Časopis Myslivost

Duben / 2018

Ochrana srnčí zvěře při senoseči

Myslivost 4/2018, str. 46  Pavel Fryzelka
V minulém ročníku časopisu Myslivost jsme mohli sledovat několik příspěvků týkajících se ochrany srnčat a dalších mláďat zvěře při senoseči. Články a následné diskuzní příspěvky se věnovaly hodnocení projektu na záchranu zvěře a zvířat Senoseč a iniciativě Zachraň zvíře před sekačkou. Na stránkách Myslivosti jsme se také mohli seznámit s využitím různých druhů plašičů, a nebo s nejmodernějším způsobem vyhledávání srnčat pomocí termovize a dronů. Využití těchto technických pomůcek doplňuje klasické metody, jako je procházení a vyhledávání srnčat před vlastní sklizní, případně vyrušování srn před dobou kladení v porostech, kde se předpokládá senoseč. Co je ale nejdůležitější, je skutečnost, že si myslivecká veřejnost uvědomuje, jak důležitá je ochrana srnčat při senoseči, neboť ztráty při sklizni pícnin patří kromě jiných mezi významné faktory způsobující pokles stavů srnčí zvěře.
 
Nejinak je tomu i ve zlínském okrese, kde v podhorských částech byla v nedávné době orná půda z velké části přeměněna na trvalé travní porosty s každoroční senosečí anebo pastvou ovcí a skotu. Týká se to zejména honiteb, které hospodaří v podhorské části Hostýnské a Vizovické vrchoviny a v podhůří Bílých Karpat.
Proto, aby se myslivecká veřejnost zlínského regionu mohla lépe seznámit s využitím technických prostředků při ochraně srnčí zvěře, připravil OMS Zlín přednášku, která proběhla v rámci konání Chovatelské přehlídky okresu Zlín dne 7. 5. 2017 v KD Vlachovice. Jednotlivé druhy plašičů a dalších zařízení představil ing. František Havránek z VÚLHM, a to i s praktickou ukázkou funkce vybraných plašičů.
Vyhodnotil jejich účinnost při plašení zvěře a doporučil typy, které se jeví jako nejvhodnější pro využití v praxi. Jako nejvíce účinné byly vyhodnoceny stacionární kombinované plašiče, doporučen byl plašič vyráběný a používaný v Rakousku Rehwild-Retter.

Tento plašič kombinuje světelné a zvukové signály, které trvají asi 5 minut a opět se aktivují asi v třicetiminutových intervalech. Současně se změní frekvence těchto signálů tak, aby se eliminoval možný návyk zvěře. Během půlhodinové pauzy má srna časový prostor, aby odvedla srnčata z ohrožené oblasti. Více informací lze nalézt v článku „Jaké plašiče si připravit pro vyhnání srn a srnčat z pícnin před sečí pro rok 2017“, Myslivost č. 12/2016 kolektiv autorů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti – věnovaném porovnání výsledků běžně nabízených plašičů včetně nově vyvíjených a jejich využití v myslivecké praxi.
 
Bylo tedy na uživatelích honiteb, zda se rozhodnou pro využití tohoto způsobu ochrany srnčat při senoseči. Přenáška padla na úrodnou půdu a do projektu se přihlásilo celkem 7 uživatelů honiteb. OMS Zlín pak shromáždil požadavky na objednávku plašičů, přičemž celkový počet činil 25 kusů, a ještě před začátkem senoseče byly plašiče dodány jednotlivým spolkům.
Dodávku tvoří vlastní plašicí zařízení, které se zavěsí na vhodnou tyč a připojí se ke zdroji (baterii 6 V) uloženém v plastovém vodotěsném pouzdře (viz foto kompletu plašiče umístěném na zhotoveném stojanu v MS Rudimov). Cena plašiče se pohybuje kolem 2700 Kč.
 
A jaké jsou tedy zkušenosti s použitím plašičů v praxi?
 
Na zajištění plačičů pro honitby MS Jasenná, MS Lutonina a MS Ublo se podílela společnost JASNO, s.r.o., která obhospodařuje pozemky v těchto honitbách. Předseda MS Ublo Ing. Jan Šimek zhodnotil použití plašičů v těchto honitbách následovně: „Plašiče rozmisťoval spolumajitel - farmář Ing. Jaroslav Šimek (také člen MS Ublo), a to vždy jeden kus na asi 3 ha. Těchto 12 plašičů téměř pokrývalo denní výkon senoseče, tj. 25-30 ha. Celkem bylo takto ochráněno při sklizni travních porostů asi 300 ha zemědělských pozemků v k.ú. Jasenná, Lutonina a Ublo.
Plašiče byly instalovány 12 až 15 hodin před započetím prací, tzn. večer před sklizní, a to tak, aby působily alespoň 8 hodin před sečením. Významné je, že si plašiče rozmisťoval zemědělec, který přesně věděl, co a v jakém rozsahu bude příští den sklízet.
Ztráty na srnčí zvěři za celé období senoseče byly 5 ks. To je asi jedna třetina ztrát, které jsme měli v uplynulých letech. Pravdou je, že travní porosty byly řídké a nízké. Nicméně zvěř musela mláďata někde klást. A kladla je, jako vždy, do trávy.
Jako významný předpoklad se ukazuje dohoda na společném úsilí ochránit zvěř před mechanizací. Dnešní stroje používané k senoseči se pohybují rychlostí okolo 30 km/hod. a záběr strojů je okolo 10 m. Obvyklá plocha, kterou tyto stroje za den sklidí je až 30 ha. Proto je nutná při rozmísťování plašiců úzká spolupráce mezi myslivci a zemědělci, jelikož ti mají nejlepší přehled o tom, které plochy budou aktuálně sklízet.“
Další plašiče Rehwild-Retter byly nasazeny v průběhu loňské senoseče a při sklizni jetelovin v honitbách MS Komonec Pozlovice, MS Dolní – Horní Lhota, MS Valašsko Vlachovice a MS Rudimov.
Hodnocení mysliveckých hospodářů z těchto honiteb by se dalo shrnout následovně:
- plašiče byly instalovány vždy večer před senosečí, proto je nutná dobrá komunikace a spolupráce s farmáři, aby plašiče byly umístěny na plochy, které se budou následující den sklízet,
- plašiče byly podle návodu rozmísťovány asi 160 až 200 metrů od sebe a asi 100 metrů od okrajů lesa,
- byl zjištěn lepší efekt než jenom při procházení se psy před sečením, plašiče se v honitbách osvědčily, byly minimální ztráty na srnčatech,
- vzhledem k dennímu rozsahu sklízených ploch (15 až 20 ha) je podle získaných zkušeností potřeba většího počtu plašičů, neboť jeden plašič pokrývá plochu asi 3 ha, tedy pro představu kruh o poloměru asi 100 metrů.
 
Po zkušenostech z několika honiteb lze konstatovat, že uvedený typ plašiče plní svoji funkci - tedy vytěsnění zvěře z ohrožených ploch. Zároveň je nutné počítat s tím, že žádný způsob ochrany není stoprocentní, nelze asi předpokládat, že všechna několikadenní srnčata jsou schopna následovat srnu, aby je odvedla z rušené plochy. Ale v každém případě lze vhodnou kombinaci s dalšími klasickými metodami ochrany výrazným způsobem zabránit ztrátám na srnčí zvěři při sklizni pícnin a senoseči.
Na základě výzvy rady Zlínského kraje s požadavkem na součinnost při tvorbě strategie rozvoje lesního hospodářství a myslivosti na území Zlínského kraje navrhl OMS Zlín, aby jeden z bodů této strategie zahrnoval i podporu projektu ochrany drobné a srnčí zvěře při sklizni travních porostů, včetně poskytnutí dotací pro uživatele honiteb. Bylo by tedy vhodné, kdyby užívání těchto plašicích zařízení bylo podpořeno dotačním titulem, který by byl zahrnut do celostátních dotací poskytovaných Ministerstvem zemědělství ČR ve prospěch přírody a myslivosti.
Zcela záměrně jsme zažádali redakci časopisu Myslivost, aby tento článek vyšel v dostatečném předstihu před dobou senosečí, aby si mohli zájemci plašiče obstarat a se zemědělci ve svých honitbách a s kolegy v mysliveckých sdružení se domluvit na společném postupu při senosečích. Další podrobnější informace o využití plašičů a možnosti jejich zajištění je možno získat u Ing. Františka Havránka (fhavranek@centrum.cz).
 
Ing. Pavel FRYZELKA,
předseda MS Rudimov
 a člen rady OMS Zlín
vychází v 7:25 a zapadá v 18:05 vychází v 15:17 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...