Časopis Myslivost

Srpen / 2003

Černá zvěř

JUDr. Jan VEBR
Černá zvěř
Již několik let sleduji odbornou diskusi k problematice černé zvěře publikovanou v časopise Myslivost. Většina článků s větší či menší fundovaností se zabývá otázkami chovu této zvěře, jejího správného lovu, nemocí a vlivu divočáků na vznik škod na zemědělských kulturách. Tyto publikované statě většinou dospívají k závěrům, že je nutno snižovat stavy černé zvěře a upozorňují na tuto skutečnost jako na problém.
V žádném z těchto článků však nebylo jednoznačně uvedeno, že rozmáhající se stavy černé zvěře je naprosto kladná skutečnost pro naší mysliveckou veřejnost.

Všichni si uvědomujeme, že myslivost a její výkon se za posledních 20 let změnil. Došlo ke snížení stavů drobné zvěře tak radikálním způsobem, že odstřel bažantů a kachen je u většiny MS praktikován téměř výlučně z umělých chovů. Všichni také dobře víme jak takový lov mnohdy vypadá ("vyhazování" nelétavých bažantů, odstřel kachen na vodě a pod.), protože ne všechna MS si mohou dovolit zakoupit odstřel v bažantnicích a ne všichni mají podmínky pro lov pouze divokých kachen, divokých bažantů nebo zajíců. Lov zajíců a divokých bažantů je na většině území zakázán a není pravděpodobné, že se na této situaci něco změní.

Proto se od druhé poloviny 80 let těžiště lovu a chovu pomalu přesouvalo na zvěř srnčí, protože této zvěři zemědělské velkopodnikání neničilo životní prostředí, ale umožnilo zvýšení jejích stavů na současnou úroveň. Černá zvěř byla ve většině loveckých revírů v té době náhodná, nebo přecházející a vyskytující se trvale pouze ve velkých lesních komplexech.

Po silném omezení lovu divoké populace drobné zvěře v přírodě se stala hlavní zvěří srnčí zvěř a pomalu se jí začínalo dostávat patřičné pozornosti. Zejména po roce 1989 byla publikována řada článků, které velmi fundovaně upozorňovaly na problematiku jejího chovu, zejména správného přikrmování a také lovu. Došlo k tomu, že oproti lovu brokovnicí nastává v běžných honitbách doba lovu kulovou zbrani. Jenže všichni víme, že i přes slušné stavy srnčí zvěře, je věc jejího správného odstřelu otázkou přidělení jedné povolenky na celou sezonu. Ve většině MS se na přidělení trofejové zvěře čeká jeden rok i více. Nechci se zabývat mlčky "trpěným" pytlačením, kdy se ve sdruženích a spolcích toleruje odlov pro svojí potřebu a hlásí se pouze odlov podle plánu. Tento způsob vede k likvidaci stavů srnčího v dané honitbě a doplácí na tento způsob většinou sousední honitby. Svědčí to pouze o úrovni hospodářů a členů takovýchto MS.

Od počátku 90 let začalo docházet k celostátnímu rozšiřování stavů černé zvěře. Osobně to považuji za požehnání Sv. Huberta i Diany dohromady a pro nás lovce za neuvěřitelně příznivou skutečnost. O této kladné stránce jsem se však v žádném ze zmiňovaných článků (věnovaných problematice černé zvěře) nedočetl. Rozmáhající se stavy černé zvěře umožňují totiž celoroční lovecké vyžití v nebývalé míře.

Některé z publikovaných článků uvádí jako hlavní problém snižování stavů této zvěře a problém jejího odlovu. Já považuji snižování stavů černé zvěře za velmi "jednoduchou záležitost". Radikálně snížit stavy černé zvěře i při zachování stávající doby lovu je naprosto snadné. Když povolíte v mysliveckém sdružení (spolku) lov divočáků bez ohledu na velikost, to znamená i velkých bachyní a kňourů, docílíte ve 2-3 letech její snížení na úroveň konce 80 let. Bez "ochrany" dospělých kusů odlovíte spolehlivě i naprostou většinu selat a lončáků. Otázkou je, zda to je ten správný směr, správný pohled, kterým se na divočáky chceme dívat. Domnívám se (a se mnou i většina mých mysliveckých přátel), že tento přístup je z hlediska budoucnosti chovu a lovu černé zvěře špatný. Ztotožňuji se s názorem, že z populace černé zvěře je nutno odlovit všechna selata a většinu lončáků a důsledně zachovávat existenci velkých bachyní a kňourů. I při prosazení tohoto názoru v praxi dojde k tomu, že se vždy omylem několik dospělých odloví a tím se jejich počty redukují. Naopak někteří z lončáků přejdou do dospělé populace. Vím, že neříkám žádné převratné noviny. Tento názor byl již mnohokrát publikován. Nikdy jsem se ale nedočetl, že je možné tato pravidla bez obtíží dodržovat. Podmínkou je zavedení vhodného způsobu lovu zvěře. Nejlépe prostřednictvím krytých kazatelen na vhodných místech u vnadišť v období od září do května, přijetím jasných pravidel a disciplinovaným přístupem lovců. Zajištění dostatku zimního krmení je dalším předpokladem.

Jsem členem MS Skytaly a naše honitba dosahuje výměry 1700 ha. Nachází se u Podbořan a navazuje na vojenský prostor Doupov. Ročně lovíme kolem 100 ks černé zvěře. Za rok 2001 byla průměrná hmotnost uloveného kusu 33,4 kg. V roce 2002 pak jsme docílili průměrnou hmotnost 28,5 kg. Před tímto obdobím o lovu v honitbě Skytaly rozhodoval někdo jiný a lovily se desítky divočáků zejména nad 50 kg. To se projevilo na velkém poklesu stavu divočáků. Kdyby tento způsob lovu pokračoval, došlo by nejspíše k likvidaci divočáků v této honitbě. Dá se říci, že odlovem mladé populace udržujeme stavy divočáků na stejné, přijatelné úrovni.

V honitbě děláme pouze jednu "společenskou" naháňku v roce a ostatní lov je prováděn u vnadišť. Tento způsob nejlépe umožňuje dodržovat správné chovatelské zásahy do populace a také myslivecké vyžití, protože ne vždy myslivec střílí, když má zvěř na krmelišti. Při naháňkách se nám, přes jasné vymezení lovu hospodářem, nestalo, že by nebyl uloven chovný kus černé zvěře. Většinou se jedná o kvalitní bachyně, které v místě ulovení pravidelně vyvádějí. Proto jsme tento způsob lovu omezili.

Lov černé zvěře je nutno přizpůsobit podmínkám konkrétní honitby. Ale lov v podzimním a zimním období pomocí kazatelen a vnadišť je nejspolehlivější zárukou udržení černé zvěře na žádoucích stavech při zachování chovatelsky vhodné věkové struktury.

Jenže tento přístup znamená mnoho práce a úsilí, také nákladů na krmení a pod. Ne ve všech MS je možné se na podobném přístupu dohodnout. Nám se to povedlo.



vychází v 7:52 a zapadá v 16:29 vychází v **:** a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...