Časopis Myslivost

Říjen / 2016

Lovectví a myslivost v Císařském lese

Myslivost 10/2016, str. 12  Josef Langáš
Nepřehlédnutelná je temná hradba lesa, který po příkrých stráních vystupuje nad Tachovskou brázdu, Chebskou a Sokolovskou pánev a přes vrchové paroviny přechází do Tepelské plošiny. Lesy střídají zelené louky, úzká políčka i souvislé lány, lemují vesnice kolem potoků. Spatříte rozpadlá stavení i ruiny velkých statků - jak je historie tohoto kraje poznamenala. Na kopcích bídný les, kterému sníh, námrazy a ledové krusty nedovolí vzrůst, západním větrem ulámané vrcholky stromů. Jinde jsou slatinné bezedné tůně a močály s černou vodou bez života, plazivá kleč. To je Císařský les (Keiserwald) – dnes Slavkovský les – s nejvyššími vrcholy Lesný (983 m n.m.) a Lysina (982 m n.m.), hornatý ostrov zeleně, klidu a málo narušené přírody. Významnou součástí lesa jsou rozsáhlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky a břízy pýřité.
Jedna z nejkrásnějších končin na západě Čech, s romantickými a tajuplnými místy, opředenými pravdivými i méně skutečnými legendami a pověstmi.
Osídlení kraje slovanskými kmeny začíná v 5. a 6. století n. l. především v níže položených úrodných místech, horské lesnaté oblasti jsou osídlovány až na počátku 11. století německými zemědělci a řemeslníky.
V roce 1322, kdy je k Čechám připojeno také Chebsko, se zemská hranice výrazně posunuje na západ. Královská komora nejdříve části pozemků pronajímá, později je zase spojuje v jeden celek – královské montánní lesy. Ten je pak nazván po tehdejším vládci a majiteli Císařský les.
Úplná kolonizace kraje vzrůstá s rozšiřující se hornickou činností a potřebou dřeva pro těžbu barevných kovů, zejména cínu. Na kolonizaci se významně podílí premonstrátský klášter v Teplé (i když se více věnuje zemědělství, rybaření a lázeňství) a řád cisterciáků z bavorského Waldsassenu.
Lesy císařské tvořily po dobu více než tří set let zvláštní právní i účelovou jednotku s rozlohou kolem 10 tis. hektarů a sloužily převážně k horním účelům – jako surovina pro potřebu dolů a budování nových osad. Spotřeba dřeva byla tak vysoká, že docházelo k jejímu postupnému omezování, zejména pro otop a stavby.
Neuvážené mýcení porostů a pastva dobytka se projevuje i ve snižování stavů zvěře. Ferdinandovým mandátem z roku 1563 se zakazuje všem obyvatelům lov, stíhání a střílení zvěře v císařských lesích a lovení ryb v potocích. Uvádí se také, že se množí krádeže dřeva a honitby jsou poškozovány ovčáckými psy.
Také těžba rud se postupně snižuje a koncem 18. stol. se těží již velmi omezeně. V 1. polovině 19. století těžba rud v Císařském lese končí a 15. 7. 1865 je uveřejněna vyhláška, která nabízí ke koupi jednotlivé pozemky a polesí. Část pozemků kupuje město Loket, větší části Císařského lesa přechází na panství Kynžvart a velkostatek Kladská, kde celé polesí odkoupil hrabě Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg.
Do doby prodeje královských rezervovaných lesů měl právo lovu zvěře pouze císař a lovectví se odvíjelo především od způsobu hospodaření, neboť větší část lesů byla spravována erárem (lesním úřadem ve Slavkově) s předností dodávky dřeva pro důlní činnost.
První zmínky o lovu v montánních lesích jsou až koncem 14. století, kde se uvádí, že je povoleno lovit medvědy, vlky, kance, rysy, kuny a lišky. Ve Ferdinandově mandátu z roku 1563 se již zakazuje měšťanům horních měst, a také horníkům a dělníkům, lov a štvaní zvěře. V instrukci Maxmiliánově z roku 1572 se ukládá: „…v lesích, císaři náležejících, chrániti zvěř vysokou a černou v místech jejich stanovišť“. I přes neúplné záznamy o ulovené zvěři, lze říci, že se v oblasti vyskytuje hojnost zvěře, kromě vysoké i medvědi a vlci.
V montánních spisech o myslivosti je také poznámka (až v r. 1816), kde se uvádí, že v kynžvartských lesích provozuje myslivost vrchnost a je tu něco vysoké, zajíců, lišek, kun, tchořů, tetřívků a koroptví. Na polesí Kladská se uvádí tyto stavy zvěře: 4 jeleni, 5 laní, 4 kolouši, 19 srnců, 14 srn, 12 srnčat, 32 zajíců, 7 tetřevů, 13 slepic a 37 tetřívků. Vedoucí lesního okrsku na Kladské si stěžuje na nedostatečné trestání pytláků, kteří dodávají zvěřinu do Mariánských Lázní.
 
Výnosy z lovu zvěře na kynžvartském panství byly význačnou součástí lesního hospodářství. V odhadu statku Hleďsebe a Tři Sekery z roku 1623 je uvedeno, že v honbištích je možné se setkat s jelenem, černou, srnčím a z pernaté pak s jeřábkem.
Z instrukce pro hejtmana kynžvartského vyplývá, že v polovině 17. stol. zde byli ještě vlci a že kůži museli myslivci odevzdávat. Podle vyplaceného zástřelného lze také usuzovat, že se v obvodu panství vyskytovali také medvědi, bobři, vydry, rys a z pernaté bažanti. Dále se uvádí, že zvěř nesmí být plašena, volně pobíhající psi budou odstřeleni a jejich majitelé potrestáni.
V roce 1785 se stanoví doba hájení pro některé druhy zvěře (slepice tetřeva), odstřel tetřeva jen v toku. Myslivcům se ukládá co nejdůrazněji hubit škodnou.
 
Lesnatá krajina Císařského lesa, zejména kolem osady Kladská, zaujala knížete Ottu Friedricha Schönburg-Walldenburga při jeho lovecké návštěvě natolik, že se rozhodl celý revír, včetně statků Žitná a Krásná Lípa, v roce 1873 koupit. Rozsáhlé panství s následnou výstavbou srubových domků (lovecký zámeček, rentovní úřad, fořtovna, dva sruby pro služebnictvo, hostinec, a hospodářská stavení) se stalo významným střediskem lovu a myslivosti. Friedrichův syn Sigismund se stal stejným milovníkem přírody a chovu zvěře. Za jeho působení měla Kladská přes tisíc kusů vysoké zvěře a byla tak druhým největším revírem s vysokou zvěří – po Černínově revíru v Krkonoších.
 
Po roce 1945 je převážná část soukromých držeb pozemků zkonfiskována, případně vykoupena. Zřízením Vojenského výcvikového prostoru Prameny v roce 1946, působí v oblasti Císařského lesa armáda. Po roce 1959, po zrušení vojenského výcvikového prostoru, přechází celý hospodářský celek pod Ministerstvo zemědělství. Vzniká jedna vyhrazená honitba – jelenářská oblast Slavkovský les, o výměře 26 000 ha.
I když dochází k postupnému snižování zvěře, zejména vysoké, zůstává myslivost stále v popředí zájmu. Revír Kladská se stává reprezentativní honitbou a zájem loveckých hostů, hlavně zahraničních, je značný. Jsou zaznamenány první úlovky jelena siky, narůstají stavy zvěře černé. V letech 1954-1963 je v průměru uloveno 510 kusů jelena evropského. Koncem devadesátých let je v průměru loveno: jelen evropský (lesní) 467 ks, jelen sika 50 ks, srnčí 68 ks (stavy klesají) a zvěře černá 480 ks (stavy se naopak zvyšují).
Dnem 1. ledna 1993 je státní podnik Lesy Kladská včleněn do státního podniku Lesy České republiky Hradec Králové.
 
 
Výňatek z knihy Josefa Langáše Kynžvartské lesy a připravované publikace Lovectví a myslivost v Císařském lese (jlangas@seznam.cz).
Ilustrační snímky Svatopluk Šedivý
 
vychází v 6:53 a zapadá v 17:34 vychází v 5:37 a zapadá v 15:16
 
Zpracování dat...