Časopis Myslivost

Únor / 2017

Tak nám zakázali lov vlků a medvědů v Rumunsku

Myslivost 2/2017, str. 50  Petr Ziegrosser
Příznivci velkých šelem se radují. Rumunská vláda na konci září oznámila, že nebude nadále podporovat lov „pro zábavu“, který podle odborníků představuje jednu z největších hrozeb pro zachování evropsky významných populací medvědů, vlků, rysů a divokých koček v Rumunsku. Kvóty pro loveckou sezónu 2016/2017 měly být 552 medvědů, 657 vlků a 482 koček divokých. Lov rysů je v Rumunsku již několik let zakázán.
Ministryně pro životní prostředí Cristiana Pasca-Palmer rovněž na svém facebookovém profilu slíbila, že její ministerstvo zřídí odbornou pracovní skupinu složenou z expertů na divoká zvířata, zástupců občanský iniciativ, lovců, farmářů a členů rumunské akademie věd. Jedním z důležitých úkolů skupiny bude podílet se na přípravě celonárodní metodiky sčítání šelem. Lepší představa o reálném stavu šelmích populací je základním předpokladem pro plánování dalších opatření.
 
Co se nyní bude v Rumunsku dít?
Jako supi na kořist se tam slétnou evropští „ochránci“ přírody a za naše peníze tam budou zjišťovat, kolik tam těch vlků a medvědů vlastně žije. Pokud to udělají objektivně, dostanou se minimálně na stavy, které udávají lesníci a myslivci. Bude to drahé zjištění. A bude to trvat několik let.
 
A co mezitím budou dělat místní chovatelé ovcí a dobytka?
Budou chránit svá stáda tak, jako to dělali jejich tátové a dědové. Strychnin, furadan a železa budou jejich pomocníci. Myslivci budou vlky lovit a nechávat je ležet. Karpatské lesy jsou nekonečné, svědci neexistují. Ať to dopadne jakkoliv, zrušení zákazu a opětné povolení oficiálního lovu nelze v nejbližších letech očekávat.
 
A jak vypadá současná situace v Evropě?
V Rusku a Bělorusku můžete vlka lovit, jak dlouho je do zákazu dovozu trofejí vlků do EU nevím, ale rysa již z Ruska oficiálně nedovezete. V Srbsku lze vlka lovit, není to až tak náročný lov, ale CITES na něj nedostanete. Takže jedině pytlačina.
A situace v Evropské unii? Na Slovensku se povolené kvóty na lov vlka dlouhodobě snižují, kvóta pro rok 2016/2017 je jen 70 vlků, které je možné lovit pouze v termínu od 1. listopadu 2016 do 15. ledna 2017. Ovšem i těchto 70 vlků se zdá Štátnej ochrane prírody Slovenskej republiky moc a povolenou kvótu napadá. Ale jak znám myslivecké kolegy na Slovensku, budou to řešit po svém.
Ve Švýcarsku v kantonu Valais bylo od dubna do června 2016 strženo vlky celkem 50 ovcí a koz, a to i přes všechna opatření, která na ochranu zvířat sedláci provedli. Proto byl povolen odstřel vlků. Povolení odstřelu je platné po dobu 60 dnů. Uloven může být pouze vlk, který napadá stáda.
Francie novým nařízením vlády zjednodušuje lov vlků. Reaguje tím na protesty chovatelů ovcí. V roce 2014 bylo roztrháno vlky téměř 9000 zvířat, za které francouzský stát vyplatil asi 2,6 milionu eur (70 200 000 Kč) jako kompenzaci sedlákům za vzniklou škodu. Počet vlků ve Francii se odhaduje asi na 300 ks. Povoleno ulovit jich je 36 ks.
V Německu se koncem roku 2016 předpokládá asi 60 smeček vlků (převážná část populace je na území bývalé NDR) a spolu s jednotlivě žijícími vlky by vlčí populace měla dosáhnout počtu 540 ks. Růst populace, jakož i růst oblasti pobytu, je okolo 30 %. Minimální počet narozených vlčat byl 165 ks.
Jak je z předešlého patrno, i v Evropské unii mohou být k vlkům rozdílné přístupy.
 
A jaká je situace u nás?
ČMMJ vytáhla do boje proti seznamu invazních druhů v čele „Národní fronty“ tvořené Lesy České republiky, Českým rybářským svazem, Českým svazem včelařů, Českým zahrádkářským svazem, Agrární komorou České republiky a dalšími. Je to boj dlouhodobý a obávám se, že předem prohraný. A i když se dosáhne částečných výsledků (ochranáři pracují salámovou metodou) a podaří se nám pro lov zachránit kamzíka, muflona, daňka a možná i siku, stejně budeme poraženi.
Tak, jako se „ochráncům“ v nedávné době podařilo namnožit kormorány a krkavce, nyní za našimi zády množí v našich honitbách vlky. Národní park Šumava se netají tím, že chce mít v nejbližších letech alespoň jednu smečku vlků, která by měla pomoci stabilizovat populaci jelení zvěře. V CHKO Kokořínsko měli vlci v roce 2016 čtyři vlčata. Hlášení o výskytu vlků jsou z Jeseníků, Broumovska a Krušných hor.
Že by se naše vlčí populace rozrůstala pouze přísunem vlků z Německa bez ilegálního vypouštění vlků do přírody, tomu snad věří jenom málokdo.
A zatímco budeme bojovat za „invazní druh“ siku, naší pozornosti unikne rychle se množící původní druh vlk. A tak možná zachráníme siku a sežerou nám ho vlci. Vlci, o kterých se na stránkách Hnutí DUHA dozvíte že: “ ...vlk býval naším nejhojnějším či nejpopulárnějším zvířetem. Vždyť je u nás 71 „vlčích obcí" - Vlkovů, Vlčkovů, Vlčkovic, Vlkonic, Vlkoší, Vlčnovů, Vlčích ad.“ A k tomu není co dodat.
Jak dlouho budeme mlčet? Jak dlouho se necháme „ekology“ a „ochránci přírody“ placenými z našich daní vydírat? Ztratili jsme poslední zbytky soudnosti, pudu sebezáchovy a rozumu?
Je rozumné zatajovat u nás stavy zvěře a nepřiznat je? Je rozumné jezdit pytlačit medvědy a vlky na Slovensko? Je rozumné pytlačit u nás rysa a nesnažit se o povolení oficiálního lovu? Je rozumné počítat s tím, že brzy budeme pytlačit vlky? Chováme se rozumně? Jak dlouho ještě se budeme mít tak dobře a budeme tak bohatí jako nyní a budeme živit z našich peněz „ekology“? Podívali jste se někdy na Výroční zprávu Agentury ochrany přírody? Víte, jaký mají rozpočet? Víte, kam ty peníze jdou? Jak dlouho budeme volit lidi, kteří podporují existenci a financování této organizace? Jak dlouho…
Petr ZIEGROSSER
arev@arev.cz
 
vychází v 7:27 a zapadá v 18:03 vychází v 5:34 a zapadá v 17:55 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...