Časopis Myslivost

Červen / 2005

Ústřední hodnotitelská komise trofejí NATURA VIVA 2005

Myslivost 6/2005, str. 9  Ing. Jaroslav RŮŽIČKA, předseda Ústřední hodnotitelské komise trofejí
Ve dnech 5. - 8. dubna 2005 se sešla Ústřední hodnotitelská komise trofejí, aby ohodnotila trofeje zvěře, které budou vystaveny na mezinárodní výstavě myslivosti, rybářství a včelařství NATURA VIVA 2005 v Lysé nad Labem. Byla to prvá velká společná akce členů komise od jejího založení v srpnu 2004. Dosavadní práce členů komise spočívala v hodnocení význačných trofejí zvěře před jejich vývozem do zahraničí. V předcházejícím období tak bylo individuálně ohodnoceno celkem 34 trofejí jejichž fotodokumentace, včetně bodovacích tabulek, je uveřejněna na internetových stránkách Ministerstva zemědělství www.mze.cz.


Ústřední hodnotitelské komise trofejí byla ustanovena také jako komise pro hodnocení trofejí na výstavu NATURA VIVA 2005. Hodnocení se zúčastnilo 37 členů komise z 38. Svoji práci vykonali ve svém osobním volnu a bez nároků na finanční odměnu. Pro zajištění rychlého provedení prací spojených s hodnocením trofejí bylo osloveno dalších 7 specialistů, kteří se podíleli na vlastní práci komise. Při hodnocení trofejí byla využita i pomoc studentů Lesnické a environmentální fakulty Zemědělské university v Praze - Suchdole. Organizační zázemí pro práci členů hodnotitelské komise včetně technického vybavení měřícími pomůckami a počítačovým zpracováním výsledků hodnocení trofejí zvěře zajišťovala Českomoravská myslivecká jednota pod vedením organizačně technického tajemníka jmenovaného pro hodnocení trofejí na výstavu ing. Luďka Králíčka a paní Stanislavy Hanušové. Ze strany Ministerstva zemědělství zajišťoval organizační záležitosti tajemník Ústřední hodnotitelské komise ing. Martin Žižka. Velmi významnou pomocí byla práce jednatelek okresních mysliveckých spolků Českomoravské myslivecké jednoty při zpracování podkladů pro katalog trofejí.
Pro splnění podmínky objektivního hodnocení trofejí na mezinárodní úrovni byl Ministerstvem zemědělství požádán prezident Komise pro hodnocení trofejí a výstavy Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře (CIC) Prof. Ing. Nino Ninov z Bulharska, aby jmenoval pětičlennou mezinárodní komisi expertů CIC, kteří se zúčastní hodnocení. Pro hodnocení trofejí na výstavu NATURA VIVA 2005 byla ustanovena mezinárodní komise expertů CIC ve složení Prof. Ing. Nino Ninov z Bulharska, předseda mezinárodní komise, Alexandr Michajlov z Ruska, Roman Dziedzič z Polska, Janis Zommers z Lotyšska a Prof. Ing. Josef Hromas, CSc., z České republiky. Za Ústřední hodnotitelskou komisi byli garanty za hodnocení trofejí jednotlivých druhů zvěře jmenováni Ing. Jan Kupka pro trofeje jelena evropského (resp. jelena lesního) a muflona, Prof. Ing. Josef Hromas, CSc., pro trofeje daňka skvrnitého (resp. daňka evropského), kňoura prasete divokého a šelem, Ing. Josef Feuereisel, Ph.D., pro trofeje srnce obecného, siky japonského, jelence běloocasého a kamzíka horského a Doc. Ing. Miloslav Vach, CSc., pro trofeje ostatních druhů zvěře.
Vlastní hodnocení trofejí zvěře probíhalo v odborných komisí pod vedením Ing. Jana Kupky pro trofeje jelena evropského, Ing. Karla Klusáka pro trofeje daňka skvrnitého, Dr. Ing. Antonína Konfršta, Ing. Josefa Feuereisela, Ph.D., a Ing. Jana Halámka pro trofeje srnce obecného, Ing. Jana Hamříka pro trofeje siky japonského, jelence běloocasého a kamzíka horského, Ing. Zdeňka Máchy pro trofeje muflona, Ing. Jindřich Brožovského pro trofeje kňoura prasete divokého a šelem a Prof. Ing. Josefa Hromase, CSc., pro trofeje ostatních druhů zvěře.
Trofeje zvěře byly hodnoceny podle metody Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře. Pro vystavování trofejí a jejich uvedení v katalogu výstavy NATURA VIVA 2005 byla přijata následující pravidla. Na výstavě budou vystaveny pouze trofeje dosud nehodnocené na mezinárodních a celostátních výstavách, které u muflona dosáhly limitu pro udělení zlaté medaile (tj. od 205 bodů CIC), u jelena evropského (od 190 b.), daňka (od 170 b.) a kňoura prasete divokého (od 115 b.), tj, které dosáhly limitu pro udělení zlaté a stříbrné medaile a u srnce obecného, siky japonského, kamzíků, jelence běloocasého a siky Dybowského budou vystaveny a uvedeny v katalogu všechny medailové trofeje. Lebky a kůže šelem budou vystaveny a uvedeny v katalogu pouze od dosažení limitu pro udělení zlaté medaile. Všechny výše uvedené trofeje musí být ohodnoceny hodnotitelskou komisí ustanovenou´pro výstavu NATURA VIVA 2005. U takovýchto trofejí nepostačuje jejich předchozí ohodnocení např. na okresních nebo oblastních výstavách trofejí, nebo jejich předchozí ohodnocení členem Ústřední hodnotitelské komise trofejí. Ostatní medailové trofeje zvěře, tj. stříbrné a bronzové trofeje muflonů, bronzové trofeje jelena evropského, daňka skvrnitého a kňoura prasete divokého, nebudou na výstavě vystaveny, ale budou uvedeny do katalogu trofejí za předpokladu, že byly ohodnoceny na okresních výstavách za přítomnosti odborného poradce pro hodnocení trofejí určeného Českomoravskou mysliveckou jednotou.
Celkem bylo ohodnoceno na 1874 trofejí zvěře. U srnce obecného bylo předloženo k hodnocení 844 trofejí s nejsilnější trofejí 162,35 bodů CIC, u muflona 230 trofejí s nejsilnější trofejí 243,65 bodů CIC, u jelena evropského 85 trofejí s nejsilnější trofejí 242,90 bodů CIC, u daňka skvrnitého 197 trofejí s nejsilnější trofejí 213,15 bodů CIC, ve skupině jelenů sika 143 trofejí s nejsilnější trofejí siky japonského 316,40 bodů CIC a u kňoura prasete divokého 79 trofejí s nejsilnější trofejí 133,25 bodů CIC. Ostatních trofejí bylo hodnoceno na 296. Podrobnější údaje o hodnocených trofejích budou uvedeny v katalogu trofejí z výstavy NATURA VIVA 2005, který budou moci získat zájemci přímo na výstavě. Ke každé medailové trofeji bude vystaven diplom.
Hodnocení trofejí při příležitosti výstavy NATURA VIVA 2005 mělo jeden primát. Poprvé v historii byly hodnoceny metodou CIC trofeje pižmoně grónského, bizona prérijního, jelena milu, mývala severního, pumy a dikdika kirkova damarského. Pro tyto druhy byly také komisí prvně stanoveny hranice pro udělování medailí. Dále byly nově stanoveny hranice pro udělování medailí pro trofeje tahra himalajského, antilopy jelení a antilopy srnčí.
Hodnocení trofejí zvěře pro výstavu NATURA VIVA 2005 se také ale stalo určitě zklamáním pro některé předkladatele trofejí, neboť několik trofejí, byť velmi kvalitních, muselo být komisí z hodnocení vyřazeno. Stalo se tak na základě nedodržení podmínek pro hodnocení trofejí. Byly předloženy trofeje zvěře na preparátech hlav, aniž by před vlastní preparací splnily podmínku alespoň tříměsíčního vyschnutí trofeje a změření základních znaků trofeje potřebných pro výpočet bodové hodnoty. Pro objektivní hodnocení je také nutno věnovat pozornost případnému proměření kraniometrických znaků na lebkách "problémových" trofejí siky japonského a před jejich zakrytí preparátem hlavy, pokud má být zvolena takováto následná vizuální úprava trofeje. Aby se předešlo následným sporům, je potřeba hodnocené znaky si nechat proměřit členem Ústřední hodnotitelské komise. Podmínky hodnocení trofejí vycházejí z tzv. "formulí" přijatých v Madridu v roce 1952 a naposledy vydaných v tříjazyčné mutaci v Německu v roce 1981 v tzv. "červené knize" nazvané Die Jägdtrophaen der Welt. V české verzi byla tato pravidla hodnocení trofejí naposledy uveřejněna v roce 2002 v publikaci ing. Karla Klusáka Hodnocení loveckých trofejí zvěře.
Hodnocení trofejí bylo ukončeno protokolem, který se stane podkladem pro zpracování katalogu trofejí z mezinárodní výstavy NATURA VIVA 2005.
Rok 2005 se stal tedy opět rokem celostátního pravidelného hodnocení dosažených výsledků chovu zvěře a mysliveckého hospodaření. Je potěšitelné, že myslivost může prostřednictvím připravovaného katalogu představit výsledky práce mnoha tisíců obyvatel České republiky, kteří se věnují hospodaření se zvěří. Hodnocení trofejí zvěře a mysliveckého hospodaření předložilo důkazy o tom, jak významné jsou principy trvale udržitelného hospodaření na kterých je již dlouhodobě postaveno myslivecké využívání zvěře, jakožto obnovitelného bohatství naší přírody. Trofej zvěře je považována za nejdůležitější trvalý ukazatel kvality živočicha a výsledků chovu, včetně návazností na kvalitu jeho přírodního prostředí. Dá se podle ní posoudit jak současný stav jedince, tak ale i také kvalitativní vývoj celé populace. Podle kvality trofejí můžeme porovnávat kvalitu populací zvěře v různých regionech nebo jejich kvalitu v různých časových obdobích. Je potřeba poděkovat zemím, které se i přes značné vzdálenosti zúčastní svými expozicemi výstavy a umožní tak návštěvníkům výstavy seznámit se se zoologickými jedinečnostmi typickými pro tamní přírodu a porovnat navzájem výsledky mysliveckého hospodaření v různých geograficky odlišných regionech světa. Právě trofej je možno považovat ze jeden ze nejzákladnějších znaků, který z pohledu možnosti dlouhodobého uchování anatomických, morfologických, genetických, fyziologických a ekologických charakteristik splňuje požadavky nejen na myslivecké, ale obecně i na zoologické vyhodnocování. I odpůrci kultu trofeje musí objektivně připustit, že bez historických sbírek trofejí ulovené zvěře, umístěných většinou na hradech a zámcích nebo v muzeích, by bylo takřka nemožné si vytvořit představu, jak vypadaly jedinci mnohých živočišných druhů před několika staletími a jaký byl jejich vývoj v návaznosti na změny přírody, které přinesl svoji rozpínavostí člověk.
Každý z návštěvníků výstavy si tak na základě výsledků může učinit představu o tom, že zásady mysliveckého hospodaření v České republice jsou základem, který sama příroda využívá ke svému přežití a k uchování druhové pestrosti. Zásady, které umožnily v tomto středoevropském území s velkou populační hustotou a v civilizací pozměněné krajině přežití volně žijící zvěře v takovém počtu , druhové pestrosti a kvalitě, která je mezi ostatními zeměmi ceněna. To, že zvěř nebyla vybita, je důsledkem právě uvážlivého mysliveckého hospodaření. Tento vztah ke zvěři je právem považován za součást českého národního kulturního dědictví.
Bude jen dobře, když se výsledky hodnocení chovu zvěře a mysliveckého hospodaření uvedené v katalogu z výstavy stanou pro mysliveckou veřejnost zdrojem a inspirací pro jejich další chovatelskou práci se zvěří. Výstava je také dobrou ukázkou pro ostatní nezainteresovanou veřejnost o myslivosti, na které má možnost získat objektivní informaci o přínosu myslivosti pro zemědělství, lesní hospodářství a ochranu přírody. Považujme proto získané výsledky výstavy NATURA VIVA 2005 za jedinečnost počátku třetího tisíciletí a za výpověď o stavu naší přírody z tohoto období pro budoucí generace.



vychází v 6:37 a zapadá v 19:12 vychází v 20:29 a zapadá v 8:34 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...