Časopis Myslivost

Březen / 2006

Vliv predace lišky a zvěře černé na početnost zajíce a bažanta

Drobná zvěř na Mladoboleslavsku - Myslivost 3/2006, str. 16  Ing. Jan ŠTROBACH
Minulost a současnost Jedním z negativních vlivů na stále se snižující stavy drobné zvěře je i zvýšená početnost zvěře černé a lišky obecné především v zemědělské krajině. Černá zvěř nebývala v zemědělsky využívané krajině okresu Mladá Boleslav v minulosti nikterak známá. Na tomto území se začíná objevovat až v období 70. let, ze kterých jsou jedny z prvních zpráv o odlovech od dob vlády Marie Terezie. Ta některými svými nařízeními nechala tuto zvěř takřka vyhubit. Od sedmdesátých let minulého století dochází k pozvolnému nárůstu této zvěře na území okresu, ale i v celé České republice. K rapidnímu zvýšení populace černé zvěře dochází počátkem 90. let, zvyšují se její stavy a zároveň její odlov. Od roku 1992 do roku 2002 se na tomto území čtyřikrát zvýšil odlov této zvěře. Obdobná situace je u lišky obecné. Ta v minulosti bývala decimována vzteklinou, proto její odlov nebýval příliš vysoký. K obratu došlo též počátkem 90. let, kdy se začalo s celorepublikovou vakcinací lišek proti vzteklině. Od roku 1992 po rok 2002 došlo až ke zdvojnásobení odlovu lišky na tomto území. Se zvyšujícími se stavy těchto dvou druhů naopak dochází ke značnému poklesu odlovu zvěře drobné, jako je bažant obecný chovaný ve volnosti a zajíc polní.



Vliv biotopu na početnost lišky a zvěře černé
V lesních honitbách, které jsou zaměřené na chov spárkaté zvěře, se loví nejméně lišek, přičemž uživatelé těchto honiteb nepovažují lišku za významného škůdce. Naopak nejvíce lišek se loví v honitbách leso-polního charakteru, kde lišky nacházejí množství potravy a místa k množení. Malá koncentrace lišek i průměrný nízký odlov je též ve vyloženě polních honitbách, na které nenavazují žádné lesní celky. V těchto honitbách jsou lišky především nestálé a nemohou mít významnější predační vliv na stavy drobné zvěře. Liška je známá svým zvýšeným predačním tlakem na drobnou zvěř v případě výchovy liščat. Po většinu roku je její jídelníček spíše složen z drobných obratlovců. V případě vyvádění liščat se snaží nalézt co největší množství potravy a proto se snaží vyhledávat i drobnou zvěř, u které právě v této době dochází k vyvádění mláďat. Proto v místech, kde nemůže liška odchovat svá mláďata, je její predační tlak na populace drobné zvěře zanedbatelný.
Ve sledovaném období se domovem černé zvěře stávají rozlehlé kukuřičné a řepkové monokultury zemědělských podniků. V těchto porostech černá zvěř nachází dostatek krytu a potravy. V takovémto prostředí přečkává až do doby sklizně, značně se zde koncentruje a způsobuje škody, přičemž její odlov v takovémto prostředí není možný.
Zvěř černá je všežravcem a její vysoká populační hustota působí značně negativně na stavy drobné zvěře, především sběrem mladé zvěře zaječí i srnčí a vajec zvěře pernaté hnízdící na zemi (bažant, koroptev). V mnohých polních kulturách ozimé řepky a kukuřice je v období vegetace vyšší koncentrace zvěře černé, než zvěře drobné. V polních podmínkách je tato zvěř nestálá, ale její výskyt je zde převážně soustředěn v době, kdy sledované druhy drobné zvěře mají mláďata, či se starají o svojí snůšku. V zimních měsících by tato zvěř v polních i leso-polních honitbách neškodila, ale v důsledku snížení krytových i potravních možností se uchyluje do větších lesních komplexů, kde její určitá část je stálá.
Z výkresů č. 1,2,3 je patrný vliv černé zvěře na zaječí a bažantí zvěř. Dá se předpokládat, že honitby s nejvyšším odlovem černé zvěře mají i v honitbách nejvyšší stavy této zvěře. Proto v honitbách s nejvyšším odlovem zvěře černé jsou nejnižší odlovy a stavy zvěře drobné. Pozn.: Pro rozdělení honiteb v okresu Mladá Boleslav bylo využito katastrálních území (k. ú.). Honitby byly tvořeny slučováním či rozdělováním k. ú. a proto jejich hranice či rozlohy nemusí být přesné. Hodnoty obsažené ve výkresech jsou zprůměrovány z let 1993 až 2002 a přepočteny na jednotnou plochu: zvěř drobná 100 ha, zvěř černá 1000 ha.

Opatření v biotopech a chovech polní drobné zvěře
V honitbách, ve kterých se dosud v současné době vyskytují populace koroptve polní by bylo vhodné tyto populace v zimním období řádně komorovat a posilovat o koroptve uměle odchované buď z vlastního chovu nebo zakoupené. Tím by se předešlo nežádoucí degeneraci a předešlo by se i vysokým ztrátám v zimních měsících. Zimním komorováním bychom se mohli zaměřit na divoké populace bažantí zvěře.
Dalším krokem, kterým by se zabránilo dalšímu snižování stavu koroptve polní je především v úprava podmínek. Úpravou podmínek pro koroptev polní by došlo i ke zvýšení stavů zaječí i bažantí zvěře, které obývají stejný, či podobný biotop jako koroptve a na úpravu prostředí nejsou více náročnější než koroptve. Reintrodukce koroptve i bažanta by měla směřovat do míst se zbytky divoké populace, které jsou právě indikátorem účelnosti vypouštění nové zvěře.
Honitby, ve kterých nejsou dodrženy NJKS zvěře, by se měly vyvarovat jakéhokoliv odlovu zaječí zvěře a divoké populace bažantí zvěře i např. odlovu několika kusů zvěře do tomboly mysliveckého plesu, či poslední leče. Jakýmkoliv odlovem si snižujeme JKS zvěře v honitbách a tím i budoucí přírůstek.
Při odlovu bažantí zvěře, kde jsou v honitbách nízké stavy, by bylo vhodné ponechávat nižší poměr pohlaví 1:3 ve prospěch slepic, naproti tradovanému 1: 5 a více. Bažantí slepice se při vysokém poměru pohlaví více roztoulávají do neznámého prostředí a tak se lehko stávají potravou šelem a dravců. Lépe by tak v přírodě fungoval přirozený výběr. Větší počet bažantích kohoutů by při nižším poměru pohlaví a nižší populační hustotě nezpůsobil, při některých negativních vlivech, svůj rapidní úbytek a tím by nedošlo k nežádoucímu navýšení pohlaví ve prospěch slepic.
Odlov zvěře by měl probíhat plánovaně s ohledem na skutečné stavy zvěře, které jsou v dané honitbě k dispozici. V mnoha ohledech je plán lovu vyšší, než je následný odlov, přičemž řada mysliveckých sdružení plánuje odlov zvěře, která již v honitbách není. Značně jsou přeceněny i KOP zaječí zvěře (okolo 0,6). Dnes můžeme počítat s KOP v intenzivně zemědělsky využívané krajině pro zaječí zvěř např. 0,1 a v některých oblastech i méně. Mnohé populace zaječí zvěře jsou přestárlé, při odlovu je nutné vycházet i z procenta mladých odlovených kusů.
V honitbách, kde drobná zvěř ustoupila v důsledku přílišného lovu, či predačnímu tlaku, se pokusíme tyto negativní faktory eliminovat např. zvýšením odlovu zvěře dravé a pozastavením odlovu zvěře drobné užitkové. Měli bychom více využívat dostupné a zákonem povolené způsoby lovu. V některých polních honitbách je koncentrace zvěře dravé kolikrát vyšší, než zvěře drobné užitkové.
Ke snížení ztrát na drobné zvěři by značně pomohlo, kdyby zemědělské podniky zavedly pásové obhospodařování pozemků, či se podílely na úpravách biotopu drobné zvěře spolu s myslivci.. Šířka pásů jedné plodiny 200 až 300 m bez omezení délky je dostačující pro využití zemědělských strojů, aby se zachovala požadující rostlinná produkce. Zvěř by pak mohla snadno přecházet do sousedních pásů, kde neprobíhají zemědělské práce. Našla by v nich nové zdroje potravy, kryt a klid v době svého rozmnožování.

Závěr
Koroptev, zajíc či bažant bývaly v minulosti na území dnešního okresu Mladá Boleslav značně hojní a mnozí rolníci si svá pole bez těchto všudypřítomných obyvatel neuměli ani představit. I přes veškeré negativní vlivy se v některých lokalitách udržely dodnes. Jedná se pouze o to, aby této zvěři byly vytvořeny takové podmínky proto, aby se mohla znovu s naší pomocí rozšířit do těch míst či oblasti, kde bývala v minulosti tak hojná. Snad budoucnost pro tyto druhy bude příznivější a dojde alespoň k částečnému navrácení této zvěře tam, kam patří a to do polní krajiny.

vychází v 7:52 a zapadá v 16:29 vychází v **:** a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...