Časopis Myslivost

Srpen / 2017

Ochrana zvěře při senosečích

Myslivost 8/2017, str. 38  Petr Koutenský
Možnosti využití termografické techniky Ochrana mláďat zvěře před ztrátami při senosečích je téma, které zajímá řadu myslivců a uživatelů honiteb. To je vidět i na čilé výměně názorů na stránkách Myslivosti. S rozvojem zemědělské techniky a zvyšující se šíří záběru žacích lišt a pojezdovou rychlostí má zvěř čím dál méně šancí uniknout před stroji a ztráty se tak často netýkají jen těch nejmenších mláďat.
 
 
Procházení ploch se psy, zapachování a další metody zneklidňování zvěře v předmětných lokalitách, s cílem přimět zvěř zde mláďata vůbec neklást, případně je odvést, jsou jistě důležitou součástí ochrany zvěře. V případě, že se senoseče konají v době, kdy jsou mláďata již větší, se jejich účinnost ale snižuje.
Častá je zkušenost, kdy myslivci ráno projdou porosty určené k seči a odpoledne, když stroje dorazí, je zvěř zpět v sečené krytině.
Poměrně dobré výsledky se zdá vykazovat použití pachových zradidel v kultuře před sečí. Problém je v tom, že zemědělci někdy seče nenahlásí vůbec, jindy zavolají třeba jen tři hodiny předem, případně ohlášený termín o týden odloží. Pak není dost času plochu zradidly ošetřit, nebo se naopak po nějaké době aplikace jejich účinnost snižuje, protože zvěř se na jejich přítomnost adaptuje.
Pokud zemědělec není sám myslivec nebo mu neleží na srdci ztráty a utrpení zvěře, není v současnosti nijak nucen přijmout opatření proti ztrátám na zvěři. Legislativní opatření, které by jejich aplikací podmiňovalo nárok na náhradu škod působených zvěří, případně na dotace, zatím nemáme.
Pečliví uživatelé honiteb tak často, kromě jiných opatření, procházejí krytiny ještě těsně před sečí, prakticky před stroji, a snaží se vyhledat a zachránit přítomnou zvěř. Protože čerstvě narozená mláďata nevylučují žádný pach, a tedy ani dobrý pes nemusí být při jejich vyhledávání úspěšný, rozhodli jsme se otestovat možnost využití moderní techniky.
 
K seči byl určený komplex luk o výměře asi 160 ha, který jsme chtěli před sečením projet terénním pick-upem a s pomocí termokamery vyhledat případnou zalehlou zvěř. Použili jsme termokameru Liemke Keiler-25, kterou zapůjčila firma Impala Group.
Protože samozřejmě termovize „nevidí“ přes sklo, byla upevněna na čelním skle co nejvýše pomocí držáku se stativovým závitem a přísavkou (snímek 1).
Obraz byl přenášen bezdrátově do tabletu, který byl upevněný v kabině na palubní desce pomocí magnetického držáku (snímek 2). Tablet a příslušenství v podobě držáků bylo poskytnuto spolu s termokamerou, nicméně jedná se o příslušenství běžně dostupné v kamenných i on-line obchodech v ČR, a použít lze nejen tablet, ale samozřejmě i chytrý telefon (snímek 3), stačí operační systém Android nebo iOS a podpora WiFi, aplikace je k dispozici zdarma.
S touto sestavou jsme pomalu projížděli luka s cílem vyhledat zvěř. Počasí nám částečně přálo i nepřálo, bylo pod mrakem s častými, občas i vydatnými, přeháňkami. Termokameře to nevadilo, je vodotěsná, kolegové na korbě si coby větry ošlehaní myslivci také nestěžovali. Díky počasí nebyla půda tolik rozpálená, takže v termokameře nesvítil každý holý kousek půdy či krtinec a teplotní kontrasty byly o to výraznější. Během akce kamera s držákem na čelním skle držela spolehlivě a bezdrátový přenos obrazu do tabletu pracoval spolehlivě.
 
Jak vypadala detekce zvěře pomocí termokamery v praxi je vidět na příkladu snímků čerstvě narozeného dančete (snímek 4), které ukazují snímky z termokamery ve vzdálenosti asi 25 m (Dance1), 15 m (Dance2), 6 m (Dance3) a 2 m (Dance4). Je potřeba nezapomínat, že za jiných podmínek, při jiné výšce krytiny atd. můžou být výsledky odlišné.
Termokamera je tedy schopná zalehlá mláďata vyhledat, v praxi se nicméně projevily některé limity použitého řešení. V první řadě takto umístěná kamera snímá prostor přímo před vozidlem, a protože pro detekci zalehlé zvěře je potřeba, aby úhel záběru vzhledem k terénu byl co největší, je zabíraný prostor poměrně malý. Zamíření kamery dál před vozidlo sice zorné pole samozřejmě zvětšilo, ale jak se ukázalo, při upevnění ve výši pick-upu je pak úhel záběru příliš ostrý a tráva zalehlou zvěř dokáže skrýt a kamera jí odhalí na poměrně krátkou vzdálenost. Řešení by bylo ve zvětšení záběrového úhlu a výšky nad terénem, případně v použití otočného stativu, ovladatelného z kabiny. Dálkově ovládané stativové držáky jsou v obchodech k dispozici, úprava držáku kamery pro zvýšení úhlu a výše záběru je zřejmě téma k přemýšlení a pro šikovné ruce.
 
Výsledky testu jsme konzultovali prostřednictvím lokálního partnera i s výrobcem termovizí, jejichž kamera byla pro test poskytnuta. Jejich zkušenosti z používání v Německu potvrdily vhodnost co největšího úhlu záběru relativně z výše. I technika vidí do krytiny nejlépe shora. Podle jejich sdělení mají dobré zkušenosti s použitím termokamery přímo na traktoru, který seče krytinu, nejlépe pokud je žací ústrojí neseno za strojem a kamera umístěna vpředu, například na vysoko zvednutém čelním nakladači balíků („vidlích“). Tím se opět dostáváme k zemědělcům a otázce jejich spoluodpovědnosti na škodách na zvěři.
 
Cílem našeho testu bylo ověřit možnost praktického využití moderní techniky jako součásti komplexu opatření pro snížení ztrát mláďat a škod na zvěři. Termografická technika je podle naší zkušenosti užitečným pomocníkem, její využití nicméně není samospasitelné a použití v praxi má své limity.
Děkuji firmě Impala Group za bezplatné poskytnutí techniky a vybavení. Problematikou se chceme dále zabývat, naše zvěř si to rozhodně zaslouží.
Myslivosti zdar!
P. KOUTENSKÝ
vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 0:15 a zapadá v 13:07 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...