Časopis Myslivost

Srpen / 2017

Je mi z toho všeho hodně smutno…

Myslivost 8/2017, str. 83  Bohumír Pokorný
Dlouho jsem váhal, zda tento článek mám vůbec napsat a následně ho i poslat, až jsem nakonec přece jen dostal odvahu. Inspirovaly mne k tomu slova významného mysliveckého spisovatele pana Oty Bouzka, v článku Kresby přírody v mysliveckém magazínu 2013, kde se následujícími slovy dotkl myšlenky, jak je těžké provozování současné myslivosti, když vlastně všechno rozhodují peníze...
Cituji: „Ale takhle přece končit nemůžeme.  Myslivec, vesničan anebo bodrý každý, kdož dělá pro zvěř, pro revír všechno potřebné, má právo si říct svoje. Letitá historie věhlasné české anebo československé myslivosti mu to dala do vínku. On ví, ne, s prominutím, nájemci, jak nádherné je všímat si nejenom kreseb svojí minipřírody“.
Jako někteří z vás, jsem se dostal do věku, kdy lov už není tou nejpodstatnější složkou mého mysliveckého konání, snad kromě lovu černé zvěře, který mě vždy imponoval. Ale to, co se odehrálo v  roce 2015, právě ve vztahu k lovu černé zvěře, a samozřejmě se ihned projevilo v loňském roce se všemi důsledky, to mi zcela vzalo chuť při pomyšlení na to, kam může česká myslivost směrovat. Povolili jsme celoplošně „noční vidění“, ať už se jedná o digitální systémy, elektrooptické převodníky, termovize a podobná zařízení, tj. dříve zakázané způsoby lovu. Vím, že by měli být některé z nich nadále evidované, ale kdo to kdy bude rozlišovat a kontrolovat. Tento „noční“ trend prostě už nikdo nezastaví a časem ho nebude už nikdo ani kontrolovat.   
Z černé zvěře jsme tak udělali štvanou zvěř, takže ji střílíme na potkání, systémem „co vystrčí hlavu“.   A ejhle, výsledek se rychle dostavil, ale důsledky, které teprve přijdou, těm se budeme možná ještě všichni divit…V některých takto intenzivně „nočně obhospodařovaných“ honitbách stavy černé zvěře silně poklesly a někde černá zvěř téměř vymizela, což se samozřejmě projevilo i v honitbách okolních. Nakonec informace o tom nám určitě podá myslivecká statistika loňského roku.
Rány padají za tmy, v kteroukoliv noční dobu, takže dřívější alespoň částečná kontrola v podobě hlášení vystřelených ran, je naprosto zbytečná a naivní. Jenom blázen by šel v takové tmě kontrolovat, kdo a jaký lov kde provádí.  Vím, že stavy černé zvěře je třeba udržovat v rozumné míře, ale ne celoplošným povolením lovu, který se nechá tak lehce zneužít. A také by chtělo mít na paměti zkušenosti našich předků, kteří dobře věděli, že „čeho je moc, s tím je třeba hospodařit.“ 
A to zatím vůbec nebereme v potaz hrozbu Aujezskyho choroby nebo blížící se africký mor prasat, šířící se z pobaltských republik, který už je na východní hranici Polska.
To, že je černá zvěř neustále pronásledována a díky tomuto opatření nebude mít klid ani v noci, bude mít za následek, že bude čím dál více nervóznější a agresivnější, což už se dnes v některých případech projevuje.
Doby, kdy v minulém století poskytovala drobná zvěř myslivecké vyžití ve valné většině našich honiteb (vyjma horských), jsou díky současnému zemědělskému hospodaření nenávratně pryč. Vezmeme-li v úvahu v dnešní době stále klesající stavy srnčí zvěře, pak nám vychází, že černá zvěř je hlavní náplní současného mysliveckého dění, ve většině našich honiteb (kromě snad zmíněných horských). A pokud by to mělo s černou zvěří dopadnout „špatně“, mohlo by to v konečném důsledku znamenat soumrak české myslivosti, neboť i v horských honitbách se „noční vidění“ jednoznačně projeví. Štvavé články o agresivní přemnožené černé zvěři napadající pokojné občany a jejich čtyřnohé miláčky a zprávy o devastovaných golfových hřištích jsou jen vděčným předvolebním tématem některých, zejména regionálních politiků.
Podlehli jsme zemědělsko-podnikatelské a bioplynové lobby, takže černou zvěř střílíme bez jakéhokoliv omezení. Pod ekonomickým tlakem jsme vyhověli i lobby výrobců zařízení pro noční lov, když jsme jejich výrobky propagovali dávno před tím, než byly oficiálně povoleny. Samozřejmě že budou argumenty, že se jedná o zcela bezpečný lov, neboť vidíme, na co střílíme, ale když nevidím, tak nestřílím! Je to jenom o trpělivosti nebo chcete-li o lidské chamtivosti.
Vývoj techniky nezastavíme, ale záleží na tom, v jakých je rukou. Vše je otázkou morálky, odpovědnosti a slušného chování, ale právě na tuto otázku si v české společnosti odpovězte sami.
A nemusíte chodit daleko, podívejte se třeba na rozdíl ve výběru daní před a po zavedení EET.  Zde můžeme přirovnat vyplnění lístku o původu zvěře k vyplnění daňového přiznání, které také bylo na jakési libovůli, co se přizná a co ne. Všichni podnikali, ale téměř všichni bez zisku, anebo jenom s tím minimálním. A u nás to bude podobné „vždyť jsem toho trofejového daňka (jelena, muflona či srnce) se kterým jste mě právě teď v noci nad ránem chytili, střílel včera večer za světla a pak už jsem se celou noc věnoval jenom legálnímu lovu černé zvěře“.    
Připadá mi, že všechno vlastně běží podle předem dobře připraveného scénáře, kdy na začátku přišli movití podnikatelé, kteří si nakoupili pozemky (a mnozí je dosud díky splátkovým kalendářům možná ještě ani nesplatili), aby si pak vytvořili nebo pronajali honitby, z nichž se pochopitelně musí vytěžit maximum. Na jejich pozvání pak za nimi s radostí přispěchali jejich „vyspělí“ kamarádi v amerických „slušivých“ maskáčích, ke kterým se ochotně přidali někteří čeští „samopalníci“ (jinak specialisté na veškerou balistiku a s teorií, že do tlupy černé je potřeba vysoká kadence), a to hlavně proto, aby se vydělalo na nájem.  A teď už jenom díky výše uvedenému povolení „dílo zkázy“ dokončí stále početnější, avšak legální skupina specialistů na „noční boj“.
Je mi z toho všeho hodně smutno… A to už se vůbec netroufám vracet k tomu, kam se poděla po roce 1993 naše myslivecká družnost, na kterou už můžeme jenom vzpomínat, když jsme museli a nadále musíme respektovat názory ne malé části vlastníků honebních pozemků, kteří s pouhými pár čtverečními metry rozeštvou všechno, co po léta fungovalo.
Nicméně doufejme, že není všechno tak černé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Věřme tomu, že je tu ještě skupina myslivců (do které se počítám i já), která možná „naivně“ doufá v jakési rozumové procitnutí, a která chce, aby tady po ní ještě něco pěkného a funkčního z bývalé myslivosti zůstalo, než jenom prázdné honitby.
Ing. Bohumír POKORNÝ
 
vychází v 7:52 a zapadá v 16:29 vychází v **:** a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...