Časopis Myslivost

Únor /2014

Doba lovu zvěře a její význam při redukci přemnožení spárkaté zvěře

Myslivost 2/2014, str. 10  Ing. Roman URBANEC, Ph.D.
Myslivost je, ve smyslu zákona č.449/2001 Sb. o myslivosti, soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součást ekosystému, jejíž nedílnou součástí je i lov zvěře. Lov je možný odstřelem nebo odchytem. Doba lovu je významným faktorem pro udržování početnosti zvěře v honitbách.
Je však délka doby lovu zvěře jediným zásadním redukčním faktorem lokálně přemnožené spárkaté zvěře v ČR? Pro odpověď na tuto složitou otázku je nutné se poohlédnout nejen do historie, ale i do okolních států, zemí s obdobnou středoevropskou tradicí myslivosti. Porovnání stanovené doby lovu vybraných druhů spárkaté zvěře ve státech střední Evropy Do výběru středoevropských států byly zahrnuty země s obdobnou tradicí nejen myslivosti, ale i lesnictví. Proto ve výčtu těchto zemí chybí Maďarsko, které, přestože patří do středoevropského prostoru, má k myslivosti a intenzivním chovům zvěře odlišný historický přístup a lesnictví nemá vzhledem k nízké kvalitě lesních porostů zásadní národohospodářský význam. Pro porovnání byly vybrány ty druhy spárkaté zvěře, které se jeví z pohledu její početnosti a potažmo jejích škod v lesním hospodářství či v zemědělství, jako nejkontroverznější. Muflon obecný Muflon se vyskytuje ve všech zemí střední Evropy. Je to zvěř nepůvodní a do středoevropských států byla introdukována v druhé polovině 19. století, původně jako zvěř oborní, odkud se postupně rozšířila do volných honiteb. Jeho výskyt je v jednotlivých státech nerovnoměrný, spíše lokální. Více se nachází v kopcovitých a horských lokalitách. Těžiště výskytu v rámci středoevropského prostoru je zejména v České a Slovenské republice. Mufloní zvěř je zvěří převážně lesní s významným atakem na lesní ekosystém – škodí zimním i letním okusem, v některých oblastech ohryzem kmenů a kořenových náběhů. Udržování přiměřených stavů mufloní zvěře je tedy nezbytné. S plošnou likvidací populace muflonů se, snad až na výjimky vzácných biotopů, z důvodu nepůvodnosti neztotožňuji. Z tabulkového přehledu vyplývá, že doba lovu ve středoevropských státech je podobná a její délka je odvislá od míry rozšíření a významu muflona v jednotlivých zemích. V Rakousku se zahajuje odlov muflonů již v červnu, resp. červenci, v Německu a Polsku přesahuje doba lovu až do ledna, resp. února. Období lovu v Polsku a na Slovensku je oproti ostatním zemím kratší. Zákonem stanovená doba lovu v ČR se pak jeví jako průnik loveckých sezón muflona ve střední Evropě. Přesto prostor pro prodloužení doby lovu v ČR, zejména muflona a muflončete po vzoru sousedních států existuje. Daněk skvrnitý O daňku skrvnitém platí obdobně to, co bylo uvedeno o muflonu obecném, byl však introdukován o několik století dříve. Jeho vyšší výskyt je, kromě České republiky, v Německu. Daněk má rovněž těžiště výskytu v lesích, ale s tím, že jeho tlak na lesní ekosystém není tak negativní jako u muflona, a škodí hlavně při okusu lesních kultur. I v případě daňka, přestože je to zvěř nepůvodní, není nutná dle mého názoru genocida této zvěře, nicméně je nutné zamezit dalšímu rozšiřování této zvěře do volných honiteb. Doba lovu je ve státech střední Evropy obdobná s tím, že v německých zemích začíná doba lovu mladé zvěře již počátkem července a končí v lednu, resp. únoru. Proto se její prodloužení do měsíce ledna jeví i v Čechách bezproblémové. Jelen evropský Jelení zvěř je v českých zemích zvěří původní, autochtonní. Proto i myslivecký management by se měl odvíjet od tohoto momentu. Vyskytuje se ve všech okolních státech, méně v německých zemích, více v Rakousku a ČR, na Slovensku a Polsku je pak bohatší výskyt karpatské zvěře. Díky civilizačnímu tlaku se stala zvěří lesní, rovněž s negativním tlakem na lesní ekosystémy. Škodí jak okusem, tak i letním loupáním a zimním ohryzem kůry na kmenech v mladších jehličnatých porostech. Proto by se její chov měl zaměřit do míst jejího historického výskytu, resp. oblastí chovu. Z přehledu je patrno, že délka doby lovu jelení zvěře v jednotlivých státech je dosti odlišná. Všude se intenzivně loví v říjnu až prosinci. V německy mluvících zemích, kde je tlak vlastníků lesů proti škodám zvěří nejsilnější, začíná doba lovu mladé zvěře již v červnu, resp. květnu a končí koncem ledna, resp. února (Braniborsko). Nejkratší je doba lovu v SR (1. 10. - 15. 1.), v Polsku začíná i končí lov později. Současná zákonná doba lovu jelena evropského v ČR se i s ohledem na velké rozdílnosti v sousedních státech jeví jako optimální. Sika japonský Tato zvěř je ve střední Evropě rovněž nepůvodní a obdobně jako muflon či daněk, byla introdukována do evropských obor z Asie. Vyskytuje se ve všech sledovaných státech s výjimkou Slovenska. Vysoká početnost této zvěře je v České republice, zejména pak v její západní části. Sika se po úniku z obor v okolí Manětína u Plzně dokonale adaptovala ve volných honitbách a její stavy, hlavně v posledních letech rychle rostou. Sičí zvěř je specifická intenzivním tlakem na lesní ekosystém, škodí v lesních porostech okusem a ohryzem, a to i v silnějších kmenovinách. Zvěř soustředěná v zimě do tlup škodí i na zemědělských kulturách – ozimech, v obilí a kukuřici i v průběhu roku. Prodloužení doby lovu novelizací vyhlášky č.480/2002Sb., jsou doby lovu v ČR od 1. 1. 2014 následující: jelen a laň od 1. srpna do 15. ledna, kolouch od 1. srpna do 30. dubna s výjimkou uvedenou v § 2 odst.1 Z tabulky vyplývá, že touto úpravou se více přizpůsobíme německým zemím, kde jsou problémy s touto zvěří lokálně obdobné. Domnívám se však, že doba lovu koloucha by plně postačovala do 31. 3. Duben by měl být podle mého názoru obdobím klidu v honitbách ve vazbě na welfare zvěře při její reprodukci. Prase divoké Divoké prase je v současné době asi nejproblematičtější spárkatou zvěří, a to vlivem jejího masivního přemnožení nejen u nás a v okolních státech, ale i celé Evropě, případně na jiných místech světa (Kalifornie a Texas v USA, Austrálie, apod.) Přestože je ve střední Evropě zvěří původní, je hlavním úkolem myslivců její významná redukce (nikoli likvidace). Přemnožení této zvěře je způsobeno zejména změnou zemědělského hospodaření (rozšiřování osevních ploch kukuřice a řepky) a bez součinnosti s uživateli zemědělských pozemků, je situace velmi složitá. Rozšíření doby lovu u této zvěře je tedy nezbytností. Prodloužení doby lovu novelizací vyhlášky č.480/2002Sb., jsou doby lovu v ČR od 1. 1. 2014 následující: kňour a bachyně vyjma vodících od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2, sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince Po prodloužení doby lovu u kňoura a bachyně, podle návrhu MZe ČR, došlo k rozšíření možnosti redukce početnosti této zvěře. Přiblížili jsme se tak německým a rakouským spolkovým zemím, kde se zvěř černá loví celoročně bez omezení nebo je u dospělé zvěře významně prodloužena. V Polsku a na Slovensku je doba lovu zvěře kratší, tam dosud problémy s přemnožením této zvěře nejsou zásadní (tvrdší zimy s větší sněhovou pokrývkou, existence velkých šelem). Nejsem zastáncem celoročního, neomezeného lovu dospělé zvěře a domnívám se, že aktuální legislativní úprava je dostatečná. Analýza situace a shrnutí poznatků Jak vyplývá z těchto přehledů, přes určité rozdílnosti jsou doby lovu hlavních druhů zvěře velmi podobné. Přesto v okolních zemích, s výjimkou zvěře černé, tak zásadní problémy s přemnožením spárkaté zvěře nemají. Rozdíl je zejména v rozdílném legislativním rámci, vymahatelnosti práva, přístupu a možností státní správy. A zcela zásadní je, snad s výjimkou Slovenska, tlak vlastníků proti škodám zvěří, včetně právních aspektů. Přestože návrh novely vyhlášky č.480/2002 Sb. vychází vstříc uživatelům honebních pozemků a držitelům honiteb, kteří mají zájem neúnosné početní stavy spárkaté zvěře řešit, není rozhodně jediným východiskem. Návrh optimální doby lovu spárkaté zvěře v ČR Na základě provedené komparace doby lovu ve výše uvedených zemích, které se vyznačují porovnatelnými přírodními podmínkami a obdobným historickým vývojem a na základě získaných praktických poznatků navrhuji optimální dobu lovu spárkaté zvěře v podmínkách ČR tak, jak je uvedeno v připojené tabulce. Jak je patrno z návrhu, nejsem zastáncem enormní délky doby lovu na úkor biologických potřeb zvěře, jejího welfare a etiky lovu. Prosazuji využití netradičních způsobů lovu (intervalový lov, naháňka se slíděním, odchyt zvěře), které při dostatečné motivaci uživatelů honiteb zajistí redukci zvěře lépe než neomezená doba lovu. Závěr Zvýšené stavy spárkaté zvěře je fenomén naší doby. Má rozměr nejen národní či středoevropský, ale v případě černé zvěře i celoevropský, ne-li světový. Inspirujme se tedy jak v historii, tak i ze zkušeností okolních států. Myslivci i myslivecké organizace jako celek nesmí selhat při regulaci početnosti zvěře. Musí úzce spolupracovat s vlastníky honebních pozemků a stát by měl vytvořit takový legislativní rámec, který by přiměl k součinnosti myslivce, zemědělce a lesníky. Při současných změnách v krajině, zejména ve vazbě na pěstování monokultur energetických rostlin a intenzivním lesnickém hospodaření, není jiné cesty. Myslivci tedy musí zajistit společenskou objednávku eliminace škod zvěří, zamezení rozšiřování chorob přenosných na domácí zvířata, prevence střetů zvěře s dopravními prostředky apod. V opačném případě je společnost přestane akceptovat. Ing. Roman URBANEC, Ph.D. jednatel a myslivecký hospodář Agrowald, s.r.o., člen Myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty

Přiložené dokumenty

tab-1-muflon tab-1-muflon (12,49 KB)
tab-2-jelen tab-2-jelen (11,74 KB)
tab-3-danek tab-3-danek (14,27 KB)
tab-6-prase tab-6-prase (12,82 KB)
tab-7-sika tab-7-sika (12,29 KB)
vychází v 7:28 a zapadá v 18:02 vychází v 21:30 a zapadá v 13:07 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...