Časopis Myslivost

Září / 2005

MEDAILOVÉ TROFEJE SRNCŮ

Myslivost 9/2005, str. 5  Prof. Ing. Josef HROMAS, CSc
Se srnčí zvěří se setkáváme ve všech našich honitbách. Srnčím trofejím je tudíž také věnována největší pozornost na okresních chovatelských přehlídkách. Na těch se každoročně a následně i dlouhodobě hodnotí kvalita průběrných odstřelů a zkušení členové hodnotitelských komisí přitom posuzují nejen věk ulovené zvěře nýbrž i případné předpoklady možného dalšího zkvalitňování srnčích trofejí v celých populacích.



Nejsilnější trofeje jsou hodnoceny mezinárodně přijatými metodami CIC. Protože však nejsou ve všech okresech k dispozici nezbytné objemoměry a protože u srnčích trofejí hrají poměrně vysokou (dokonce nejvyšší z trofejové zvěře) roli tzv. subjektivní (tedy přirážkové a srážkové) body, je nutné konečné hodnocení těchto trofejí zobjektivizovat až před celostátní hodnotitelskou komisí. Při větším množství shromážděných trofejí, jako tomu bylo například pro výstavu Natura Viva 2005 v Lysé nad Labem, je tím pak dán předpoklad maximální objektivity při přidělování těchto subjektivních bodů. To je navíc u význačných trofejí potvrzováno Mezinárodní hodnotitelskou komisí jmenovanou Komisí pro výstavy a trofeje CIC.
Přes všechna školení myslivců, že je třeba samozřejmě ještě před střelbou ze všeho nejdříve posoudit jednak věk živého srnce, a jednak další vývojové perspektivy jeho parožení, se neustále setkáváme s tím, že
je na chovatelských přehlídkách přibližně 10 % srnčích trofejí označených červeným bodem z neodstřelových, tedy chovných jedinců. Pokud k tomu připočteme pouze minimální odpovědnost myslivců při odstřelu srn, které mají hlavní podíl na kvalitě nové srnčí populace a uvědomíme-li si významný vliv klimatických činitelů působících na srnce právě v době jejich zimního parožení, je zřejmé, že zejména kvalita srnčích trofejí je nejlepší vizitkou myslivecké péče o tuto atraktivní zvěř.
Pro výstavu v Lysé n/L. 2005 bylo hodnoceno a následně v katalogu uvedeno 713 trofejí srnců oceněných některou z medailí. Dalších 126 trofejí bylo sice hodnoceno také, ale jejich bodové hodnoty byly natolik nízké (jedny parůžky měly dokonce jen 77,93 b. CIC), že nedosáhly ani na bronzovou medaili a nejsou tudíž v katalogu uvedeny.
Z uvedeného počtu bylo 81 srnčích trofejí oceněno na medaili zlatou - nad 130,00 bodů CIC (11,4 %), 243 na medaili stříbrnou mezi 115,00 a 129,99 b. CIC (34,1 %) a 399 na medaili bronzovou mezi 105,00 a 114,99 b. CIC (54,5 %). Při stejné výstavě v Lysé před pěti lety bylo v katalogu uvedeno pouze 487 srnčích trofejí s medailovými trofejemi, takže jsme za uplynulých pět let zaznamenali nárůst medailových trofejí o 46 %, což je výsledek velice příznivý. Tehdy bylo 12 % trofejí "zlatých", 38 % trofejí "stříbrných" a 50 % trofejí bronzových, takže poměry mezi medailemi byly a jsou prakticky stejné.
Pro lepší představu je také vhodné uvést, že všechny srnčí trofeje pocházely z volných honiteb a že jich většina (96,8 %) pochází právě z uplynulých pěti let, jak o tom informuje tabulka č. 1.
Z údajů z výstavy před pěti lety jsme získali nejvíce trofejí srnců v roce 1991 - 208, což bylo přibližně tolik jako v roce 2004. Následoval rok 1999 - 160 trofejí, rok 1992 - 132 trofejí, 1990 - 111 trofejí a rok 1998 - 102 trofejí. Celkem tedy můžeme být se vzestupným trendem kvality srnčích trofejí v posledních pěti letech spokojeni, zejména se ziskem trofejí "zlatých", jichž pocházelo z roku 2001 dokonce 24 a v roce 2004 celkem 20, tedy tolik jako v roce 1999. Odpovědět na to jakou úlohu přitom sehrávaly nejistoty kolem předchozího a současného zákona o myslivosti by měli myslivečtí hospodáři uživatelů honiteb.
Nepochybně zajímavé je i porovnání podílu počtu srnců s medailovými trofejemi k počtu srnců lovených celkem, které je uvedeno v tabulce č. 2. Ukazuje se, že na produkci srnčích medailových trofejí byl nejslabší rok 2000 a následoval jako "trofejově nejslabší" rok 2002. V dalších letech se ale produkce silných trofejí srnců bez ohledu na medaile neustále zvyšovala. Celkově jsme potřebovali v uplynulých pěti letech ulovit v průměru 3301 srnců (bez ohledu na jejich věk), aby jeden z nich získal zlatou medaili, 1019 srnců na medaili stříbrnou a 637 srnců na medaili bronzovou. Takže přibližně každý 347. srnec měl naději na získání některé z medailí, což je také údaj oproti předchozím letům poměrně velice příznivý.
Kvalita trofejí je ovšem také závislá na věku lovených srnců, jak je také patrno z tabulky č. 3. Z uvedené tabulky je patrno, že věk lovených srnců má zřetelný vliv na kvalitu jejich trofejí. Medailové trofeje mohou přitom nosit již i srnci dvouletí (!), což ale není pravidlem, neboť podobné trofeje nosí ještě i srnci desetiletí. Průměrný věk srnců s kvalitními (medailovými) trofejemi by ale neměl klesnout pod 5 let. Takoví
srnci
by však neměli být loveni před dosažením šesti, příp. i více let, protože potom od nich můžeme očekávat nejen dostatek kvalitních
trofejí, ale i úměrně kvalitní
potomstvo. Přitom u zlatých, příp. "stříbrnomedailových" srnců se jejich průměrný věk oproti předcházející výstavě (i když o málo) navýšil. Tehdy to bylo 4,77 let u trofejí "zlatých", 4,76 let u trofejí "stříbrných" a 4,91 let u trofejí bronzových - v průměru pak 4,85 let.
Podrobnější přehled o věku lovených srnců vzhledem k bodovým hodnotám jejich trofejí podává tabulka č. 4. Také z těchto zprůměrovaných hodnot je patrné, že se oproti předchozím letům navýšily průměrné bodové hodnoty srnčích trofejí, i když stále lovíme nejvíce srnců s medailovými trofejemi ve věku 4, příp. 5 let, přitom ale průměrné bodové hodnoty trofejí narůstají až do 7 i více let.
Následující tabulka č. 5 ukazuje jaké byly v posledních pěti letech bodové hodnoty a jaký byl věk lovených vždy deseti srnců s nejsilnějšími trofejemi.
Také u těchto trofejí se ukazuje, že se oproti údajům z dřívějších let dále zvyšovala jejich bodová hodnota (v průměru přibližně o 4,5 b. CIC), přičemž ale věk těchto deseti nejsilnějších srnců se zvýšil jen nepatrně, možná právě proto, že lovíme i takovéto srnce už jako dvou anebo tříleté. Dvouletý srnec byl sice uloven pouze jeden v roce 2000, ale v témž roce byli uloveni tři takovíto silní srnci jako tříletí a ve stejném věku byli uloveni dva srnci v roce 2001 a po jednom srnci v letech následujících. To by se rozhodně u trofejově nejsilnějších a tudíž i nejnadějnějších chovných srnců stávat rozhodně nemělo. Znovu se ukazuje, že 6 let věku je právě ta hranice od níž teprve můžeme považovat všechny srnce za lovné. Zejména mají-li po říji.
Zdá se, že takový přístup začínají chápat a uplatňovat i ve většině našich okresů, protože se nedá jednoznačně říci, který okres je v produkci silných srnčích trofejí nejlepší a který nejhorší. A to je ten nejlepší závěr z celostátní výstavy myslivosti v Lysé nad Labem Natura Viva 2005

Přiložené dokumenty

Media_11762_38_40.xls Tab 1 (15,00 KB)
Media_11762_49_40.xls Tab 2 (15,00 KB)
Media_11762_2_41.xls Tab 3 (14,50 KB)
Media_11762_18_41.xls Tab 4 (15,00 KB)
Media_11762_29_41.xls Tab 5 (15,00 KB)
Media_11762_57_41.xls Nej trofeje (31,00 KB)
vychází v 6:01 a zapadá v 20:03 vychází v 23:35 a zapadá v 14:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...