Časopis Myslivost

Listopad / 2016

Zelená = naděje?

Myslivost 11/2016, str. 12  Zdeněk Hlaváč
V několika posledních měsících vyšly ve dvou denících celostátní působnosti ne příliš lichotivé články o stavu naší přírody. Na úvod následujícího zamyšlení si dovolím uvést několik problému, kterým se zmiňované články věnovaly. Česká krajina je ve špatném stavu, krajina od padesátých let minulého století přišla o 49 tisíc kilometrů mezí, takže vodě nestojí nic v cestě, chybí zásoby vláhy, do řek odtéká nejen voda ale také životně důležitá ornice, z polí mizí život. Česká republika vede evropský žebříček v počtu vyhynulých druhů motýlů. Na venkově žije méně koroptví, skřivanů nebo strnadů než před třiceti lety, což zapříčinila i intenzivní velkovýroba.
V řekách, rybnících a nádržích přibývá zelených nánosů toxických sinic, které spotřebovávají značné množství kyslíku, takže ve vodě nemohou žít ryby ani jiní živočichové. Zadržování vody v krajině pomůže výstavba a obnova malých vodních nádrží, rekonstrukce vodních toků, důsledná ochrana oblastí akumulace spodních vod a změny v lesním hospodářství a zemědělství. Stát by měl připravit balíček konkrétních praktických opatření, která pomohou do krajiny vrátit zeleň a lépe zadržovat vodu…
Toť asi v hrubé kostce problémy, které již léta velmi dobře známe a dokážeme je vcelku pregnantně popsat.
S těmito problémy poněkud nekomunikuje „politika“ tzv. Strany zelených, potažmo ochrany přírody jako takové. Připadá mi, jakoby „ochránci přírody“ viděli pouze zvýšené stavy spárkaté zvěře v našich lesích a jediné možné řešení jejich snížení spatřují v životaschopných populacích velkých šelem – rysa, vlka, medvěda. Nikde jsem se nesetkal s odsouzením výsadby smrkových monokultur, nikde jsem se nesetkal s odsouzením devastujícího chování tzv. „hospodářů“, kteří se v euforii nazývají „zemědělci“.
Ono je sice hezké vyhlašovat „ptáka roku“ – ale jaký má tento skutek praktický význam? Kolik „ptáků roku“ ztrácí své přirozené životní prostředí? Omlouvám se za svoji nechápavost, ale proč Strana zelených, od níž by člověk opravdu očekával ochranu přírody, usiluje o „volnou přírodu a krajinu“, takže o možnosti člověka pronikat, kamkoliv se mu zlíbí. Proč se jeví jako „omezující“ snaha lesních hospodářů o zákazu parkování motorových vozidel na libovolných místech (lépe řečeno, jak se to houbařům nebo tzv. „milovníkům přírody“ hodí), proč je „nepochopitelná“ skutečnost, že lesní komunikace je silnicí a nikoliv cyklostezkou? Proč se jeví jako „omezující“ a „nebezpečná“ snaha o zachování klidu v období hnízdění ptačích druhů či kladení mláďat savců?
Vidím jen jeden jediný důvod – i ta Strana zelených je politickou stranou. V ochraně přírody však musí jít veškerá politika patrně stranou, rovněž tak jako „a priori“ odsuzování tzv. „protivníků“, kteří by spíše měli býti spojenci. Zde mám na mysli především vztah „ochránců přírody“ a myslivců.
A ještě jedna důležitá poznámka – myslím, že akademický titul či absolvování nějaké té „vysoké školy“ ještě nikomu nevlily inteligenci do šedé kůry mozkové, empirie a zdravý selský rozum jsou v těchto případech neméně cenné. I z těchto důvodů by běžný smrtelník očekával, že Ministerstvo životního prostředí bude tyto nelichotivé zprávy o stavu české přírody brát docela vážně a nenechá je tzv. „vyšumět“. Zdá se však, že opak je pravdou.
Mám takový pocit, že MŽP „koná“ jen v případech, které mají zlepšit životní prostředí – člověka. Možná to jen špatně chápu, ale dovede si někdo představit, kdyby prostředky věnované tzv. „kotlíkovým dotacím“ nebo „zelené úsporám“ byly věnovány skutečné a smysluplné ochraně přírody? A třeba i z toho důvodu, že žádná „dotace“ není až tak úplně spravedlivá (a to docela vím, o čem mluvím).
A proč že by měla být tato docela prekérní situace řešena „balíčkem konkrétních praktických opatření“ – nejlépe však zákonem? No proto, že už nyní slyším nesouhlasné výkřiky majitelů půdy a tzv. „hospodářů“, kteří tuto půdu využívají. Výlučně pro své zisky, jak jinak. Už nyní slyším nesouhlas „zelených“, kteří budou především vidět ona „omezení“.
A ochrana přírody? Prosím vás! Příroda si přece pomůže sama! Ostatně, o té „svépomoci“ by mohl barvitě vyprávět Šumavský národní park. Ostatně – snažím se pochopit snahu některých místních starostů o „zpřístupnění“ doposud přísně chráněných oblastí. Jistě to přispěje – ekonomice. Jsem jen zvědavý, jak budeme vysvětlovat vyhynutí tetřeva, tetřívka a jeřábka v Šumavském národním parku. Tyto křehké populace totiž další zátěž intenzivnější přítomnosti člověka patrně neunesou. Nakonec – četné publikum se projde kolem voliér se zmíněnými opeřenci (něco podobného již probíhá u jelenů, vlků, rysů, sov) a bude nadmíru spokojeno s „kontaktem s přírodou“. Nakonec – obdobný osud bude patrně čekat i ostatní živočichy. V tom prostředí, které nazýváme „přírodou“ pro ně totiž nebude místo…
Zdeněk Hlaváč
vychází v 6:39 a zapadá v 19:30 vychází v 8:49 a zapadá v 23:48
Zpracování dat...