MYSLIVOST / Stráž myslivosti

“Kam kráčíš, česká myslivosti?”

Jan VEBER
Počet komentářů: 0
Při mnohých setkáních s myslivci i při čtení mysliveckých periodik je často vyslovovaným tématem současné postavení myslivosti ve společnosti a její především negativní přijímání veřejností. Můžeme se tomu divit? Já si myslím, že téměř nemůžeme, neboť krom časopisu Myslivost není o české myslivosti téměř slyšet. Pryč je doba ostravskou televizí uváděných Lovů beze zbraní, jen zcela sporadicky se objevují články v celorepublikovém tisku, o regionálním tisku ani nemluvě, ale jak jinak se má veřejnost dozvědět třeba o konání výstavy nebo zkoušek loveckých psů, když o pořádání těchto akcí ví jen hrstka zasvěcených a ostatní “nemyslivci” tak nemají možnost nahlédnout coby korona diváků pod pokličku mysliveckého dění také z jiné stránky, než je jen lov zvěře, usazený to podvědomý dojem v očích mnoha lidí. Více >

Význam zimního krmení pro srnčí zvěř a její životní prostředí

Dr. Miroslav Vodňanský
Počet komentářů: 0
Dříve, než se budeme podrobně zabývat nejdůležitějšími zásadami zimního krmení srnčí zvěře, si musíme v prvé řadě ujasnit, zda je toto opatření skutečně nutné a jaký může mít vliv na zvěř a její životní prostředí. Do budoucna je totiž zapotřebí, aby myslivci byli argumentačně dobře připraveni na situace, ve kterých se budou střetávat s názory zpochybňujícími účelnost nebo dokonce správnost některých dosavadních zásad péče o zvěř. Například v Německu a v Rakousku se v poslední době velmi intenzivně diskutuje o tom, zda a za jakých okolností je zimní krmení zvěře účelné. Zatímco u jelení zvěře je potřebnost zimního krmení většinou uznávána, v případě srnčí zvěře je jeho smysl často zpochybňován. V některých německých spolkových zemích se dokonce projevují snahy krmení srnčí zvěře legislativně co nejvíce omezit. Mnohdy v této souvislosti zaznívá argument, že tento druh zvěře vzhledem k jeho přirozené adaptaci na zimní podmínky žádné krmení v tomto období nepotřebuje, a že naopak intenzivní předkládání krmiv vede k výraznému narušení přirozených regulačních procesů v přírodě. Pochopitelně je tento argument používán zejména v souvislosti s výskytem škod na lesních porostech. Více >

Medailové trofeje kňourů a šelem do Lysé n/L. 2000

Prof. Ing. Josef Hromas, CSc
Počet komentářů: 0
S černou zvěří rozhodně zatím nehospodaříme tak jak by si zasloužila. Tomu odpovídá i stav u medailových trofejí kňourů. Na mezinárodní výstavě myslivosti Natura viva 2000 v Lysé nad Labem bylo v katalogu uvedeno 201 medailových trofejí z divočáků, z toho 52 zbraní bylo oceněno medailí zlatou (26 %), 46 medailí stříbrnou (23 %) a 103 medailí bronzovou (51 %). Více >

Chov zaječí zvěře v okrese Bruntál

František ŠILD
Počet komentářů: 0
Honitby bruntálského okresu již řadu let vykazují nízké stavy zaječí zvěře a po povodních v roce 1997 se i to málo ještě zmenšilo. Počet honiteb v okrese Bruntál je 110, z toho je 57 honiteb LČR, 44 honiteb PF a devět honiteb společenstevních. Celková plocha honiteb je 60 546 ha, zaječí zvěř je normována v 75 honitbách počtem 4675 kusů s ročním přírůstkem 2170 kusů. V roce 1999 bylo odloveno 111 kusů, což je 5,1 % z plánovaného přírůstku. Pro lov zaječí zvěře se rozhodli myslivci v 31 honitbách. Bylo všeobecně známo, že stavy zvěře jsou nízké, a to se prokázalo docílenými výsledky prvních honů. Plán lovu zaječí zvěře předložilo 31 honiteb. Uspořádáno bylo nakonec jen 21 honů, průměrný výřad na hon byl 5,3 zajíce. Po zjištění nízkých stavů zvěře zastavilo další odstřel sedm honiteb. Přitom hlášený úhyn zaječí zvěře za rok 1999 byl 190 kusů. 0ro porovnání uvedu, že za rok 1999 bylo uloveno 1550 kusů lišek a 15 psíků mývalovitých. Počet ulovených predátorů překračuje 14krát počet odlovených zajíců. Výsledky jsou špatné a nejsou v rámci celkové úrovně dosažené ve státě žádnou výjimkou. Když zalistujeme časopisem Myslivost, zjišťujeme kolika myslivcům není současný stav lhostejný. Bruntálští myslivci se od těchto ostatních v republice neliší, a proto se mnohé poznání dá posuzovat všeobecně. Devět honiteb plánovalo odlov zajíců v počtu do pěti kusů. Výjimka z toho dvě honitby, kde se odlov musel provést pro potřebu kontroly zdravotního stavu zvěře pro brucelózu. V ostatních honitbách by se myslivci měli zamyslet nad svým počínáním. Podle mých zkušeností se v těchto honitbách nikdy nedočkají zvýšeného počtu zaječí zvěře, spíše přispějí k úplné její likvidaci. Bylo by prospěšnější dva až tři roky zajíce nelovit, dobře o něj pečovat, tlumit predátory a teprve po pauze provést hon a určitě budou mít výsledek, který je potěší. Zalistoval jsem v knize Otakara Kokeše "Myslivecká péče o zvěř". K péči o zajíce se uvádí" Tak jako každá zvěř v zimním období, vyžaduje i zaječí zvěř řádné přikrmování. Je potřeba krmení zajistit tak, aby bylo dbáno i hygieny. Chybuje se, když krmivo pro zajíce se volně pohazuje po zemi. Zajíci krmivo znečistí pošlapáním a močí, a tak se podporuje šíření nemocí. Jedině vhodné krmelečky mohou tomu zabránit. Pokud se rozhodneme přikrmovat nevymláceným ovsem, je obilí potřeba pevně přivázat ke stromům tak, aby zajíci mohli zrno okusovat, nikoliv však vytahovat a cuchat. Seno, jetel a vojtěšku dáváme do nízkých žebříkovitých krmelečků, dobře krytých. Mohou mít různou úpravu - počínaje klasickými až po kruhové kolem pevných kůlů. V každém případě je však nutné kvalitní zastřešení. Pokud budeme chtít krmit zrnem, jeřabinami, kořenovou zeleninou, použijeme krmítka umístěná v potřebné výši, aby zajíc mohl potravu brát, ale sám neměl možnost předložené krmivo znečisťovat. Provést je třeba i vhodné zastřešení, aby potrava nebyla deštěm znehodnocována. Pokud jsou v honitbě divočáci, provést řádné oplocení, aby divočáci neměli ke krmelečkům přístup, zničili by je. V polních honitbách je nutné pomocí dřevěných pluhů zbavovat ozimy vrstvy sněhu a zajícům tak umožnit přístup k ozimu. Základy pro zajíce pořizovat v předstihu a již v listopadu je plnit. Doporučuje se je umísťovat na jižních povětrných svazích. Krmivo má být předkládáno střídavě suché a zelené. V zimě krmit jetelovou otavou (strništní jetel). nevymlácený oves, vypraný a sušený pýr. Je možné předkládat řezanku z vojtěšky s drceným kaštanem, solí, melasou, kapustou, řepou i kořenovou zeleninou. Kácet měkké dřeviny na okus, předkládat větve z prořezávky ovocných stromů. V průměru se počítá na zajíce a den jedna řepa, jedna kapusta, 0,2 kg sena a 0,5 l ovsa. Pochoutkou pro zajíce je jmelí a jeřabina. Sůl ke každému krmelečku. Více >

Tetřevovití na přelomu tisíciletí

Jaroslav FIGALA
Počet komentářů: 0
Pod tímto názvem se nedávno konala konference o problému evropských populací tetřevovitých ptáků za účasti odborníků z Německa, Rakouska, Polska a České Republiky. Organizační průběh zajistila Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích. Více >

BLASER z Brna

Ing. Daniel ŘEHÁK
Počet komentářů: 0
Už samotný nadpis asi vzbudí zájem. Vždyť věhlasná značka BLASER patří úplně jinam než do Brna. Již několik měsíců tomu tak opravdu je. Díky firmě Frankonia, která zastupuje v prodeji BLASER i Zbrojovku Brno, vznikla myšlenka vzájemné spolupráce obou zbrojovek. Základní myšlenka byla vyrobit v Brně pušku vzhledově i designově shodnou se zbraní Blaser 95, ale v příznivější cenové relaci. Brněnská zbrojovka měla snahu inovovat své výrobky zcela novým typem a obstát v konkurenci ostatních značek. Se vznikem kulobroků Blaser 95, Merkel SL nebo Sauer 97 přišel i zcela nový prvek - napínání bicího ústrojí tlačítkem na hřbetu rukojeti. Právě tyto prvky měl nový brněnský kulobrok vlastnit a tím se zařadit mezi několik málo pokrokových výrobců. Více >

Když na jeleny domluvy neplatí

Ludvík UHLÍŘ
Počet komentářů: 0
Jsou krásnou, ušlechtilou a vznešenou zvěří, které se říká vysoká, královská. Jeleni jsou ozdobou našich horských lesů, Orlické hory nevyjímaje, patří do nich. Jedná se o významnou kulturní hodnotu, kterou jsme převzali od předchozích generací a máme povinnost ji uchovat našim potomkům. Více >

Rys opět ve švýcarských Alpách

Dr. Jaroslav Vondráček
Počet komentářů: 0
Rys otrovid (Lynx lynx) tato největší evropská kočkovitá šelma, původně obyvatel téměř celé Evropy od Uralu až po Pyreneje a od Řecka až po Skandinávii, byla na konci 19. století téměř vyhubena a vyskytovala se jen ojediněle v severní, východní a jihovýchodní Evropě. Z těchto důvodů byl v různých evropských zemích od sedmdesátých a osmdesátých let 20. století systematicky vysazován. Vysazovat či nevysazovat a především jak vysazovat rysa je otázka, která se stala spornou právě v těch zemích, kde se objevují pokusy vrátit rysy do volné přírody. Taktéž i v české a moravské myslivecké veřejnosti a ekologických kruzích je toto téma stále aktuální. Dnes se však podíváme, jak řeší tuto otázku alpské Švýcarsko. Více >

Lovecký a střelecký klub radí, informuje a odpovídá na dotazy

Ing. Jiří Hanák
Počet komentářů: 0
V Myslivosti i v SR se psalo o ráži vom Hofe. Může napsat něco o její historii, současném použití a dostupnosti? Co to znamená vom Hofe? Označuje doplněk snad vlastnost náboje jako u některých jiných ráží? Jaké jsou typické vlastnosti nábojů vom Hofe? Existují podobné ráže? Š.M.Šumperk Více >

Jak dál v chovu černé zvěře?

Ing. Vladimír DIVIŠ
Počet komentářů: 0
Po přečtení článku stejného názvu v časopise Myslivost č. 12 od autora J. Jirouška jsem došel k závěru, že článek RNDr. Ctibora Babičky, CSc. a Ing. V. Diviše nebyl správně pochopen. V žádném případě, jak uvádí autor, jsme nevyčerpali návrhy na řešení. Doporučená opatření v chovu černé zvěře pro Ministerstvo zemědělství ČR a projednaná v myslivecké komisi a následně v myslivecké radě ČMMJ vznikla na základě požadavku Státní veterinární správy, a to jako důležitá preventivní opatření s cílem zabránit opakování situace vzniklé před několika lety v souvislosti s klasickým morem prasat (KMP). Že se jedná o situaci vážnou, lze doložit tím, že v Rakousku nedaleko našich hranic je opět ohnisko KMP u černé zvěře. A právě přes Břeclavsko se poslední výskyt KMP rozšířil na značnou část Moravy a až do jižních Čech. Více >

Vzteklina

MUDr. Miroslav FÖRSTL, MUDr. Zbyněk VESELSKÝ, MVDr. Ladislav VYSLOUŽIL
Počet komentářů: 0
Vzteklina (Besnota, Lyssa, Rabies, Hydrophobia, Wut, Tollwut) je virové onemocnění teplokrevných zvířat přenosné i na člověka. Tato zoonóza je až na malé výjimky rozšířena po celém světě, kde na ni ročně umírá až 50 tisíc lidí. Více >

Návrh legislativních opatření týkajících se jezevce lesního

Mgr. Tomáš Matyáštík, Prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc.
Počet komentářů: 0
Katedra zoologie a antropologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se mimo jiné již 4 roky zabývá vědeckou studií, řešící problematiku rozšíření a významu jezevce lesního v ekosystémech. Více >

Partnerství jak má být

Silvie HÁVOVÁ
Počet komentářů: 0
Vesnička Brňany se na první pohled ničím neliší od mnoha jiných. Ovšem dokud na jejím konci nezazvoníte u jednoho z posledních domků, to Vám pak otevře usměvavý pan Jiří Kratochvíl a na Vás dýchne rodinná pohoda. Navštívila jsem vítěze 62. ročníku Memoriálu Karla Podhajského, abych ho za čtenáře Myslivosti vyzpovídala. Jen na malinkou chvilku je z pána domu vycítit nejistota nebo spíše skromnost, protože, jak mi sám tvrdí, si takovou pozornost snad ani nezaslouží. Já si to však nemyslím, a tak se pana Kratochvíla ptám: Více >

53. ročník Memoriálu Františka Vojtěcha

František MAZURA
Počet komentářů: 0
Jižní Čechy již od pradávna představovaly svébytnou část Českého státu. Obklopeny pásmy hor a pahorkatin porostlých lesy byly uzavřenou končinou se specifickými rysy historického i společenského vývoje. A právě do této oblasti jižních Čech byl výborem Klubu chovatelů německých krátkosrstých ohařů umístěn 53. ročník Memoriálu Františka Vojtěcha (MFV) a jeho organizací pověřena jihočeská pobočka. Díky pochopení Okresního mysliveckého spolku a jeho kynologické komise v Českých Budějovicích se ve dnech 17. až 18. září 2000 MFV také uskutečnil. Více >

Malý bojovník

Karel STEHLÍK
Počet komentářů: 0
Jednoho pozdního odpoledne na začátku září jsem vyjel nakrmit kachny, které odchováváme na rybníku zvaný Olšový. Zde máme vybudované vypouštěcí zařízení s krmelištěm přímo na vodě u rákosí. Více >

Jezevčíkovitý brakýř

vytrvalý honič, výborný barvář Ing. Koloman Ferjentsik
Počet komentářů: 0
Podíváme-li se do historie vzniku plemene, je z  ní patrná jednak velice pohnutá minulost, na níž se podepsaly obě světové války, které vedly téměř k zániku chovu, a jednak i obrovská snaha zanícených nadšenců - mysliveckých kynologů z někdejšího Rakousko -Uherska (české země z toho nevyjímaje) - pro zachování tohoto plemene. A to zejména pro jeho neocenitelné charakterové vlastnosti, kterými jsou jeho přizpůsobivost a odolnost v těžkých podmínkách horských honiteb, výborný nos spojený s vytrvalostí a hlasitostí na stopě zvěře, jakož i dostatečná ostrost, neodmyslitelná u plemen loveckých psů - honičů. Více >

Vlečky - problém při zkouškách ohařů

Jan GABČAN
Počet komentářů: 0
V minulém čísle přílohy jsem si přečetl článek Stanislava Hloucha o výcviku sledování loveckých psů. Nedalo mi, abych na něj nezareagoval. Jak vyplývá z vyhodnocení úspěšnosti splnění podzimních zkoušek, které jsou podmínkou pro upotřebitelnost loveckého psa, značné množství psů na zkouškách neobstojí. Z toho nejvíce propadne právě na vlečkách "přinášení vlečné zvěře na dálku". Chtěl bych připomenout, že dohledávku zvěře po stopě na dálku považuji za jednu z nejdůležitějších pro výkon loveckého psa při honech na drobnou zvěř. Více >
vychází v 7:28 a zapadá v 18:02 vychází v 21:30 a zapadá v 13:07 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...