Časopis Myslivost

Březen / 2017

Střečkovitost u srnčí zvěře

Myslivost 3/2017, str. 64  Petr Bury
I v letošním roce se některé myslivecké spolky rozhodnou k léčení volně žijící spárkate zvěře. Jedním z důvodů léčení spárkaté zvěře je i střečkovitost. Střečci v naší přírodě byli, jsou a budou. Velmi dobře byl zpracován na toto téma článek autorů Ing. Bučka, Ing. Soviše, Doc. Ing. Hluchého, Csc. z Katedry ochrany životního prostředí a zoologie SPU v Nitře v časopise Hubertlov 1/2003, dříve vydávaného na Slovensku. Ve svém článku uvádějí, že více než 90 % myslivců na Slovensku ani neví, jak takový dospělec (imago) střečka vypadá. Vzhledem ke své čtyřicetileté myslivecké praxi bych i já souhlasil s autory, že situace bude podobná i u naši myslivecké veřejnosti. Je až zarážející, když slyším konstatování některých členů mysliveckých sdružení, kteří dokonce tvrdí veterinárnímu lékaři, že se na stažené dece srnce uloveného v srpnu vyskytují výletové otvory po podkožních střečcích.
Co by se dělo na těchto výletových otvorech v letním měsíci srpnu, si dovedeme představit. První by těchto otvorů využila v našich podmínkách moucha bzučivá – masařka (Calliphora vomitoria), jedná se o černošedou mouchu s kovově modrým zadečkem nám dobře známou, která by nakladla malé larvy o velikosti 10-13 mm do těchto tělních otvorů, a tím by docházelo jen ke zhoršování zdravotního stavu srnčí zvěře.
V přiložené tabulce si můžeme porovnat jednotlivé doby lovu srnčí zvěře s výskytem střečka srnčího (Hypoderma diana) a střečka nosohltanového (Cephenemyia stimulator).
 


O tom, že střeček srnčí znepříjemňuje život srnčí zvěří, není pochyb. Samička střečka srnčího je moucha z dvoukřídlého hmyzu, velikosti 11 -12 mm. Dospělá moucha žije asi 75 dni (od 25. března do 10. června). Doba rojení od 25. dubna do 10. května. Samičky po spáření za slunečného a bezvětrného počasí při teplotách od 17 do 22 °C v odpoledních hodinách vyhledávají zvěř, nalétávají na ni a kladou za letu na srst na zadních končetinách, hřbetě a břichu vajíčka bílé barvy o velikosti asi 1 mm. Po 1-3 dnech se líhnou 12-13 mm dlouhé a 2 mm tlusté larvy. Pomocí ústních háčků a enzymu pronikají přes vlasové folikuly a migrují podkožím.
Zimu přečkávavají v klidovém stavu v epidurálním tuku v páteřním kanále, kde se svlékají na larvy druhého instaru.
Larvy, které vnikly až do páteřního kanálu, mohou způsobit až ochrnutí postižené zvěře. V únoru a v březnu migrace larev druhého a třetího instaru možno nahmatat v podkoží na hřbetě tzv. střečkové boule.
Larvy třetího instaru o velikosti 15-25 mm dýchají úzkým kanálkem v kůží a brzo zjara tímto kanálkem opouští svého hostitele.
Cyklus svého vývoje dokončí v povrchové vrstvě půdy. Podle venkovní teploty se lihne z kukly dospělá moucha a koloběh se opakuje.
Tento střeček srnčí je typický jarní druh. Jeho celkový vývoj trvá jeden rok.
 


Nosohltanový střeček
(Cephenemyia stimulator) se u srnčí zvěře vyskytuje častěji a je vice nebezpečnější než střeček podkožní. Je větší než střeček srnčí (13-17 mm) a způsobuje hlavně dýchací problémy.
Larvy se usazují v nosních dutinách, hltanu a hlavových dutinách, kde může docházet k poškození mozkových obalů a zánětům.
K infikaci dochází, když samičky nosohltanových střečků nalétavají na srnčí zvěř a při přiblížení se k jejich nozdrám vstřikují do nich kladélkem kapku tekutiny. V této kapce se nachází až dvacet larev o velikosti 1 mm.
Larvy I. instaru se dostávají do nosních dutin a pomocí háčků a trnů se zachycují na sliznici, kterou tím dráždí. Takto podrážděná sliznice se brání a produkuje hlen, kterým se pak larvy živí.
Koncem února je růst larev intenzívnější, dochází postupně k přeměně na larvy II. a III. instaru.
Zralé larvy III. instaru jsou na jaře vykašlávány a vyfrkovány ven, kde se ihned kuklí v půdě. Dospělé mouchy se líhnou po třech týdnech až dvou měsících a cyklus se opakuje.
Tento střeček je typický letní druh. Vyskytuje se od 15. června do 15. srpna (60 dnů).
 
Pro zájemce, kteří by chtěli tyto dva střečky mezi sebou rozpoznat, uvádím, že jim postačí čtecí lupa s pětinásobným zvětšením. Při pohledu na střečka nosohltanového přes čtecí lupu se nám na boku hrudi objeví světležluté ochlupení a na bříšku žlutočerné ochlupení.
Na těle střečka srnčího se žádné ochlupení nenachází.
 


Kromě těchto dvou popsaných střečků se vyskytuje ještě střeček jelení (Hypoderma actaeon) o velikosti 12-14 mm Jeho rozpětí výskytu je od 18. května do 22. června (35 dni). Jedná se o jarní druh.


Střeček rudohlavý
(Cephenemyia auribarbis) hostuje na zvěři jelení, případně daňčí. Jeho velikost se pohybuje v rozmezí 15 -17 mm Vyskytuje se od 25. dubna do 10. června (45 dní). Jedná se o jarní druh.


Střeček šedočerný
(Pharyngomyia picta) hostuje na zvěři srnčí, jelení, daňčí, sičí a losí.
Jeho velikost je 13-16 mm. Výskyt od 15. června do 15. srpna (60 dnů), jedná se o typický letní druh.
Bc. Petr BURY 
 
 
 
vychází v 6:48 a zapadá v 18:56 vychází v 10:04 a zapadá v 20:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...