Časopis Myslivost

Březen / 2011

K účinnosti pachových ohradníků u silnic

Myslivost 3/2011, str. 76  Karel Hrouzek
Stručné vyhodnocení provozního odzkoušení ochrany kritických úseků komunikací Ústeckého kraje před volně žijící zvěří s pomocí pachových ohradníků v roce 2010
 
Bezpečnost na silnicích poměrně znatelným způsobem ovlivňuje pohyb volně žijících živočichů po krajině. Jejich trasy jsou jen těžko změnitelné, mají svoji logiku. Jsou to cesty z místa klidu a bezpečí do míst pastvy a za vodou, v období páření pak vyhledávání vhodného partnera. Tyto trasy lze v přírodě nalézt ještě z dob, kdy o automobilech a silnicích pro ně nikdo neměl ani potuchy.
Civilizace vstoupila do přírody a přivodila si další rizika pro svoji existenci. Srážky vozidel se zvěří jsou způsobeny člověkem, nikoliv zvěří. A tak člověk autodopravou výrazně ovlivňuje jak přirozenou populaci volně žijících druhů zvěře, tak také ohrožuje sám sebe.
Policie ČR zaznamenává ročně kolem dvou set tisíc dopravních nehod, na nichž se asi pěti procenty podílejí srážky s volně žijícími živočichy. Tyto statistické ukazatele ukazují, že v řadě honiteb, které jsou protnuty komunikacemi, vznikají výrazné ztráty na zvěři a na ostatních volně žijících živočiších, ale také je ohrožen motorista. Přitom je evidována jen zvěř – tedy srážky, která zůstala ležet přímo na vozovce nebo v nejbližším okolí a kterou nestihli řidiči odvézt.
Z hlediska vegetačního období dochází ke střetu s drobnou zvěří nejčastěji brzo na jaře, kdy v okolí vozovek, vlivem teplotní inverze, raší nejdříve rostlinný pokryv a dále v létě, kdy v bezprostředním okolí silnic dozrávají semena a plody planých druhů rostlin, bylin či keřů.
Z klimatického hlediska dochází nejčastěji ke střetům v období po deštích či bouřce, kdy především bažantí slepice vodí kuřátka na otevřené plochy, aby rychleji oschla. V zimním období tmavý asfaltový podklad na rozdíl od okolního prostředí přitahuje víc sluneční paprsky a jeho povrch vyřazuje víc tepla než okolní prostředí a zvěř se k němu chodí vyhřívat. Kromě toho zvěř láká i prosolené okolí silnic.
U spárkaté zvěře dochází nejčastější kontakty motoristů se srnčí zvěří na přelomu července až polovina srpna a v období října až první čtvrtina listopadu. V prvním období nastává u srnčí zvěře říje, při níž se podstatně zvyšuje pohyb zvěře, zejména při pronásledování srny srncem, kromě toho jsou v té době na polích intenzivní polní práce a lesy bývají plné turistů, houbařů a různých zájmových sportovních skupin.
V říjnu dochází k intenzivnímu pastvení zvěře před zimním obdobím, a tudíž opět ke zvýšené migraci zvěře zejména do nesklizených porostů kukuřic, či na plochy oseté atraktivními plodinami, např. řepkou či vojtěškou. V případě příhraničních oblastí pak k přesunu na nesklizené či na zimu oseté plochy v sousedním Německu.
Ke zvýšení rizika srážek motoristů se zvěří přispívají i zarostlé a neudržované náspy a příkopy kolem cest, takže je opravdu těžké přebíhající zvěř včas zahlédnout a prakticky většinou již nelze střetu se zvěří zabránit.
Škody na majetku a zdraví motoristů je možné částečně omezit. Ale ne všude je možné účelně využít technických prostředků, jakými jsou např. odrazová zradidla, která odráží do porostů světelné záblesky z projíždějících vozidel. V zimním období se jako nejvhodnější jeví tzv. odváděcí krmení v porostech minimálně ve vzdálenosti asi 100 m od komunikace, případně po dohodě s vlastníkem nebo nájemcem zemědělských pozemků je vhodné odkrýt ozimy zapadlé sněhem kolem lesních porostů.
Jsou však místa, kde v přechodu zvěře přes silnici nic nezabrání. Tyto úseky by měly být označeny jako úseky s vysokým nebezpečím srážky s volně žijící zvěří včetně případného snížení povolené rychlosti. S tím, že by pomohlo i to, kdyby pojišťovny poskytující pojištění na srážku se zvěří, takovéto úseky vyloučily z pojištění a podílely se na jejich vyznačení.
Podřipské zájmové sdružení nájemců honiteb po ověřování masového použití pachových oplocenek – v roce 2009 na asi 150 km komunikací- přešlo v roce 2010 k praktickému ověření těchto „svodidel“ na asi 250 km silnic, především nižšího řádu v oblastech ve správě devíti obcí s rozšířenou působností. První nástřik byl proveden těsně před srnčí říjí (začátek července 2010), druhý v září. Pro první nástřik byl použit přípravek Duftzaun-Schaum (originál pěna s koncentrátem), při druhém byl již jen přidán koncentrát.
Termín „svodidla“ je použit záměrně, neboť cílem těchto pachových zábran je „svést“ volně žijící zvěř, či odklonit jejich mnohaleté trasy, z míst, kde jsou jen těžko včas postřehnutelné na místa s bezpečnějším přechodem komunikace. Některé honitby mají s touto praxí tří či dvouletou praxi.
V roce 2010 byly oplocenky aplikovány na asi 250 km, z toho na sto kilometrech poprvé. Na ošetření se podíleli myslivci z 95 honiteb zejména z oblasti Dolnooharské pánve a na ni navazující míst. O zapojení v převážné míře rozhodovala aktivita státní správy myslivosti a ochota odborů dopravy jednotlivých obcí s rozšířenou působností podílet se na nákladech. Celkem bylo na materiál a vedlejší výdaje vydáno 295 000 Kč, na jejichž pokrytí se podílel Krajský úřad Ústeckého kraje částkou 180 000 Kč, tj. 61 %, o zbývající výdaje se rozdělili poměrně jednotlivé městské úřady.
 
Z předchozích i ze zkušeností z roku 2010 lze vyvodit některé závěry:
1. Pachové oplocenky mají pozitivní vliv na snižování nehodovosti na komunikacích způsobenou srážkou dopravního prostředku s volně žijící zvěří.
2. Pachové oplocenky nejsou stoprocentním garantem v odrazení zvěře od přechodu komunikace.
3. Pachové oplocenky jsou pro zvěř průchodné, působí především tím, že zvěř před nimi zbystří na maximum a pokud může, tak „překážku“ obejde, nebo naopak ji překonává v maximální rychlosti.
4. Pachová oplocenka zužuje migrační koridor do relativně úzkého úseku, a tak ho do určité míry „posunout“ dále za horizont, za nepřehlednou zatáčku, či dál od jinak nebezpečného a nepřehledného úseku.
5. Obejití „překážky“ je to, čeho je třeba při ochraně zvlášť rizikových míst využít.
6. Místa obcházení jsou ale také místem zvýšené koncentrace, tedy i nárůstu rizika srážek, proto by měla být opatřena varováním či příkazem pro řidiče.
7. Pachové oplocenky se minou účinkem na dlouhých rovných úsecích vedoucích poli či lesy. Takovéto úseky, pro snížení nehodovosti, je třeba vyznačit jak výstražnými, tak příkazovými značkami.
8. Pro pachové oplocenky platí, že je nutné jejich aplikaci opakovat alespoň dvakrát za rok.
9. Materiálové náklady na 1 km ošetřených silnic se pohybují na úrovni 1000 Kč za rok.
10. Pachová oplocenka dokáže účinně zabránit srážkám se zvěří spárkatou, reaguje na ni i drobná zvěř.
11. Místa, kde byla v předchozím období oplocenka použita, si zvěř pamatuje a vyhýbá se jim.
12. V souvislosti s pachovou oplocenkou je třeba informovat nezasvěcené, vyhneme se tím vzájemným nedorozuměním a maření práce zasvěcených.
13. Pachové oplocenky dokázaly spojit ke spolupráci vědecké pracovníky, myslivce, úředníky a motoristy.
14. Pachové oplocenky dokázaly vzbudit zájem médií, zejména novin.
15. Pachové oplocenky nejsou všelékem, obrovskou úlohu mají autoškoly a různé motoristické organizace a pořady v mediích.
16. Při použití Duftzaun-Schaum (originál pěna s koncentrátem) doporučujeme do dvou měsíců přidat Duftzaum-Konzentrat.
17. Výhodou přípravku Duftzaun-Schaum má být až pětiletá životnost základní nosné pěny. V roce 2009 jsme použili běžnou stavební montážní pěnu a přidali koncentrát, v roce 2010 Duftzaun-Schaum.
18. Volba použití přípravku a technika je odvislá od místa aplikace. S „oplocenkou na kolíkách“ lze manipulovat podle porostů na polích, je přenosná.
 
V následujícím přehledu uvádím pro ilustraci jen některé příklady hodnocení z jednotlivých honiteb, které se ochrany vozovek účastnily.
 
ORP MěstÚ Varnsdorf
Pachové ohradníky byly aplikovány poprvé. Snížení ztrát na zvěři lze odhadnout v částce přes 300 tisíc korun. Ocenění vychází z ceny dle sazebníku upytlačené zvěře Ministerstva zemědělství. Všichni zúčastnění považují provedená opatření za velmi účinná a zvěři i motoristům prospěšná a doufají, že akce bude pokračovat i v dalších letech.
 
Honitba Varnsdorf
Škody klesly oproti pozorování z posledních 3 let o 50 %, vliv se projevil hlavně na zvěři srnčí (v minulosti asi 10 - 12 případů, v roce 2010 jen 5 ks. Úhyny u jelení zvěře jsou stejné, jedná se o 2 kusy každoročně; úhyny u černé zvěře jsou stejné 3 dospělé kusy, 3 selata - u černé zvěře jde o přecházení ve větším rudlu, který je roztažen na 10 - 15 m na délku, poslední kusy jsou tak ohrožené téměř vždy.
 
Honitba Chřibská
Za honitbu Chřibská sděluji, že na dvou úsecích silnice z Rybniště do Chřibské a z Chřibské na Českou Kamenici v době od aplikace pachového ohradníku bylo potvrzeno zabití 2 ks srnčí zvěře, a to v době říje, kdy ve stejném období bylo při dopravních nehodách zabito v průměru 11 ks.
 
Honitba Horní Podluží
Zde byla provedena aplikace pachových ohradníků v doporučených vzdálenostech na zatlučené dřevěné tyče a stromy koncem dubna v úseku ze Studánky do Dolního Podluží na silnici č. 9 a dále podél trati od silnice č. 9. Po sledovanou dobu asi 2 měsíce byla účinnost pachového ohradníku velice dobrá. V této době se zvěř v okolí těchto pachových ohradníků vůbec nezdržovala, komunikaci ani trať nepřecházela a nebyl zaznamenán ani jeden případ sražení zvěře autem či vlakem.Pro doplnění uvádím, že v těchto úsecích myslivci v předešlém mysliveckém roce zaznamenali 3 sražené srny, jednoho srnce a jednoho divočáka - lončáka.
 
MS Lounky
Pachové ohradníky byly použity v úseku mezi obcí Chodouny a křižovatkou na Polepy. Na uvedeném úseku docházelo až k deseti střetům srnčí zvěře s vozidly. Po aplikaci ohradníku zde došlo jen ke třem střetům.
 
Honitba Krábčice
Před aplikací pachových ohradníků jenom na asi 2km úseku silnice Roudnice n. L. - Mělník měli každý rok úhyn srnčí po střetu s auty 8 - 10 ks, a k tomu počítám, že o dalších 5 - 7 kusech nevěděli. Připočítám-li k tomu další, méně frekventované komunikace, byl to ročně téměř celý plán odlovu. Na úsecích, kde byl pachový ohradník aplikován, byl v roce 2009 sražen 1 ks srnčí zvěře, v roce 2010 nebyl zaznamenán žádný sražený kus.
 
Honitba Sovice - Vrbice
Pachové ohradníky se tu instalují asi na 10 km silnic s velkým provozem. Před aplikací docházelo ke střetům hlavně se zvěří srnčí a občas se zvěří černou. Po aplikaci pachových ohradníku ke střetům s černou zvěří nedochází a u srnčí zvěře se střety snížily o polovinu. Nejhorší je v době srnčí říje a od listopadu do konce roku. Před aplikací ohradníku to bylo ročně 10 až 15 ks, v současnosti se jedná o 7 ks srnčí zvěře, hlavně o zvěř holou a mladou.
 
MS Dušníky
V honitbě MS Dušníky byly v roce 2010 pachové ohradníky aplikovány na třech místech.
V úseku 1. došlo k celkové redukci střetů automobilů se zvěří asi o 70 %, a to zejména u zvěře drobné (zajíc) a u zvěře spárkaté (srnčí). U zvěře černé nedošlo k výraznějšímu snížení střetů. Nutno ovšem dodat, že u zvěře černé se jednalo převážně o střety s mladou zvěří, selaty do 30 kg. Aplikací přípravku bylo docíleno převedení přechodů zvěře do přehlednějších úseků vozovky.
 
MS Ředhošť
Myslivecké sdružení Ředhošť mělo před aplikací pachových oplocenek hlášeno ročně osm až deset střetů dopravních vozidel se srnčí zvěří. Tím docházelo ke značným materiálním škodám na vozidlech, tak i na srnčí zvěři. Po aplikaci pachového oplocení se střety motorových vozidel se zvěří omezily, a tím se značně snížily škody jak na vozidlech, tak na srnčí zvěři.
 
Honitba Kostomlaty p. Ř.
Pachový ohradník je aplikován v honitbě zhruba na dvou kilometrech vysoce frekventované silnice Roudnice n.L. – Mělník v místě těsně navazujících křovin a remízků. V roce 2008 bylo na tomto úseku evidováno osm nehod zapříčiněné srážkou srnčí zvěře s dopravním prostředkem, v roce 2009 dvě, v roce 2010 to byla pouze jedna nehoda, a to těsně na hranici ošetřeného pásma.
 
Honitba Ledčice - Jeviněves
Pachové ohradníky byly v honitbě Ledčice – Jeviněves aplikovány v délce přibližně 1 km na silnici E55 od vjezdu do pískovny po autobusovou zastávku Mnetěš.
V letech před používáním pachových ohradníků docházelo ročně k desítkám menších, či větších srážek motoristů se srnčí či zaječí zvěří. Po použití pachových ohradníků jsou srážky sporadické a děje se tak v době, kdy končí účinnost ochranné látky. Význam a přínos používání pachových ohradníků je neoddiskutovatelný.
 
Honitba Český Granát Podsedice
 
Pachový ohradník byl aplikován v honitbě zhruba na 3 km vysoce frekventované silnice č. 34 Lovosice – Most, v místě pravidelných migrací zvěře srnčí a černé. V uvedeném úseku jsou na třech místech, v přehledných úsecích, ponechány zhruba 200m přechody (bez pachových ohradníků). V roce 2008 jsme na uvedeném úseku zaznamenali úhyn 25 kusů, v roce 2009 to bylo 11 kusů a v roce 2010 celkem 18 kusů, i přesto, že pachové ohradníky byly aplikovány dle návodu a po 2 měsících obnovovány. Tento úsek je typickým příkladem komunikace, pro jejíž bezpečnost jsou třeba jiná opatření, například snížení povolené rychlosti apod.
 
Honitba Klapý
V honitbě HS Klapý bylo ošetřeno pachovými ohradníky 2,5 km. V minulých letech docházelo k značným ztrátám na srnčí zvěři. Před aplikací 13 ks, po aplikace se snížily ztráty na 3 ks.
 
Honitba Jezerka
Honitba s největším podílem usmrcené zvěře dopravními prostředky z honiteb v působnosti ORP MěÚ Lovosice. Úsek Jenčice – Čížkovice velice frekventované silnice Lovosice – Most znamenal v předchozích letech každoroční úhyn 15 – 17 ks především srnčí zvěře v důsledku střetu s motorovými vozidly. Uživatel úsek ošetřil doporučeným způsobem na dřevěných kolících po 20 m a doprovodné zeleni po obou stranách silnice. Výsledkem bylo výrazné snížením frekvence srážek motoristů se zvěří. V roce 2010 pouze tři kusy.
 
ORP Most
Zúčastnilo se 11 honiteb, ošetřeno 19 km silnic. U MS Polerady opět zaznamenán účinek koncentrátu na jezevce, za předchozí období srážka s 2 ks jezevčí zvěře, za rok 2010 žádná. Zároveň byl ošetřen 300m úsek železniční trati, kde za předchozí období došlo ke srážce se 3 ks černé zvěře a 2 srnčí, po ošetření koncentrátem došlo pouze ke srážce s 1 ks srnčí zvěře.
 
ORP Žatec
Zúčastnilo se 11 honiteb, ošetřeno celkem 30,7 km silnic. U většiny honiteb koncentrát opět zafungoval na 100 %, po ošetření nedocházelo za sledované období ke ztrátám. U MS Deštnice, kde je hospodář zároveň pěstitelem chmele a po úspěších při ošetření silnic si na vlastní náklady zakoupil sadu v kufru a ošetřil s ní mladé kultury chmele. Výsledek nad očekávání dobrý, škody, které páchala převážně srnčí zvěř okusováním hlavic chmele se snížily o 75 %. U MS Staňkovice na rozestavěném úseku rychlostní silnice Louny – Chomutov došlo k situaci, kdy jedna strana silnice byla oplocena, druhá nebyla. Došlo zde k vážné dopravní nehodě, když černá zvěř v počtu 4 ks se dostala na silnici a zavinila havárii dvou vozidel. Po ošetření koncentrátem ke srážkám už nedošlo, později byl plot kolem silnice dostavěn.
 
Ing. Karel HROUZEK,
předseda Podřipského zájmového sdružení nájemců honiteb
Státní správa myslivosti a rybářství MěstÚ Roudnice nad Labem
Karel Plíšek, MěstÚ Žatec,
Ing. Jan Scháno, MěstÚ Lovosice,
Mgr. Marek Hartych, MěstÚ Varnsdorf
 
vychází v 5:17 a zapadá v 20:55 vychází v 17:25 a zapadá v 1:55 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...