Časopis Myslivost

Září / 2017

Odchyt jako jeden z nástrojů snížení počtu divokých prasat v honitbách

Myslivost 9/2017, str. 31  Ondřej Faltus
Odchyt prasat je nebo může být efektivním způsobem snížení počtu prasat v honitbách. V mysliveckých spolcích není obecně odchyt populární a není moc rozšířený. Odchytává se pouze tam, kde jsou škody způsobované divočáky veliké a zemědělci škody po myslivcích vymáhají nebo chtějí vymáhat. Nechuť k odchytu je způsobena často názory, že když si zvěř odchytáme, nebude co lovit. A také usmrcování odchycených prasat není stejné jako ulovit divočáka klasicky a mnozí myslivci to dělat nechtějí.
Dalším faktorem odrazujícím odchytávat divoká prasata je veliká zodpovědnost a tu musí mít pouze vždy jeden člověk za jedno odchytové zařízení. Kontrolovat každodenně odchytové zařízení je časově náročné, a i při střídání lidí v kontrolách musí zodpovědná osoba řídit a kontrolovat, zda skutečně bylo odchytové zařízení zkontrolováno. Nesmí se stát, že zapomeneme v kleci odchycená prasata, bez vody nejsou schopna dlouho přežít. Slyšel jsem i dobrý názor, mít v odchytovém zařízení připravenou vodu, aby prasata nestrádala. Prakticky si to ale nedovedu představit, jak docílit toho, aby voda vydržela nevylitá či neznečištěná při plném odchytovém zařízení prasaty.
V současné situaci, kdy se vyskytlo ohnisko afrického moru prasat a kdy Státní veterinární správa nařídila intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví, je odchyt více než důležitý. Cílem je samozřejmě co nejvíce snížit počet divočáků v honitbách, aby klesl jejich počet na takovou úroveň, aby se přenos nákazy mezi prasaty zastavil.
Odchytem prasat se podrobně zabývali Ježek, Kušta a Holá a vydali certifikovanou metodiku „Metodika užívání odchytových zařízení“, kterou najdete na webu ČMMJ v aktualitách. Tuto metodiku je podle mého názoru nezbytné před začátkem odchytu přečíst a vzít si z ní ponaučení. V naší honitbě již odchytáváme čtyři roky a znát informace z této metodiky dříve, ušetřili bychom si spoustu starostí a počátečních nezdarů.  
Rád bych se podělil o pár zkušeností s odchytem prasat v porostech řepky. Zkoušeli jsme odchytávat v lese, v obilninách atd., ale největší úspěchy máme skutečně v porostech řepky. Začali jsme odchytávat pod tlakem zemědělců ohledně škod na porostech. Vyrobili jsme odchytovou klec tak, jak jsme si nejlépe mysleli, nicméně až následně jsme se dozvěděli z již zmiňované metodiky, že je to nejméně účinný typ odchytového zařízení. Čerpali jsme státní příspěvek, který činil a stále činí 8 tis Kč/ks.
Prvním rokem jsme odchytli 24 selat v řepkovém poli v období od května do června. Druhým rokem jen 7 ks. Ve třetím roce se nám chytli kupodivu jen dva lončáci, dvakrát po jednom. Letos jsme začali s odchytem v řepce opožděně, byla ve spolku ohledně odchytu velká diskuse, jestli pokračovat ano či ne. Nakonec pro odchyt rozhodl aktivní přístup zemědělců ohledně redukce počtu prasat v naší honitbě. Odchytovou klec jsme instalovali v půlce června a zhruba po třech týdnech jsme odchytili a usmrtili 9 selat.
Na závěr bych rád apeloval na všechny myslivce, aby se skutečně aktivně snažili lovit či odchytávat prasata, abychom porazili africký mor prasat u nás a mohli světu ukázat, že to jde. A kdo nerad chodí lovit prasata v noci, tak jako třeba já, protože si rád pospím, zkuste být aktivní v používání odchytových zařízení.
Ing. Ondřej FALTUS,
předseda Myslivecké komise ČMMJ 
vychází v 5:17 a zapadá v 20:55 vychází v 17:25 a zapadá v 1:55 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...