Časopis Myslivost

Říjen / 2003

Po roce od srpnových povodní

Ing. Ladislav Kořínek
Po roce od srpnových povodní
Je tomu již rok, kdy katastrofální povodeň zcela zaplavila honitbu Úpor na soutoku Labe a Vltavy, kterou obhospodařuje Lesní správa Jiřího Lobkowicze na Mělníku. Článek i s doprovodnými fotografiemi byl uveřejněn v Myslivosti 10/2002.
Jak jsem nakonec i ve zmíněném článku slíbil, nyní po roce bych chtěl čtenáře seznámit se stavem v honitbě, tak jak se po povodni vyvíjel až do srpna 2003. Pro ilustraci uvádím, že voda tehdy postupovala tím způsobem, že zpětná vlna přišla zezadu a honitbu "spláchla" tak, že výška vodní hladiny činila 4-7 m po celé ploše honitby a zvěř měla jen malou šanci se zachránit. Z jedné strany bylo plné, rozbouřené Labe i Vltava a z druhé jezero široké 3-4 km. Nedovedli jsme si tedy představit, že by se podařilo zachránit drobné zvěři, kromě pernaté a mladé zvěře spárkaté a očekávali jsme, zda se zachránila nějaká dospělá zvěř daňčí a srnčí, eventuálně černá. Před povodní byly stavy zvěře následující: daňčí 40 ks, srnčí 50 ks, zaječí 120 ks, bažantí 150 ks a 20 koroptví.

Musím konstatovat, že jsme byli hned po povodni překvapeni zjištěním, že se několika kusům daňčí a srnčí zvěře podařilo ještě před záplavovou vlnou odejít k Obříství a Chlumínu a zde přežít.

Bylo tedy jen otázkou času, kdy se začne zvěř navracet do původního teritoria. Zde je třeba ještě připomenout, že honitba je tvořena lužním lesem - přírodní rezervací s bohatým bylinným a keřovým patrem a poli, na kterých se pěstuje zelenina. Honitba je proto velice úživná. Povodní však bylo zničeno bylinné patro v lese a na polích zůstaly pouze shnilé zbytky zeleniny, tak že pro zvěř zde nebyla v prvních týdnech po povodni přirozená potrava. Operativně jsme tuto situaci vyřešili tak, že jsme zřídili na dvou místech krmeliště, kam jsme navezli zbytky zeleniny, obilní odpad, seno a sůl.

První zvěř, když nepočítám lišku a jezevce, jejichž stopy jsme objevily již týden po povodni, se začala vracet po třech týdnech, kdy jsme našli první stopy od dvou kusů srnčí zvěře. Dne 20.9.2002, tedy zhruba měsíc po záplavě, jsme již napočítali podle stop 8 kusů srnčí a 3 kusy daňčí zvěře. V této době bylo důležité, že se na loukách začal obnovovat travní porost a v lese bylinné patro, takže zvěř, která se vrátila či nově obsadila tato teritoria, již měla mimo potravy na krmelištích i potravu přirozenou.

V září a říjnu ale také probíhalo intenzívní odstraňování naplaveného odpadu armádou, v lokalitě pracovalo velké množství techniky a lidí, a proto nebyl pro zvěř potřebný klid.

Po ukončení úklidových prací, při kterých bylo odstraněno ale asi jen 50 % z naplaveného obrovského množství odpadu, jsme provedli dne 23.11.2002 kontrolní sčítání. Bylo napočítáno již 17 ks srnčí a 6 ks daňčí zvěře. Podle stop jsme zjistili, že u daňčí zvěře se jedná především o zvěř holou a v jednom případě byla zaznamenána velká stopa od staršího kusu daňka. Dále jsme našli stopy od dvou tlup černé zvěře, pravděpodobně bachyně se selaty.

Další sčítání jsme prováděli na obnově 2.1.2003, kdy jsme napočítali již 20 ks srnčí zvěře a 12 - 14 ks zvěře daňčí, z toho 2 - 3 daňky. Také byla zaznamenána přítomnost dvou bachyní se selaty a tří větších kusů černé zvěře, dále přítomnost dvou zajíců, 15 bažantů a 4 lišek.

Odpoledne 2.1. 2003 začalo nepřetržitě pršet a dne 4.1.2002 byla již honitba Úpor opět z 80 % pod vodou! Voda však postupovala směrem od Labe, dosahovala výšky "jen asi" 1 m, ale postupovala naštěstí takovým způsobem, že zvěř byla vodou vytlačena a měla možnost záchrany. Větší problém nastal poté, co celá vodní plocha zamrzla.Vzniklo zde obrovské zamrzlé jezero. Voda pod ledem odtekla, ale ledový příkrov zůstal a vydržel téměř tři týdny, kdy byla opět celá honitba bez zvěře.

Po této lednové povodni, kdy však naštěstí zůstala některá vyvýšená místa bez zaplavení, jsme opět navezli na krmeliště zeleninu, řepu, seno a obilí. Zvěř se začala vracet ihned poté, co opadla voda a roztál led, ale podle našeho mínění se již nevrátilo původní množství zvěře které zde bylo před touto lednovou povodní, toto konstatování se týká zejména daňčí zvěře.

Koncem ledna 2003 jsme do honitby na čtyřech místech vypustili ve dvou termínech celkem 130 zajíců dovezených z Maďarska. Tato akce organizovaná ČMMJ ve spolupráci s Interlovem a MZe ČR v rámci akce na pomoc zaplaveným honitbám. V našem případě to byla akce prospěšná a úspěšná a výše jmenovaným organizacím za to patří naše poděkování. Do budoucna si slibujeme zvýšení stavů zaječí populace zejména osvěžením krve s původní zaječí zvěří, která přežila v okolních, nezaplavených honitbách.

Další sčítání jsme uskutečnili ve dnech 1. a 15.3.2003 v rámci povinného sčítání, kdy byly zjištěny následující stavy zvěře: 1.3.2003 - daňčí 9 ks, srnčí 21 ks, černá 12 ks, zajíci 80 ks, bažanti 14 ks. Dne 15.3.2003 - daňčí 12 ks, srnčí 21 ks, černá 12 ks, zajíci 85 ks, bažanti 14 ks

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že stavy zvěře, kromě zajíců, se pohybují na 10 -20 % stavu před srpnovou povodní 2002

Od těchto posledních sčítání v březnu 2003, jsme žádná sčítání neprováděli. Na základě běžných pozorování se domníváme, že současné stavy se pohybují někde okolo 20 % stavů před povodní. Toto však může být zkresleno tím, že ve vegetačním období, kdy v lužním lese je bohaté bylinné patro a na polích na místo zeleniny lán slunečnice, je velice těžké vidět veškerou zvěř a její stavy je možné pouze odhadovat z pobytových stop.

Jako zajímavost uvádím, že pozorujeme jak na Úporu, tak v bývalé sousední honitbě Velkostatku Hořín, také stejně postižené povodní (tyto honitby spolu od 1.4.2003 tvoří honitbu jednu), nedostatek mladé srnčí zvěře, konkrétně nedostatek 1-2letých kusů. Toto je zřejmě následek uhynutí při povodni v prvé řadě srnčat a mladé zvěře. Také je zajímavé, že naprostá většina srn v postižené oblasti vodí nyní dvě srnčata, což v minulých letech nebylo.

Pokud se jedná o myslivecké hospodaření v honitbě Hořín - Úpor, tak v současné době jsme se zaměřili na znovuvybudování mysliveckých zařízení tak, aby bylo zajištěno přikrmování zvěře v době zimního strádání. V nejbližších 2 - 3 letech nepočítáme s žádným odstřelem srnčí, daňčí a zaječí zvěře na Úpoře a zaměříme se zde především na odstřel lišek a černé zvěře. Také bude pro nás zajímavé, jak se projeví letošní suchý, pro zvěř však jak se zdá příznivý rok, na přírůstcích zvěře, což zjistíme až v podzimních měsících po sklizni polních plodin a spálení bylinného patra prvními mrazy.



vychází v 7:44 a zapadá v 16:41 vychází v 8:21 a zapadá v 17:11 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...