Časopis Myslivost

 
Den před redakční uzávěrkou ke mně dorazila velmi alarmující zpráva o nových zákazech a omezeních myslivců, kynologů a sokolníků v Polsku z důvěryhodného zdroje od Evropské myslivecké federace FACE.
Bohužel situace se ukázala opravdu jako kritická, nový zákon o myslivosti, který schválily obě komory polského parlamentu, znamenají omezení výcviku psů a sokolnictví, ovládnutí vedení samosprávného Polského mysliveckého svazu (PZL) ministerstvem životního prostředí, umožnění radikálním aktivistům beztrestně blokovat a sabotovat lovy, zákaz výchovy a podílení se na myslivosti mládeži do 18 let.
Navíc jsou na stole pozměňovací návrhy na zákaz používání olověného střeliva od 31. 12. 2019 a povinné periodické přezkoušení myslivců každých pět let.
Ihned jsem začal žhavit linky, zjistil přesný legislativní stav, a kontaktoval jsem pracovníky FACE, CIC a Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF, aby poslali rychle pomoc ve formě mezinárodních protestních dopisů do polské sněmovny (Sejm) a polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi, aby takový kontroverzní zákon s protiústavními prvky nepodepisoval.
Až v době po redakční uzávěrce tohoto čísla má mít Sejm na programu definitivní potvrzení této novely, a podle debaty v Sejmu, kterou jsem sledoval, bohužel s velkou pravděpodobností potvrdí pozměněnou verzi polského Senátu.
Přestože Polský myslivecký svaz vyloženě zaspal a podcenil situaci, za pět minut dvanáct se snažíme polským kolegům mezinárodními intervencemi pomoci. Každopádně nyní musíme dělat vše pro to, aby k nám nepřeskočil zničující oheň od sousedů, aby tato politicky motivovaná zvěrstva proti tisíciletému kulturnímu dědictví myslivosti nenašla u nás v ČR inspiraci, živnou půdu, ani argumenty. Hlavně je třeba býti v neustálém střehu, aby se situace u nás nepodcenila jako v Polsku.
 
Jaký je důvod novely polského zákona o myslivosti?
 
Přesné důvody nikdo neví, ale pravděpodobně je to mix několika okolností. Jednak zapůsobil agresivní tlak od dobře organizované lobby „ochránců zvířat“, z nichž mnozí jsou skvěle živeni ze svých „ziskovek“, z různých fondů i soukromých dárců.
Ochranáři si na politicích vydupali zákaz výcviku loveckých psů a výcviku loveckých dravců „na zvířatech“. Navíc také ochranáři prosadili zákaz myslivecké výchovy mládeže do 18 let prý z důvodu ohrožení mravní výchovy.
Pak jsou tady další politické důvody, které jdou na vrub konzervativní vládnoucí strany PiS, která pod záminkou, že ve vedení PZL je „mnoho starých komunistů“, které je třeba odstranit, prosadila ustanovení, že ministr životního prostředí bude jmenovat a odvolávat předsedu mysliveckého svazu.
A další důvod? Za vším hledej peníze, jak praví klasik. Někteří polští kolegové si myslí, že důvodem na pozadí mohou být výhledové záměry na privatizaci polských státních lesů, které představují obrovskou rozlohu a majetek. Proto je napřed potřeba rozvrátit a dostat pod kontrolu státu myslivecko-lesnickou komunitu, aby šla privatizace snadněji bez odporu „zelených uniforem“.

O které zákazy a omezení se jedná?
 
1) Radikální omezení výcviku psů a sokolnictví
Pokud zákon jde proti myslivosti a sokolnictví, jedná se o kulturní barbarství. U nás myslivost i sokolnictví totiž patří řadu let do výkladní skříně českého nemateriálního kulturního dědictví, a jsou právem kulturní veřejností uznávány a zapsány jako dvě z šestnácti nemateriálních národních kulturních památek naší země. Sokolnictví je dokonce uznáno na mezinárodní úrovni jako světové kulturní dědictví UNESCO. Podrobnosti najdete na stránkách Národního ústavu lidové kultury www.nulk.cz/narodni-seznam. Ať se to politikům líbí nebo ne, myslivci (vedle hasičů) jsou hlavními nositeli kultury na venkově v menších obcích. A podobné je to i v Polsku, kde bylo sokolnictví taktéž uznáno jako polské národní kulturní dědictví. Ohledně kynologie, polští i zasvěcení čeští kynologové označují nový zákon jedním slovem jako „katastrofa“.
 
2) Ministr životního prostředí bude jmenovat a odvolávat předsedu myslivecké organizace
Jedná se de facto o „zestátnění“ a nepřípustný zásah do samosprávné myslivecké organizace. Představme si, že by třeba předsedu našeho spolku ČMMJ Ing. Jiřího Janotu odvolával ministr životního prostředí Richard Brabec, kdykoliv se mu něco znelíbí nebo když by „nešel na ruku“. V momentě, kdy se zákonem začne stanovovat, že vláda, v tomto případě polský ministr životního prostředí, bude jmenovat a odvolávat předsedu samosprávné organizace či spolku myslivců, tak je to zcela flagrantní popření ústavních práv o sdružování, protože není demokratické, aby státní moc, vláda či nějaký ministr určoval vedení občanských samosprávných sdružení, svazů či spolků.
Kde to skončí? To bude polská vláda příště, když se to bude hodit, jmenovat šéfa fotbalistům, včelařům  zahrádkářům, ale i modelářům a filatelistům? V tomto směru totiž legislativní změny ohrožují zcela zásadně i ostatní zájmové a dobrovolné spolky v Polsku!

3) Zrušení sankcí za obstrukce při lovu
Dříve byly zákonem stanoveny sankce za narušení lovu. Nově budou moci radikální aktivisté snadno a beztrestně blokovat a sabotovat lovy. Stačí do lesa nebo na pole, kde probíhá lov, přivést dítě, a lov bude muset ihned skončit, protože myslivost se nebude smět provozovat v přítomnosti mládeže. Chytré ne?
 
4) Mládeži do 18 let nepřístupno
Jedná se o všeobecný zákaz podílení se na myslivosti pro mládež do 18 let. Copak je procházka mladých v lese s taťkou myslivcem, dědou či strejdy myslivci zhoubná jako nějaký nepřístupný film nebo jako alkohol, aby to bylo povoleno až od 18 let? Jak se pak budou připravovat na povolání studenti středních lesnických škol? Jak se budou mladým myslivcům předávat zkušenosti z generace na generaci?
Podle řady právnických názorů toto opět odporuje ústavě, ve které je zakotvena volnost výchovy dětí rodiči podle svého vědomí a svědomí. Podle mého osobního názoru je pro společnost daleko nebezpečnější, když se dětem odmala vymývají mozky v některých „zelených modlitebnách“ hrdě nazývanými střediska ekologické výchovy provozovanými některými rádoby ekologickými „ziskovkami“. Hlavní rozdíl je kromě jiného v tom, že fundamentální environmentalismus je v podstatě novodobé náboženství, které se považuje za nadřazené všemu ostatnímu, zatímco myslivost není žádný –ismus, ani náboženství, je to kulturní dědictví a styl života.
 
5) Zákaz olověného střeliva 1. 1. 2020
Tento zákaz ještě není dořešen, ale trend je jasný, Evropská komise chce zakázat veškeré olověné střelivo (brokové i kulové na mokřadech i nemokřadech) od roku 2022. České ministerstvo životního prostředí je „papežštější“ a prezentovalo záměr zakázat olověné střelivo a rybářská olůvka v horizontu tří let.
No a Polsko chce být ještě papežštější (však taky měli slavného papeže), takže v plánu mají zákaz olověného střeliva od ledna 2019 (na mokřadech je to zakázáno už dávno v Polsku i u nás). Politici a aktivisté si přitom hlavu nelámou, jak vyzrát nad fyzikálními zákony. Jak to tedy udělat? Zatím za olověné střelivo neexistuje adekvátní náhrada. Například náhražky na bázi slitin mědi, zinku a oceli jsou příliš lehké, budou mít velmi špatnou balistiku, budou prakticky vyžadovat „přezbrojení“ - zakoupení nových zbraní, a i tak se budou hodně opotřebovávat hlavně. A náhražky nejsou taky žádnou výhrou ani slávou pro životní prostředí. Ocel na rozdíl od olova silně koroduje a měď i zinek jsou toxické pro ryby a rybí plůdek, nehledě na špatné fyzikální vlastnosti. Navíc se radikálně zhorší bezpečnost, neboť střely s jádrem z lehčích tvrdších kovů se budou nebezpečně odrážet, a přibyde náhodných tragických úrazů při výkonu práva myslivosti, takže se bude mnohem častěji v médiích psát, že „myslivec postřelil myslivce“.
 
6) Periodické přezkoušení myslivců každých pět let
Na první pohled to pro někoho může vypadat jako dobrý nápad, že myslivost budou vykonávat jen „ti nejlepší“, a odpůrci myslivosti už si také v diskuzích pod články a na facebooku mnuli škodolibě ruce, že „konečně těm starým dědkům a zeleným vrahům zatne vláda tipec“.
Bohužel ve skutečnosti tento nový nápad bude znamenat, že mnoho velmi zkušených starších myslivců bude vyřazeno, neboť jak známo paměť ve vyšším věku slábne. Něco podobného je přeci u starších řidičů. Sice jejich rychlost rozhodování a smysly s věkem slábnou, ale často nahrazují postřeh zkušeností a předvídavostí, ale ve výsledku mají nižší nehodovost než začínající řidiči zdraví jako řípa.
Podle mého názoru by jediným měřítkem pro myslivce mělo být, ať mladý nebo starý, zda má zdravotní (hlavně psychickou) způsobilost k bezpečnému držení zbraně, a měly by to stanovit polské zbraňové zákony jako u nás.
Navíc, spousta myslivců zbraň ani nemá, protože se třeba věnují jen kynologii a sokolnictví nebo jim dělá radost býti honci, krmit zvěř, opravovat posedy, vychovávat mladé nebo procházet se jen tak v lese a „být u toho“.
Prostě si myslím, že přezkušování má případně stanovit systémově zbrojní zákon jen pro držitele zbraní a nemělo by se to tahat do mysliveckého zákona. Kam to povede? To budou jako příště podle této polské logiky přezkušování i rybáři, včelaři a zahrádkáři?
 
Názory myslivců v Polsku
 
Protože se znám s několika zasvěcenými myslivci v Polsku, nechme zaznít názory těch, kterých se to přímo dotýká, a kteří pečlivě sledují situaci.
 
Martin Mladý, myslivec-kynolog z příhraničí: „V Polsku to teď opravdu kolegové myslivci nemají vůbec jednoduché. Nový zákon prosazuje zákaz výcviku psů a dravců na živém zvířeti. Poláci tímto vrací svou loveckou kynologii zpět minimálně o 100 let, a co se týče dravců, tak pro ně je to určitě katastrofa. Nedovedu si představit přípravu loveckého dravce bez možnosti na živé zvěři. Nepochopitelné je, že se nebude smět účastnit lovu osoba mladší 18 let, resp. bude také zákaz lovu v přítomnosti osoby mladší 18 let.“
Martin Mladý je chovatelem polských honičů, v Polsku intenzivně se svými psy při lovech pracuje, díky perfektní znalostí polštiny má přehled o situaci. S rozrušením v hlase pokračuje: „Zrušeny budou sankce za narušení lovu, a tím je dán do rukou určitých organizací a jednotlivců obrovský nástroj, jak v poklidu a legálně zrušit jakoukoli loveckou akci. Stačí přijít do lesa s dětmi v době, kdy tam lovíte, a je konec. Já osobně hledám důvod, proč šli až tak daleko, zda skrytě opravdu dali tak mocný nástroj do rukou osobám a organizacím, které jsou proti myslivosti, nebo je tam ještě skryto něco daleko horšího, a to rozklad společnosti, vykořenit nastupující generaci mladých lidí, aby byli do budoucna snadno ovlivnitelní, aby neměli žádné vědomosti o myslivosti a přírodě v přirozené formě.“
Co se týče kynologie, Martin vyslovuje uznání. „Poláci mají moc dobré psy, protože doposud měli výborné podmínky pro jejich přípravu. Ale takové podmínky už bohužel nebudou“, dodává smutně.
 
Tomáš Kania, polský myslivec, velký znalec politických a mysliveckých poměrů v Polsku, a organizátor velkolepého festivalu myslivecké kultury ve středisku lesnictví a myslivosti Gołuchów: „Tento krok se zdál být od konzervativní vlády překvapivý, ale mám důvodný velký strach, že to je jen začátek konce. Dlouhodobým cílem ochranářských aktivistů i řady politiků je zákaz lovu v Polsku. Prý se má příroda regulovat sama, a tam kde bude třeba, prý najmou na lov tzv. profesionální služby.“
Tomáš Kania, který má rád Česko, perfektní češtinou varuje i nás: „Ochranáři mají velké peníze a v tichosti mezinárodně velmi dobře spolupracují i s vašimi ochranáři v Česku. Jsem přesvědčen, že se to bude šířit, a pak u vás řeknou: když to může být takto v Polsku, proč ne v ČR?“
 
Je libo více podrobností?
riginální tisková zpráva Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU (FACE) je k dispozici zde: www.face.eu/about-us/resources/news/unacceptable-and-fundamentally-wrong-changes-to-polish-hunting-law. Legislativní stav a znění novely polského zákona o myslivosti je zde:
www.sejm.gov.pl/sejm8.nsf/PrzebiegProc.xsp?nr=1042
Jedná se o sněmovní tisk 1042 „Prawo łowieckie“, přišel do Sněmovny (Sejmu) již 15. listopadu 2016. Během 58. zasedání Senátu Polské republiky 15. 3. 2018 pak horní komora parlamentu přijala zákon, který prošel Sejmem (dolní komorou) 6. 3. 2018, kterým se mění zákon o myslivosti a některé další zákony.
Šokující byla velká podpora zákonodárců ve prospěch této paskvilní novely zákona, kdy 74 senátorů bylo PRO, jen dva byli PROTI a čtyři se ZDRŹELI. A to jsem ještě donedávna Polsko vydával málem za vzor, jak kvalitní tam mají myslivost i honitby, a jak historicky hluboké kořeny má respekt polské veřejnost k „zeleným uniformám“ - k myslivcům a lesníkům. Jak rychle se situace může zhoršit...
 
Nemysleme si, že se něco samo zařídí! Neusněme na vavřínech jako Poláci a chraňme českou myslivost!
 
A jaké je poučení z tohoto průšvihu? Když sousedům hoří dům, pomozme hasit, a nemysleme si, že oheň nemůže přeskočit i k nám. Polsko je neblahým případem podcenění a bagatelizace situace. Někteří představitelé polské myslivecké komunity si mysleli, že přece takový paskvil nemůže projít, byli v klidu a nakonec zůstali s údivem v šoku spolu s námi.
Je bohužel velkou chybou Polského mysliveckého svazu (PZL), že zaspali a ani zahraničním partnerům (CIC, FACE, IAF, SCI) nic neřekli. Kdybychom o vážnosti situaci věděli, měli jsme půldruhého roku na to, abychom zavčas pomohli zkušenostmi i mezinárodními intervencemi.
Pokud z polské myslivecké komunity vypadne nejmladší generace kvůli zákazu a nejstarší generace kvůli přezkušování, polskou tradiční myslivost to zničí. Kdo pak bude regulovat zvěř a africký mor prasat, který se už nyní katastrofálně lavinovitě šíří kolem Varšavy?
Pomoc, kterou nyní v rychlosti organizuji, je jako vakcína proti vzteklině, kterou jsme možná podali příliš pozdě. Nadějí nyní je, že tento nový kontroverzní zákon nepodepíše polský prezident Andrzej Duda a poslední možností je pak ústavní žaloba.
 
Myslivosti zdar, špatným zákonům zmar!
Bohumil STRAKA
předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF