Časopis Myslivost

Duben / 2017

Myslivost je krásné a ušlechtilé poslání

Myslivost 4/2017, str. 56  Lubomír Hajný
český politik, poslanec, bývalý senátor, exministr zahraničí, bývalý místopředseda vlády, kancléř prezidenta Václava Havla a kandidát v prezidentské volbě v roce 2013, Karel Schwarzenberg, narozený v roce 1937 v Praze, je také myslivcem, který svoji mysliveckou praxi vykonával ve třech státech. Zkoušky z myslivosti skládal v Rakousku i v České republice. Myslivost jeho rod provází již po mnoho generací. Jak současnou myslivost, a vše s ní související, vnímá Karel Schwarzenberg, jsem se snažil pro čtenáře Myslivosti zjistit na půdě Parlamentu České republiky v průběhu ledna letošního roku.
 
Vaše rodina je nerozlučně spjata s myslivostí. Nemohu mít na Vás jinou úvodní otázku, než jak to máte vy osobně se vztahem k myslivosti?
Přírodu a samozřejmě také myslivost opravdu miluju. Ovšem s pokračujícím věkem je moje schopnost podílet se na provozování myslivosti bohužel menší a menší. Jednak mám s politikou málo času, a jednak, což je horší, hůře chodím, a to pro myslivce není dobré.
 
Vaše kroky po lesích nejčastěji vedou asi v okolí Orlíku?
Samozřejmě, tam jsem doma. Vzpomínám při pochůzkách lesem na dětství a je mi zde dobře. Naposledy jsem byl na lovu černé zvěře právě v okolí Orlíku.
 
Máte oblíbenou zvěř, kterou rád lovíte? Na stole před námi leží katalog loveckých potřeb…
Krásní jsou tetřívci a tetřevi, ale ty já nelovím. Je to zážitek vidět tok tetřeva zblízka. Krásné je také pozorovat jeleny v říji. A možná se to bude zdát zvláštní, ale líbí se mi i bažanti, koroptve a zajíci. Ti ale z naší krajiny pomalu mizí.
To je přece škoda, že zajíců a bažantů je tak málo….
To je spíše tragédie. Jako dítě si ještě pamatuji brambořiště s všude se hemžícími koroptvemi, a zajíců, těch bylo všude taky dost. Bohužel jsou to už jen vzpomínky mého dětství. A na této situaci neseme vinu my, lidé. A to především způsobem hospodaření v krajině, to je hlavní důvod tohoto žalostného stavu. Pak také dopravní síť, kde hyne spousta zvěře, k tomu nám z polní krajiny zmizely meze, které byly velmi důležitým prvkem v krajině nejen pro zvěř, ale všechny v krajině žijící živočichy. A také je hodně predátorů. To vše dohromady se nasčítá a výsledkem je současný stav drobné zvěře. A zemědělci tomu také svým způsobem hospodaření nepřidají. Zemědělské stroje jsou příliš rychlé, než aby zvěř mohla včas uniknout. Jen kolik zvěře zahyne pod sekačkami při sečení luk a strání. Problém je ale i to, že máme velké zemědělské korporace, které povětšinou nemají vztah k půdě, který měli naši předkové. A v krajině příliš mnoho žluté barvy.
 
Předpokládám, že máte na mysli řepku.
Ano, ty její nekonečné lány! Ty mi v přírodě velmi vadí, srnčí v nich hyne. Ale když se nad tím zamyslím, není to jen řepka, která mě trápí. Taky mi vadí to, že se k půdě nechováme hezky. Zbytečně ji vyčerpáváme, z polí se ztrácí vlivem špatného hospodaření cenná ornice. Půdy si stále méně vážíme. Pokud se nic nezmění, bude to čím dál větší problém.
 
A jaké je podle Vás řešení stávající situace?
Možná jsem příliš velký skeptik, ale asi ani momentálně na obzoru řešení není, protože lidé se nechtějí přizpůsobit potřebám přírody, chtějí ji jen co nejvíce využívat. Nevěřím moc tomu, že by se navrátil opět ten šetrný přístup k přírodě a půdě. Pokud se nezmění vztah člověka k přírodě, žádná změna nenastane.
 
Dovolím si malinko odbočit. Jste poslanec Parlamentu České republiky, také myslivec. Jak vidíte současný zákon o myslivosti?
Vidím to tak, že není dobrý. Myslím si, že dostatečně nerespektuje majitelé půdy. Majitelé honebních pozemků mají malé pravomoce a myslivci pravomoce mají větší než samotný majitel půdy. To by se mělo změnit. A také se musíme konečně pořádně postavit k problematice škod na lesních pozemcích. Vymáhání škod je také nedostatečné. Měli bychom mít nastavena jasná pravidla při mysliveckém plánování, zejména chovu spárkaté zvěře. V některých místech je jí opravdu hodně a způsobuje škody. Musíme mít legislativu, která bude respektovat vzájemný vztah prostředí a zvěře v ní žijící. To v současné chvíli nemáme. 
 
Jaký máte názor na případné snížení minimální výměry honitby?
Klidně bych to přizpůsobil sousedním státům a snížil bych ji.
 
Vrátím se opět k samotné myslivosti a přírodě. Působil jste v Rakousku i Německu. Můžete porovnat vztah lidí k přírodě a krajině v jednotlivých státech?
V obou zemích lidi více dbají na to, jak krajina vypadá. Mají mnohem lepší vztah k půdě. Ani tolik odpadu není v lesích jako v Čechách.
 
Jak toho dosáhnout i u nás?
Chovat se stejně jako v Německu nebo Rakousku. Lidé zde dodržují zákony a jsou zodpovědní. Neplýtvají tolik přírodními zdroji a neobětují vše penězům. V zahraničí totiž nebyla přerušena tradice vztahu k půdě, to je velmi podstatné. A mělo by nám jít o to, zanechat přírodu a krajinu dalším generacím v lepším stavu než jsme ji sami převzali.
 
Máte nějaké oblíbené místo, kde rád jezdíte?
V rámci volebních kampaní jsem projezdil skoro celou naši zemi. Znám příliš málo Beskydy a rád bych lépe poznal Bílé Karpaty a také části Šumavy, kde jsem ještě nebyl. Máme spoustu hezkých míst, která stojí za to navštívit. Zmíním takovou příhodu. Před léty jsem s kamarádem jel okolo Řípu, vidíme krásnou českou krajinu. Říkám mu, není to báječná země? On se na mě podíval a říkal, je, ale kdybychom tady nebydleli my a vše nekazili. A má pravdu.
 
Mohu Vás poprosit na závěr o vzkaz pro čtenáře časopisu Myslivost?
Aby si uvědomili svoji zodpovědnost, před naší zemí, přírodou a také zvěří. Myslivost je krásné a ušlechtilé poslání.
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Mgr. Lubomír HAJNÝ
vychází v 7:32 a zapadá v 17:57 vychází v 8:55 a zapadá v 19:12 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...