Časopis Myslivost

Září / 2017

ODCHYT ČERNÉ ZVĚŘE

Myslivost 9/2017, str. 16  Miloš JEŽEK, Tomáš KUŠTA, Michaela HOLÁ
Odchyt černé zvěře je jednou z nejúčinnějších metod redukce černé zvěře. Tento způsob lovu byl v historii rozšířen, ale v minulém století od něj bylo upouštěno a byl téměř zatracen. V současném pojetí myslivosti v České republice je odchyt černé zvěře považován za netradiční, neetickou a neúčinnou metodu. Nicméně tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že se jedná o efektivní metodu redukce černé zvěře, a to jak v souvislosti s počtem odchycených, resp. ulovených kusů, tak v souvislosti s ekonomickou a časovou náročností. Právě možnost redukce za vynaložení výrazně kratšího času je v současné době velice přítomnosti nákazy Africkým morem prasat velice aktuální. Odchyt může být v kombinaci s ostatními opatřeními cesta, jak rychle a účinně redukovat počet černé zvěře a snížit tak pravděpodobnost šíření AMP.
 
Odchyt má ovšem svá specifika, a ne vždy je zaručen jeho úspěch. Úspěšnost odchytu závisí na dodržení klíčových podmínek, které mohou být shrnuty následovně:
* Vytipování umístění pasti v oblasti intenzivně využívané černou zvěří.
* Předvnadění a vnadění v odchytovém zařízení.
* Efektivní konstrukce odchytového zařízení a jeho velikost.
* Efektivní konstrukce spouštěcího zařízení.
* Trpělivost.
 

Umístění odchytového zařízení a přípravné práce

Nejvhodnější místo pro umístění odchytového zařízení je v oblasti, kde se černá zvěř pravidelně vyskytuje a tráví zde velkou část dne. Ideálně se jedná o oblasti blízko vodních zdrojů s dostatkem zapojeného porostu (křoví, nálet, houštiny apod.).
Volba vlastního umístění pasti je zásadní, ale mnoho myslivců právě zde dělá chybu. Často vybírají nevhodná místa na základě vlastních pocitů, která ovšem nemusejí odpovídat nárokům černé zvěře, a proto je potřeba věnovat velkou pozornost jejím pobytovým znakům a ověřit tak její skutečnou přítomnost v dané lokalitě.
Častou chybou je umisťování lapacích zařízení na místa dlouhodobě využívaná k lovu zvěře. Na těchto místech již černá očekává nebezpečí a z tohoto důvodu se odchytovému zařízení velice často vyhýbá.
Pokud nalezneme místo, kde se černá zvěř pravidelně vyskytuje, není zde potřeba okamžitě budovat odchytové zařízení. Ideální je na místě předpokládaného umístění odchytového zařízení nejprve navnadit. Tím je myšleno navnadění atraktantem (ideálně běžně používaným v okolí, tzn. kukuřice, fermentovaná kukuřice, ostatní obilniny apod.), a tím ověřit skutečnou přítomnost černé zvěře. V momentě, kdy zjistíme pravidelný výskyt černé zvěře na daném místě, je vhodné umístit past.
Vchod do pasti je nejvhodnější umístit co nejblíže k hustě zapojenému porostu (křoví, houštiny apod.) a ideálně na závětrné místo. Dále lze doporučit umístění lapáku v místech, která jsou dostupná dopravním prostředkem (terénní auto, traktor), ale zároveň tam, kde je minimální pohyb lidí (mimo turistické trasy a obvyklé stezky návštěvníků přírody).
 
Po instalaci pasti nastává zřejmě nejdůležitější část samotného odchytu a tou je tzv. předvnadění. Vnadidlo je nejvhodnější rozmístit jak uvnitř pasti, tak v jejím okolí, ovšem vždy jen takové množství, které jsou schopni divočáci zkonzumovat přibližně za 1 den.
Pravidelně místo kontrolujte a doplňujte krmivo. Postupně zmenšujte plochu, v rámci které rozmisťujete vnadidlo mimo past. Stále kalibrujte dávku krmiva tak, aby bylo každý den zkonzumováno.
Tato přípravná fáze by měla trvat 1-2 týdny, ovšem v závislosti na podmínkách může být výrazně kratší, ale také výrazně delší.
Ve chvíli, kdy rozmisťujete krmivo pouze uvnitř pasti a toto krmivo je kompletně zkonzumováno během jednoho dne, tak lze předpokládat, že všechna divoká prasata z tlupy navštěvují vnitřní prostor pasti. To je ideální doba, kdy tedy můžeme chyták nalíčit.
K ověření, že skutečně celá tlupa navštěvuje vnitřní prostor, je vhodné použít fotopast. Ta nám kromě jiného pomůže určit předpokládaný počet chycených jedinců, čas návštěvy a dobu, po kterou se v lapáku zdržují.
Snaha o odchycení celé tlupy je velice důležitá, a to zejména v souvislosti s budoucími odchyty. Pokud chyták nalíčíme příliš brzy, aniž by se dovnitř naučili chodit všichni členové tlupy, tak riskujeme neúspěch celého odchytu. Divoká prasata jsou velice chytrá, a tak můžeme předpokládat, že členové tlupy, kteří se do lapáku nechytili, se mu budou v budoucí době vyhýbat a mohou to naučit i ostatní členy tlupy. Nicméně velice často se stává, že divoká prasata navštěvují odchytová zařízení pravidelně, a manipulace s nimi v odchytových zařízeních jim nevadí a nezpůsobí to, že by již nikdy odchytové zařízení nenavštívili.
 
Odchyt v zemědělských kulturách
Odchyt v zemědělských kulturách je velice účinným nástrojem redukce škod. V posledních letech je dosahováno velkých úspěchů při odchytu divokých prasat v porostech řepky. Ukazuje se to jako jedno z nejúčinnějších míst na odchyt.
Mobilní odchytové zařízení po dohodě se subjektem hospodařícím na daném pozemku je ideální umístit již v druhé polovině března, případně v průběhu dubna. Jeho umístění je vhodné provést na souvrať, případně v těsné blízkosti souvratě, tak aby odchytové zařízení bylo dostupné z okolní komunikace a nedocházelo k poškozování porostu v průběhu následných kontrol, manipulací a vnadění.
Dále je vhodné zařízení umístit tak, aby nezpůsobovalo komplikace při pojezdu zemědělské techniky a jeho výška by měla dovolit průjezd postřikovače bez nutnosti složení ramen stroje.
Včasným umístěním do porostu předejdeme škodám způsobeným samotnou manipulací, která by mohla vzniknout, v případě, že by porost byl již v plné vegetaci. Zároveň dojde k zapojení okolního porostu a odchytové zařízení tak bude působit „přirozeně“.
Následně postupujeme podle níže uvedeného návodu a zařízení po sklizni okamžitě přemístíme, tak aby nebránilo dalším zemědělským pracím. Ostatní zemědělské porosty jsou nevhodné k odchytu, a to jednak z důvodu nízké vegetace (ječmen, hrách) nebo velké atraktivity okolních plodin (kukuřice).

 

Nalíčení odchytového zařízení a vnadidla

Ve chvíli, kdy všechna divoká prasata navštěvují vnitřní prostor odchytového zařízení, je vhodné přistoupit k samotnému odchytu. Velice důležité je v této chvíli rozmístění návnady uvnitř odchytového zařízení.
Při nastražení odchytového zařízení neumisťujte žádný atraktant vně. Největší množství krmiva (atraktantu) umístěte na protější straně spouštěcího mechanismu a pouze malé množství umístěte v okolí spouštěcího mechanismu.
V tomto postupu se obvykle dělá nejčastější chyba, kdy je návnada rozmístěna pouze v okolí spouštěcího mechanismu, což má za následek chycení prvních jedinců, kteří do odchytového zařízení vlezou. Mnohem efektivnější varianta je rozmístění co největšího množství krmiva mimo spouštěcí mechanismus. V tomto případě využíváme přirozeného chování divočáků, kteří se obvykle soustředí na největší hromadu krmiva. Tak do odchytového zařízení vleze co největší počet kusů a ty kusy, které se již do prostoru s majoritním množstvím krmiva nevejdou, začnou hledat v okolí, a tak aktivují spouštěcí mechanismus. Systémem rozmístění vnadidla tak můžeme několikanásobně zvýšit úspěch odchycených kusů.

 

Druhy odchytových zařízení

Existuje mnoho druhů konstrukcí odchytových zařízení. Odchytová zařízení mohou být konstruována ze dřeva, železa, nebo kombinací obou materiálů. Obvykle jsou kruhového nebo čtvercového tvaru.
Odchytová zařízení můžeme rovněž rozdělit na mobilní a stacionární.
Efektivita odchytu je velice důležitá, a proto nezapomínejme, že hlavním limitujícím faktorem je v tomto případě velikost a typ odchytového zařízení. Faktory, které je důležité brát při výběru odchytového zařízení v potaz, jsou především velikost odchytového zařízení, dostupnost (prostorová/ekonomická), hmotnost a mobilita (resp. imobilita) a přítomnost a počty cílových druhů zvěře.
Podle typu konstrukce můžeme rozdělit odchytová zařízení do těchto základních typů - sklopce (tzv. boxy), klece a lapáky.
 
Sklopce
Sklopce jsou založeny na stejném principu, jaký známe u sklopců na malé šelmy. Obvykle jsou konstruovány ze dřeva nebo železa. Většinou jsou průchozí a padací dvířka mají na obou stranách. Spouštěcí mechanismus je řešen často nášlapným zařízením nebo tyčkou, která po mírném tlaku spustí padací dveře. Rozměry jsou obvykle o půdorysu 0,7x2 metry a výšce 150 cm. Tato odchytová zařízení jsou mobilní a často není nutné jejich rozebírání při převozu.

 

Klece

Klece jsou založeny na podobné konstrukci jako sklopce, ale jsou výrazně větší. Obvykle jsou sestaveny ze železa (kari-sítě) a všechny strany krychle nebo kvádru jsou zabezpečeny proti útěku odchycených prasat. Mají většinou jedny padací dveře. Jejich konstrukce je mobilní a běžně nevyžaduje demontáž jednotlivých dílů. Rozhodující v možnosti převozu je hmotnost klece. K převozu je často vyžadována pomoc manipulační techniky.

 

Lapáky

Lapáky jsou konstrukcí největším a většinou i nejefektivnějším typem odchytového zařízení. V minulosti byly budovány jako stacionární stavby, které plnily svůj účel na stejném místě po dobu několika let. Dnešní materiály dovolují konstrukci i mobilních lapáků, které se ukazují jako nejúčinnější typ odchytových zařízení na černou zvěř.
Stacionární lapáky jsou obvykle budovány z dřevěné kulatiny, která je stavěna do palisády čtvercového nebo půdorysového tvaru. Obsahují jedny nebo více padacích dveří. Rozměr lapáku je alespoň 5x5 metrů s minimální výškou 1,8 metru.
Součástí stacionárních lapáků jsou také často tzv. rukávy k selekci a transportu živé zvěře. Rukávy jsou v mnoha případech zakončeny imobilizační klecí, kde je možné s odchyceným zvířetem manipulovat.
Mobilní lapáky jsou konstruovány z pevných obdélníkových dílců, které lze za sebou skládat v libovolném počtu. Ty mohou být vyplněny kari-sítí, nebo kari-sítí s dřevěným obložením. Montáž i demontáž je možná ve dvou lidech a dílce se skládají na přívěsný vozík za osobní automobil.
 

Druhy spouštěcího mechanismu odchytových zařízení

Existuje mnoho druhů spouštěcích mechanismů dveří odchytových zařízení. Obvykle jsou založeny na nutnosti vynaložení určitého množství energie zvířetem, které chceme chytnout, případně padací zařízení obsluhuje člověk z nedaleké pozorovatelny, který padací dveře spustí v nejvhodnější okamžik.
Přítomnost obsluhy padacích dveří je z hlediska selektivity odchytávané zvěře nejúčinnější, ale její využití je velice personálně náročné a zvyšuje náklady na odchyt zvěře. Proto tuto metodu nedoporučujeme.
Samočinné spouštěcí konstrukce padacích dveří můžeme rozdělit podle množství vynaložené energie odchytávaným zvířetem k aktivaci celého systému.
Prvním typem jsou systémy vyžadující vynaložení malého množství energie, a to buď systémem nášlapu, nebo tzv. systémem prostorové překážky. Vynaložení této energie je obvykle pasivní a zvíře nevykoná spuštění mechanismu svým vlastním aktivním chováním.
Nášlapný systém se aktivuje došlápnutím odchytávaného zvířete na cílovou plochu, která po vynaložení mírného tlaku uvolní padací dveře.
Systém prostorové překážky je založen na posunutí zajišťovacího kolíku vynaložením malého množství energie (obvykle konstruovanému jako překážka v pohybu v místě předpokládaného vstupu zvěře).
Obě tyto metody jsou vysoce neselektivní a aktivovat je může mnoho druhů zvířat. Z hlediska nízké selektivity tyto spouštěcí mechanismy nemohou být použity u pastí na černou zvěř.
Druhým typem spouštěcího mechanismu jsou ty, na jejichž spuštění je potřeba větší množství energie aktivně vynaložené odchytávaným zvířetem. U odchytových zařízení na černou zvěř používáme pouze takové systémy, které mohou být spuštěny aktivním konáním zvířete. Touto akcí je u černé zvěře rytí, kdy černá zvěř je jako jediná schopná aktivně nadzvedávat předměty těžší než 10 kg ležící pevně na zemi. Toho je využíváno právě u těchto systémů.
Můžeme je rozdělit opět do dvou typů. První je kolík (ocelový plát, 40x5 cm, šířka 0,5 cm), který je umístěn na lanku, které drží padací dveře. Na svém konci je zahnutý do pravého úhlu a u země je zaháknutý za očko pevně přidělané k zemi. Divočáci tak tento kolík musí aktivně vyšťouchnout, aby došlo k uvolnění padacích dveří.
Druhý systém je založen na umístění prkna o rozměrech 120 cm x 15 cm (výška 2,5 cm) na konci lanka, které drží padací dveře. Prkno se umístí s úrovní zemského povrchu (případně podlahy) a zatíží se plochými kameny, nebo betonovými obrubníky o hmotnosti minimálně 10 kg (tzn. minimální hmotnost každého kusu). Pod prkno a kameny se nasype malé množství kukuřice (2-3 kg).
Aby prasata získala vnadidlo, musí odstranit kameny, které slouží jako závaží otevřených padacích dveří. Po jejich uvolnění se uvolní také padací dveře.
Tento typ spouštěcího mechanismu je z hlediska druhové selektivity nejúčinnější a při správném používání ho dokáže spustit pouze černá zvěř.
 
Postup při odchytu
Samotný odchyt divokých prasat se skládá z následujících kroků:
 
a) Výběr místa k odchytu
Výběr vhodného místa k lokalizaci odchytového zařízení by měl respektovat zásady výše uvedené. Odchytové zařízení umisťujeme v lokalitě s hustým krytem a pravidelným výskytem černé zvěře, mimo turistické trasy a místa pravidelně navštěvovaná lidmi.
 
b) Předvnadění
Na daném místě pravidelně vnadíme ještě před samotnou instalací odchytového zařízení. Jako vnadidlo používáme zrno kukuřice, případně oves. V žádném případě jako vnadidlo nepoužíváme rostlinné nebo živočišné odpady apod. Na místo vždy umisťujeme pouze tolik vnadidla, kolik jsou divočáci schopni přijmout během jednoho dne. Pokud se vnadidlo začne kazit, odebereme ho z vnadiště a vyměníme za nové. Tato fáze trvá 1 až 2 týdny.
 
c) Umístění odchytového zařízení
Po fázi předvnadění umístíme na lokalitu odchytové zařízení. Zařízení umístíme co nejblíže k hustě zapojenému porostu tak, aby vchod do odchytového zařízení směřoval směrem k předpokládanému místu, odkud místo navštěvují divočáci.
 
d) Vnadění v odchytovém zařízení
Po instalaci odchytového zařízení pokračujeme ve vnadění. Nejprve vnadíme uvnitř i vně odchytového zařízení. Doporučuje se vnadidlem tvořit linky směřující do odchytového zařízení. Postupně tak lákáme černou zvěř dovnitř odchytového zařízení. Ve chvíli, kdy zvěř navštíví odchytové zařízení, krmíme již pouze uvnitř odchytového zařízení. Tato fáze trvá 5-7 dní, ovšem může být i delší, a to zejména v případě, že jsou divočáci nedůvěřiví a nechtějí navštívit vnitřek odchytového zařízení.
 
e) Aktivace odchytového zařízení
V okamžiku, kdy divočáci pravidelně navštěvují odchytová zařízení, přistoupíme k aktivaci padacího mechanismu. Používáme pouze takový spouštěcí mechanismus, který může aktivovat pouze divoké prase. Při aktivaci spouštěcího mechanismu vnadíme malým množstvím vnadidla (1-2 kg) pod spouštěcím mechanismem a větším množstvím vnadidla (5-10 kg) po vnitřním obvodu celého odchytového zařízení.
 
f) Kontrola odchytového zařízení
Po aktivaci padacího mechanismu odchytového zařízení je nutná pravidelná kontrola samotného zařízení, a to v maximálním intervalu 24 hodin. Případně lze využít fotopast k zasílaní pravidelných snímků na mobilní telefon.
 
g) Odchycení černé zvěře
Ve chvíli, kdy zjistíme, že došlo k odchytu černé zvěře, bezodkladně naložíme s odchycenou zvěří podle předem připravených scénářů. Buď ji okamžitě usmrtíme, nebo provedeme její transport z odchytového zařízení.
 
h) Opětovné nalíčení
Po odchytu černé zvěře pokračujeme nejprve opětovným vnaděním vně i uvnitř odchytového zařízení (bod 4) a ve chvíli, kdy divočáci navštěvují zařízení, jej můžeme opět aktivovat. Pokud zařízení nenavštíví déle jak 14-21 dní, je vhodné jej přemístit.
 
V současnosti bylo mimořádným veterinárním opatření v souvislosti se zastavení šíření nákazy afrického moru prasat povoleno usmrcovat černou zvěř v odchytovém zařízení dlouhou i krátkou kulovou zbraní s minimálním množstvím energie 300 joulů, což je mnohem komfortnější pro myslivce, než nutnost použít dlouhou kulovou zbraň s minimální energií 1500 J. Zároveň není potřeba žádat ze strany uživatele honitby a další doplňující povolení k odchytu černé zvěře.
 
V roce 2014 a 2015 Fakulta lesnická a dřevařská ČZU Praha uskutečnila pod záštitou Ministerstva zemědělství sérii seminářů o odchytu černé zvěře a záznam z jednoho z nich můžete zhlédnout na tomto odkaze: http://mediasite.czu.cz/Mediasite/Catalog/catalogs/odchytovazarizen.
vychází v 5:50 a zapadá v 20:08 vychází v 13:30 a zapadá v 3:36 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...