Časopis Myslivost

Duben / 2017

Potravní strategie prasete divokého II

Myslivost 4/2017, str. 64  Jaroslav Zeman, Marta Heroldová
Porovnání tří metod pro vyhodnocení potravy Měnící se životní podmínky, absence přirozených predátorů, klimatické podmínky a především změna obhospodařování zemědělské krajiny a zvyšující se zemědělská produkce působí na přizpůsobivé prase divoké pozitivně. Protože potravní ekologie reflektuje změny životního prostředí, výzkum byl zaměřen na detailní složení potravy prasete divokého.
Nejprve bylo potřeba určit a hlavně ověřit metody zkoumání potravního složení z trávicích traktů. Proto jsme se rozhodli porovnat tři metody vyhodnocení potravy prasete divokého. Cílem studie bylo porovnat výsledky volumetrické analýzy potravy z obsahu žaludku a obsahu trusu u stejného jedince rozborem, pod stereomikroskopem. A třetí testovaná metoda byla tzv. veterinární metoda. U těchto zvolených metod byla testována podobnost, spolehlivost a použitelnost výsledků při výzkumu potravy prasete divokého.
Pro tento výzkum jsme odebrali celkem 27 celých gastrointestinálních traktů (kompletní trávicí trakt) ze dvou lokalit, a to 16 vzorků z lokality Závist a 11 vzorků z lokality Valtice.
Při následné pitvě v laboratoři byl odebrán obsah žaludku a zvlášť obsah z koncové části tlustého střeva. Následně byly jednotlivé odebrané vzorky homogenizovány (promíchány, každý zvlášť za každého jedince žaludek i trus).
Takto homogenizované vzorky byly přes jemné síto propláchnuty (zbavení jemných nečistot) a detailně rozebrány pod stereomikroskopem na jednotlivé potravní složky.
Jednotlivé složky potravy poté byly změřeny v odměrných válcích, aby bylo zjištěno jejich objemové zastoupení = volumetrická metoda obsahu žaludku a trusu.
Třetí metoda tzv. veterinární, spočívá v rychlém odhadu zastoupení jednotlivých složek potravy. Propláchnutý vzorek (jemné síto) se rozprostře na plato (nejlépe bílé s okraji o rozměru 50x40 cm) a zaplaví se vodou asi do výše 1 cm a jednotlivé složky se rozprostřou na celou plochu plata s minimálním překrytím. Z takto rozloženého vzorku se odhadem určilo procentuální zastoupení složek, které v součtu dávalo 100 %.
Takto získaná informace z „veterinární metody“ dává dobrou představu o dominantních potravních složkách. Využít ji mohou například myslivci, kteří chtějí vědět, kde prase přijímalo potravu, zda bylo přikrmováno, zda konzumuje vnadění nebo vychází do polí nebo se krmí v lese například žaludy. U uhynulých jedinců se touto metodou může odhalit i možná příčina, konzumace nevhodné či jinak znehodnocené potravní složky.
Celkově jsme identifikovali 20 složek potravy u 27 jedinců prasete divokého. Všechny identifikované složky byly nalezeny v žaludku, zatímco v trusu nebyla identifikována siláž.
Veterinární metoda nezachytila malá semena a plody, bezobratlé, mechy a kůru v žádném ze vzorků. Všechny tři metody analýzy potravy (z obsahu žaludku, trusu a veterinární) prokázaly schopnost dostatečně vystihnout hlavní složky potravy prasete divokého.
Veterinární metoda pro svoji rychlost, jednoduchost a možnost praktického využití je vhodná například pro mysliveckou veřejnost, je metodou, jak s poměrně velkou přesností mohou myslivci zjistit dominantní složky potravy.
Analýza obsahu žaludku byla nejpřesnější, ale nejpracnější. Obsah trusu byl analyzován stejnou metodou, protože složky v něm obsažené byly často vláknité, hrubé a velké. Toto je ovlivněno chováním prasat. Jsou-li prasata rušena, polykají potravu jenom částečně rozmělněnou a některé části procházejí trávicím traktem nestráveny.
V posledním desetiletí je prase divoké a jeho potrava sledována intenzivněji. Detailní studie o potravě z konkrétních lokalit jsou klíčovou informací pro hospodaření a účinný management s prasetem divokým.
Ing. Jaroslav ZEMAN,
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
Lesnická a dřevařská fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Doc. RNDr. Marta HEROLDOVÁ, PhD.,
Ústav ekologie lesa,
LDF MENDELU, Brno
 
 
vychází v 7:22 a zapadá v 16:09 vychází v 9:43 a zapadá v 18:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...