Časopis Myslivost

Květen / 2010

Péče o koroptve polní na Novojičínsku

Myslivost 5/2010, str. 8  Ing. Ivo OTÁHAL
Koroptev polní (Perdix perdix) je pták vázaný na tzv. kulturní step, to je na prostředí vytvářené uměle po staletí člověkem. Nejvhodnějším biotopem pro koroptve je pestrá krajina se střídajícími se menšími plochami polí s různými plodinami, loukami a pastvinami doplněnými rozptýlenou zelení, mezemi, drobnými vodními toky a polními cestami. V takovéto krajině patřila dříve koroptev mezi nejběžnější ptačí druhy.
Ještě ve 30. letech minulého století se na území našeho státu (tedy bývalé ČSR) lovilo dokonce více než dva miliony koroptví. I na území současného okresu Nový Jičín byla koroptev nejrozšířenější zvěří a až do poloviny 60. let byly její stavy vcelku uspokojivé, i když trvale klesající.
Dramatický pokles počtu koroptví začal se socializací venkova v 50. a pokračoval zejména v 60. a 70. letech minulého století – v 80. letech už byly stavy koroptví na většině míst naší republiky totálně rozvrácené.
Příčinou nepříznivého vývoje populace těchto zajímavých ptáků byla intenzifikace zemědělské výroby nesoucí s sebou pro přírodu nepříznivé způsoby obhospodařování zemědělské půdy. Tím bylo především rozsáhlé scelování pozemků do velkých lánů spojené s likvidací mezí a polních cest, odvodňování mokřadů a zatrubňování drobných vodotečí, nepřiměřená a všem živým organismům (včetně člověka) škodlivá chemizace, používání stále výkonnějších a rychlejších mechanizačních prostředků, obrovské plochy monokultur atd.
Významně se změnil také způsob mimopracovního využívání krajiny. Dříve poklidné a nenásilné návštěvy přírody lokálně přerostly v trvalý rušivý tlak působící zejména v okolí městské i venkovské zástavby, vyrostlo mnoho chatových osad, zahrádkových kolonií a nejrůznějších sportovních areálů atd.
Ale i v jiných místech se zvýšilo nepříznivé působení člověka na přírodu, tj. i na koroptve a další živočichy. K těmto nepříznivým vlivům patří také např. koncentrovaná turistika a krátkodobá rekreace, divoký terénní motorismus, volné pobíhání psů a koček, ale také vysoké stavy predátorů, zejména lišek, kun a divokých prasat a prakticky nekontrolovatelné šíření některých nepůvodních šelem.
 
V době poklesu stavů koroptví byla sice zejména zpočátku realizována některá opatření k omezení nepříznivého trendu ve vývoji populace, těchto snah však postupně ubývalo v návaznosti na ztrátu zájmu myslivců o tuto zvěř. Jednalo se vesměs o místní a krátkodobé zásahy, které jen stěží mohly nahradit ztráty. Podobně jako jiné vzácné druhy zvěře se tak koroptve dostaly v této době na periferii zájmu myslivecké veřejnosti. Dlouhého trvání neměla ani snaha účelové honitby VaFU (dříve VŠV) Brno v Poodří, kde byly v 80. letech koroptve chovány a vypouštěny a odkud se následně rozšiřovaly i do okolních honiteb, např. Kunín a Bartošovice. Poté, co tato aktivita ve 2. polovině 80. let ustala, nebyla až do poloviny 90. let koroptvím na Novojičínsku věnována téměř žádná pozornost.
Ke změně došlo až v polovině 90. let, kdy se MS Mořkov začalo zabývat chovem a vypouštěním koroptví. Bohužel zde byl chov po několika letech zrušen z důvodu stafylokokové infekce.
Krátce poté, v roce 1997, se začal realizovat širší program chovu koroptví s názvem „Záchranný program koroptve polní (Perdix perdix) v okrese Nový Jičín“. Název záchranný program byl použit úmyslně pro lepší popularizaci a k vyburcování zájmu veřejnosti, i když to samozřejmě neodpovídá citaci zákona.
Zpočátku se program realizoval ve spolupráci se Stanicí pro záchranu živočichů v Bartošovicích na Moravě, později už výhradně v režii zapojených mysliveckých sdružení. Program měl za úkol nejen chov a vypouštění koroptví k posílení či spíš znovuzaložení populace, ale také další opatření směřující k úpravám krajiny a podpoře chovu. Do programu se zapojila myslivecká sdružení Fulnecko, Hubert Jeseník nad Odrou, Bernartice nad Odrou, Bartošovice na Moravě, Poodří Studénka, Královec Spálov, Starojická Lhota a snad i další. Některá z jmenovaných mysliveckých sdružení se programem zabývala po více let, jiná k řešení přistoupila jen jednorázově. Pouze dvě první jmenovaná, MS Fulnecko a MS Hubert Jeseník n. O., se programem péče o koroptve zabývají od roku 1997 nepřetržitě dosud.
Po devíti letech trvání byl program vyhodnocen jako úspěšný. Velmi nestabilní, znovuzaložená a zprvu disperzní populace koroptví získala stabilnější, ostrůvkovitý charakter. Proto byl v návaznosti na právě ukončený program zpracován další s názvem „Stabilizace populace koroptve polní (Perdix perdix) na Fulnecku a okolí. Tím započala nová etapa péče o koroptve na Novojičínsku. Nutno říci, že kvalitativně lepší, komplexnější, a že hned v počátku překročila hranice deklarovaného Fulnecka a jeho okolí.
Program je naplánován na 10 let a po uplynutí této doby bude znovu vyhodnocen s patřičnými závěry. Od roku 2006 se k tomuto programu přihlásilo již 10 mysliveckých sdružení. Jsou to MS Fulnecko, Hubert Jeseník n.O., Mír Děrné, Lazy Tísek,Družba Suchdol nad Odrou, Bílov, Bílovec – Stará Ves, Beskyd Mořkov, Hubert Tichá a Lubojaty. Na návrh honebních společenstev byly honitby těchto mysliveckých sdružení rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ustanoveny oblastmi chovu koroptví. Ve spolupráci OMS ČMMJ Nový Jičín a Muzea Novojičínska byly pro zájemce z řad myslivců v okrese uspořádány k přiblížení problematiky chovu koroptví v honitbách dva semináře. Na nich vystoupili kromě jiných přednášejících také zástupci státní správy (KÚ MSK, AOPK ČR a CHKO Poodří) s upřesněním postupu pro získání dotací, nechyběl ani pracovník Ústavu myslivosti LDF z Mendelovy univerzity v Brně a o své zkušenosti se podělili s přítomnými také chovatelé koroptví ze Žďárska a Vyškovska.
Referáty s tématy zaměřenými na chov koroptví na Novojičínsku byly také v programu krajské konference v Ostravě v roce 2007 věnované péči o drobnou zvěř a na vzdělávací myslivecké akci v Bílovci. Široká veřejnost byla o koroptvím programu opakovaně informována v tisku i prostřednictvím místní kabelové televize.
V březnu roku 2008 byl při OMS ČMMJ Nový Jičín ustanoven poradní sbor pro koroptví oblasti, jehož členy se stali zástupci výše jmenovaných mysliveckých sdružení. Předsedou poradního sboru byl zvolen Ing. Ivo Otáhal, člen Okresní myslivecké rady a předseda MS Fulnecko. Na první schůzce byly stanoveny následující priority v péči o koroptve:
1. Postupné úpravy v krajině ke zvýšení její ekologické stability.
2. Posilování ostrůvkovité populace koroptve polní novými výsadky.
3. Budování zařízení pro ochranu a přikrmování koroptví, tj. koroptvích bud a rohatin.
4. Lov predátorů – lišek, kun, jezevců a černé zvěře s rozšířenou možností dle právních předpisů.
5. Ochrana před rušivými vlivy s využitím legislativy, např. zahájení části honitby proti návštěvníkům.
6. Osvěta a popularizace, informovanost veřejnosti a spolupráce se státní správou a samosprávou.
     Jedním z prvních úkolů poradního sboru bylo zjistit, jaké jsou vlastně reálné stavy koroptví na Novojičínsku. K tomu bylo využito jak výsledků sčítání zvěře u pracovníků myslivosti v obcích s rozšířenou působností, tak vlastních znalostí členů poradního sboru. Počet koroptví se v současné době v okrese Nový Jičín reálně odhaduje na asi 450 až 500 kusů. Toto číslo však pravděpodobně bude mírně podhodnocené, neboť některá myslivecká sdružení koroptve při sčítání neuvádějí, a přitom je členům poradního sboru známo, že se v jejich honitbách malé počty koroptví drží. Z tohoto přehledu je zřejmé, že dosavadní snahy o znovuzaložení a stabilizaci populace koroptví mají pozitivní výsledky s optimistickou prognózou, ale je potřeba, aby se do programu zapojilo dlouhodobě co nejvíce honiteb.      
 
Program péče o koroptve je podporován také státem a slouží k tomu hned několik dotačních titulů, které jsou v rámci honiteb v koroptvích oblastech využívány. Dotace jsou poskytovány v rámci podpory mysliveckého hospodaření na nákup a vypouštění koroptví, na jejich komorování, na výrobu přenosných koroptvích bud, na stavbu umělých nor a lapacích zařízení na lišky a na zřizování a provozování zvěřích políček, ale také na úpravy směřující k ozdravění krajiny. Například z programu péče o krajinu je možné čerpat prostředky na výsadby dřevinné zeleně do krajiny nebo zemědělské podniky a farmáři mohou získat výhodné dotace na tvorbu biopásů a na úpravy k ochraně zemědělské půdy před erozí atd.
Zvláštní pozornost je věnována spolupráci se zemědělci, obecními a městskými úřady. Bez této spolupráce by klíčovou část programu, to je ozdravná opatření v krajině nešlo vůbec realizovat. Tak jsou v rámci této spolupráce už zcela bez problémů zřizovány biopásy v okolí Tísku, Lubojat a na dalších místech na Bílovecku a Městský úřad ve Fulneku vyčleňuje po dohodě s AOPK ČR své pozemky v polích k obnově mezí a výsadbě zelených pásů. Podobně byly již realizovány rozsáhlé výsadby pásů stromové a keřové zeleně v okolí Jeseníku nad Odrou a v Suchdole nad Odrou apod.
Spolupráce je dobrá také s krajským úřadem, i když pro získání dotací je bohužel nutno vyřídit hodně administrativy a popsat hodně papírů. Některá myslivecká sdružení spolupracují při realizaci koroptvího programu také s dalšími společenskými organizacemi. Tak například MS Fulnecko velmi dobře spolupracuje s místní organizací ČSOP, která opakovaně finančně podporuje nákup koroptví, pomáhá při zajištění vhodného krmiva a podílí se na monitoringu.
Při realizaci programu je nutno respektovat také skutečnost, že koroptev polní je živočichem chráněným podle zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 uvedeným v kategorii „ohrožený“. Z toho plynou různá omezení týkající se držení a manipulace s těmito ptáky, ale na druhé straně pak to, že se bez lidské pomoci mohou snadno dostat na pokraj vyhynutí. Koroptev polní je také druhem, který je zvlášť sledován v programu Natura 2000 jako tzv. vlajkový živočich. To znamená, že tam, kde mají vhodné prostředí a kde žijí koroptve, nachází vhodné prostředí i další druhy polních živočichů, jako jsou např. chřástal polní, křepelka polní, zajíc nebo bažant.
Pokud tedy vytvoříme vhodné podmínky pro koroptve, podpoříme současně i možnost stabilizace populací těchto a řady dalších živočichů. I to je důvod k zamyšlení nad tím, proč je péče o koroptve v myslivecké praxi tak důležitá.
 
Ing. Ivo OTÁHAL, zoolog Muzea Novojičínska,p.o.,
člen OMR ČMMJ, předseda MS Fulnecko a předseda poradního sboru pro koroptví oblasti při OMS ČMMJ Nový Jičín
Snímky Josef CIBULEC
vychází v 7:42 a zapadá v 15:59 vychází v 13:47 a zapadá v 0:59 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...