Časopis Myslivost

Listopad 2017

Bažant v současné krajině

Myslivost 11/2017, str. 28  Tomáš Zíka
Pokračování z čísla 9 a 10/2017 Shrnutí Jižní Dakota x Pensylvánie Jižní Dakota a Pensylvánie jsou státy, kde od poloviny 80. let 20. století probíhal odlišný vývoj v početnosti bažanta obecného. V Jižní Dakotě, kde se i přes pokles početnosti způsobený ve změně agrární politiky stále vyskytovala početná divoká populace, reagoval bažant obecný velmi rychle po zavedení CRP a populace opět dlouhodobě rostla na jedny z nejvyšších hodnot.
Od roku 2008, kdy se začala snižovat výměra CRP, početnost zareagovala přímo úměrným poklesem.
Opakem byla Pensylvánie, kde přes nárůst výměry CRP a CREP ploch k podobnému jevu nedošlo. Bylo to způsobeno tím, že tento set-aside se nacházel v minimální míře v primární oblasti výskytu bažanta, jeho procentuální zastoupení bylo horším nastavením plateb nižší a také byly plochy proti dikci opatření nelegálně sekány.
Dále se management stále více zaměřoval na vypouštění a lov voliérově odchovaných jedinců a areál rozšíření zbytků divoké populace se snižoval a fragmentoval. Z tohoto důvodu bylo nutné zahájit projekt WPRA, jehož cílem je navrátit divokou populaci do oblastí, kde se zlepšila struktura a podmínky biotopu.
Absolutní většina studií, které byly provedeny na severoamerickém kontinentu, považuje za základní předpoklad trvale udržitelné divoké populace vhodný biotop. Ten musí zajišťovat hlavně bezpečný hnízdní kryt (např. nesekané travní porosty v rámci CRP), dostatečnou potravní nabídku v průběhu celého roku (např. CRP – hmyz, semena) a zimní kryt (křovinaté formace).
Velmi důležité je, aby opatření byla aplikována v širokém měřítku. To je v podstatě možné pouze v rámci (nad)národní dotační politiky, která historicky vždy výrazně ovlivňovala (pozitivně i negativně) „krajinnou infrastrukturu“ USA, a tím i početnost bažanta obecného a dalších druhů vázaných na agrocenózy.
Mnohé studie se rovněž zabývaly predačním tlakem a jeho vlivem na početnost bažanta. Přestože je predace zpravidla hlavní příčinou mortality, není z dlouhodobého hlediska efektivní zaměřit management pouze na tlumení predátorů. Tímto způsobem není možné vždy zvýšit denzitu bažanta obecného, jehož celkové rozšíření, reprodukce, přežívání a početnost je vázána dominantně na odpovídající životní prostředí.
Přestože i v USA jsou některé druhy predátorů bažanta loveny, není tomu dávána zdaleka taková důležitost jako například v českých zemích, kde je predace mnohdy považována za jeden nejdůležitějších faktorů úbytku divoké populace.
 
Dokážeme se poučit?
 
Domnívám se, že se mezi námi myslivci stále najde většina těch, kterým není osud drobné zvěře lhostejný a kterým se nejedná pouze o to mít v honitbách dostatek spárkaté zvěře, popřípadě jak ulovit co nejvíce prasat na vnadištích.
V tomto případě ovšem nelze docílit celorepublikové změny, pokud se nezačne od vrcholu pyramidy. Cílem ústředního orgánu, který ovlivňuje nastavení dotační politiky do zemědělství a současně zajišťuje státní správu myslivosti, by nemělo být orientováno pouze na udržení současně nastaveného velkoplošného „průmyslového“ zemědělství s tím, že hlavním posláním na úseku státní správy myslivosti bude eliminace početnosti spárkaté zvěře.
Na jednu stranu jsou kritizováni myslivci, že prasata ročně způsobují neúnosné škody, ale zemědělským hospodařením (struktura plodin, výměry půdních bloků apod.) děláme vše pro to, aby této zvěře bylo co nejvíce.
Stále nikde v různých polemikách a uvažovaných budoucích politikách nevidím snahu pokusit se situaci řešit systémově a komplexně. Jsem přesvědčen, že pokud se v agrární krajině vytvoří podmínky pro to, aby zde byla schopná drobná zvěř znovu žít a ne přežívat, vzroste zájem myslivců opět se na drobnou zvěř zaměřit, a tím vzroste i snaha eliminovat potenciální škodlivé činitele, např. prase divoké. Z vlastní praxe vím, že v honitbách (primárně polních), kde jsou myslivci schopni stále drobnou zvěř chovat alespoň v reprodukce a lovuschopných divokých populacích, tak se snaží o maximální redukci početnosti prasete divokého. V těchto případech by měli na základě logiky věci najít myslivci a zemědělci společnou řeč…
Bohužel tomu tak zpravidla není. Převážný a typický obrázek, který lze nalézt ve většině honiteb vypadá asi takto - stávající hospodaření snížilo početnost drobné zvěře pod úroveň umožňující její lov, tedy s výjimkou případů, kdy uživatel honitby vypouští voliérově odchovanou zvěř. Uživatel honitby je tedy zpravidla rád, že se v honitbě vyskytuje alespoň intenzivnímu zemědělství „imunní“ prase divoké, a tudíž nemá ani zájem jeho početnost snižovat. Pokud si navíc na podzim těsně před honem vypustí do honitby uměle odchované bažanty, tak „těm přece prase neublíží“. Pár jedinců tento „hon“ přežije, ale jejich zapojení do reprodukce pro příští rok bude stejně nulové.
Z tohoto pohledu přistupujeme i my myslivci k přírodě a zvěři podobně „intenzivně“ a z dlouhodobého pohledu iracionálně jako zemědělská velkovýroba. Pokud nebude ani jedna strana schopná přistoupit ke kompromisním řešením, tak se stále budeme pohybovat v bludném kruhu bez vyhlídek na smysluplná východiska.
Při tvorbě nových pravidel zemědělské dotační politiky jsem viděl pro drobnou zvěř naději v uplatňování greeningu, ale vlivná zemědělská lobby zapůsobila tak, že původně dobré myšlenky se ve finální verzi rozmělnily tak, že se opatření vhodná pro zajištění větší biodiverzity reálně aplikovat nebudou. Typickým příkladem jsou plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA), kam lze bohužel zařadit i plochy s plodinami, které vážou dusík.
Průměrný zemědělec opatření „obešel“ tak, že velká výměra byla oseta porosty jetele, popř. vojtěšky, které jsou konvenčně sečeny několikrát za sezónu. Výsledkem je výrazné zvýšení výměry ploch, které jsou při častém sečení pro drobnou zvěř pastí (vysoká mortalita při sečení, nízká hnízdní úspěšnost aj.). Jaké procento ploch v ekologickém zájmu bude asi v rámci České republiky zařazeno do mokřadů, úhorů, mezí, teras, souvratí, stromořadí…? Obávám se, že zanedbatelné. Zatím jsme neměli snahu se z historických chyb poučit.
Ing. Tomáš ZÍKA, Ph.D.
vychází v 7:25 a zapadá v 18:05 vychází v 15:17 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...