Časopis Myslivost

Duben / 2017

Broková dvojka Beretta 486 Parallelo

Myslivost 4/2017, str. 60  Martin Helebrant
Stánku firmy Beretta na veletrhu v Norimberku vévodila v roce 2013 zbrusu nová nádherná brokovnice – dvojka v klasickém anglickém stylu, anglická do morku kostí, od anglické pažby s klasickou křížovou rybinou na krku až po rytou výzdobou v duchu „anglické růže“. Poutala pozornost, ačkoliv nebyla ani zdaleka jediná nová broková Beretta ten rok. Ve stínu dvojky byly i další brokovnice, nepochybně zajímavé, ale dvojka ten rok prostě vládla. Již na veletrhu se mi velice líbila, mám dvojky rád, dokonce bych řekl, že čím jsem starší, tím víc je mám rád (ačkoliv jsem dlouhá, předlouhá léta používal kozlici). Ještě v Norimberku jsem si tenkrát říkal, že bych si chtěl novou dvojku vyzkoušet, ale nějak se stalo, že jsem dočkal teprve nyní.
 
NÁVRAT KE KOŘENŮM
Beretta 486 představuje na jednu stranu návrat ke kořenům, k nejlepší tradici anglické dvojky, na druhou stranu je to návrat provedený zcela soudobými prostředky. Nabízí se buď v ráži 12x76 mm, 20x76 nebo 28x70 mm.
Na první pohled se jedná o zbraň se skříňkovým (vnitřním) zámkem, jejíž eleganci jen podtrhují elegantně prohnuté linie zámkové skříňky. Bicí a spoušťový mechanismus je zcela nový, soudobá konstrukce, ale bicí pružiny jsou listové. Beretta si jako jeden z mála výrobců, z velkých výrobců asi jako vlastně jediná, podržela schopnost sériově vyrábět listové pružiny „Vé péra“. Používá je u své vlajkové sportovní brokovnice DT 11 a nyní je použila i u brokové dvojky. Používá je proto, že jsou velmi, velmi rychlá. Výsledkem je krátký zámkový čas, tedy i menší potřeba předsazení a tedy i vyšší šance na dobrý zásah.
Listové pružiny pohánějí kladívka, která jsou zachycována spoušťovými pákami za hlavu (původně systém Anson), napínání kladívek je klasicky odvozeno od sklopení hlavní.
Brokovnice je vybavená jednospouští, pořadí odpalu hlavní se volí příčným šoupátkem na těle pojistky umístěné klasicky na krku pažby. Svého času se diskutovalo i o dvojspoušti, ale ani katalog, ani webové stránky Beretta, ji nenabízí.
Manuální pojistku doplňuje gravitační pojistka, která brání odpálení hlavní při náhodném pádu zbraně. Pokud zbraň směřuje horní plochou hlavní dolů, jsou kladívka samočinně blokovaná.
Lůžko závěru má oblou spodní stranu, podušky hlavňového svazku jsou masivní a jejich plocha je jemně kroužkovaná. Tahle puška prostě ctí tradici.
Ačkoliv hlavňový svazek vypadá jako pájený, ve skutečnosti je vyráběný najednou, vcelku. Na monoblok je pouze navařen díl s háky pro dvojitě zapadající (Scottův) klín. O hlavňovém svazku pak výrobce mluví jako o Tribloku. Hlavně samotné mají profil vývrtu Steelium s dlouhým forsírovacím kuželem. To je moderna, velmi soudobý profil vývrtu.
Parallelo se ale hlásí k anglické tradici, takže (pokud jste skutečný znalec a „fajnšmekr“) lze si ji pořídit v ráži 12x76 mm s pevnými zahrdleními. V takovém případě můžete mít i hlavně dlouhé 76 cm. Prostě klasika – co máš, to máš a koukej se s tím naučit zacházet.
Doba je ale jinde a žádá i možnost výměnných zahrdlení, takže si můžete koupit Parallelo i s výměnným zahrdlením. Vnější „choky“ by ovšem byla úplná degradace a zprznění jinak úžasně čistých linií zbraně. Konstruktéři proto zvolili vnitřní nástavce, osvědčené Beretta Optimachoke HP. Pokud máte výměnné zahrdlení, pak jeho umožňuje střelbu ocelovými broky. Pevné zahrdlení, v plném souladu s určením pro velmi konzervativní uživatele, je pouze pro olověné broky.
Střelec má také možnost volby, zda chce zbraň používat s vyhazovači, nebo zda jejich funkci zablokuje a nechá zbrani pouze vytahovače.
Lišta je hladká, matná, zužující se směrem vpřed (z 10 na 5,5 mm), na konci je muška ze žlutého kovu. Takže zase: žádné světlovodné vlákno, ale tradice, tradice, tradice.
Hlavně u dvojek s výměnnými zahrdleními jsou v rážích 12 a 20 dlouhé buď 66 nebo 71 cm (tedy 26 nebo 28 palců), pokud chcete lehoulinkou 28, pak je to jenom 71 cm.
Klasická dvojka má mít anglickou pažbu, ta tvoří základ, i když Parallelo by mělo být možné koupit také s pažbou s jednoduchou pistolovou rukojetí s oblým spodkem (tzv. „Prince of Wales“ pažba).
Klasické je vyvážení zbraně – těžiště zbraně je přesně na středu hlavňového čepu. Předpažbí drží na místě západka ovládaná Purdeyovým knoflíkem na předku předpažbí a na předpažbí je i malá kosočtverečná vložka z bílého kovu na monogram majitele.
Velká pozornost byla věnovaná estetice celé zbraně, včetně takových detailů, jako je dřevěná botka pažby, pečlivě sladěná s dřevem pažby. Pažba je ořechová, pochopitelně z „lepšího“ ořechu. Rytecké zdobení je velmi tradiční, velmi anglické a velmi vkusné. Takže mu člověk odpustí, že jej na povrch lůžka nevytváří ruka mistra rytce, ale laserový paprsek. Ale poznáte to pouze s pomocí lupy a pečlivého zkoumání – ta rytina je prostě nelidsky dokonalá a přesná.
 
STŘELECKÝ TEST
Dvojku jsem vzal na střelecký test na skeetovou střelnici – na lovecké kolo. K testu jsme použili tři laborace brokových nábojů - sportovní Cheditte s navážkou 24 g broků o průměru 2,0 mm, Cheditte s navážkou 28 gramů broků o průměru 2,9 mm a nakonec Baschieri & Pellagri s pořádnou loveckou laborací, tj 38 gramů broků o průměru 2,5 mm. Cílem použití různých nábojů nebylo ani tak zkoumat spolehlivost spíš jako chování zbraně při výstřelu.
Ke střelbě jsme použili krátkou verzi s hlavněmi 66 cm a anglickou pažbou. S anglickou pažbou se nesetkávám denně a nejsem ani nijak zdatný brokař. Ale zkušenější střelci tvrdí, že kdo se jednou naučí s dvojkou s anglickou pažbou střílet, bude umět střílet s každou brokovnicí.
Je fakt, že ten první pocit je zvláštní. Ruka na předpažbí nemá nijak mimořádný pocit, ale ruka na krku pažby je docela najednou v docela jiném úhlu, než na jaký jsem zvyklý z americké nebo francouzské pažby.
Stoupám si pod vysokou věž, nabíjím lehké 24 g a volám: „Hop!“ Nesu pažbu k rameni, zapřu se … kde je hrome ten holub?!! Konečně za mnou zadrnčí pera vrhačky a z věže vyletí holub. Jenže to jsem už dávno zastavil tah brokovnicí a nyní ji teprve honem „rychtuji“ do směru letícího terče.
Naštěstí je Parallelo lehounká zbraň a hlavně se poslušně rozběhnou za holubem. Prásk a z holuba zůstaly jenom střepy a obláček prachu na modrém zimním nebi. Střelnice je sportovní a já jsem nevěděl, že má časovač – tedy náhodné zpoždění až 3 sekundy. S tím se budu potýkat celou dobu střílení.
Holuba z nízké jsem ale také rozmázl. Dokonce jsem uspěl i oběma ranami na dvojstřelu.
Postupuji po stanovištích a zvykám si pažbu. Je to prostě jiné držení, ale už mi to nepřijde tak divné. Po nečekaně úspěšném začátku se vracím ke svému standardu, občas zasáhnu, občas minu. Faktem je, že Parallelo mi připadá velmi obratné a čilé, což je zvlášť příjemné při dohánění holubů se zpožděním.
Puška již má něco nastříleno, mechanismus se zaběhl, sedl si a tak funguje jako na hedvábí. Temenní klička má hladký chod, to samé platí o spoušti. K otevření závěru stačí maličko a k také úhel sklopení hlavní je v porovnání s kozlicí malý. Vyhazovače fungují zcela bezchybně.
Zkouším přepínač pořadí odpalu hlavní, nakonec mám pocit, že mi nejvíc vyhovuje pořadí pravá – levá, stejně jako na mojí soukromé brokovnici.
Pojistka má jistý chod a manipulace se závěrem nemění její polohu.
Matná lišta je příjemná a prostá všech reflexů, hlavně mají rovnoměrné, syté černění, bílý kov baskule a kvalitní dřevo dokončuje pocit výjimečnosti zbraně.
Střídám náboje. Jasně, loveckou laboraci s 38 gramy cítíte v rameni víc než lehké sportovní navážky, ale není to nic, co by se nedalo zvládat i při celodenním lovu v dobře zazvěřené bažantnici. Svůj podíl na tom asi bude mít i poměrně přímá pažba, mám takový pocit, že musím hlavu tlačit k hlavním trochu hlouběji. Ale celek je intuitivní a pohotový.
 
ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ
Pokusím se nyní shrnout své pocity z brokovnice Beretta 486 Parallelo. Celá zbraň je velmi kvalitně postavená. Perfektně lícuje a chod pohyblivých součástek je hladký, přesný a jistý. Když si zvyknete na trochu jinou ergonomii anglické pažby, je to velmi pohotová zbraň, která si umí svoje místo najít jak v poli a lese, tak na střelnici. Není to pochopitelně sportovní speciál, spíš zbraň pro ušlechtilou zábavu aristokratů ducha.
Velice se mi líbilo Paralleolo ve dvacítce. Lehoučké, elegantní, přitom ale pořád je v nábojnici dostatek broků, aby bylo dostatečné krytí a účinek i při loveckém užívání zbraně. U osmadvacítky už si tím nejsem tak úplně jistý.
Puška je rychlá, aspoň pocitově (snad to není autosugesce) mám dojem, že zámky bijí stejně rychle, jako zámky sportovní DT11, kterou jsem testoval nedávno.
Ale dominantní dojem je estetický. Parallelo je prostě šlechtična, ozdoba gentlemana a připomínka, že umění dávných mistrů neumřelo, jen na sebe vzalo novou podobu. Kdyby se Parallelo mělo stavět a zdobit tradičními metodami, nedoplatili byste se. Ani teď není levné, ale za ty peníze dostanete něco výjimečného. Lidsky výjimečného. Moderní a přitom klasickou anglickou dvojku. Anglickou? Vždyť Beretta je italská firma. A ani to není v případě Parallela úplně pravda – tahle brokovnice se totiž vyrábí v americkém závodě Beretty v marylandském Accokeeku, což je skvělý důkaz, že svět je jen globální vesnice.
 
Za zapůjčení zbraně k testu děkuji dovozci zbraní Beretta do ČR, firmě Sport a lov, s.r.o ze Sudic.
Text a snímky Ing. Martin HELEBRANT
 
vychází v 7:22 a zapadá v 16:09 vychází v 9:43 a zapadá v 18:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...