Časopis Myslivost

Březen / 2006

Otázky čtenářů Myslivosti na ministra zemědělství

Myslivost 3/2006, str. 8  Ing. Jiří KASINA
Po vcelku vstřícném a podpůrném projevu ministra zemědělství vůči myslivosti na III. sjezdu ČMMJ se ozvalo více myslivců s dotazy, jak řešit určité problémy, které současnou myslivost trápí. Řadoví myslivci se logicky obracejí na státní správu myslivosti a žádají vysvětlení některých rozhodnutí a objasnění postupů řešení. Proto jsme zkontaktovali ministra zemědělství Ing. Jana Mládka a požádali ho za čtenáře Myslivosti na zodpovězení několika dotazů, které se v poslední době v redakci nashromáždily.

Bude MZe podporovat chov a péči o ohrožené druhy zvěře jako jsou tetřev, tetřívek, koroptev?
Ano. V záměrech Ministerstva zemědělství je i pro rok 2006 podpora ohrožených a vzácných druhů zvěře jakými jsou např. tetřevovití, koroptev polní, bílá jelení zvěř nebo koza bezoárová. Tato podpora je realizována prostřednictvím finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Při poskytování příspěvků u drobné zvěře bude výhledově stále více dáván důraz na úpravu biotopů před vlastním příspěvkem na nákup zvěře.

Jak dále s podporou a tvorbou chovatelských oblastí zvěře?
Ministerstvo zemědělství považuje zřizování oblastí chovu zvěře za velice prospěšné pro usměrňování chovu takových druhů zvěře, které svými životními nároky vyžadují větší územní celky, než je honitba. Přitom nemusí jít jen o prosazování chovatelských zásad v populaci zvěře, ale také o regulování počtu daného druhu zvěře ve vztahu k únosnosti prostředí. Principy zřizování oblastí chovu zvěře jsou dány zákonem myslivosti a zaleží jen na iniciativě držitelů honiteb, jak chtějí k obhospodařování populace zvěře přistoupit. Z úřední činnosti mi nejsou známy překážky, které by omezovaly tuto iniciativu držitelů honiteb.

Jaké je stanovisko MZe ke kampani za návrat velkých šelem (medvěd, vlk, rys)? Jak se budou hradit případné škody? Kdo a jak bude určovat možné areály vhodného výskytu velkých druhů šelem?
Několik jednání, které dosud proběhly k problematice rozšíření výskytu velkých šelem nepovažuji za kampaň. Pokud se týká předchozího vypouštění rysů a následné vymezování jejich životních územních areálů v oblastech s vysokou civilizační zátěží, které proběhlo v minulosti bez řádného projednání a vyslechnutí názorů těch, kterých se nastalé změny přírodní reality týkají, to je obyvatelů obcí, hospodářů v krajině a myslivců, považuji za nesystémové řešení. Otázku náhrad případných škod řeší zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

Jak bude MZe ve spolupráci se Státní veterinární správou přistupovat k problematice laických prohlížitelů zvěřiny na úrovni MS, jak bude probíhat školení a případná kontrola činnosti proškolených prohlížitelů?
Ministerstvo zemědělství České republiky podporuje využití možnosti proškolení praktických myslivců k provádění zdravotních a hygienických prohlídek ulovené zvěře a za tímto účelem vstoupilo do společných jednání se Státní veterinární správou a Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně. Spolu se Středoevropským institutem ekologie zvěře Wien-Brno-Nitra jsme iniciovali vznik těchto školení a směřovali ho tak, aby se první školení konala již v průběhu roku 2006.

Jaká bude podpora pro pořádání chovatelských přehlídek trofejí, lze apelovat na pověřené obce, aby důsledně kontrolovaly úroveň chovu a lovu formou chovatelských přehlídek?
Konání chovatelských přehlídek orgány státní správy myslivosti za účelem hodnocení kvality chované zvěře je již zakotveno v zákoně o myslivosti. Pořádání těchto přehlídek může být ze strany orgánů státní správy svěřeno mysliveckým organizacím. Ministerstvo zemědělství se samo ve své působnosti zaměřuje na periodické celostátní přehlídky, jako byla v minulém roce myslivecká výstava Natura Viva 2005, jejímž pořádáním pověřilo Českomoravskou mysliveckou jednotu. Obdobným způsobem, ale ve své územní působnosti, mohou postupovat při vyhodnocování kvality chované zvěře orgány státní správy myslivosti na všech svých úrovních. Pro podporu uskutečňování takovýchto přehlídek chovu zvěře poskytuje naše ministerstvo pravidelně finanční příspěvky spolupracujícím nevládním neziskovým mysliveckým občanským sdružením v rámci podpory jejich celospolečensky prospěšné činnosti. Ministerstvo zemědělství však není oprávněno jednotlivým orgánům státní správy pořádání chovatelských přehlídek nařizovat.

Ústavní soud svým nálezem v roce 2004 umožnil právnickým osobám, v jejichž prospěch bylo zřízeno právo trvalého užívání pozemku a požádali do 30.6.2001 stát o změnu tohoto práva na vlastnictví, vzniklo již toto vlastnictví dnem 1.7.2001. Katastrální úřad ani Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemá pokyn MF a tudíž nelze nálezu Ústavního soudu vyhovět. Protože se tento problém týká se i ostatních občanských sdružení, lze předpokládat, že MZe pomůže tento problém vyřešit?
Z vyjádření ministerstva financí v této věci, které si MZe v minulém roce vyžádalo vyplývá, že MF nevydalo žádný písemný pokyn Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k postupu při posuzování požadavků bývalých trvalých uživatelů, resp. osob, které uplatňují vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě právních účinků nálezu Ústavního soudu č. 248/2004 Sb., na který v dotazu poukazujete. Následkem zrušení zrušovacích ustanovení části druhé (čl. II) zákona č. 229/2001 Sb., nemohlo dojít k vytvoření nové právní úpravy tím, že by "ožily" již dříve platně zrušená ustanovení Občanského zákoníku. Právní účinky "oživených" ustanovení by byly nulové, protože právní vztahy, které jejich aplikaci podmiňovaly, již neexistují. Vztahy trvalého užívání dnem 30.6.2001 totiž ze zákona definitivně zanikly a úpravu právního režimu těchto zaniklých vztahů trvalého užívání v návaznosti na obecný právní režim zákona č. 219/2000 Sb., zajistil právě zákon č. 229/2001 Sb., v čl. IV, jehož se však nález Ústavního soudu nedotkl. Konečně za zásadní důvod reálného vyloučení dopadů citovaného nálezu považuji ustanovení § 71 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle něhož právní vztahy vzniklé před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčeny.

Ze zákona o myslivosti stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, avšak převodem finančních prostředků z MZe na krajské úřady v roce 2005 nebylo převážné většině žádostí vyhověno. Je naděje, že se systém v letošním roce změní?
Ministerstvo zemědělství bude v roce 2006 opět poskytovat finanční příspěvky na titul "G" vybrané činnosti mysliveckého hospodaření a "K" chov a výcvik národních plemen loveckých psů v souladu se "Závaznými pravidly poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2006 a způsobu kontroly jejich využití", která jsou uvedena v Příloze č. 10 k zákonu č. 543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006. V současné době je tato záležitost projednávána se zástupci krajů s tím, aby se krajské úřady opět staly kontaktním místem pro příjem žádostí, nicméně finanční krytí bude prováděno z rozpočtu Ministerstva zemědělství

Pokud vím, tak se pravidla poskytování finančních prostředků přijímají každoročně v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích, která jsou přílohou státního rozpočtu a pravidel používání prostředků z Fondu ŽP. Systém pravidel je ale tak složitý a zdlouhavý, že řadu žadatelů odradí. Dal by se zjednodušit? Jedná se zejména o systém dotací na budování umělých nor, výsadbu zeleně, vznik, biopásů a remízků. Bude MZE nápomocno při projednávání takovýchto aktivit?
Systém pravidel pro myslivost je standardní jako u jiných činností, např. jako u lesního hospodářství. Aby bylo možno poskytnout finanční prostředky přímo konečnému příjemci, je třeba uvádět podkladové údaje, které by tohoto příjemce přesně identifikovaly. Také pro posouzení účelnosti vynakládaných prostředků je potřeba ze strany žadatele zpracovat záměr či projekt nebo doložit svoji žádost příslušnými doklady nebo oprávněními.
V případě, že ze strany Českomoravské myslivecké jednoty budou předloženy návrhy, jak celý systém administrativně zjednodušit, jsou odborné útvary ministerstva zemědělství připraveny spolupracovat.

Ohrazováním honebních pozemků v honitbě pro pastevní účely dochází k zabraňování vstupu zvěře na pozemky, jejímu neustálému rušení a snižování úživnosti honitby (např. MS Jílové, okr. Praha-západ). Je možno zabránit tomuto stavu cestou státní správy myslivosti?
Zákon o myslivosti jednoznačně stanoví, že každý, kdo se svou činností vstupuje do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek. Také vlastníkům, popřípadě nájemcům honebního pozemku ukládá činit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž nesmí být zvěř zraňována. V případě, že bude prokázáno, že použité oplocení zvěř zraňuje, lze tuto skutečnost posuzovat jako porušení povinnosti při níž dochází ke zbytečnému ohrožování nebo poškozování zvěře a následně takové chování řešit ze strany státní správy myslivosti jako přestupek a sankcionovat jej.
Vlastní problematikou oplocování pastevních areálů se však žádný právní předpis nezabývá. Rozhodnutí o využití zemědělských pozemků pro takovýto způsob jejich obhospodařování je záležitostí každého vlastníka, popřípadě nájemce těchto pozemků. Sníženou kvalitu přírodních podmínek honitby pro zvěř vlivem oplocení pastevních areálů je možno také promítnout do finančního ohodnocení nájemného z honitby nebo stanovení náhrady za přičlenění honebních pozemků k honitbě, pokud se bude jednat o její pronájem, resp. přičlenění honebních pozemků. Oplocování pastevních pozemků je nutno považovat za legitimní opatření chovatelů proto, aby jednak ochránili svůj majetek a jednak, aby zabránili negativnímu působení svého majetku na okolí, tzn., aby zabránili vzniku škod nebo vzniku nepříznivé veterinární situace.

V poslední době se zvláště v okolí velkých měst množí nové vilové čtvrti a domky, dochází tak ke snižování výměry honební plochy. Jak je to s ochranou zemědělské půdy, může MZe nějakým účinným způsobem chránit honební plochy před rozšiřující se výstavbou?
Ze širšího společenského pohledu nelze novou stavební výstavbu rozhodně označovat za nežádoucí činnost. V konkrétních případech mají držitelé nebo i uživatelé honiteb možnost účastnit se správních řízení o územním plánu obce, případně územního plánu velkého územního celku, kde se mohou, v případě, že se cítí být dotčeni na svých právech nebo povinnostech, dožadovat postavení účastníka řízení. Územní plán obce je základní koncepční dokument řízení územního rozvoje obce. Při těchto řízeních lze uplatnit připomínky i ve vztahu k ochraně zvěře. Obecně ochranu zemědělské půdy a působnost orgánů státní správy upravuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, kde působnost orgánů státní správy je svěřena resortu životního prostředí. Ve vztahu k ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa je pak jejich ochrana dána zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění předpisů pozdějších. Podle tohoto zákona orgány státní správy lesů rozhodují o omezení nebo případě odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa pro jiné využití jako jsou například výstavby, těžby nerostů, ale i nové stavby pro rekreaci.

V Myslivosti 1/2006 byl uveřejněn chronologický přehled až nepochopitelně protichůdných rozhodnutích státní správy a soudů týkajících se jedné z honiteb na Příbramsku. Jak hodlá Mze vyřešit dlouho se vlekoucí spory o honitby, jako jsou např. Mokrovrata (okr. Příbram), Ploskovice (okr. Litoměřice) a další?
Velice si vážím zájmu členů ČMMJ ve věci sledování výsledků správních řízení vedených státní správou o uvádění honiteb do souladu s novou právní úpravou. Konkrétní případy je však nutno řešit standardní cestou, tj. prostřednictvím správního řízení vždy na základě objektivně zjištěného stavu věci. Citované soudní rozsudky se týkají jiných konkrétních případů než kauzy Mokrovrat nebo Ploskovic a nelze z nich vytrhávat jednotlivé věty bez kontextu k podkladům na jejichž základě byly tyto rozsudky přijaty. Při řešení sporů o honitby Mokrovraty a Ploskovice bude Ministerstvo zemědělství postupovat na základě písemných podkladů v souladu se zákonem o myslivosti a správním řádem.

vychází v 7:50 a zapadá v 4:32 vychází v 2:21 a zapadá v 12:19 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...