Časopis Myslivost

Prosinec / 2012

Naháňka na černou zvěř skončila tragicky

Myslivost 12/2012, str. 49  Pavel Jašek
Chtěl bych se podělit jako přímý účastník honu s tragickým koncem se čtenáři časopisu Myslivost a připomenout, jak je nezbytné bezpečné zacházení se zbraní. Toto platí dvojnásob při nadcházejících naháňkách na přemnoženou černou zvěř. Již jsme si zvykli, že naše silnice jsou lemované křížky, svíčkami a pomníčky po tragických dopravních nehodách, při nichž umírali lidé.

Také v našich lesích se lze občas setkat s křížkem nebo pomníčkem jako upomínkou na tragicky zemřelé spoluobčany v lese. Většinou je to po zavalení nákladem dřeva nebo úrazem při manipulaci se dřevem, ale také po pádu z kola při cyklokrosu. Jsou zde však také, naštěstí výjimečně, i pomníčky – vzpomínky na myslivce tragicky zastřelené při honu.

Taková událost se stala před 32 lety dne 2. ledna 1981 v Hostěnském lese u Brna v bývalém MS Pozořice. Počasí pro první naháňku na divočáky a škodnou zvěř bylo od rána příznivé. Menší vrstva čerstvě napadaného sněhu slibovala pro myslivce ze sloučeného a nově vytvořeného MS Pozořice nevšední myslivecký zážitek. Do tohoto mysliveckého sdružení čítajícího 65 členů byli přijati všichni členové z mysliveckých sdružení okolních obcí. Vždyť to bylo poprvé, co mohli myslivci nevlastnící kulové zbraně z polních honiteb Viničné Šumice, Kovalovice, Pozořice, Jezera, Sivice, Tvarožná, Mokrá a Hostěnice jít na hon s brokovou zbraní do lesa, a to dokonce na divočáky, jejichž stavy se již tehdy začaly zvyšovat.

Po slavnostním nástupu, zahájení honu a připomenutí bezpečnostních pravidel při zacházení se střelnou zbraní byli účastníci rozděleni do dvou skupin, z nichž každá měla svého závodčího.

V prvních dvou lečích, kromě hojně se vyskytujících stop od srnčí a mufloní zvěře nebyla vidět žádná zvěř. Ve třetí leči ulovil myslivec z Hostěnic krásně zbarvenou lišku. Po polední přestávce ve čtvrté leči opět napadla ani rána. Poslední leč se obstavila kolem 14. hodiny v lokalitě Říčky, Dlouhý vrch – Malíkova chata. To již začalo sněžit, teplota kolem nuly.

Byli jsme ve druhé lince na druhé straně leče na Dlouhém vrchu, když pod námi z místa první linie poblíž Malíkové chaty padly asi dvě rány, po kterých bylo slyšet vzdálené volání: „Pomóóc…. Pomóóc….“, což se několikrát opakovalo.

Delší dobu se nic nedělo, tak jsme se po vybití zbraní vraceli zpět na výchozí shromaždiště začátku leče a odtud po linii první poloviny střelců sestupovali k Malíkové chatě. Tam již čekali ostatní účastníci honu a sdělili nám, že asi 150 m od našeho shromaždiště u Malíkové chaty byl na svém stanovišti na lesní cestě zastřelen mladý myslivec, otec dvou malých dětí, a to jednotnou střelou S-bal plastik z brokovnice ráže 12. Střelen byl tak nešťastně, že střela proletěla zprava přes pravou ruku a hrudník přímo do srdce.

Po vyšetřování celé tragédie, které bylo několikrát odročeno, neboť viník na kladené otázky nedokázal odpovídat, byl učiněn pravděpodobný následující závěr: Pachatelem a viníkem byl střelec stojící na střeleckém stanovišti vzdáleném asi 50 m po pravé straně oběti, který zbraní mířil nebo manipuloval směrem vlevo ve směru oběti a z nezajištěné zbraně mu vyšla rána bohužel přímo směrem na svého souseda, a to přesně do srdeční krajiny. Téměř okamžitou smrt konstatoval přítomný lékař – myslivec. Po události jsme za stálého sněžení čekali na příjezd záchranky a vyšetření Policie, dříve SNB. Mezitím se setmělo a stálé sněžení snížilo možnost vyšetření a objasnění celé tragédie.

Viník byl odsouzen po poskytnutí společenské záruky v zaměstnání za neúmyslné zabití na 14 měsíců nepodmíněně a po 7 měsících propuštěn z vězení na svobodu. A jak už to v životě bývá, neopatrný střelec svého neúmyslně zastřeleného kamaráda myslivce přežil jen o málo roků. Zemřel předčasně.

O průběhu tragédie se mnoho spekulovalo, avšak s ohledem na nepřehledný terén, kde se na místě činu nacházel nízký smrkový porost v mírné zatáčce lesní cesty, událost neviděl žádný svědek, jednotliví střelci viděli ze svých stanovišť pouze na své sousedy. Skutečnou pravdu se již nikdy nedozvíme – viník si ji vzal s sebou tam, odkud již není návratu.

Místo tragédie při levé straně lesní cesty z Říček na Dlouhý vrch připomíná pomník s bronzovou deskou a nápisem: 2. LEDNA 1981 ZDE TRAGICKY ZAHYNUL VE VĚKU 26 LET PAVEL ZELINKA ČLEN MS POZOŘICE ČEST JEHO PAMÁTCE

Tato tragická událost se nemusela stát, kdyby měl střelec na střeleckém stanovišti zbraň zajištěnou a drženou směrem do bezpečného prostoru, tj. hlaveň ústím nahoru, při sněžení nebo dešti směrem dolů, nebo drženou směrem do bezpečného prostoru do leče nebo ven z leče.

Pavel JAŠEK,

člen bývalého MS Pozořice

 

 

 

 

 

 

 

vychází v 7:52 a zapadá v 16:29 vychází v **:** a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...