Časopis Myslivost

Únor / 2017

Adoptuj koroptev

Myslivost 2/2017, str. 60  Petr Rejzek
Kdo by neznal koroptev polní (Perdix perdix), kdysi nejhojněji lovenou zvěř v prvorepublikovém Československu. Koroptev je monogamní druh. Koroptví kohoutek tedy žije s jednou slepičkou ve věrném svazku a společně se starají o svá mláďata. V případě potřeby dokáže sameček samičku při výchově mláďat plně nahradit. Každý pár má vymezeno své teritorium, které kohoutek urputně brání od období tzv. rozštipování hejnek (přelom února a března). Začátkem podzimu jsou již vytvořena hejnka (většinou 5-20 jedinců), která spolu přečkávají zimu až do předjaří. Zimní hejnka mohou čítat i několik desítek koroptví, pokud se sloučí více rodin dohromady.
 
VLAJKOVÝ DRUH
Koroptev polní je vlajkovým druhem Projektu ČIŘIKÁNÍ. Její úzká vazba na polní prostředí, stálost a malé teritorium ji předurčují k výborným bioindikačním vlastnostem s vysokou mírou výpovědi o stavu zemědělské krajiny. Je také vhodným druhem pro snadno kontrolovatelnou reintrodukci (navrácení ohroženého druhu do volné přírody). Koroptev je jako pernatá zvěř, byť se dnes nesmí lovit, v zájmu myslivců. Zemědělcům pomáhá v biologické ochraně polních plodin. Ochránci přírody se jí věnují při zvyšování biodiverzity polního prostředí.
 
OHROŽENÁ POPULACE
Současná česká koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu (pod 1,3 % historicky doložitelného maxima), a tedy kriticky ohrožená. V některých místech, zejména v důsledku dostatečné potravní nabídky, úkrytů a bezpečných míst k hnízdění, ale často hlavně díky obětavé práci myslivců, mají místní populace mírně rostoucí tendenci.
Na větší rozloze české kulturní stepi jsou však takové podmínky, že koroptve jen těžko přežívají. Druh je izolován v místních populacích, v nichž nejsou na zimu vytvořena početně silná a vitální hejnka. Při horším průběhu zimy jsou pak ztráty způsobené hladem a predátory katastrofální.
 
ZÁCHRANNÝ PROGRAM
Pro záchranu a péči o koroptev polní ve volné přírodě jsou důležité tyto kroky: 
(1) Obnova biotopů, zejména remízků se skupinami původních křovin. Zakládání biopásů a zvěřních políček. 
(2) Úprava zemědělského hospodaření v podobě menší výměry lánů, pestřejší skladby plodin, tvorby a údržby nezpevněných polních cest, ponechávání části posklizňových strnišť přes zimu, ale také v podobě spolupráce s myslivci při sečení pícnin nebo při narušování ledové krusty v zimním období. Důležité je také slevit z používání chemických prostředků na výživu a ochranu rostlin; a zvláště kultury při okrajích polí ponechat bez ošetření. 
(3) Přikrmování a případně komorování hejnek koroptví v období zimního strádání
(4) Vypouštění koroptví z přírodě blízkých chovů pro znovuosídlení vhodných lokalit nebo pro početní i genetické posílení stávající populace. 
(5) Účinná kontrola početnosti predátorů a jejich predačního tlaku na koroptev polní.
 
SLEPÁ ULIČKA
Příliš intenzivní zemědělství v kombinaci s nezájmem řady myslivců o drobnou zvěř vytváří nevhodné prostředí pro přežívání koroptví populace. Jsou ovšem lokality, kde je krajina společnou péčí myslivců a zemědělců v ekologicky příznivém stavu a kde se myslivecké spolky drobné zvěři a obzvlášť koroptvi mimořádně věnují. Přesto k nám přichází z některých takových honiteb zprávy, že přes veškeré úsilí se nedaří zvednout stavy koroptví.
Většinou to zhodnotí jiní myslivci, kteří se koroptvím nevěnují, tak, že za to mohou vysoké stavy predátorů. Ano, ale koroptev byla přece predaci vystavena vždy. Co se změnilo, je nedostatečná nabídka kořisti. Právě koroptev patřila mezi hlavní potravní zdroje predátorů v zimním období. Vždy se ale dokázala rychle namnožit a ztráty dorovnala tak, že pak zbylo i dost pro člověka-lovce.
Na polích je dnes nedostatek drobné zvěře, a o to větší tlak je pak na zimní hejnka koroptví.
Druhým doposud málo řešeným faktorem je nízká hustota koroptví populace na lokalitě a absence koroptví v širším okolí. Izolované hejnko může pod predačním tlakem úplně zmizet, a tím zaniká celá místní populace. Chybí zdrojová populace, která by doplnila chybějící hejnka.
Kromě početního posílení se jedná také o rozšiřování genetického základu populace. Páření pouze mezi příbuznými jedinci totiž vede k neustálému zužování genetického základu, a tím k postupnému zániku celé populace.
Koroptev je tedy možné uchránit a podporovat jen na dostatečně velkém území a při dostatečném doplňování zdravých a nepříbuzných jedinců – a to lze pouze z kvalitních přírodě blízkých odchovů, protože z divoké populace není kde brát (dříve se v oblastech bohatých na koroptve ptáci odchytávali a vyváželi tam, kde byla populace oslabená).
 
ADOPTUJ KOROPTEV
Několik let jsme připravovali podmínky pro kampaň ADOPTUJ KOROPTEV, kterou jsme spustili na podzim roku 2016. Jejím hlavním cílem je posílit a zkvalitnit odchov mladých koroptví určených k vypouštění do volné přírody a zároveň zlepšit stav a nabídku biotopů, které potřebují ke svému životu. Tento nástroj k financování a zlepšení péče o českou koroptví populaci může při dostatečné podpoře významně pomoci k přežití druhu.
Dnes stát podporuje vybrané ohrožené druhy zvěře formou dotací. Na koroptev přispívá 250 Kč, pokud se naráz vypouští alespoň 30 jedinců. Většina těchto koroptví však pochází z intenzivních chovů, podobných odchovům domácí drůbeže. Vlivem nesprávně vychovaných koroptví a nevhodného způsobu vypouštění jsou pak velké ztráty, které na životech nezkušených ptáků způsobují různí predátoři.
Proto vznikla metodika na přírodě blízký odchov koroptví s cílem posílit jejich antipredační chování a metodika na vhodné vypouštění koroptví do volné přírody.
Myslivci, kteří se rozhodnou vypustit takto odchované koroptve, ať už vlastní nebo od jiného chovatele, a nepřekročí počet 29 koroptví, mohou od nás získat podporu ve výši 500 Kč na jednu koroptev. Nejedná se tedy o suplování státních dotací, ale o jejich doplnění s cílem obohatit divokou populaci o kvalitně odchované jedince.
Řádně povolené odchovy (výjimka ze zákona č. 114/1992 Sb. pro zvláště chráněné druhy) bude koordinovat organizace World Pheasant Association (WPA CZ–SK), která se zabývá chovem a ochranou ohrožených hrabavých ptáků po celém světě. Na obnovu biotopů bude dohlížet NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA, z.s. (NSK) s týmem vlastních krajinných ekologů a inženýrů, která je nositelem Projektu ČIŘIKÁNÍ a administruje celou kampaň Adoptuj koroptev.
O rozdělování financí rozhodne každoročně komise složená ze dvou zástupců WPA CZ–SK, dvou zástupců NSK a dalších dvou zástupců z řad odborníků v oblasti ochrany přírody a myslivosti. O podrobnostech bude informován příslušný orgán ochrany přírody a orgán státní správy myslivosti, podle místa vypouštění koroptví a podle lokalizace projektu na obnovu biotopů.
Polovina finančního výtěžku z adopce bude použita na podporu přímého vypouštění koroptví z přírodě blízkých chovů, druhá polovina bude sloužit na přípravu a realizaci ekologických úprav krajiny. To znamená, že například z jedné tisícikoruny půjde 500 Kč na vypuštění jednoho jedince koroptve polní a 500 Kč bude použito na obnovu biotopu polních ptáků.
Příspěvek na obnovu biotopů není vázán na vypouštění koroptví, a proto může zamířit do zcela jiné honitby. Další podrobnosti o kampani Adoptuj koroptev, informace k posílání darů a aktuální seznam dárců naleznou čtenáři na stránkách www.koroptvicky.cz. Způsob žádání o příspěvky bude zveřejněn na stejných webových stránkách a o výsledcích budeme informovat i na stránkách časopisu Myslivost.
Mgr. Petr REJZEK,
statutární zástupce
NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA, z.s.
vychází v 7:44 a zapadá v 16:41 vychází v 8:21 a zapadá v 17:11 Nákupní košík 0
Zpracování dat...