Časopis Myslivost

Červen / 2018

Dálkoměrný dalekohled Zeiss Victory RF 10x54

Myslivost 6/2018, str. 54  Martin Helebrant
Dálkoměrné dalekohledy rostou jako houby po dešti. V letošním roce svoje nové dálkoměrné dalekohledy představil jak rakouský Kahles, tak i německý Zeiss. S Kahlesovým Helia RF jste měli možnost se seznámit v čísle 5/2018, teď je čas na druhou novinku, na nový dálkoměrný dalekohled od Zeisse. Stejně jako firma Kahles, ani firma Zeiss není v optickém oboru žádný nováček. Třicetiletý Carl Zeiss (1816-1888) založil svoji firmu v jednom z center německé vědy 19. století, v Jeně, již v roce 1847. Byl zjevně schopný jemný mechanik, který vyráběl velmi přesné laboratorní váhy a první mikroskopy. Zejména s mikroskopy byl úspěšný a v druhé polovině 60. let 19. století již se těšil nemalému věhlasu.
Reputace ale stála na kvalitě mechanického zpracování. Tento nedostatek Zeiss dokázal překlenout soukromým studiem optiky, a nakonec přímým zapojením Ernsta Abbeho (1840-1905), talentovaného mladého fyzika a pozdějšího profesora Univerzity v Jeně, do návrhů a výpočtů objektivů pro mikroskopy. Mechanická kvalita se tak spojila s optickou. V roce 1876 se Abbe stal tichým společníkem Zeissova optického závodu.
Dalšímu rozvoji kvality stálo v cestě sklo. Sebelépe spočtené a vyrobené přístroje nemohly fungovat tak, jak jejich tvůrci očekávali, pokud sklo použité v optické soustavě obsahovalo nečistoty a nehomogenity. V roce 1884 se proto Zeiss a Abbe spojili s vynikajícím sklářským odborníkem, Otto Schottem (1851-1935) a začali odebírat sklo z jeho dílny. Tím se spojily všechny klíčové komponenty pro výrobu špičkové optiky.
Po Zeissově smrti Abbe učinil zvláštní, ale z dnešního hlediska extrémně prozíravý krok. Založil Zeissovu nadaci, vlastně správní firmu, do které vložil jak svůj vlastnický podíl a přesvědčil Zeissovy dědice, aby učinili totéž. V roce 1919 totéž učinil i Otto Schott se svým závodem. Vzniklo mimořádné uskupení, které si drží přední místo mezi výrobci optických přístrojů dodnes.
A nejsou ani zdaleka jen hotové přístroje, pokud jste kdokoliv a chcete vyrábět špičkovou optiku, pak nakonec stejně dřív nebo později skončíte u skla Schott. Lepší prostě není.
 
Jak je Zeiss špičkový, poměrně velmi dlouho si podržel ve svém výrobním portfoliu dálkoměrný binokulár Zeiss 10x45 T* RF, nepochybně funkční přístroj, ale přece jenom již z minulé generace.
Letos představil Zeiss na veletrhu IWA 2018 v Norimberku nový binokulár, vlastně celou řadu binokulárů s dálkoměrem označenou Victory RF. Jde o čtyři přístroje, 8x42, 10x42, 8x54 a 10x54.
Díky laskavosti dovozce optických přístrojů Zeiss do ČR|, firmy Kozap, jsem měl možnost nový dalekohled s dálkoměrem vyzkoušet. Aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout, „dva-a-čtyřicítek“ s dálkoměrem je už dnes habaděj, ale pokud vím, tak Zeiss je první, kdo postavil dálkoměrnou optiku na větších než 50mm objektivech. Takže volba padla na 10x54.


 
Již první setkání, ještě před vyjmutím z transportní krabice, je nezvyklé. S takhle velkou krabicí jsem se snad ještě nesetkal. Na délku má skoro půl metru a výšku dobrých dvacet. Krabice je z křídového papíru, a když ji otevřete, na vnitřní straně víka je velice působivá fotografie soba v podvečerní tundře. Upřímně, pokud by to byl můj dalekohled, tak tuhle fotku bych si s chutí z krabice vyříznul, zarámoval a pověsil na zeď. Uvnitř krabice je přenosné pouzdro z šedého laminátu, spínané buď zipem, nebo jednoduchou chlopní s magnetem. Dále je v krabici popruh a stručný, komiksově pojatý návod. A pochopitelně dalekohled sám.
Nové dalekohledy Victory RF vycházejí koncepčně z klasických dalekohledů Zeiss Victory HT s jedním můstkem, uprostřed kterého je uložené kolečko centrálního ostření. Optická soustava je typu Abbe-König.
Povrch je pokrytý umělou pryží v „zeissově šedočerné“ barvě.
Na první pohled ale není nikde vidět, že by se jednalo o dálkoměrný dalekohled, až při podrobnějším pohledu si na vnitřní straně tubusů, před můstkem, všimnete dvou kruhových tlačítek naznačených prolisy. Jinak jsou tubusy hladké, štíhlé, skoro mi připomínají sklenice – flétny na sekt.
Další překvapení čeká při prvním uchopení. S ohledem na délku jsem čekal i odpovídající hmotnost, ale ruka málem vylétla až k čelu – hmotnost je ve skutečnosti jen o něco málo víc než pouhý kilogram.
Ovládání binokuláru je tradiční – ostří se centrálním knoflíkem, dioptrická korekce je na kroužku na levém okuláru, kroužkem na pravém okuláru zaostříte obraz zaměřovacího kroužku a displeje.
Displej má jen jeden řádek, dálkoměrná a doplňková informace se zobrazují sekvenčně, tedy postupně, zobrazuje se v červené barvě.
Očnice jsou výsuvné, lze je zafixovat ve čtyřech polohách.
K ovládání dálkoměru slouží dvě tlačítka, naznačená obrysovými prolisy. Jsou umístěná jen malý kousek před můstkem, a ačkoliv nemají žádné zdrsnění povrchu, jsou zřetelně nahmatatelná i prsty v pletené rukavici. Obě mají kruhový tvar.
To na levém tubusu je označené „SET“ a slouží k nastavování volitelných parametrů. Celkem je k dispozici 7 voleb, tzv. MENU.
Menu 1 – nastavení jasu displeje v celkem 11 stupních, přitom ještě 5 je čitelná i v poledním slunci.
Menu 2 – balistická nastavení – umožňuje nastavit balistické prvky vaší zbraně. Nebudu zde uvádět podrobnosti, ty přesahují rozsah časopiseckého článku. Podstatné však je, že je možné využít zobrazování počtu „cvaků“ kroužků ASV na balistických věžičkách zaměřovacích dalekohledů Zeiss. Jinak ale můžete zobrazení vodorovné vzdálenosti nebo úhlových minut (MOA) či dílců (MIL). primárně ale Victory RF není solitér, je to systémový přístroj, navržený pro spolupráci s dalšími přístroji Zeiss a také pro balistickou aplikaci ZEISS Hunting App pro chytré telefony (www.zeiss-com/hunting-app).
Menu 3 umožňuje podrobné nastavení displeje, ale k tomu si napřed musíte stáhnout z webu zeiss.com/sports-optics/instructionsforuse, pouhá intuice nestačí.
Menu 4 přepíná mezi metry a yardy.
Menu 5 volí zobrazení nejsilnějšího odrazu nebo nejvzdálenějšího odrazu.
Menu 6 umožňuje přehodit levákům funkce tlačítek – pak pravé slouží k přepínání mezi jednotlivými nastaveními levým se spouští měření. Sedmým stiskem tlačítka SET se ukončí režim nastavování.
Měření začíná prostým stiskem pravého tlačítka, tím se rozsvítí záměrný kroužek a puštěním stisku zahájíme měření. Pokud tlačítko přidržíte asi 3 sekundy, přejde měření do průběžného režimu. Změřená vzdálenost se zobrazuje pod záměrným kolečkem, doplňková informace (cvaky na ASV, polohový úhel nebo přepočtená balistická vzdálenost) se zobrazují následně automaticky po prvním údaji.
 
Testy optických přístrojů zahajuji standardně svým sprchovým testem, který zkoumá odolnost přístroje proti vlhkosti a mrazu. Napřed přístroj nahřeji, aby se roztáhly všechny spáry a další možné zdroje netěsnosti. Pak přístroj pověsím na poličku ve sprchovém koutu a důkladně se osprchuji. Od mého těla odražené kapky vody dopadají na nijak nechráněný přístroj. Uprostřed sprchování otočím přístroj čelem vzad a vzhůru nohama.
Řádně „opršený“ přístroj dám napřed do chladničky. Po asi 10-15 minutách zkoumám, zda rázné ochlazení na asi 6 °C nezpůsobí v zorném poli přístroje nějakou kondenzaci, indikující poškození těsnosti a průnik vlhkosti do přístroje.
Přístroj pak dám do mrazničky kde je teplota asi -17 °C a nechám ho tam alespoň půl hodiny mrazit, aby chlad prostoupil důkladně celý přístrojem. Na zmrzlém přístroji zkouším pohyblivost a funkci všech ovládacích prvků.
Nakonec, sotva mi přestane na přístroji kondenzovat a namrzat vzdušná vlhkost, znovu zkontroluji zorné pole.
Zeiss Victory RF 10x56 obstál bez problémů, až na jednu maličkost. Korekční kroužky dioptrické korekce mají zcela hladký obvod. Ani nemusíte dalekohled mrazit, pokud si vezmete pletenou rukavici, tak s kroužkem prostě nehnete. Holou rukou jsou korekční prstence bez problémů ovladatelné i u zmrzlého přístroje. Rukavice prostě kloužou, na druhé straně ať jsem dělal, co jsem dělal, rozostřit si okulár otřením o oděv se mi nepodařilo.
Na tlačítka ovládání dálkoměru nemělo zmražení žádný zjevný vliv. Plast použitý na vnější povrch některých přístrojů je po vyjmutí z mrazničky teplotně poměrně neutrální, ale v porovnání s jinými dalekohledy je poměrně dost smáčivý.
 
Následoval test optických vlastností, které porovnávám se svým dalekohledem Leupold 10x50 Tactical, podle kterého usuzuji, jak dobře testovaný dalekohled přenáší světlo. Protože to dělám již dlouho, je možné usuzovat na relativní kvalitu i mezi více různými dalekohledy, které jsem za ty roky testoval.
Postup je prostý. Napřed, za plného denního světla oba dalekohledy pečlivě seřídím a zaostřím na zkušební obrazec ISO12233. Oběma dalekohledy potom sleduji v postupujícím večeru zkušební obrazec a čekám, kdy jemné šrafování uvnitř testovacího obrazce začne splývat v šedou plochu.
Můj Leupold už má něco za sebou, ale také má před nedávnem čerstvě vyčištěné čočky. Ovšem má i menší objektivy. Nebudu to protahovat, prohrál asi o 16-17 minut, což docela dost. A je to hodně blízké výsledkům, které jsem zjistil, když jsem v roce 2015 dělal velký test nočních dalekohledů (Optika proti kancům v Myslivosti 12/2015). „Erefko“ by prohrálo je o asi minutu, a to je na hranici rozlišovací schopnosti porovnávací metody. Tehdy jsem ale testoval Zeiss 8x54 Victory HT, zatímco dnešní 10x54 má o něco menší výstupní pupilu. A možná, že něco málo světla si také vzal dálkoměr. Faktem je, obraz Victory RF byl barevně věrný, ostrý, s perfektním podáním kontrastů („zeissovská zářivá bílá“ je svým způsobem jedinečná a poznáte ji na první pohled) i odstínů šedi. Po optické stránce jsem nenašel, co Victory RF vytknout.
 
Přesnost měření jsem orientačně zkontroloval na staré geodetické trati v pražské Hvězdě. Tahle trať měří jen 1000 metrů, tedy nabízí možnost kontroly ani ne do poloviny měřicího rozsahu Victory RF. Ta totiž dosáhne až do 2800 metrů, bezkonkurenčně nejdále z dnes vyráběných loveckých dálkoměrných dalekohledů.
Z hlediska přesnosti měření trať ukázala přesnost v rozmezí 1 metru, to je stejné u všech dálkoměrných dalekohledů. Výhodou zeisse je, že měření zahajujete puštěním tlačítka – stiskem jste si jenom rozsvítili zaměřovací kroužek. Puštěním hrozí mnohem menší riziko stržení dalekohledu ze záměrné a labradora tmavě hnědé bravy jsem poměrně jistě zaměřil ještě na 600 metrů.
Rychlost měření mi subjektivně připadala poměrně vysoká, je možné, že stejně rychlá jako v případě Leicy HD-B, kterou považuji za zatím nejrychlejší dálkoměr. Praktická rychlost měření ovšem trpí sekvenčním zobrazováním údajů – napřed se zobrazí naměření vzdálenost a pak dodatkové údaje. Opakovaným stiskem a puštěním tlačítka sice sekvenci „utnete“ a měříte znova, ale je to takové neintuitivní.  
Do 1500 metrů mám kolem svého bydliště „zkalibrovanou“ další měřicí trať. „Erefko“ tady docela excelovalo, měřilo rychle, a hlavně i při opakovaném měření stále stejně, bez nějakého podstatnějšího rozptylu naměřených hodnot.
Sídlištní krajina poskytuje příležitost měřit i na 2 km a dál. Naměřené jsem mohl kontrolovat pouze pomocí aplikace www.mapy.cz. Odhaduji, že Zeiss Victory RF měří v rozmezí 1500 – 2300 s přesností na asi 5 metrů. To je excelentní výsledek, největší změřená vzdálenost byla 2605 metrů – bílá stěna panelového domu a v dokonalé viditelnosti jasného, slunečného jitra.
Sice tak úplně nevím, k čemu tato extrémní měření využít, na takovou vzdálenost jsem střílel naposledy někdy před třiceti lety v době své vojenské služby, z tankového kanónu, ale smekám před měřením klobouk.
Velmi dobře je vyvážená podle mé zkušenosti i možnost volby měření nejvzdálenějšího odrazu nebo nejsilnějšího odrazu. Pes pobíhající za řídkým křovím tuto funkci prověřil docela důkladně a i tady „zeisska“ excelovala.
Nic ale není zadarmo – pokud jsem zjistil, že Meopta a Kahles si v určitém rozsahu dokázaly poradit i s měřením přes okénko auta nebo dokonce akrylátové zasklení lodžie, Victory RF tady fungovala jen velmi neochotně, spíš bych řekl až náhodně a hlavně – občas se chovala vysloveně klamavě. O důvodu mohu jen spekulovat, intuitivně soudím, že citlivější měřič Victory matou falešné odrazy při průchodu paprsku sklem v dráze měření.
 
Dovolte mi nyní několik subjektivních pocitů. Po celou dobu přetrvával pocit, že na svoji velikost je dalekohled Zeiss Victory RF 10x54 až podezřele lehký. Navíc má hmotnost dobře rozloženou a dobře sedí jak v ruce, tak při pohybu na hrudníku.
Přemýšlím, co říci na umístění tlačítek měření a nastavování. Na jednu stranu jsou funkční a mají dobrý odpor – víte o nich, ale ani nestrháváte při měření ze záměrné, ani neměříte nevědomky. Ovšem při přirozeném úchopu ovládáte tlačítka prsteníčky. Palce objímají tubus, ukazovák je na kolečku centrálního ostření, prostředník drží tubus proti palci a na měření zbývá prsteník.
Je pravda, že jsem si na to zvykl a že je to plně funkční uspořádání, na druhou stranu musím uznat, že uspořádání s ovládáním prostředníkem nebo ukazovákem mi připadá přirozenější.
Jako „brýlovec“ jsem si pochvaloval jistou polohu očnic a pohotovost přisazení dalekohledu k očím, danou velkou výstupní pupilou. A u verze 8x54 to bude ještě lepší, ta má výstupní pupilu 6,75 mm.
Že je nová „velká“ Victory RF plnohodnotnou „kančí optikou“, o tom by mohl vyprávět mladý kňourek, kdyby ovšem setkání přežil. Za dorůstajícího měsíčního svitu byl zpozorován, rozpoznám a rána byla jistá. Pekáč mu buď měkký a omáčka jemná.
 
Co říci na závěr? Konstruktéři a dělníci vytvořili v dálkoměrném dalekohledu Zeiss Victory RF 10x54 přístroj nové kategorie. Až dosud jsme měli buď dálkoměrný dalekohled nebo „kancařský lahváč“. Victory RF 10x54 s přehledem plní obě úlohy.
Mohu mít drobné výhrady k intuitivnosti ovládání a umístění tlačítek (zejména ty druhé považuji za docela objektivní, ze začátku s umístěním bojoval každý, kdo vzal dalekohled do ruky), ale faktem je, že uspořádání je funkční.
Tyto drobné výhrady ovšem blednou do nicoty v porovnání s faktem, že nový Zeiss mi opravdu plnohodnotně nahradí hned dva optické přístroje.
Dosah dálkoměru je mimořádný, ačkoliv je třeba mít na paměti, že přesnost predikce poklesu dráhy letu poměrně rychle klesá za asi 500 metry.
Zeiss Victory RF 10x54 tak nemá s současnosti rovnocenného soupeře a pokud máte pocit, že tento přístroj potřebujete a že ho vaše kapsa unese bez fatálních následků, pak vlastně nemáte jinou volbu.
Ing. Martin HELEBRANT
 
Za zapůjčení dálkoměrného dalekohledu Zeiss Victory RF 10x54 děkuji firmě Kozap z Bánova, dovozci optických přístrojů Zeiss do ČR.
 
 
vychází v 5:08 a zapadá v 20:46 vychází v 22:32 a zapadá v 6:24 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...