Časopis Myslivost

Prosinec 2017

Zásypy a další krmiva pro pernatou zvěř v zimním období

Myslivost 12/2017, str. 42  Martin Mohelský
Přikrmování pernaté zvěře v zimním období posiluje její populaci a vytváří podmínky pro úspěšnou reprodukci v jarním období. Nároky na výživu ve volnosti budou rozdílné podle přirozené úživnosti prostředí, nadmořské výšky a způsobu či intenzity zemědělské výroby. Specifické jsou nároky v chovech generačního hejna, kde počítáme s produkcí kvalitních vajec.
 
Bažanti a vodní pernatá ve volnosti
 
Příkrm ve formě zásypu by neměl být pouhým opakováním zavedeného klišé, tedy obvykle kukuřice nebo pouze směsi dvou druhů obilovin. Přirozený život bažantů se vyvíjel v prostředí velmi pestré potravy včetně významného podílu živočišné složky, a to jediný druh obiloviny rozhodně nesplňuje. Kromě potřeby energie, což je v zimním období základní a zcela nesporné, potřebuje dospělý bažant i živiny k regeneraci organizmu. Měli bychom počítat s tím, že část jejich populace dokončuje vývoj a počátkem jara probíhá tok a slepice se připravují ke snášce, která obvykle začíná v první dekádě dubna. V tuto dobu by již měly být bažantí slepice v dobrém výživném stavu a záleží na průběhu klimatu i prostředí, zda poskytuje dostatek zdrojů.
Zásyp obilovin by měl obsahovat kukuřici, pšenici, ječmen a rozhodně nemá chybět oves, ideálně bezpluchý oves. Má-li kukuřice mezi obilovinami nejvyšší energetickou hodnotu, pak oves zase nejvyšší obsah bílkovin i dalších biologicky cenných látek.
Oblíbeným krmivem je plodina žitovec neboli triticale, hybrid, která vznikl křížením žita a pšenice. Jeho výhodou je vysoký výnosový potenciál a tolerance k horším pěstitelským podmínkám než má samotná pšenice a také dobrá odolnost škůdcům a chorobám.
Nicméně žito i jeho kříženec obsahuje antinutriční látky, které bez eliminace tepelnou úpravou působí negativně na zdravotní stav. Žito je ke krmení zcela nevhodné a podíl žitovce v celkové dávce obilovin by neměl přesáhnout 20 %.
Ideálním doplňkem obilného zásypu je granulovaná krmná směs pro drůbež. Mnoho škody bychom neudělali také směsmi pro jiné druhy hospodářských zvířat. Je možné přidávat například směs pro předvýkrm prasat (nazývaná A 1). Nejvhodnější je ale směs pro výkrm kachen ve II. fázi, obvyklé obchodní označení VKCH 2. Tento typ směsi neobsahuje antikokcidika, která bývají ve směsích pro odchov a výkrm kuřat či krůt. Co je hlavní, má zvýšený obsah sirných esenciálních aminokyselin, nutných pro pernatou zvěř. Kromě toho i dostatek stravitelných bílkovin a minerálních látek.
Lze doporučit přídavek na úrovni 20-30 % celkového zásypu, přičemž rozmezí se řídí obsahem kukuřice. Čím je vyšší podíl kukuřice v zásypu, tím má být vyšší podíl směsi, a také se zvyšuje s ohledem na zmíněnou blížící se snášku či složení populace.
I u zásypů platí nutnost pečlivé hygieny krmných míst a kvality krmiv. Není dobré přespříliš šetřit na kvalitě nakoupených obilovin. Smyslové posouzení musí být podmínkou a vždy vyloučíme obilí se zatuchlým pachem nebo nepřirozenou barvou.
Zlomky a drobné obilky z čističek osiv jsou použitelným krmivem, nikdy ale nenakupujme partie s podílem semen plevelů a ani argument o tom, že právě pro bažanty jsou semena plevelů typickou potravou, není v této souvislosti správný. Tento podíl bývá často a silně narušen mykotoxiny a jinými škodlivinami. Patří do kompostu a ne do krmítka.
Zvláštní a stále přežívající povědomí o tom, že přírodní podmínky a populace ve volnosti snese horší krmivo je holý a zdraví zvěře nebezpečný nesmysl. Právě naopak: zvěř z volnosti mnohem hůře snáší krmiva narušená mykotoxiny a jinými škodlivinami než dlouhodobě domestikované populace a je také obtížně sledovatelná.
Připomeňme si také, že krmná místa mohou být zdrojem infekcí a parazitů. Desinfekce krmítek, nejlépe přípravky na bázi peroxidu vodíku, který nezanechává pachy ani rezidua, je skutečně potřebná.
Částečnou úsporou může být občasný příkrm pšeničných otrub, ale není dobré přímo je míchat s obilovinami nebo přidávat ke směsím. Jejich prašný podíl je silně hygroskopický a pak nežádoucí vlhkostí narušuje hodnotnější krmiva.
Ke skutečnému vylepšení zásypů můžeme použít řadu krmiv, které se blíží přírodním či přirozeným podmínkám nebo výrazně zlepší biologickou kvalitu. Vhodný je úsušek vojtěšky, který doplní bílkoviny, vápník a beta-karoten, provitamin vitaminu A. Kukuřičné a pšeničné klíčky jsou rovněž výborné svým obsahem bílkovin i energie a vysokým obsahem E vitaminu.
Pokud je to ve finančních možnostech, zásypy by měly mít podíl řepky nebo slunečnice. Pro výrazné vylepšení bílkovinné bilance to mohou být řepkové nebo slunečnicové výlisky (pokrutiny), ve kterých zůstává 3-8 % tuku, popř. sójový extrahovaný šrot. Lze doporučit směsku kukuřice + oves s příměsí asi 10 % sójového extrahovaného šrotu.
Místní nebo jiné specifické možnosti mohou poskytovat i jiná krmiva. Vždy ale dbáme na jejich zdravotní kvalitu a dietetické působení – příklad zcela nevhodného krmiva je odpadní pečivo a počítáme s možností narušení povětrnostními podmínkami a časem.
Připojená tabulka naznačuje variabilitu mezi obsahy živin jednotlivých krmiv.
Se zrninami můžeme pracovat i tak, že v době skutečně náročné na energetická krmiva do zásypu přidáme 3-5 % rostlinného oleje.
Jednotlivá krmiva mají svá omezení. Oves navyšuje vlákninu, pšeničné otruby mají sice vysoký obsah fosforu, ale ten je pro obratlovce s jednoduchým žaludkem málo využitelný (fytátové vazba) a také je nízké využití bílkovin.
Vojtěškový úsušek je vždy velmi variabilní v poměru NL/vláknina.
Pšeničné a kukuřičné klíčky jsou vynikajícím krmivem s jedinečným biologickým účinkem a lze je doporučit krátce před snáškou a po dobu jejího trvání.
 
I objemná krmiva mají v příkrmech pernaté zvěře své nezastupitelné místo. Krmná řepa, topinambury, sušené kopřivy nebo vojtěškové drolky budou vždy dobře přijímány a zdraví zvěře prospívají.
Zajímavou možností pro pozdně podzimní krmení může být v létě setý porost hořčice. Do podzimu bohatě roste a láká množství hmyzu. Stejně tak krmná kapusta, kterou je ale třeba chránit před králíky a zajíci. Vydrží silné mrazy a bažanti ji výborně přijímají.  
 
Bažanti v intenzivních podmínkách - generační hejno
 
Snáškové hejno je třeba držet přes zimu v dobré kondici. To se týká i veterinární prevence. Cizopasníci existují v každé populaci, a proto právě generační chovy jsou častým zdrojem nákazy. Virové a bakteriální choroby mohou být totální zkázou chovů, cizopasníci „pouze“ zhoršují zdravotní stav, výsledky chovu a hlavně využití krmiv. Záleží na míře invaze.
Závažná je kokcidióza, která při zanedbání způsobuje až 50 % ztráty odchovávaných kuřat, při nedostatečném nebo pozdním zásahu podstatně snížené využití krmiva. Přenos nastává nejčastěji různými živočichy, hmyzem, kontaminovanými pomůckami, divokými ptáky a prachem. Nejzávažněji kokcidiózu šíří osoby, které se pohybují mezi klecemi, halami a farmami.
Další nejznámější chorobou způsobenou cizopasníky je syngamóza. Zdrojem nákazy jsou jednak vajíčka, vykašlávaná z průdušnice, která přes trávicí trakt nakazí další jedince, a jednak mezihostitelé, žížaly, plži a další bezobratlí. Prevencí je rozumná koncentrace ptáků na jednotku plochy, desinfekce krmítek a napáječek a technické zamezení průniku přenašečů do prostor chovu a výběhů.
Roup kuří (heterakidóza) parazituje ve slepých střevech. Šíří se bez mezihostitele, vajíčky vyloučenými trusem. Z vajíček se vyvíjí larva, která je schopna přežít v prostředí až jeden rok.
Možnými cizopasníky jsou i kapilárie, parazitující v různých částech trávicího traktu. Způsobují záněty sliznic.
 
Pokud chováme generační hejno za účelem intenzivní nebo alespoň částečně intenzivní snášky, musíme se výživě skutečně věnovat. Nejde jen o počet, ale také či spíše hlavně o velikost a biologickou hodnotu vajec. V umělých podmínkách toho dosáhneme jedině kvalitními krmnými směsmi.
Samotné přezimování musí být ve výživě energeticky přiměřené. Překrmování znamená, jako u všech obratlovců, ztučnění a degeneraci tkáně vaječníků i zhoršení hormonální regulace organizmu, tedy i reprodukčních funkcí. U bažantů jsou při překrmování často pozorovány otoky kloubů běháků. Mladá bažantí slepice váží asi 950-1050 g, stará 1000-1400 g. Pokud je v hejnu podíl mladších slepic, je třeba pro dokončení jejich vývinu částečně vylepšovat přísun bílkovin a minerálních látek.
Krmná směs pro bažantí nosnice v období snášky by měla mít v 1 kg nejméně 170 g celkových bílkovin, podstatný je už zmíněný obsah esenciálních aminokyselin (lyzinu 8 g, methioninu 3,5 g), dále 21 g vápníku a 7 g fosforu. Z vitaminů je podstatný vit. A – nejméně 12 000 m. j., D vit. 1500 m. j. a E vit. 30 mg.
Krmná směs musí dále obsahovat také mikroprvky, z nichž má největší význam zinek a mangan. U profesionálních chovů bažantích nosnic se ještě doplňují probiotika, vyvazovače mykotoxinů, regulátory kyselosti jako částečná prevence salmonelózy, atd.
 
V chovatelské praxi se chovné hejno přes zimní období krmí kombinací obiloviny a krmné směsi. Neměla by to být směs pro nosnice, protože v období mimo snášku by na bažantí slepice záporně působil nadbytek vápníku a fosforu. Je lépe využít už zmíněné směsi pro výkrm kachen (VKCH 2). Nebylo by vhodné zařadit směsi pro drůbež, které obsahují antikokcidika, protože nízkým množstvím účinné látky by docházelo k vývoji rezistence kokcidií.
Úroveň výživy pro dospělé bažantí slepice mimo snáškové období by se měla pohybovat na úrovni asi 130 g celkových bílkovin. Pokud je v hejnu vyšší podíl mladých slepic, je třeba jim přilepšit, protože dokončují vývin organizmu.
Koncentraci živin, tedy riziko ztučnění, snižují přídavky objemných krmiv, třebas ve formě vlhké míchanice krouhané řepy či mrkve s obilnými šroty či sypkými směsmi a jinými podíly. Pokud nechceme použít krmné směsi, pak je ale třeba míchanice nebo zásypy vylepšit komerčními minerálními a vitaminovými doplňky.
Koncem února až začátkem března přidáváme a zvyšujeme podíl kompletní směs pro bažantí nosnice. K ní je vhodný přídavek pšeničných klíčků, vojtěškového úsušku a s postupem vegetace také první zelené hmoty. Není to pro bažanty jen zpestření výživy, ale zabavení a zklidňující opatření. Efekt kvalitní výživy a kvalitních podmínek v intenzivním chovu je nemalý.
V Odchovně drobné zvěře Jinačovice (publikace Lovná pernatá zvěř, ekologie, choroby a veterinární zajištění chovu, RNDr. Miroslava Beklová a kol, VFU Brno, 1998, ISBN 80-85114-32-1) byla sledována snáška dvou forem bažantů za snáškové období v délce 114 dní, a sice tmavé formy bažanta obecného kolchického a hybrida bažanta obecného.
Slepice bažanta kolchického snesly v průměru 49,6 vajec na slepici, slepice hybrida bažanta obecného 71,4 vajec. Hovoříme-li o produkci vajec, není to jediné číslo, které nás zajímá.
Další je oplozenost vajec, kterou tatáž publikace uvádí v rozmezí od 78,43 % do 84,11 %. Rozdíly v oplozenosti vajec mezi jednotlivými formami bažanta dosahovaly asi 3,5 %, rozdíly mezi jednotlivými roky 5,68 %.
K oplození lze dodat, že je vliv kondice celého hejna i genetiky.
Například u plemenných kanců a býků se klade mimořádný důraz na kvalitu výživy. Z osobní zkušenosti vím, k jakému podstatnému navýšení koncentrace a motility spermií v chovu plemenných kanců došlo při zlepšení kvality dodávaných krmiv, konkrétně při zařazení rybí moučky a maximálnímu omezení obsahu mykotoxinů včetně využití vyvazovačů mykotoxinů a navýšení obsahu vitaminů, mikroprvků i dalších biologicky účinných látek. Spermie je nepatrné, subtilní „zvířátko“ a vliv výživy na spermiogenezi je skutečně vysoký a závažný.
Podobně reálný výsledek práce v chovu nosnic vyjadřuje pojem efekt líhnutí neboli počet vylíhnutých kuřat na 100 vložených vajec. V publikaci se uvádí hodnota dosažená v letech 1983- 1989, a sice 59,72 %. Současná literatura, vzhledem k pokroku v technologii i výživě udává jako přijatelný výsledek 68-75 %. Je škoda, že činnost v této odchovně byla prodejem objektu ukončena.
 
Podle Ing. Sekyry (Chov bažantů, SZN 1959) jsou pro bažanty nejvhodnější nížinné oblasti s nadmořskou výškou 100-300 m, příznivé 300-500 m, méně příznivé 500-700 m a nevhodné nad 700 m. To však přímo kopíruje také intenzitu rostlinné výroby. Nelze předpokládat, že by došlo k významné změně tvorby krajiny a intenzity produkce rostlinné výroby v produkčních nížinných oblastech. Odchov bažantů v umělých podmínkách je současnou realitou, a tak nezbývá, než k jejich zachování v naší přírodě věnovat maximální péči.
 
V přirozeném chovu, jehož realita je ale s otazníkem, pečujeme o výživu, klid a poskytujeme bažantům celoroční ochranu. To vyžaduje rozsáhlou bažantnici a vysoký kmenový stav a přiměřené přikrmování. Výhodou je dobrý zdravotní stav.
Polodivoký chov kombinuje sběr vajec z přírody se zázemím líhní či kvočen a umělým odchovem bažantíků. Je to extenzivní způsob, vyžadující vysoké pracovní nasazení a velkou pečlivost.
Zcela umělý chov s nákupem jednodenních či částečně odchovaných bažantů je úměrný současným podmínkám a asi dnes nejčastější.
Jak praví básník, cesty mohou býti rozličné. Jedná se o to, abychom bažanta v naší krajině zachovali a jeho chov co nejvíce posílili.
Martin MOHELSKÝ
 
 
 
 
 
 
vychází v 5:51 a zapadá v 20:17 vychází v 11:55 a zapadá v 23:00 Nákupní košík 0
Zpracování dat...