Časopis Myslivost

Listopad 2017

Památkářský Oscar je jen úžasným začátkem

Myslivost 11/2017, str. 66  Oldřich Koudelka
Obnova barokního areálu v Kuksu nedaleko Dvora Králové nad Labem získala v polovině května ve finském Turku hlavní ocenění Grand Prix Ceny Evropského kulturního dědictví Europa Nostra. Nejvyšší ocenění získalo sedm nejlepších evropských památkářských projektů z širší skupiny devětadvaceti nominantů. Česká republika měla v klání o prestižní cenu dva kandidáty, kromě Kuksu to byl rovněž vzdělávací projekt Národního památkového ústavu Památky nás baví.
Pro naši republiku je zisk „památkářského Oscara“ historickým úspěchem, neboť je to poprvé, kdy podobné ocenění získal náš projekt. Současně je to dobrý odrazový můstek zahájit po revitalizaci areálu Hospitalu v Kuksu celkovou obnovu nedalekého Braunova Betlému, který je na indikativním seznamu UNESCO, včetně jeho svatohubertských motivů.
Europa Nostra je panevropská federace neziskových organizací, kterou podporuje široká síť veřejných institucí, soukromých společností i jednotlivců. Organizace zahrnuje více než čtyřicet evropských zemí a mimochodem jejím prezidentem je světoznámý operní pěvec Plácido Domingo.
Ocenění vzniklo před patnácti lety a udílí se za mimořádný přínos v kategoriích památková péče, ve které uspěla obnova Kuksu, za výzkum, mimořádný přínos při péči o kulturní dědictví a v oblasti vzdělávání a osvěty. Patronát nad letošním ročníkem převzal finský prezident Sauli Niinista a eurokomisař pro vzdělání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics.
Laureáti Ceny Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra 2017 byli vyhlášeni už počátkem dubna. Zástupci Evropské komise a sdružení Europa Nostra je vybrali z více než dvou stovek zaslaných národních projektů. Následně bylo vyhlášeno sedm držitelů hlavní ceny spojené s odměnou deset tisíc eur.
Jak uvedla na tiskové konferenci generální ředitelka českého Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, je přesvědčena o tom, že tyto prostředky budou vynaloženy na další zatraktivnění Kuksu. „Zrenovovaný Hospital je nejnavštěvovanější státní památkou v královéhradeckém kraji, loni ho navštívilo téměř sto čtrnáct tisíc lidí. Rozsáhlá obnova stála téměř čtyři sta čtyřicet milionů korun, obnovené byly vnitřní i vnější prostory, do podoby z počátku osmnáctého století bylo navráceno nádvoří a obnovou prošla i bylinková zahrada za Hospitalem. Oprava se týkala také bývalého hospodářského křídla, kde vzniklo výchovně vzdělávací centrum. Zachována zůstala historická podstata místa a genius loci,“ uvedla Goryczková.
To ostatně při výběru prestižního evropského ocenění zdůraznila i porota, když uvedla, že obnova Hospitalu Kuks, jako nedílná součást projektu ochrany budov a krajiny, je těch nejvyšších kvalit. „Její všeoborový a mezioborový přístup považujeme za chvályhodný a měl by sloužit jako přesvědčivý příklad pro jiné projekty obnov v Evropě,“ uvádí se ve zdůvodnění.
Hlavním turistickým magnetem Kuksu je v současnosti prohlídkový okruh prezentující historii rodu Sporcků, zejména pak Františka Antonína hraběte Sporcka, mecenáše umění, významné osobnosti dějin naší myslivosti a zakladatele Řádu svatého Huberta, stejně jako fungování Hospitalu od jeho výstavby až do současnosti.
Okruh zahrnuje nejdůležitější artefakty zdejšího barokního umění – restaurovaný cyklus nástěnných maleb Tance smrti, kostel Nejsvětější Trojice, lapidárium s alegoriemi Ctností a Neřestí z dílny Matyáše Bernarda Brauna a lékárnu U Granátového jablka.
Okruh je doplněn návštěvou rodinné hrobky Sporcků v kryptě kostela a prohlídkou dvou expozic Českého farmaceutického muzea. Do zahrady za Hospitalem se vrátilo sto čtyřiačtyřicet bylinkových záhonů.
Pro obnovu barokního areálu v Kuksu však není cena Europa Nostra prvním významným oceněním. Na podzim loňského roku se Kuks stal Stavbou roku 2016, a jak si pochvaluje kastelán Libor Švec, o jeho návštěvu je stále neutuchající zájem. „Nicméně po revitalizaci Hospitalu a jeho okolí nás čeká další důležitý krok, kterým je obnova nedalekého Braunova Betléma, která přijde na desítky milionů korun. Proto vedením projektu a získáním potřebných dotací zástupci měst, obcí a památkářů byla pověřena společnost Revitalizace Kuks, která stála za úspěšnou obnovou barokního areálu. Výsledkem ročního snažení je narovnání majetkoprávních vztahů na území památky, nalezení shody na způsobu její obnovy a zajištění finanční pomoci Královéhradeckého kraje na přípravu projektové dokumentace. Komise odborníků vybrala i architektonické studio – bude jím ateliér Zahrada Olomouc, který má za sebou několik velkých projektů v oblasti péče o veřejnou zeleň v památkově chráněných oblastech,“ uvedl kastelán.
Braunův Betlém je památka evropského významu. Jedinečné reliéfy Matyáše Bernarda Brauna, barokního génia, jsou národní kulturní památkou a UNESCO je zařadilo mezi památky, kterým bezprostředně hrozí zkáza. Komplexní obnovou rozsáhlého umělecko-přírodního areálu vznikne nový turistický cíl s mimořádně atraktivním vycházkovým okruhem z Kuksu do Braunova Betléma a cestou po Růžencovém vrchu s poutními kapličkami.
Na financování se budou podílet Královéhradecký kraj, v rámci příhraniční spolupráce polští partneři z kladského města Bardo a společnost Revitalizace Kuks, kteří ruku v ruce usilují o získání prostředků z Regionálního operačního programu NUTS II. Severovýchod a Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice pro vaši budoucnost.
Matyáš Bernard Braun společně se svými žáky sochy vytesal v tzv. Novém lese u Stanovic z podnětu Františka Antonína hraběte Sporcka v letech 1722 až 1732 (v některých zdrojích se uvádí 1726 až 1734). Soubor je pojmenován Betlém podle velkých reliéfů Narození Páně, Příchod tří králů, Klanění pastýřů, Zjevení sv. Huberta tesaných do přírodně rostlých skal.
Právě v práci s přírodním útvarem, který zde, v lesní lokalitě, vystupuje ze země, je tento barokní soubor ve výtvarném umění svým rozsahem a především mistrovským zpracováním naprosto unikátní. Ostatní zpodobnění jsou pak vytvořena z obrovských pískovcových bloků, jako například studna Jakubova, sv. Máří Magdaléna, sv. Jan Křtitel a poustevníci Onufrius a Garinus. Tato sousoší byla původně četnější a byly zde i některé drobnější stavby – kaple, poustevny, jeskyně, nádrže, vodotrysky a dokonce i lanová dráha a řezby v živých stromech. Hladká stěna jednoho balvanu byla dokonce vyzdobena freskovou malbou.
Braunův vypjatý smysl pro symboliku se projevil například i ve volbě bukové výsadby pro přírodní rámec Betléma. Buk je totiž latinsky fagus, což vlastně představuje Sporckův kryptogram: Franz Anton Graf von Sporck. Mimochodem, tento monogram nese i obojek jednoho z loveckých psů na skalním reliéfu Vidění sv. Huberta.
Sochy, nemající obdoby, získávají od roku 2014 díky restaurátorům z litomyšlské dílny Pardubické univerzity podobu, kterou měly naposledy před více než půlstoletím. Studenti vyčistili jednotlivé skalní skulptury a hlavní reliéfy od nánosu mechů, lišejníků a dalších nečistot. Postupně se nyní začíná rodit zchátralá, resp. vůbec neexistující infrastruktura Braunova Betléma, coby nového prvku turismu v atraktivní lokalitě Kuksu.
K barokním sochám v Novém lese, včetně Vidění sv. Huberta, povede nový vyhlídkový okruh. Stavbaři opraví cesty, v bývalých pískovcových lomech přibudou odpočívadla a klidové zóny. Chybět samozřejmě nebude kapacitní parkoviště, kiosek občerstvení, toalety a zejména objekt informačního centra. „Projekt by měl být hotový na prahu prázdnin a poté by ihned měla začít vlastní realizace, která přijde přibližně na třicet až čtyřicet milionů korun. Zájem o návštěvu Braunova Betlému vzrostl po předloňském znovuotevření obnoveného Hospitalu. Lidé hledali další cíle v okolí, ale chybělo vše základní. Proto počítáme v první fázi s vybudováním futuristického informačního centra s kavárnou a galerií 3D projekcí,“ informuje architekt Radek Pavlačka. „Než návštěvník půjde k sochám, uvidí Betlém v původní podobě, jak vznikal i jeho propojení s barokním Hospitalem a veškerými kulturně společenskými, loveckými a mysliveckými aktivitami hraběte Sporcka či sochaře Brauna, jehož byl mecenášem. Střecha infocentra bude pokryta zelení, aby zapadla do okolního terénu. Zásadně se změní prohlídková trasa. Paralelně s cestou na hranici lesa nad starými lomy povede nová pěšina a připojí se k původní stezce. Vznikne tak dva kilometry dlouhý okruh, zčásti bezbariérový. Studie rovněž počítá s vyhlídkovými plošinami, které otevřou působivé pohledy na Krkonoše a Hradecko. Našim cílem je tichá prezentace úžasných a originálních barokních soch uprostřed lesa. Nechceme, aby se u nich tvořily nekonečné fronty návštěvníků, ale spíše aby působily radost, sloužily k meditaci a poznávání tradičních hodnot. Například legenda o svatém Hubertovi, patronovi myslivců, si podobný přístup rozhodně zaslouží,“ dodal architekt studia Zahrada Olomouc. Práce v přírodním areálu Nový les by měly trvat přibližně dva roky.
Oldřich KOUDELKA
Ilustrační snímky autor
 
vychází v 7:14 a zapadá v 16:15 vychází v 13:49 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...