Časopis Myslivost

Březen / 2018

Kolik pírek mají divočáci v českých honitbách?

Myslivost 3/2018, str. 18  Břetislav Koudela, Jiří Harna
Kolik pírek mají divočáci v českých honitbách?
Termín „pírko“ je v poslední době myslivecké veřejnosti nejčastěji zmiňován v souvislosti s trichinelózou. Od začátku roku 2016 přibyla další povinnost uživatelům honiteb související s vyšetřováním ulovených divokých prasat na přítomnost larev trichinel. Ke vzorkům svaloviny k vyšetření na trichinely je povinné přikládat také „pírko“ neboli ocásek uloveného kusu. Tato povinnost uživatelů honitby byla poprvé uvedena v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2016, kterou vydala Státní veterinární správa.
 
V aktuálně platné Metodice pro rok 2018 je, obdobě jako v předchozích letech 2016 a 2017, uvedeno, že se „hradí pouze laboratorní vyšetření provedené ve státním veterinárním ústavu (SVÚ) trávicí metodou na základě řádně vyplněné objednávky laboratorního vyšetření. Současně s každým odebraným vzorkem se odevzdává markant (pírko), což se zaznamenává v objednávce laboratorního vyšetření“. V případě privátních akreditovaných laboratoří, jejichž služeb je také možno využít, si hradí lovec vyšetření sám.
U masa určeného pro přímou spotřebu v domácnosti lovce umožňuje současná legislativa i jednodušší vyšetření tzv. kompresní metodou, kterou však SVÚ neprovádí. Je možné si vzorek svaloviny nechat vyšetřit v jiné schválené laboratoři.
Vzorek svaloviny a „pírko“ musí být zabaleny samostatně a musí je doprovázet řádně vyplněná objednávka, která je ke stažení na internetových stránkách Státní veterinární správy.
Ve Sbírce zákonů vyšla v úterý 19. září 2017 novela veterinárního zákona. Jedná se o zákon 302/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož účinnost začala platit 1. listopadu 2017. O vyšetření divokých prasat na trichinelózu se píše v § 27b v odstavci 6: „Jedná-li se o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetřování;
Jedná-li se o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu.
Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého.
Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem.
Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři.
Uživatel honitby může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat přímo spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 až po vyhovujícím vyšetření zvěře na přítomnost svalovce (trichinel)“.
Problematika „pírka“ je také zmíněna v dostupném návrhu novely zákona o myslivosti, který 22. března 2017 schválila vláda. V § 37 tohoto návrhu, který se věnuje změnám plánu mysliveckého hospodaření v honitbě, je uvedena v odstavci 3 následující formulace: „V případě prasete divokého se uznávají do plnění plánu lovu pouze ty kusy zvěře, které lze doložit protokolem o provedeném vyšetření na svalovce (trichinella sp.) obsahujícím potvrzení o odevzdaném ocasu (pírku).“
Další zmínka o „pírku“ je uvedena v § 50, který se zabývá ošetřením ulovené zvěře. V odstavci 2 § 50 je uvedena tato formulace: „V případě ulovení prasete divokého se neprodleně po ulovení odebírá vzorek na laboratorní vyšetření na svalovce (trichinella sp.), který se spolu s ocasem (pírkem) předává k vyšetření v souladu s veterinárními předpisy“.
V důvodové zprávě k novele se můžeme k § 50 dočíst, že: „toto opatření by mělo zabránit tomu, aby z jednoho uloveného kusu bylo odebráno a předloženo k vyšetření více vzorků (například z důvodu fiktivního naplnění plánu lovu, protože na žádance o vyšetření bylo u každého vzorku jiné číslo plomby, což v konečném důsledku ovlivnilo i mysliveckou statistiku)“.
Závěrečná formulace o fiktivním naplnění plánu lovu v důvodové zprávě k novele zákona o myslivosti o důvodech odběru a odevzdávání „pírka“ se zdá být srozumitelná a logická. Méně logická se ale autorům tohoto příspěvku jeví současná situace.
Na webu Ministerstva zemědělství byl zveřejněn dne 2. ledna 2018 Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře za rok 2016. V tomto výkazu je uvedeno, že v roce 2016 bylo uloveno celkem 160 139 kusů černé zvěře.
Pokud byste se zajímali, zda všechna divoká prasata ulovená v roce 2016 byla vyšetřena na trichinelózu, stačí se podívat do Zprávy o činnosti v oblasti zdraví zvířat v roce 2016, kterou vydala Státní veterinární zpráva již počátkem roku 2017. Z této zprávy se dozvíte, v roce v 2016 bylo vyšetřeno na přítomnost larev trichinel v mase celkem 163 546 divokých prasat.
Z uvedených počtu je tedy zřejmé, že v roce 2016 bylo vyšetřeno o 3411 divokých prasat více, než bylo ve stejném období uloveno.
Jak je uvedeno v nadpisu tohoto příspěvku, nabízí se následující vysvětlení. Pokud bylo podle povinnosti platné od počátku roku 2016 ke každému vzorku masa na vyšetření přiloženo „pírko“, tak některá divoká prasata mohla být vyšetřena vícekrát za předpokladu, že měla více „pírek“.
Porovnání počtu ulovených a vyšetřených divokých prasat v letech před „pírkem“ je také zajímavé a naznačuje jednoznačný trend.
V roce 2014, kdy bylo uloveno na území České republiky 168 974 kusů divokých prasat, nebylo vyšetřeno na trichinelózu celkem 42 876 ulovených divočáků (126 098 vyšetřených).
V roce 2015 nebylo vyšetřeno na trichinelózu vyšetřeno pouze 454 divočáků (185 496 ulovených a 185 042 vyšetřených).
Důvod či příčina tohoto trendu nejsou autorům příspěvku známy. Současně však předpokládají, a to především vzhledem k důkladné znalosti systému a evidence vzorků při vyšetřování na trichinelózu, že je třeba hledat vysvětlení na straně uživatelů honiteb.
Popsaná situace také navozuje celou řadu otázek kolem kontroly ulovené zvěře a zahrnuje problematiku výdeje a evidence plomb a lístků o původu zvěře. Tyto otázky nabývají zvláštního významu při řešení výskytu afrického moru prasat u divokých prasat v České republice.
 
Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc.
Ústav patologické morfologie a parazitologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
 
MVDr. Jiří HARNA
Národní referenční laboratoř pro parazity
Státní veterinární ústav Olomouc
vychází v 7:52 a zapadá v 15:58 vychází v 12:39 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...