Časopis Myslivost

Říjen / 2017

Nejen o čipování psů

Myslivost 10/2017, str. 42  Jiří Kasina
Jedním z posledních zákonů, který se projednával ve Sněmovně byl zákon, který kromě jiných upravuje podmínky pro čipování psů, zákon, který by měl citelně omezit aktivity tzv. „psích množíren“. A protože jedním z nejaktivnějších poslanců při projednávání tohoto zákona byl Herbert Pavera, požádal jsem ho o odpovědi na některé otázky. Ale jak je vidět v dalším textu, pan poslanec sice není myslivec, ale jako starosta Bolatic má velmi dobré zkušenosti a vztahy s myslivci, ale i s jinými zájmovými skupinami. A tak se náš rozhovor poněkud protáhl …
 
Pane poslanče, myslíte si, že je zákon o čipování psů dostatečně propracovaný? Povinnost čipování je až od šesti měsíců, neměl by být přísnější?
Já jsem rád, že čipování psů je nastartováno až od 1.1.2020. K větší aktivitě při projednávání tohoto zákona mne přivedlo to, že už mám vcelku dlouhodobější zkušenosti jako starosta obce Bolatice, kde už čipujeme psy řadu let nepovinně, dokonce lidem přispíváme 300 Kč na čip a 90 % psů máme očipovaných. Takže nejen proto jsem se snažil, aby prošel tento zákon Sněmovnou, aby se povinné čipování zavedlo celostátně. V původním návrhu jsme se skupinou odborníků připravili návrh tak, aby pes byl povinně čipován ještě dříve, než odejde od svého prvního majitele. Bohužel se nám to nepodařilo zatím prosadit, tak jsme rádi, že pes bude povinně čipován při prvním očkování proti vzteklině, což už se děje od třetího měsíce.
 
To ale množírnám moc činnost nezkomplikuje…
Máte pravdu, ano, neohrozí to zatím činnost množíren v takové míře, jak jsme očekávali, ale přesto to pozastaví jejich aktivity, protože až budou muset být všichni psi čipování, tak se budou muset i jejich feny prokazovat čipem, a kontrola, která přijde, pozná, zda je tato fena jejich nebo ne. A také nebudou moci feny zaměňovat a psát štěňata na jiné feny, tak jako to dělají dosud.
 
To znamená, že máte zkušenosti, že vykazovali štěňata na jiné feny než skutečné?
Ano, zaměňovali feny, předstírali, že jich nemají tolik, fenky jsou si podobné a kontrolor měl problém podle nějakého flíčku poznat, která je konkrétní fena. A na tu jednu „papírovou“ psali štěňata i jiných fen, nikdo vlastně nevěděl, kolik která fena měla ve skutečnosti štěňat. Takže podle čipu bude možno identifikovat fenu jednoznačně a přesně přiřadit štěňata ke konkrétní feně.
 
Ale stejně není centrální registr, dnes se pouze vede evidence odděleně a nepropojeně jen u jednotlivých veterinářů…
Ale já věřím, že do toho roku 2020 se všechno změní, že se zákon ještě stihne novelizovat, protože nás mrzí a plně si uvědomujeme, že je chybou, že nebyl zaveden celostátní registr. Existuje řada registrů, které jsou už mnohdy velmi slušné, mají výbornou evidenci mnoha psů, ale jsou to stále jen registry soukromé a dobrovolné. Já si myslím, že pokud už dnes má Ministerstvo zemědělství celostátní registr hospodářských zvířat, tak by se dal snadno rozšířit o další registr psů a klidně tam očipovaní psi mohli být celostátně registrovaní. Věřím, že do roku 2020 se to povede, protože teprve pak bude mít registr smysl. A pomůže to jak majitelům psů, tak útulkům, když se pes ztratí, hned se bude moci dohledat majitel, bude méně psů v útulcích a třeba i méně útulků, které musíme jako obce financovat.
 
 
Takže účinnost zákona je od roku 2020, ale za chvíli bude nové složení Sněmovny, nové vedení ministerstev. Myslíte, že bude vůbec vůle k novele a k vydání vyhlášek?
Ministerstvo zemědělství přislíbilo, že bude vydána nová vyhláška o podmínkách chovu psů. V současně době sice existuje vyhláška, ale není úplně konkrétní. A právě v nové vyhlášce by mělo být stanoveno, jak často se musí krmit pes, jaké jsou podmínky pro chov, jaká je nejmenší velikost chovného zařízení a také jak to bude s čipováním. Vyhláška nemusí procházet poslaneckou sněmovnou, takže to je jen otázka měsíců a podle této vyhlášky pak může veterinární správa kontrolovat podmínky chovu psů mnohem důrazněji a potřebněji, než v současné době.
 
Jakou formou ale docílit toho, aby se sjednotily registry? Máte představu, že by to šlo zákonem?
Musel by to být zákon, který bude upravovat podmínky jednotného registru, že jej bude spravovat ministerstvo zemědělství stejně jako registr pro hospodářská zvířata. Ale na ministerstvu už registr existuje a má několik podregistrů, tak podle mne opravdu stačí udělat další podregistr pro psy. Já jsem sice počítačový laik, ale myslím, že by to nemělo být složité udělat další podmnožinu dalších zvířátek. Věřím tomu, že to není otázka mnoha desítek milionů, ale v řádu maximálně několika milionů korun.
 
Existují ale také plemenné knihy, kde se už čistokrevní psi evidují, teď jde o to postihnout tu šedou zónu, oblast „neušlechtilých nečistokrevných“ psů. Pokud budete zvolen ve volbách, budete se svojí stranou jako jeden z bodů prosazovat v dalším volebním období právě toto?
Ano, samozřejmě, sice nevíme, jaké bude složení Sněmovny a která strana bude vládnout Ministerstvu zemědělství, ale věřím, že se to podaří dojednat. A věřím tomu, že každý rozumný pochopí, že když se projednával zákon ke konci tohoto volebního období, že jsme nechtěli zasahovat příliš radikálně do dalších zákonů. Byla to spíš ochota pana ministra, úředníci měli obavy, že se nestihne výběrové řízení na celostátní registr. Takže proto to nechtěli takto řešit, proto je zatím zákon tak, že registry budou na obcích, městech, popřípadě u veterinářů nebo u producentů čipů.
 
Jak dalece se do projednání zákona vnášely stranické pohledy? Nebo to byl zákon, který prošel napříč politickým spektrem?
Prošlo to naprosto bez problémů, protože jsme se shodli, že obce a města potřebují, aby byli psi očipovaní i kvůli kontrole, evidenci, aby mohli pomoci občanům k dohledání psa. V malých městečkách nebo obcích ho najdete, lidi se znají, vyhlásí se to v rozhlase, ale ve větších městech ne a pes se může zaběhnout mimo katastr obce a už ho nikdo nenajde. Čip a registr je cesta, jak psa najít. Vím, jak lidé, kteří mají rádi svého pejska, trpí, když se jim milovaný člen rodiny ztratí.
 
Takže teď už chápu, že jste vlastně jako starosta Bolatic byl předurčen k tomu, abyste k tomu zákonu řekl své...
Já jsem navrhoval změny. U nás v Bolaticích, když najdeme psa, který se tam potuluje, tak je to většinou pes, kterého tam někdo vyhodí, naše máme očipované. Jednoho takového nalezence už máme doma tři roky, už je členem rodiny. On se bojí starších mužů, úplně extrémně, dlouho trvalo, než našel cestu ke mně nebo k dědovi, kterému je 80 let, vezme si krmivo, ale nenechá se pohladit. Zřejmě psu v minulosti nějaký dospělý muž ubližoval.
 
Když už jsme zmínili vaše starostování, prosím o vaše stručné osobní představení.
Já jsem původním povoláním učitel matematiky a chemie pro pátý až dvanáctý ročník, takže jsem mohl učit i na středních školách, ale mě to vždycky táhlo k mladším dětem. Začal jsem učit od roku 1982 na základní škole a nemohl jsem udělat lépe, se svými žáky jsem po škole dělal spoustu aktivit, pořádali jsme soutěže, vedl jsem kroužky a další mimoškolní aktivity. Nakonec jsem se stal zástupcem ředitele, pak jsem si na dva roky vyzkoušel funkci místostarosty, od roku 1992 jsem byl ředitelem školy až do roku 1998. Mezitím těžce onemocněl pan starosta, a když v roce 1998 zemřel, kandidoval jsem na starostu obce.
Obec Bolatice má 4450 obyvatel, patří k nám jediná osada Borová, která má 700 obyvatel a Bolatice samotné mají 3750 obyvatel. My jsme tzv. dvojková obec, máme i stavební úřad a matriku a patříme pod obec s rozšířenou působností města Kravaře.
 
Vím, že v Bolaticích jsou velmi aktivní a známí myslivci. Jaké máte v Bolaticích spolky a jak vidíte jejich přínos pro společenský život?
V Bolaticích máme štěstí na to, že máme velmi aktivní občany, máme asi třicet různých spolků a organizací. Některé jsou oficiální a některé jsou neoficiální, ty neoficiální nechtějí mít účet, v nich se jen občané sdružují. Máme u nás hasiče, fotbalisty, myslivce, šachisty a další, já sám, který jsem byl velký sportovec, jsem byl členem fotbalového klubu a předtím Sokola. Myslel jsem si kdysi, že fotbal je pro obec to nejdůležitější. Ale každá organizace je důležitá, člověk přijde na to, že jsou i jiné důležité složky, jsou to hasiči, kteří pomáhají, když se něco děje a dobře fungují, přijdou vždy pomoci, ať to byly povodně, polomy, nějaké požáry i při organizovaných akcích. A opravdu významnou složku u nás tvoří myslivecká společnost. Jsou tam úžasní myslivci, hned po roce 1990 se začali starat o přírodu, což jsem velmi ocenil až po dalších letech. Myslivcům se podařilo vysázet několik lesíků, remízek, zasloužili se o to, abychom obnovili polní cesty, vysadili stromy, díky nim se vrátily do krajiny ovocné stromy, kaštany a jiné stromy, které potřebuje příroda a zvěř. Vybudovali také malé rybníčky, což ocení člověk, který má rád vodu a rád se dívá do rozmanité přírody. Musím konstatovat, že když se jdu podívat dnes do přírody v okolí Bolatic, tak od roku 1990 do roku 2017 je to opravdu velký rozdíl, krajina je rozmanitá a podle toho to vypadá i se zvěří. Když k nám přijdete, tak narazíte na srnčí, na zajíce, i na dravé ptáky a když vezmu, že naši myslivci při jednom honu vloni měli úlovek 90 kusů drobné zvěře, tak to je určitě úspěch a důkaz toho, že se o přírodu pečlivě starají. Ale nejen to, myslivci také pořádají společenské akce, plesy, country festival, mysliveckou slavnost, odpoledne pro děti. Mají k tomu vynikající prostředí, protože získali hájenku v lese Křeménky, je to takový malý les u Bolatic a v té hájence se konají myslivecké aktivity i řada celostátních soutěží, kynologické akce atd. Dokázali tím do Bolatic přilákat lidi z celé republiky a nejen proto obec tyto akce podporuje.
 
Říkáte za podpory obce, je to jen pomoc finanční, mohou požádat myslivci i o jinou pomoc, pomůžete třeba tím, že půjčíte obecní traktor nebo se využijí pracovníci obce nebo jsou tam nějaké další vazby?
V současné době spolupracujeme s mysliveckou společností především v oblasti finanční, přispíváme na činnost, na údržbu budovy, kterou oni vlastní, na zeleň, kterou oni vysazují a když pořádají nějakou akci pro veřejnost, tak jim také přispějeme. Oni nám to vrací tím, že propagují Bolatice při různých akcích a že se starají o zeleň v okolí obce. Musím také zdůraznit, že myslivci pořádají speciální den dětí. Tam, když někdo přijde, tak názorně vidí, jak myslivci děti učí lásce k přírodě, vzdělávají je, předávají jim znalosti a vytvářejí v dětech správný vztah k přírodě a ke zvěři. Přesně tak by se měla mládež vést a mne to těší i vzhledem k mému povolání učitele.
 
Když se vrátím k financím, jako obec využíváte možností evropských dotací? Jak se vůbec u vás využívají dotační programy?
O mě je známo, že jsem velký odpůrce dotací, protože s tím souvisí spousta byrokracie, zbytečného času, který strávím vyplňováním žádostí o dotace, pak i tou realizací, i administrací po ukončení projektu. Takže je lepší dělat nějakou akci bez dotace. Ale využíváme je samozřejmě i my, k tomu abychom změnili kvalitu života v obci, čerpáme veškeré evropské dotace, které byly do roku 2001, kdo je totiž dneska nečerpá, tak nemůže rozvíjet svoji obec dostatečně. Ale co se týká podpory myslivců nebo i jiných spolků, využíváme dotací na jejich činnost jen výjimečně. Příští měsíc budou spolky podávat žádosti na příspěvky na rok 2018, takže i myslivci budou žáat o příspěvek na činnost. Ale kromě dotací jsme schopni myslivcům pomoci i jednorázově, když jim například proteče střecha po vichřici, určitě finanční prostředky na opravu najdeme.
 
Váš názor na jistou soběstačnost obcí se mi líbí, nelze spoléhat donekonečna jen na dotace. Ale vím, že je problém s daňovými odvody firem, mnohdy směřují daně jinam, než do obce, kde firmy sídlí. Je to i váš problém?
My máme v obci řadu podnikatelů, dokonce i průmyslovou zónu s více než dvaceti firmami, ale nemáme z toho téměř žádnou výhodu. Obce a města získávají v rámci rozpočtového určení daní finance podle počtu obyvatel a zda mají školy. Průmyslová zóna a zvýšená doprava v obci tam není nijak zvýhodněna. A já tvrdím, že pokud by stát navýšil některé odvody daní ve prospěch obcí, tak by se možná nemusely čerpat žádné dotace, maximálně pro malé obce, stát by měl jen nějaké specifické rezervy na pomoc těmto obcím. Každá normální obec by si provoz mohla pokrýt z rozpočtu. Dotace se mnohdy vyčerpávají poněkud nesmyslně, kolikrát je to skoro až plýtvání finančními prostředky.
 
Nechme financování, vraťme se ke spolkům u vás v obci. Pokud by se sestavil pomyslný žebříček, na jakém místě v porovnání s ostatními spolky by se umístili vaši myslivci?
U nás jsou všechny spolky aktivní, nerad bych dělal žebříček, protože to si nezaslouží ani ti, kteří jsou víc tahouni, ani ti, kteří nejsou. Včelařů je třeba do dvaceti, holubářů je okolo patnácti, fotbalistů je přes 400. Ale oni se všichni snaží, pomáhají nám, přijdou na brigádu. U myslivců je jejich práce hodně vidět. Když vysazuji stromy, lesy, udělají rybníček. Jsou opravdu aktivní, ale neuměl bych říct, že jsou nejlepší. Pro obec a život v obci jsou úplně nejdůležitější hasiči, z hlediska bezpečnosti, když fungují hasiči, tak to je to nejlepší, co může obec mít. A také ostatní spolky jsou velmi důležité, máte různé zájmové skupiny, každý má svého koníčka. Já jsem rád, že máme tolik organizací a všichni ví, že když budou dělat něco pro druhé, tak od nás dostanou podporu. I kdyby udělali jeden volejbalový turnaj za rok, tak jim vždycky přispějeme alespoň na poháry. Nebo udělají nějakou výstavu, tak ji taky podpoříme. Máme i klub seniorů, máme dětský folklórní soubor, máme volejbalisty, nohejbalisty, florbalisty, stolní tenis, dětský chrámový sbor, pěvecký sbor, dechovku atd. Spolky jsou opravdu rozmanité, a pak máme další skupinky, které nejsou všechny oficiální, , sám jsem třeba členem poněkud neortodoxního spolku tanečníků a mažoretů BoBři – Bolatičtí břicháči. Ale podpora spolků není jen výsadou Bolatic, všichni starostové u nás v okolí podporují spolky, žádný starosta by si nedovolil, aby nepodporoval spolky na vesnici, má tím přece zaručený spolkový život, dělají se akce, spolky ty akce organizují.
 
Vaši myslivci již dlouho utvářejí krajinu. Jak toto vzniklo?
To už jsme se domluvili na začátku devadesátých let, myslivci chtěli udělat něco pro přírodu, chtěli rozbít velké lány obnovou polních cest. Bolatice byly a jsou ohrožovány přívalovými dešti, takže první záměr byl, že musíme zmenšit plochy lánů tím, že vzniknou polní cesty a meze. Tak jsme se domluvili s myslivci a obnovili jsme staré obecní cesty, které byly zaneseny v katastru. V devadesátých letech stromy u cest vysazovali myslivci, my jsme zakoupili stromky a dneska jsou to např. krásné vzrostlé kaštan
Se zemědělci je někde ale problém se domluvit. Jak je to u vás z hlediska zemědělství, je tam velká zemědělská akciovka nebo místní drobní zemědělci? A obnovil se střední zemědělský stav?
Máme asi pět soukromých zemědělců, kteří hospodaří na svých polích, je tam jedna větší zemědělská akciová společnost a další dva větší zemědělci, kteří vlastní stovky hektarů, akciová společnost vlastní několik tisíc hektarů. V Bolaticích má největší akciovka asi 600 hektarů z celkových 1320 ha rozlohy obce. Rozmanitost po příchodu těch malých nastala, ale nenastala by, pokud bychom netlačili na největší zemědělce, abychom rozčlenili lány a obnovili cesty. Takže jsme se domluvili, kde to bylo možné, tam jsme cesty udělali. Musíme pochválit akciovku, že vzhledem k tomu, že jsme obcí, která byla pravidelně zasahována přívalovými dešti, tak ozelenila svahy, které byly v blízkosti obce, zatravnila je a navíc vyšla vstříc při výstavbě polních cest i suchých poldrů. Umožnila to na pozemcích, které byly pronajaté a které jsme nakonec i získali od státu nebo od lidí. Všechny pozemky kolem obce se svažují do centra a když přišel přívalový déšť, tak v Bolaticích byl metr vody.
 
Takže trojdohoda obec, zemědělci a myslivci funguje a je to na krajině vidět…
Naštěstí ve vedení akciovky jsou také myslivci, a tak vědí, že myslivost i zemědělství spolu musí fungovat podle určitých pravidel, byť není místní, snaží se spolupracovat s mysliveckou společností, aby při žních nezabili zbytečně moc mláďat, domlouvají se a hlásí sklizeň dopředu, aby mohli myslivci vyhnat zvěř z obilí.
 
Trápí Bolatice to co mnoho měst nebo obcí kolem Prahy, že se tam stěhují noví obyvatelé třeba z Ostravy a jsou tam lidi, co nemají vazbu k půdě a k historii obce?
Taky jsme rozšiřovali pozemky pro výstavbu rodinných domků, během 15 let nám přibylo asi 300 obyvatel, což není na rozdíl od pražských satelitů nic moc, ale kupodivu, když přišli k nám lidé z Ostravy, Opavy a odjinud, tak se brzy chytli, mnozí se zapojili aktivně do společenského a kulturního života v obci, někteří jsou už dokonce v zastupitelstvu. U nás je zvykem, že se v sobotu zametá chodník a silnice před domem, a ti, kteří se přistěhovali a viděli to, tak začali taky zametat. Nechtěli být pozadu, tak se přidali taky.
 
Když vidím ty satelity kolem Prahy, tak je mi kolikrát líto, kolik se zabírá zemědělské půdy…
My jsme taky zabrali zemědělskou půdu, potřebovali jsme se malinko i rozvíjet, tak jsme několik desítek hektarů půdy zabrali nejen pro domky, ale i pro výstavbu průmyslové zóny. V zóně dnes máme 25 firem, převážně místních nebo z blízkého okolí. Bohužel ano, to je zábor zemědělské půdy, ale zároveň jsme třeba i pomohli při výsadbě desítek tisíc stromů, my vysazujeme i v průběhu roku, na jaře, na podzim, spolupracujeme s našimi spolky. Když je Den země, tak přijdou všichni zástupci spolků, přijdou uklízet, sadit, sejde se zhruba 300-400 lidí, i s dětmi ze školy. Na podzim budeme vysazovat další dva sady na našich pozemcích, dvěma mladým lidem, fandům do sadařství se podařilo zachránit před pár lety zbytky regionálních odrůd jabloní a hrušek, mají to naroubované a postupně to vysazují zpátky. Navíc budeme zřizovat motýlí louku, aby se i k nám vrátili motýli a brouci.
 
Jak vidíte jako starosta vztah myslivci a nemyslivecká veřejnost?
Ve společnosti někteří lidé vnímají, že myslivci jen střílejí zvěř, ale není to pravda. Oni střílejí jen zvěř, kterou si sami odchovají nebo kde podporují její výskyt v přírodě. Kdyby zvěř myslivci nepodporovali, tak člověk ani nemá šanci tuto zvěř vidět ve volné přírodě. Takže díky myslivcům dnes mají lidé možnost potkat v přírodě bažanty, zajíce, srnčí a další zvěř, kterou jsme znali jako děti. I koroptve se začínají vracet, ale zatím ne v takové míře, jak jsme to znali my. Snad se změní i to zemědělství a koroptve se zase vrátí do přírody. Samozřejmě negativní náhled části veřejnosti asi nezměníme, zvláště u lidí, kteří nejedí maso, u nichž jsou všichni, kteří zabíjejí zvířata, špatní. A někteří zase vůbec nevnímají to pozitivum, že najednou tu vzniká něco, co by tady nebylo. Ale je obecně chyba mnoha lidí, že neumí ocenit práci těch druhých.
 
Myslíte si, že obyvatelé Bolatic vnímají, že česká myslivost byla zapsána do národního kulturního dědictví?
Lidi to asi ani neví, ale myslím si, že myslivecká činnost stojí za to, aby byla někde zveřejněna, to je opravdu mimořádná věc, to se neděje nikde jinde ve světě, jako tady u nás. U nás v Bolaticích veřejnost vnímá myslivce pozitivně, nejen, to, že střílí, ale že pořádají různé akce, aktivity, že vysazují zeleň a v neposlední řadě, jsme kraj, kde je hodně věřících, tak se jim před několika lety podařilo postavit i boží muka sv. Huberta, což byla velká událost. Byla sloužena mše svatá, šli jsme průvodem k božím mukám a pan farář je posvětil, to byla významná akce.
 
A Svatohubertskou mši už také děláte?
Tu zatím neděláme. Samotná organizace mše s doprovodnými činnostmi je náročná a myslivci zatím nenašli odvahu ji uspořádat. Ale v několika obcí na Hlučínsku myslivci tuto ojedinělou mši zasvěcenou patronu myslivců sv. Hubertovi pořádají.
 
 
 
 
vychází v 6:46 a zapadá v 18:59 vychází v 18:18 a zapadá v 3:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...