Časopis Myslivost

Prosinec 2017

Liduščino vánoční poselství

Myslivost 12/2017, str. 100  Oldřich Koudelka
Po roce 1989 se do našich měst a obcí opětovně vrátil vánoční strom republiky. Tradice symbolizující pokoj a mír, blížící se Vánoce, nejkrásnější svátky roku, svátky dětí a všech lidí dobré vůle. Strom nám připomíná, abychom nezapomínali na lidi, kteří jsou opuštěni, žijí v bídě, na děti, které nemají rodičů a jejich lásky. Položme si ale otázku, jak a kdy tato myšlenka vznikla? Kdo stál u jejího zrodu?
Možná mnohé překvapí, zvláště pak myslivce a milovníky přírody, že první, kdo přišel s nápadem stavět velké vánoční stromy republiky, byl redaktor Lidových novin v Brně, spisovatel a básník Rudolf Těsnohlídek (1882-1928), autor nesmrtelného humorného „zvířecího románku“ Liška Bystrouška.
O Vánocích 1919, přesně řečeno dvaadvacátého prosince, se spolu se svými přáteli malířem Františkem Koudelkou, absolventem pražské Akademie výtvarných umění a brněnským soudním oficiálem Josefem Tesařem vydal na tradiční procházku zasněženými bílovickými lesy, které jsou dnes součástí Školního lesního podniku Mendelovy univerzity Masarykův les.
Už se začalo stmívat, když zaslechli nářek dítěte. Prošli hustou sečí a na kraji vysokého lesa za bílovickou myslivnou uviděli ve sněhu na jedlových větvích položené děťátko. Byla to holčička. Ležela v malém dolíku, jen s čepičkou, košilkou a lehkým kabátkem, pod sebou špinavou zavinovačku.
Byla celá promodralá zimou, odsouzená k podchlazení a blízké smrti. Opuštěná matkou, bezbranná, drtila v ručkách ledový sníh.
Těsnohlídek a jeho přátelé ihned pochopili vážnost situace a pod kabátem zanesli dítě na četnickou stanici, kde bylo provizorně ošetřeno a urychleně s diagnostikovaným zápalem plic odvezeno do dětské nemocnice v Brně.
Řádové zdravotní sestry v nemocnici děvčátko kupodivu hned poznaly. Ošetřovaly ji totiž asi měsíc předtím. Tak se podařilo identifikovat holčiččinu matku. Byla to nemajetná, šestadvacetiletá nádenice z Velkého Meziříčí Marie Kocourková. Později byla za tento zoufalý čin odsouzena k pěti měsícům těžkého žaláře zostřeného ve čtrnácti dnech tvrdým ložem. Otec dítěte, ruský zajatec, byl již zpět v Rusku, nedosažitelný.
Těsnohlídek a jeho přátelé pojmenovali nalezenou holčičku Liduška. V čase nalezení měla šestnáct měsíců. Matku dohnala k činu velká bída. Lidušku, která později vyrostla v pěstounské rodině v hezkou dívku, namaloval František Koudelka a její portrét pod názvem Dívka se zlatými copy je součástí výtvarné expozice Galerie města Brna.
Liduška se narodila 8. července 1918 v Netíně u Velkého Meziříčí. Po zotavení se jí ujali bezdětní manželé Polákovi z Brna. V roce 1938 se provdala za středoškolského profesora Jaroslava Chybíka a spolu se odstěhovali do Prahy. Vychovali čtyři děti. Dívka se zlatými copy zemřela 9. ledna 1997.
Obrazem ale příběh nekončí. Bouřlivák Těsnohlídek, čestný, talentovaný a statečný člověk, se inspiroval vánoční jedlí z dánské Kodaně, kde se od roku 1914 staví tzv. Jultrae, vánoční jedle, jako symbol lidské solidarity, pokoje, míru a milosrdenství.
Oslovil proto několik svých přátel, lesníků, myslivců, majitelů pozemků, ale i novinářů, státních úředníků a umělců, a podařilo se mu přesvědčit je, aby podobná tradice vznikla i na Moravě a posléze, uchytí-li se, v celé zemi.
A tak sedmého prosince 1924 skácela skupina dřevorubců v bílovických lesích nejkrásnější jedli a posléze byl strom dovezen a vztyčen na Náměstí Svobody v Brně a osvětlen při fanfárách Smetanovy Libuše. Slavnosti se zúčastnila i tehdy šestiletá Liduška…
Na místě, kde byla dívenka nalezena, byl později postaven pomníček s textem, že na památku této události se staví vánoční stromy republiky.
Po Brně následovala další a další města a obce Československé republiky. Později byla tato tradice na dlouhá léta přerušena jako tzv. církevní. Obnovena byla znovu až v roce 1989.
Pod stromem je vždy kasička, do které občané dávají finanční dary pro opuštěné a potřebné děti. Z prvních sbírek byl postaven Dětský domov Dagmar v Brně – Žabovřeskách, který poprvé přijal opuštěné děti v roce 1930. Jméno Dagmar, v překladu „paní dne“, pochází opět od Dánů, kteří tak nazvali půvabnou princeznu, dceru krále Přemysla Otakara I., pozdější manželku svého krále Valdemara II., kterou měli moc rádi a uctívali ji.
Rudolf Těsnohlídek celou událost s nalezením dítěte podrobně popsal devátého listopadu 1920 v Lidových novinách v soudničce Pod vánočním stromem.
Uvedl, že si se svými přáteli nejprve myslel, že dojemný nářek, bezbranný, umdlévající, který slyšeli, patří vysoké zvěři, smrtelné poraněné. Ale když rozhrnuli poslední větve porostu, nevěřili vlastním očím. Robátko!
„Nikoho zde nebylo. Volali jsme, ale odpovídal jen les hněvivou ozvěnou. Zvedli jsme je a spěchali, abychom je vrátili životu. Dítě přivinulo se do cizí náruče, sípavý dech a dušený tichý kašel ustával, oči se zavřely. Jako by usínalo navždycky. Avšak u prvého jasného světla nad prahem myslivny, které zářilo pokojně a zlatě jak hvězda třem králům z legendy tmou, když jsme poodhrnuli cípek šátku, zjevil se úsměv na rtech dítěte, ač oči byly zamčeny a ručky nehybné, ale úsměv ten byl sám v tu chvíli světlem tak mírným a nesmírně vděčným, že i duše naše vyjasnily se nepoznaným blahem. Bylo odčiněno zlo. Za několik okamžiků byl nalezenec v teple lidského domova, a když se dítě probralo z mrákot, vidělo tolik laskavých, dobrých očí, že je nestačilo pozorovat v tichém údivu. Tak se naše Liduška podruhé narodila a dobří lidé už ji neopustili…“
V místech, kde byla Liduška nalezena, zbudovali členové bílovického Sokola v roce 1969 památníček. Je to opracovaný vápencový kámen z nedalekých Skalek. Původní pamětní bronzovou desku navrhla Božena Matalová a byl na ní nápis: „Zde nalezli 22. 12. 1919 přátelé R. Těsnohlídek, F. Koudelka aj. Tesař odložené dítě. Na památku této události staví se u nás vánoční stromy republiky.
V roce 1996 byla bronzová deska odcizena. Zásluhou Obecního úřadu v Bílovicích nad Svitavou byla pořízena deska nová, hliníková s bronzovou patinou. Text je původní.
Dnes je pomníček nedílnou součástí tzv. Lesnického Slavína, což je soubor památníků a upravených studánek volně rozmístěných v Adamovských lesích severně a severovýchodně od Brna a jsou určeny význačným lesníkům, myslivcům, ale i umělcům – milovníkům přírody i některým obyvatelům lesa.
Mimochodem – v roce 1999 byla zásluhou města Bílovice nad Svitavou v roce 75. výročí instalována deska na místě, kde byl poražen první Vánoční strom republiky.
Oldřich KOUDELKA
Ilustrační snímky autor a archív autora

Místo nálezu Lidušky dnes


Liduška na dobové fotografii


Kácení vánočního stromu


Přivezení vánočního stromu do Brna

vychází v 7:26 a zapadá v 18:03 vychází v 15:51 a zapadá v 0:17 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...