Časopis Myslivost

Říjen / 2017

STŘÍLET NEBO NE

Myslivost 10/2017, str. 83  František Pták
Blíží se podzim a s ním také naháňky v kukuřici. Jedná se o fenomén polních honiteb a mnohdy příjemné zpestření nebo nepříjemnou povinnost během probíhající lovecké sezóny. Pokud jsou vlastníky pozemků subjekty věnující se zemědělské činnosti, jedná se spíše o druhou možnost. Nechci ale polemizovat o tom, zda jsou takové akce ku prospěchu věci. Při pročítání loveckého magazínu od našich západních sousedů mě zaujal článek věnující se tématu bezpečné střelby právě v kukuřici.
Představte si situaci, že se před vámi během leče objeví sele či lončák. Téměř vždy se jedná o zlomek vteřiny. A v tomto okamžiku přichází dilema - nechat zbraň v klidu nebo střílet a spoléhat v tom případě na porost kukuřice jako na záchrannou brzdu?
Kukuřičné pole vypadá na podzim jako neprostupná hradba. Mnoho myslivců či lovců pak může nabýt dojmu, že každá jednotná střela vyslaná z brokovnice brzy vyčerpá svoji energii a po 20 či 30 metrech již klesá k zemi.
A co střela z kulové zbraně? Ta by se měla rozpadnout po pár metrech, argumentovali jeden nebo druhý lovec, kteří se zúčastnili testu a nedávno absolvovali kurz pro začínající myslivce.
Jako jasná věc je pro mnoho kolegů v zeleném fakt, že rostliny kukuřice mohou hodně odchýlit trajektorii střely, ať už se jedná o jednotnou střelu z brokovnice nebo střelu z kulové zbraně. K objasnění, co je na těchto faktech pravdy, zorganizoval německý myslivec Frank Heil test v souladu se všemi bezpečnostními předpisy.
V testu byly použity dvě zbraně. Konkrétně kulobroková kozlice Blaser BBF 97, ze které byly stříleny jen brokové náboje s jednotnou střelou značky Rottweil Brenneke o hmotnosti 31,5 g v ráži 12/70. Jako zástupce z řad kulových zbraní byla vybrána opakovací kulovnice Blaser R93 v ráži 9,3x62. Je to poměrně rozšířená ráže vhodná k použití na naháňkách na černou zvěř. Střelivo použité v testu bylo RWS HMK 16,7 g, RWS Uni Classic 19 g a Norma Vulcan 15 g.
Jako experimentální zařízení posloužilo bílé prostěradlo (o rozměrech 210 x 145 cm), které bylo podepřené třemi sklolaminátovými tyčemi přibližně uprostřed kukuřičného pole. Vzdálenost mezi „terčem“ a okrajem pole, kde stáli střelci, byla asi 40 metrů. Jediným orientačním bodem byl 6 m vysoký sloup za prostěradlem.
Střílelo se z volné ruky, míření bylo jen hrubým odhadem, a to směrem na již zmíněný orientační bod. Původně byla zamýšlena vzdálenost 50 metrů, ale při prvních střeleckých pokusech, kdy v „terči“ skončil jen asi každý druhý pokus, byla vzdálenost střelby zkrácena na 40 metrů. Střelba probíhala diagonálně ke směru řádků kukuřice.
Čtyři z pěti brokových střel zasáhly listy nebo stonky. Ani jedna ze střel nebyla kvalitativně hodnocena (zbytková hmotnost atd.), a proto hodnocení proběhlo pouze s ohledem na formu zásahu. Ani zásahy v „terči“ však nepřinesly přesvědčivé důkazy o tom, jakým způsobem střely prolétly hustým porostem rostlin.
Velikost a tvar zásahů po střelách z kulové zbraně poukazovaly na to, že většina z nich zasáhla rostlinu přímo. Všech 15 kulových střel zasáhlo listy nebo stonky. Po střelbě byly vyloučeny významné odchylky trajektorií. V „terči“ byly kromě zásahů od samotných reziduí střel také zásahy způsobené většími či menšími fragmenty jednotlivých střel (olovo, tombak). Částečné zelené zbarvení bílého podkladu bylo způsobeno kousky rostlin, které dokazovaly zásah střelou.
Jako součást tohoto testu byly za bílým prostěradlem autorem testu umístěny ještě dvě dřevotřískové desky v řadě za sebou (velikost 50 x 50cm, tloušťka 20 mm), které měly poskytnout informace, s jakou zbytkovou energií střely prolétly 40 metrovým hustým porostem kukuřice. V deskách ale byly po testu jen zásahy od dvou jednotných střel a dvou střel z kulové zbraně.
 
Autor testu stanovil na závěr čtyři hlavní poznatky:
1. Jak jednotné střely ráže 12/70, tak náboje ráže 9,3x62 mají ve vzdálenosti 40 metrů po průletu kukuřičného lánu (kukuřice pěstovaná na siláž) stále ještě dostatečnou energii k tomu, aby způsobily nebezpečná nebo život ohrožující zranění.
2. Ani 40metrový porost kukuřice nestačí významně ovlivnit a odchýlit ani jednotnou brokovou ani kulovou střelu.
3. Měla by být striktně zakázána střelba v porostu (v leči), a to z důvodu bezpečnosti střelců na okraji pole.
4. Pro tyto lovy autor jednoznačně doporučuje využití mysliveckých zařízení, která umožňují střelbu směrem dolů. Ale pozor, vysušená tvrdá zemina nebo kameny mohou výrazně ovlivnit směr střelby, zejména jednotné střely z brokové zbraně s hladkým vývrtem mají velkou tendenci odrážet se od takových překážek. Takto odražené střely s poměrně vysokou hmotností mohou letět ještě stovky metrů. Také střely z kulových zbraní a jejich zbývající subjekty mohou proniknout poměrně hluboko.
 
Je jasné, že podobný test prováděný v obdobných podmínkách, ale s použitím střel s měkkým pláštěm by přinesl jistě jiné výsledky, kdy by mohlo dojít k úplnému rozložení střely. Ale kdo z nás na to chce spoléhat?
 
 
 
 
vychází v 4:51 a zapadá v 21:13 vychází v 14:02 a zapadá v 1:41 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...