jak snadno lze na příkladu kuny skalní propagovat dobré jméno české myslivosti a získat na svou stranu venkovské obyvatelstvo (drobnochovatelem domácího zvířectva je na vesnici téměř každý) i část rekreujícího se obyvatelstva městského (chatař s malými dětmi nebude chtít mít spolunocležníka, jenž může být potencionálním přenašečem vztekliny, jenž porušuje izolace stavby, znečišťuje ji svým trusem a v neposlední řadě ruší i obyvatele častým hlukem). Na základě takovýchto argumentů si i zarytí odpůrci myslivosti vzpomenou na některého místního opravdového myslivce a ještě možná rádi poskytnou účinnou pomoc. Pomineme-li skutečnost, že myslivec redukcí kuny skalní řeší i snížení predačního tlaku na zbytkové populace drobné zvěře, jde vlastně o službu veřejnosti. Více >

Chystáme se ”na srnce”

Mgr. Josef Drmota
Počet komentářů: 0
Srnčí zvěř hraje v životě českého myslivce mimořádnou úlohu. Poskytuje mu totiž radost prakticky ze všech vlastností, které může u chované zvěře očekávat. Srnčí zvěř je krásná a ušlechtilá na pohled, hravá v bezstarostné mladosti, nedůvěřivě obezřetná ve stáří, elegantní v pohybu, urputná v teritoriálních bojích, něžná v době milostných her i statečná v období vyvádění mláďat. Je naší zvěří původní, stala se symbolem české krajiny a na rozdíl od mnoha jiných volně žijících druhů se dokázala výborně přizpůsobit pochodům, které dramaticky změnily její životní prostředí během několika posledních desetiletí. Více >

Epidemie slintavky a kulhavky

MVDr. Z. Čermáková, MUDr. M. Förstl a MUDr. Z. Veselský
Počet komentářů: 0
V uplynulých měsících zaujaly jedno z významných míst ve sdělovacích prostředcích informace o onemocnění hospodářských zvířat ve Velké Británii i jiných zemích slintavkou a kulhavkou. Ve sdělovacích prostředcích ale většinou chybí informace o nebezpečí onemocnění i některé lovné zvěře a exotických zvířat chovaných v zajetí. Slintavka a kulhavka (foot and mouth disease, aphtae epizooticae) je virové onemocnění sudokopytníků – z hospodářských zvířat tedy skotu, prasat, koz a ovcí, ovšem nelze v žádném případě opomenout nebezpečí přenesení nákazy i na naše populace jelenů, jelenců, daňků, srnčí zvěře a muflonů a to jak volně žijících, tak chovaných v oborách. Další vnímavá zvířata jsou i ježci a medvědi, antilopy, sobi, ale třeba i slon. Vůči nákaze jsou odolní lichokopytníci včetně koně, masožravci i ptáci, kteří ale mohou virus mechanicky přenášet i na veliké vzdálenosti. Více >

Hřivnáč - městský obyvatel

František ŠILD
Počet komentářů: 0
Pan Jan Sommer v Myslivosti č. 6/2000 zveřejnil zajímavý článek o holubu hřivnáči. Je zřejmě jedním z mála myslivců, který této lovné zvěři věnuje pozornost a také se zabývá jejím lovem. Zjišťuje přítomnost hřivnáče v parcích města Prahy a připouští i možnost jeho hnízdění ve městě samém. Je tomu asi deset roků, co se s hřivnáčem setkávám ve městě Krnově a to i s jeho hnízděním. Je běžné, že holub houká na lípě přímo nad frekventovanou silnicí a nenechá se rušit ani právě projíždějícím automobilem. Hřivnáč se už vlastně obyvatelem města stal. Plně souhlasím s panem Sommerem, že lov hřivnáčů je náročnou záležitostí. Jsou však údobí, kdy při troše štěstí a vynalézavosti si lovec přijde na pěkný úlovek. S troškou fantazie by se to dalo přirovnat k přiskakování k tokajícímu tetřevovi. Dobré výsledky byly po dešti, kdy vyšlo slunce a holubi se "sušili" na vrcholcích stromů a houkali nebo u napajedla. Sám jsem si ověřil, že mladé holuby bylo možné s úspěchem lovit večer před setměním na čekané v blízkosti stromu, na kterém bylo jejich hnízdo. Holubi totiž kolem devatenácté hodiny přiletěli nocovat na okolní stromy. To vše se vztahovalo na jihozápadní Moravu. Přešla řada let, kdy jsem měl možnost jen výjimečně si na hřivnáče vystřelit. V Krnově nastala opět možnost zabývat se lovem hřivnáčů. Po dvou letech "poznávání" honitby jsem náhodně zjistil, že hřivnáči se soustřeďují v lánu pšenice na polehlých plochách a sbírají zrno. Polem protékal potůček, který po provedené melioraci nabyl značného profilu včetně hloubky a dalo se jím celkem pohodlně a nepozorovaně proplížit až do míst, kde se holubi pastvili. Když to dobře dopadlo, dal se ulovit jeden holub na zemi, druhý pak po vzletu. Poznání tohoto způsobu lovu mě pak přivedlo v následujícím roce k tomu, že když pšenice nepolehla, tak jsem sám pár dnů před kosením malé kolečko obilí poválel a opět jsem úspěšně lovil. Ku konci léta jsem přišel nato, že holubi létají k potoku do dubového lesa na žaludy. To byl nejsnazší způsob lovu vůbec. Zjistil jsem, že holubi si vybírali jen některé duby ze kterých jim žaludy chutnaly a pod ty jsem chodil čekat. Nejpříhodnější čas byl mezi 9 až 11 hodinou a pak večer po šestnácté hodině. Nebylo vzácností ulovit 5 až 7 holubů. V pozdějších letech už jsem chodil lovit spolu se synem a tak se počet úměrně také zvedal. Za krátkodobého působení v Horním městě u Rýmařova jsem také několik hřivnáčů ulovil jak sbírali borůvky na mezích rozdělujících pozemky. Více >

Strakolap

Jaroslav KOBRLE
Počet komentářů: 0
Zařízení k odchytu straky obecné, bylo vyrobeno podle v současné době úspěšně požívaného odchytového zařízení v MS Železnice, okr. Jičín. Ke zhotovení bylo použito pletiva s oky asi 2 x 4 cm, o průměru 2 mm, z klecí, původně používaných k chovu kožešinových zvířat. Celkové zařízení má rozměry 100 x 100 cm a výšku 40 cm. Čtyřmi příčkami je prostor rozdělen na pět oddělení - okrajových, s dvířky na všechny strany, sloužící jako lapací a uprostřed prostor pro volající straku. Spojení celé konstrukce a příček je provedeno stažením úzkými proužky pozinkovaného plechu. Střední část je shora opatřena dvířky ke vkládání a vyjímání volající straky a jejího krmení (hlavně dostatek vody)! V rozích jsou umístěna padací dvířka, vyrobená z kulatiny o průměru 6 mm, o výšce 25 cm a šířce 14 cm. K horní části je přivařeno vpředu zmíněné pletivo o výšce 20,5 a šířce 11 cm. Při okraji je ponechán na každé straně 1,5 cm volný prostor. Na okrajích všech čtyř odchytových oddělení jsou otvory o šíři 12 cm, výšce 15 cm, od spodního okraje 8,5 cm, z boku (od okraje) 4 cm. Při okraji je přivařený (svisle) 2 cm široký proužek plechu, dlouhý 22 cm, na kterém jsou přibodovány (na venkovní straně) matky příslušného průměru (6 mm s odstraněným - vyvrtaným závitem), ve vzdálenosti - zdola - 17 cm první a od ní druhá 4,5 cm. Tyto matky slouží jako vodítka pro padací dvířka a jsou umístěna po obou stranách otvorů. Na opačné straně těchto plechů je 0,5 cm od spodního okraje přibodováno lůžko pro nášlapové zařízení - polovina matky o průměru 4 mm (odstraněn závit). Takto zhotovené proužky jsou přivařeny ke konstrukci 6 cm od spodního okraje. Při montáži této části je třeba nejprve zhotovit padací dvířka a podle nich přibodovat zmíněné plechy ke konstrukci tak, aby byl zajištěn volný chod padacích dvířek. Více >

Setkání v rákosové džungli

Přemysl PAVLÍK
Počet komentářů: 0
Rád bych se dnes zmínil o jednom ptačím druhu, žijícím dříve v rákosinách našich rybníků celkem běžně, i když nijak hojně. Pro skrytý způsob života byl však znám spíše jen svým hlasovým projevem, a jen málo myslivců se mohlo pochlubit tím, že měli možnost ho spatřit na vlastní oči. A možná ani nevěděli, o co se to vlastně jedná. Více >

CHOV MUFLONÍ ZVĚŘE V OKRESE UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Ing. Jan KRČMA
Počet komentářů: 0
Cílem tohoto příspěvku je přiblížení historie a současnosti chovu mufloní zvěře v okrese Uherské Hradiště a vyhodnocení výsledků myslivecké péče o tuto zvěř po stránce kvantitativní, ale hlavně kvalitativní, a tak přispět alespoň v nepatrné míře k řešení palčivých otázek budoucnosti mufloní zvěře. Více >

Tetřívci

Rostislav Stach
Počet komentářů: 0
Od roku 1993 jezdím pravidelně začátkem května za tetřívky do Krušných hor. Nutno podotknout, že jejich stavy ve sledovaných letech značně kolísaly. Používám přenosný skládací kryt z hliníkových trubek a celtoviny. Na povrchu celty mám našité pásy gumy, za kterou vždycky nastrkám materiál z okolí krytu. Kryt většinou stavím večer a brzy ráno, ještě za tmy můžu v klidu zasednout a čekat. Tetřívkům nijak nová stavba v jejich blízkosti nevadí, dokonce se mi jednou stalo, že rozvášněný tetřívek vylétl na střechu mého krytu a z místa odkud měl pěkný rozhled tokal téměř čtvrt hodiny. Více >

Lovecký pes nejen pro lovectví

Josef PEROUTKA
Počet komentářů: 0
Před čtyřmi lety jsem si pořídil loveckého psa, irského setra SONNY od Velkého dubu, protože jsem jako myslivec chtěl mít loveckého psa a toto plemeno se mi líbilo. Co mě čeká jsem v té chvíli ještě ani netušil, protože jsem neměl žádné zkušenosti s výcvikem a výchovou loveckých psů. Přesto jsem byl rozhodnut, že pes bude lovecky upotřebitelný. V prvním roce věku psa jsem s ním prošel na zkouškách vloh, kde zvítězil s maximálním počtem bodů. Na podzim jsem psa předvedl na podzimních zkouškách v I. ceně s počtem 256 bodů. Příští rok jsme prošli lesními zkouškami a speciálními zkouškami z vodní práce. Ve 3,5 letech věku psa jsem ho předvedl na všestranných zkouškách, kterými prošel s počtem bodů 455, ale ve II. ceně. Mezitím jsem se psem absolvoval několik výstav, kde zpočátku dostal známku velmi dobrou a poté i výbornou, a byl zařazen do chovu. Více >

Péče o srst a její úprava

Úryvek z nedávno vydané knihy Malý münsterlandský ohař od autora Petra Buby
Počet komentářů: 0
Malý münsterlandský ohař (MMO) je pracovní dlouhosrsté plemeno, jehož srst vyžaduje určitou péči. Právě dlouhá srst činí MMO krásným a ušlechtilým. Dlouhá srst má však některé nevýhody, avšak na druhé straně mnoho výhod. Více >

Pozitivní myslivost

Vojtěch FATKA
Počet komentářů: 0
Patřím mezi pravidelné čtenáře Myslivosti, jsem členem ČMMJ a troufám se považovat za myslivce. K napsání tohoto článku mne vedlo hned několik důvodů, ale za jeden z nejdůležitějších považuji stále se opakující články, které mají společného jmenovatele. Totiž věčně se opakující nářky nad převažujícím a veskrze negativním názorem široké veřejnosti na myslivce a myslivost jako takovou. Připadá mi to jako hořekování nad rozlitým krajáčem mléka, nebo spíše sice oprávněný pláč, ale nad nesprávným hrobem. Drtivá většina čtenářů našeho časopisu totiž jsou myslivci a tak se "naše hořekování" naprosto míjí účinkem, neboť se nedostane ke sluchu těm, kteří myslivost odsuzují a napadají. Vlastně se těmito články masochisticky utvrzujeme v tom, že nás nikdo nemá rád a nikdo nám nerozumí. Právě proto jsem svůj článek, nebo spíše zamyšlení, nazval jako pozitivní myslivost, která v těchto hořekujících článcích naprosto chybí. Více >

O práci na barvě

Vladimír KULHÁNEK
Počet komentářů: 0
Vlasy se mi na hlavě ježí hrůzou, když poslouchám historky typu “jak jsme v noci honili postřeleného divočáka s jagošem a s baterkama”. Nejde pouze o to, že psa i sebe vystavujeme nebezpečí ohrožení na zdraví, nebezpečná je ve tmě i suchá větévka, která může poranit oko; kluzký kámen či vystouplý kořen dokáže také svoje. Více >

Za Karlem Podhajským

Stanislav HLOUCH
Počet komentářů: 0
V letošním roce vzpomene naše myslivecká a kynologická veřejnost 130. výročí narození nezapomenutelného kynologického velikána a myslivce Karla Podhajského. Více >
vychází v 7:28 a zapadá v 18:02 vychází v 21:30 a zapadá v 13:07 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...