Časopis Myslivost

Duben / 2018

Nejen k výsledkům čtenářské ankety

Myslivost 4/2018, str. 108  Martin Horálek, Vlastimil Hart
Jako člen redakční rady časopisu Myslivost jsem i já pozorně sledoval výsledky ankety našich čtenářů. Začít bych mohl vlastně tam, kde šéfredaktor v minulém čísle skončil. V červnu oslavíme úctyhodné 95. narozeniny tohoto periodika, a to už je tradice, která opravdu zavazuje. Teď je na nás, abychom poponesli štafetu těch, kteří časopis založili a vtiskli mu osobitý charakter, který oslovuje čtenáře bezmála sto let. Je na nás, abychom dokázali rozvíjet to dobré a životaschopné, ale také změnit to, co se už přežilo, nebo co díky novým technologiím umíme dělat lépe.
 
Hned v úvodu považuji za užitečné připomenout, co je vlastně úkolem Redakční rady a k čemu slouží. Každý z nás členů Redakční rady má jinou odbornost, schopnosti i životní zkušenosti, všechny nás ale spojuje láska k myslivosti a potažmo také k Myslivosti. A protože máme tenhle časopis opravdu rádi, snažíme se redakci poskytovat zpětnou vazbu a být mu podle našich možnosti nápomocni v tom, aby byl pokud možno co nejlepší.
Dovolte mi na tomto místě drobnou osobní odbočku – před rokem jsem měl příležitost být na stáži v nejvěhlasnější instituci všech amerických novinářů – v Poynter Institute na Floridě. Přednášelo nám tam několik nositelů Pulitzerovy ceny. Jedna z nejdůležitějších zásad, které nám od začátku kladli na srdce, zní, že redakce, kde se nediskutuje, nemluví a lidé se v ní nepřou o náplň svého média, je špatnou redakcí.
A přesně v tomto duchu se snažíme spolu se šéfredaktorem Jiřím Kasinou diskutovat o tom, co a jak bychom chtěli v časopise zlepšit, co by se v něm mělo objevit nového a co by se v něm naopak objevovat nemělo...
Někteří z nás rozumí grafice, jiní spíš odborným tématům, která vyučují na vysokých školách. Všichni jsme ale vedeni snahou, aby náš časopis četlo co nejvíce lidí a aby si v něm pokud možno každý našel to, co ho těší a proč bude chtít i nadále časopis kupovat.
Přestože nám počet čtenářů mírně roste, jak napsal Jiří Kasina, nesmíme v žádném případě usnout na vavřínech. Anketa, zaměřená na spokojenost se stávající podobou časopisu, je velmi důležitá věc, ale minimálně stejně tak pozorně nasloucháme lidem, kteří náš časopis opustili a chceme vědět důvody, které je k tomu vedly.
Časopis Myslivost není jen nějakým zpravodajem Českomoravské myslivecké jednoty, ale je jedním z nejdůležitějších komunikačních nástrojů, které má tato organizace k dispozici – a to jak dovnitř, tak navenek. Pro tuto funkci byl ostatně kdysi vytvořen.
 
A nyní již konkrétně. Přestože jsou podle ankety čtenáři spokojeni se stávající grafickou úpravou časopisu, Redakční rada právě o grafice často diskutuje. Grafika (v žurnalistice nazývaná layout) je věc poměrně ošidná – a to hned z několika důvodů. Má sice některá obecně platná pravidla, ale z valné části je věcí subjektivního vkusu a preferencí. Každému z nás se líbí trochu něco jiného. Navíc grafiku vnímáme podvědomě a intuitivně.
Klasickým příkladem je, že čtenář vnímá stránku nebo periodikum jako neatraktivní nebo nemá tzv. chuť se do textu začíst, ale zároveň není schopen explicitně pojmenovat, proč tomu tak je. Navíc i v grafice existují určité trendy a módní vlny. Ty sice nemusí být vždy ku prospěchu věci, z druhé strany je tu ale nebezpečí, že časopis, který se příliš dlouho drží stejných grafických postupů, začne působit zastarale. V současné době se například prosazuje trend větších kvalitních fotografií, rozvolněného textu, který je hojně doplněn grafikou, obrázky nebo podkresy. Negativem je, že se na stejný počet stran většinou vměstná méně obsahu.
I v tomto případě tedy platí, že je to něco za něco a neexistuje žádné jednoduché řešení, které má jen samá pozitiva. I proto případnou zásadní změnu grafiky zvažujeme velmi pečlivě a dali jsme si zpracovat několik různých grafických náhledů od rozličných firem, abychom měli co možná největší škálu porovnání. Někomu se možná může zdát takový postup zbytečně zdlouhavý. My jsme ale přesvědčeni, že případná změna layoutu natolik ovlivní časopis, že pečlivost a obezřetnost je v tomto případě namístě.
 
Minimálně stejně důležitá jako forma je ale pro každý časopis i obsah. I tady se postupnými kroky snažíme docílit určitých zlepšení.
Hodně jsme se na Redakční radě věnovali celkové přehlednosti časopisu a jeho členění. Rubriky jsou jen jednou z pomůcek, jak čtenáři usnadnit rychlou orientaci. Témata by měla být navíc v časopise členěna logicky. Opět zde použiji slovo intuitivně – přesně tak by měl totiž v ideálním případě čtenář na zhruba 130 stránkách potištěného papíru nalézt to, co ho nejvíc zajímá a proč Myslivost právě otevřel. To není tak snadné, jak se možná může na první pohled zdát, ale snažit se o to musíme. I to je totiž vlastnost dobrého časopisu.
Další z našich dlouhodobých snah je, aby se v Myslivosti objevovalo více odborných článků. To má pochopitelně svá úskalí – od honorářů, které odpovídají náročnosti přípravy, až po velmi omezený okruh lidí, kteří jsou pro nás takové stati schopni a ochotni zpracovat.
Rádi bychom v tomto ohledu daleko více využili studentů zejména postgraduálního stupně vysokých škol, pro které by náš časopis mohl být vítanou příležitostí, jak s výsledky svého bádání seznámit širší mysliveckou veřejnost. Stejně tak se zde nabízí prostor pro příspěvky odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství, a tudíž si ho vlastně platíme z našich daní.
Nepochybuji o tom, že nové poznatky předních mysliveckých odborníků by naši čtenáři nejen se zájmem četli, ale rádi je i vyzkouší a ověří v praxi.
 
Nesmíme se ale spokojit pouze s „tvrdou“ myslivostí. Musíme pro psaní odborných článků přivést i další oborníky z oblastí životního prostředí, ekologie, ornitologie, etologie atd. Myslivost není tvořena pouze předměty, které jsme se učili v kurzech, ale je propojena s mnoha dalšími odbornostmi, se kterými dnes spolupracujeme jenom výjimečně. Ostatně po propojení různých oblastí vědy, výzkumu a vysokých škol s aplikovanou praxí se volá často a z různých stran a tady se k ní nabízí zcela jedinečná možnost.
Jako člen Klubu autorů ČMMJ na Redakční radě často kolegům připomínám, že čtenáři se z Myslivosti nechtějí „jen“ dozvídat odborné a bezesporu užitečné informace, ale rovněž se při jejím čtení chtějí pobavit.
Zcela jistě proto nechceme, aby z časopisu zmizely myslivecké povídky a příběhy. Vždyť právě myslivecká beletrie je nejen nedílnou součástí tradic, ale často je i zdrojem informací a poučení – pro někoho možná i v přijatelnější formě, než je odborný článek. Jedná se ale o to, aby tyto příspěvky měly odpovídající literární, uměleckou, ale i odbornou kvalitu. Autorů, kteří jsou takové texty schopni dodávat, u nás není rozhodně málo. Na druhou stranu je si ale také potřeba přiznat, že ne každý, kdo se o mysliveckou beletrii pokouší, těmto nárokům odpovídá. I z tohoto pohledu má často šéfredaktor velice nesnadnou úlohu rozhodovat, co do tisku pustí a co ne.
 
Pokud nám něco opravdu dělá radost a na čem se vždy bezvýhradně všichni shodneme, jsou přílohy, jako je Malá myslivost. Několikrát i na Redakční radě zaznělo, že i když peněz není nikdy nazbyt, na našich nejmenších šetřit nesmíme.
Naše ideální představa je taková, aby v Myslivosti vždy našly „něco pro sebe“ i děti, pro které se tak časopis stane zcela samozřejmou součástí poznávání přírody. V ČMMJ se péče o dorost stala prioritou a je to rozhodně dobře. A časopis Myslivost je jedním z nejdůležitějších kanálů, jak můžeme děti a mládež oslovit.
 
A tím se logicky dostávám ještě k jednomu velice důležitému bodu, kterým jsou webové stránky. Obecně internet představuje velkou příležitost, jak se dostat k mladým lidem, a tím třeba i k dalším potenciálním předplatitelům mimo okruh dlouholetých myslivců. Web v tomto ohledu poskytuje řadu možností – články zpřístupněnými pouze pro předplatitele počínaje, mobilními aplikacemi pro výkon práva myslivosti a pobyt v přírodě konče.
I tohle všechno má však svoje velké ale. Tím je finanční, personální a časová náročnost, kterou internetová verze časopisu předpokládá. Pokud má být dnes periodikum úspěšné v elektronické verzi, nemůže svým uživatelům poskytovat pouze datovou verzi tištěného časopisu. Na internetu se nejvíc cení rychlost informace, její komplexnost (propojení s dalšími zdroji, databázemi, grafikami apod.) a možnost interaktivity.
To ale předpokládá mít část redakce, která pracuje výhradně (nebo alespoň z větší části) pro web. Ale k tomu je potřeba strategické rozhodnutí, které zdaleka přesahuje pravomoc Redakční rady. Je tedy na stole otázka, zda si takový „komfort“ ČMMJ pro svou Myslivost chce a může dovolit. Z mé pozice snad jen mohu podotknout, že vzhledem k existující konkurenci a stávající úrovni webových médií nebude žádné „řešení napůl“ fungovat. Že podobná investice by byla doslova investicí do budoucnosti, si asi uvědomujeme všichni, otázkou je, zda na to máme.
 
Na závěr bych se chtěl zastavit nad položkami, které od vás v anketě dostaly nejhorší vysvědčení – tedy cena časopisu a inzerce.
Za sebe musím říci, že nevěřím v úspěch strategie dumpingové ceny, která by snad mohla nalákat větší počet odběratelů. I v médiích platí přísloví, že co nic nestojí, za nic nestojí. Pokud  bychom něco měli zvážit (a na Redakční radě tak činíme), tak především to, jak časopis dostat v co možná největší míře ke studentům – zejména pak středních odborných a vysokých škol, které mají s myslivostí co do činění, nebo se zde vyučují příbuzné obory.
Je naší snahou, aby se Myslivost pro dnešní studenty stala samozřejmou součástí jejich profesního života a do budoucna byla mezi studenty považována za velmi užitečný zdroj informací. Pokud by právě u cílové skupiny studentů měla být překážkou cena časopisu, tady musíme a budeme hledat fungující řešení.
Naší společnou snahou by mělo být přivést ke čtení našeho časopisu mladé lidi a nové čtenáře i z dalších zájmových skupin. Například na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze studuje obor Provoz a řízení myslivosti stále více studentů, kteří nevyrostli v mysliveckém prostředí. Začali studovat myslivost díky zájmu o přírodu, zvěř a zvířata a nezaslepenou ochranu přírody. I pro lidi, jako jsou oni, musí být náš časopis přitažlivý. Je to naše společná budoucnost.
Měli bychom začít myslivost ukazovat těm, kteří chtějí chránit životní prostředí. Pan profesor Hromas říkal, že největší ochránce přírody je myslivec, ale podívejme se, jak vlastně přírodu opravdu chráníme? Tím že těsně před honem vypustíme bažanty a pak se tím ještě pochválíme ostatním v časopise? Nebo že divočáky lákáme na bramborové lupínky a radíme to dalším kolegům? Nebo že paroh je pro nás to nejdůležitější, a proto zvěři předkládáme nejrůznější doplňky, aby samcům parohy rostly neúměrně k tomu, co si tělo chce samo dovolit?
Není jednoduché začít měnit myšlení lidí, ale sami jsme si pokazili své jméno, tak to musíme napravit a k tomu musíme využít nejsilnější nástroj, který máme, tedy náš časopis. Jen jej, díky obsahu, musíme umět nabídnout.
Naší zásadní vizí tedy je, neuspokojit pouze stávající čtenáře, i když ti pro nás vždy budou vlajkovou lodí, ale chceme zatraktivnit Myslivost novým čtenářům a podpořit myslivost jako nedílnou součást hospodaření v krajině.
 
Inzerce s cenou časopisu pochopitelně velmi úzce souvisí. Chápu, že někoho otravuje a pro někoho je dokonce frustrující. Zkuste se na to ale podívat z opačného úhlu - zájem a ochota inzerentů ukazuje na kvalitu časopisu. Firmy totiž velmi zvažují, kde a kolik jsou ochotny do propagace investovat. A věřte mi, že kdyby náš časopis nebyl dobrý nebo se dokonce nějak výrazně zhoršil, poznáme to na masivním odlivu inzerentů jako první.
 
Na závěr bych rád poděkoval všem čtenářům, kteří do ankety přispěli. Zpětná vazba je pro každé médium, to myslivecké nevyjímaje, životně důležitá. Chci vás proto všechny znovu požádat, abyste kdykoliv neváhali poslat své náměty, připomínky nebo i konstruktivní kritiku  - ať už šéfredaktorovi nebo komukoliv z nás členů Redakční rady. Vždyť tenhle časopis děláme pro vás a váš zájem je pro nás největší odměnou!
 
Martin HORÁLEK v redakční spolupráci s Vlastimilem HARTEM 
 
 
vychází v 5:17 a zapadá v 20:55 vychází v 17:25 a zapadá v 1:55 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...