MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Zvěř ve světle 80 let myslivecké organizace

RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc., Ing. Vladimír DIVIŠ
Počet komentářů: 0
Hospodaření se zvěří v Českých zemích dlouhodobou tradici, stejně tak sdružování myslivců, které započalo na našem území od konce 17. století. Významnou kapitolou byl vznik jednotné myslivecké organizace - Československé myslivecké jednoty v roce 1923. Více >

Šance pro zvěř

Travní porosty na orné půdě uložené do klidu Jakub Urbanec (Katedra pícninářství a trávníkářství, Agronomická fakulta ČZU v Praze) & Jan Pintíř (Katedra ochrany lesa, Lesnická fakulta ČZU v Praze)
Počet komentářů: 0
Travní porosty jsou bezesporu důležitou složkou naší krajiny. Jejich význam je nesporný z hlediska kvality vod, vodních zdrojů, ochrany půdy před erozí, ekologických aspektů a estetiky krajiny. Travní porosty jsou také významné z hlediska diverzity rostlinných, ale i živočišných druhů, včetně druhů patřících mezi zvěř. V tomto směru jejich význam spočívá zejména v nabídce hnízdišť i míst pro kladení mláďat, uplatňují se také jako úkrytová stanoviště a slouží i jako významná složka potravy pro drobnou a spárkatou zvěř. Více >

Změny zákona o myslivosti

JUDr.Ing.Vladimír Čechura
Počet komentářů: 0
Dne 28. února 2003 nabyla účinnosti novelizace zákona provedená zákonem č. 59/2003 Sb. přijatého dne 19. března 2003 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, když před tím nebyly přijaty pozměňovací senátní návrhy. Jako pracovní pomůcka pro čtenáře časopisu Myslivost je do tohoto čísla vložena příloha “Úplné znění” zákona (novela zákona nemá zmocnění k vyhlášení oficiálního úplného znění zákona ve Sbírce zákonů). Více >

Lov lesných vtákov

Jozef BEGALA
Počet komentářů: 0
"Lov tetrovovitých je pre českého či moravského poľovníka (ale aj slovenského) už len ozvenou dávnych čias. Pamätníkov lovu "veľkého vtáka" ubúda a tento lov sa začína radiť do loveckej mytológie. Našťastie tomu tak ale nie je v iných európskych krajinách. V Škandinávii sú tetrovovité ešte celkom hojné a ich lov je bežnou súčasťou loveckého roku." Je to citát z článku RNDr. Jakuba Hrušku v Myslivosti číslo 10/2000, ktorý je zhodný s mojím názvom, len je v slovenčine. Pre úplnosť ešte citujem: "Na tomto mieste je treba urobiť malú exkurziu do nórskych loveckých zvykov a práva. Trúfam si povedať, že v porovnaní s českým lovom sa v Škandinávii robí takmer všetko naopak. Lesné vtáky sa nelovia na jar, v dobe toku, ale na jeseň. Lovecká sezóna začína v septembri a končí na Vianoce. Je spoločná pre všetky zhora uvedené druhy, teda tetrov hlucháň (Tetrao urogallus), tetrov obyčajný (Lyrurus tetrix),... Lovia sa kohúty aj sliepky." Koniec citátu. Více >

SLANÉ HRYZY PRO ZAJÍCE

Jakub ZELENÝ
Počet komentářů: 0
Letos na jaře jsem si pročítal staré učebnice myslivosti. Byla to “Myslivecká péče o zvěř” a “Myslivecká zařízení v honitbách” od O.Kokeše. Zaujala mě v nich péče o zajíce v první polovině minulého století a hlavně jsem se zastavil na stranách 22 a 68. Autor zde vysvětluje důležitost soli pro zaječí zvěř a také způsob jejího podávání v  hryzech nebo solnících. Rozhodl jsem se tedy, že tento způsob vyzkouším. Více >

Opeření potápěči

Přemysl PAVLÍK
Počet komentářů: 0
Po dlouhé době konečně zavítalo jaro i na rybníky. Nejdříve roztál sníh i na hrázích a na okolních polích a lukách, jen hladiny ještě po nějakou dobu tvrdošíjně pokrýval led. Stačilo však pár opravdu pěkných slunečných dní a silné větry, které následovaly, dokončily celé dílo. Hned poté se to nad budoucí kolonií racků zabělalo množstvím křídel, vzduch počaly protínat šiky divokých kachen a vracejících se divokých hus a na mělčinách kolem břehů trčely nehybné postavy číhajících volavek. Více >

Divočáci ...

... a jak dál? Ing. Václav Chmela, MS Rokytnice v Orlických horách
Počet komentářů: 0
V poslední době, a já se osobně domnívám že oprávněně, byla otevřena široká polemika okolo černé zvěře, a to ze všech možných pohledů. Tato rytířská zvěř se opravdu nebývale rozšířila a stává se problémem, který již v některých případech překračuje i únosnou mez. Pohled na čerstvě sklizená pole po obilí a kukuřici nás o tomto problému informuje dostatečně jasně. Ohromné spasené, položené a vyválené fleky v obilí, polámaná kukuřice a rozžvýkané kukuřičné klasy na zemi a další stopy po pobytu černé zvěře jsou neoddiskutovatelné. A je jen otázka času, kdy zemědělcům a majitelům dojde trpělivost a začnou uplatňovat tvrdé sankce ve formě vymáhání úhrady škod vůči mysliveckým sdružením, které na jejich pozemcích myslivecky hospodaří. A je poměrně snadné si spočítat, že řadu sdružení to může úplně finančně položit. Více >

CO SE MI NELÍBÍ V DISKUSI K NOVÉM ZÁKONU O MYSLIVOSTI

Dr. Ing. Jiří HANÁK
Počet komentářů: 0
Zákon o myslivosti č. 449/2001 a zejména jeho realizace přináší mnohým myslivcům nemalé komplikace. Je tak předmětem mnohých kritik, polemik a sporů. Chtěl bych se vyjádřit k jednomu z nich. Jsem si vědom, že ve srovnání s problémy, kdy i někteří myslivci v důsledku uvádění zákona do praxe přijdou o své honitby nebo musí čelit jiným vážným problémům, je “můj” problém řádově na nižší úrovni, nicméně jez mého oboru a musím se k němu vyjádřit. Více >

MYSLIVECKÁ SOLIDARITA

aneb člověk - příroda - povodně Ing. Jan KUPKA
Počet komentářů: 0
Zajíc polní patří mezi nejvýznamnější druhy drobné zvěře. Je o něm všeobecně známo, že obývá lesní i polní prostředí, kde je dostatek krytu a v okolí dobré pastevní podmínky. Miluje závětrná, teplá a suchá stanoviště. Jeho věrnost stanovišti je myslivcům dostatečně známa. Věrnost stanovišti – krásný pojem pro vztah zvířete k přírodě, k honitbě, k lánu pole či remízku, kde má vše potřebné pro svůj zaječí život. Dostatek potravy, dostatek klidu i dostatek krytu, kam se může schovat před nezvanými hosty i před nepřízní počasí. Základní instinkty, jak se chovat v přírodě, zdědil zajíc po rodičích, něco okoukal sám od vrstevníků a něco se sám naučil. Ví přesně, kam zalehnout, když fouká severák, když na podzim padá listí, ví, jak musí rychle pelášit, když se k němu plíží liška nebo toulavý pes. To, co však je pro něj naprosto nová informace, kterou nezískal ani po rodičích ani od ostatních, ani se osobně s tím nesetkal, je velká voda, povodeň, pětisetletá voda. “Co dělat, kam jít – voda v milované lokalitě stoupá, musím pryč, ale kam, jinde to neznám, zkusím to za zadní mez.” Tam však je již také voda, dravý proud, který vytrhává keře a nemilosrdně ničí a strhává i vše živé do svého kalného proudu, znamená konec, konec života. Zůstává jenom spoušť, bahnitá, vodou nasáklá půda s nánosy štěrku, balvanů, klád a keřů bez projevů života. Tam, kde dříve kypěl život, je najednou prázdno, tam, kde v honitbě dříve vycházeli na paši zajíci, srnčí, hřadovali bažanti, chodí pouze myslivci, aby zjistili škody. Škody na majetku a škody na zvěři. Více >

Navštívili jsme OMS Uherské Hradiště

Připravila Yvonne MORAVCOVÁ
Počet komentářů: 0
Uherské Hradiště vždy patřilo mezi funkční okresní myslivecké spolky s myslivostí na velice solidní úrovni. Jednatelem je zde již dvacátým rokem pan Lubomír Novotný, který svou práci dělá opravdu dobře. Posuďte sami. Více >

Kauza Pozlovice u Luhačovic

Dr.Ing.František Libosvár, přeseda OMS ČMMJ Zlín a člen MR ČMMJ
Počet komentářů: 0
Počátkem února proběhla tiskem (MF Dnes ) a televizí NOVA zpráva o upytlačení srny v honitbě MS Pozlovice u Luhačovic. Z obecného hlediska je to právní případ, tudíž “kauza” jakých je v současné společnosti tisíce a mnohem závažnějších. Uvedené porušení zákona má právo řešit pouze policie a soudy. Protože jsme právní stát a ctíme presumpci neviny, není přistižený pachatel jmenován a je označen pouze jako “vysoce postavený myslivecký funkcionář”. Za mysliveckého funkcionáře se běžně považuje funkcionář ČMMJ. Většina informovaných nebere v úvahu, že právo myslivosti může vykonávat osoba bez členství v ČMMJ a že existují méně známé a především méně početné jiné myslivecké organizace. Špinit ČMMJ je v poslední době víc než v módě a velmi účelově to působí na veřejnost i poslance, zvláště když se v parlamentu projednává nějaká zákonná norma o myslivosti. Zprávu prezentovanou sdělovacími prostředky považuji za polopravdu a ta mívá mnohdy horší následky než čistá lež. Více >

MYSLIVOST V RAKOUSKU

očima studenta lesnické fakulty Ladislav HROMÁDKO
Počet komentářů: 0
Od září minulého roku studuji na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně. Zároveň jsem se také stal členem trubačského sboru, který při fakultě funguje. Brněnští trubači se těší dobré pověsti. Proto jsou často zváni na různé lovecké, myslivecké i kulturní akce u nás i v zahraničí. Více >

Tradiční mýty a omyly v myslivecké střelbě

MUDr. Miroslav KREJČÍ
Počet komentářů: 0
Člověk je tvor omylný, ale má schopnost se učit metodou pokusů a omylů. Přesto je pozoruhodné, jak dlouho se tradují některé mýty, či dokonce vyslovené nesmysly i to, s jakou urputností jsou často obhajovány. Připomeňme si alespoň některé z nich. Více >

Zimné prikrmovanie v praxi

Ing. Ján MERCEL
Počet komentářů: 0
Na základe doterajších dlhoročných praktických i teoretických skúseností vo funkcii poľovného hospodára nemôžem se stotožniť zo všeobecným tvrdením publikovaným v č. 1 časopisu Myslivost, že pre poľovníkov je jednoduchšie zakúpiť na zimné prikrmovanie jelenej zveri jadrové krmivo ako bojovať s nepriaznivým počasím pri sušení sena a letniny a že je jednoduchšie toto krmivo rozniesť vo vreciach a batohoch do revíru ako dostať do krmelca suché objemové krmivo. Takýto názor pokladám za nesprávny, zavádzajúci a znevažujúci náročnú prácu poľovníkov v praxi vynakladanú v starostlivosti o jeleniu zver a napokon nie je takýto názor v praxi realizovatelný z hľadiska vysokých finančných nákladov na nákup jadrového krmiva. Každý dobrý poľovný hospodár (a myslím, že tých je väčšina) si je plne vedomý už vzhľadom na jeho vzdelanie dosiahnuté zložením skúšky poľovného hospodára, že pre zimné prikrmovanie jelenej zveri je nutné zaistiť predovšetkým dostatok objemového krmiva. Více >

PYTLÁCI ZE ZUBŘÍ

Vladislav KROP
Počet komentářů: 0
Velmi mnoho vody uplynulo v Zašovském,Čertoryjském a Zuberském potoku, kterou odvedla řeka Bečva daleko do Černého moře.Také těžko odhadnout kolik krve teď koluje v žilách dnešních obyvatel po pravých Valaších, kteří se zde usídlili z dalekých Karpat. Historie zná ten čas, kdy se svými stády, či spíše stádečky ovcí přitáhli do tohoto kraje a usídlili se v místech, kde zatím jen šuměl les. Bylo to především v podhůří a v horách s původní skladbou dřevin pralesovitého charakteru. Na jeho bylinném patře se pásly jejich ovce a kozy. Tvrdou práci si vyklučili svá políčka, ze kterých získávali pro své ovce seno na zimu a postupně je i osívali a pekli žitný chleba. Více >
vychází v 7:42 a zapadá v 15:59 vychází v 13:47 a zapadá v 0:59 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...