Časopis Myslivost

Květen / 2018

110 let od ulovení první ondatry v Čechách

Myslivost 5/2018, str. 24  Michael Mattas
Dne 24. května tohoto roku uplyne 110 let, kdy byla v Čechách ulovena první ondatra pižmová (Ondatra zibeticus L.). K této události došlo nedaleko obce Chrástu u Plzně, v místě, kde se říčka Klabava vlévá do Berounky. Ondatra se omylem utopila ve vrši, kterou tam měl rybář pan Král nastraženou za účelem chytání ryb. Krátkou zprávu o tom podal deník Plzeňský kraj dne 27.5.1908. Vzhledem k tomu, že se jedná o historickou záležitost, vycházel jsem výhradně z literárních podkladů. Hlavními zdroji studijních materiálů bylo zoologické oddělení Národního muzea v Praze, zoologické oddělení Západočeského muzea v Plzni a Státní vědecká knihovna v Plzni.
V literatuře, zejména v učebnicích myslivosti, převládá informace, že ondatra byla na objednávku knížete Colloredo-Mansfelda v roce 1905 dovezena do Čech ze Severní Ameriky hamburskou firmou Hagenbeck a v srpnu toho roku vypuštěna na jeho dobříšském panství, na Huťském rybníku u Staré Huti. Odtud se údajně rozšířila po Čechách a později po celé Evropě.
Průběh introdukce podrobně zpracoval podle literárních i verbálních pramenů O. Kokeš (1966 a 1976) a také  upozornil na často opomíjený článek A. Chlebovského publikovaný v roce 1904 pod názvem „Akklimatisační pokusy Hagenbeckovy“ v časopise Příroda a škola.
V článku se praví, že „z četných pokusů prováděných přírodnickou firmou Karla Hagenberga se sídlem v Hamburku se nejlépe zdařilo usazení americké krysy pižmové – ondatry (Fiber zibethicus)“. Není uvedeno, kde se pokusy konaly, ale že Hagenbeck zamýšlel některá poříčí v Německu ondatrou oživit.
Archiv firmy byl za II. světové války bohužel zničen a není tak možné realizaci Hagernbeckových úmyslů doložit. Nelze proto ani jednoznačně tvrdit, že ondatry, které se po Evropě rozšířily, jsou potomci jedinců dovezených do Čech.
Hagenbeckovou firmou bylo do Čech dodáno v roce 1905 pět párů ondater a v roce 1906 znovu pět párů. O umístění osmi párů jsou informace známé z prací Kokešových (v roce 1905 tři páry Stará Huť a dva páry Opočno, v roce 1906 tři páry Stará Huť). O zbývajících dvou párech se pouze spekulovalo.
Až teprve J. Tykač v roce 1934 publikoval důležitou zprávu. Proto ji cituji v plném znění: „Bobřík pižmový (ondatra) Fiber zibethicus L. byl přivezen roku 1906 na panství zbirožské (Padrť), odkud se rozšířil tak, že jest již i v sousedních zemích na jih po Dunaj. Dnešní kusy jsou na rozdíl od prvních degenerací menší i srst jest změněna. Zajímavé jest, že v některých úsecích řek jsou tvary charakteristicky vybarvené i délka pesíků jest pro různé okrsky různá. Tedy degenerované formy se přizpůsobují svému okolí“.   
Ve zprávě však není uvedeno, odkud Dr. Jaroslav Tykač čerpal informace a v celém jeho díle chybí i seznam použité literatury. Odvolává se pouze na Světlíkův „Popis školního okresu plzeňského“ z roku 1896 (tam však o výskytu ondatry u nás nemohlo být ještě nic psáno), na vlastní pozorování a na muzejní sbírky, neboť pracoval jako kustod přírodovědného odd. Západočeského muzea v Plzni.
Tehdy ještě padrťské rybníky patřily do Plzeňského kraje. Protože ale v dřívější práci z roku 1925 Tykač píše, že se ondatra rozšířila z dobříšského rybníka, a o devět let později publikuje výše citované sdělení, je zcela evidentní, že tuto zprávu zveřejnil pod vlivem nově načerpaných informací, které musel někde získat, bohužel však neznáme kde.
 
Padrťské rybníky i s okolními lesy patřily (a opět patří) ke zbirožskému panství Colloredo-Mansfeldů. Rybníky leží v západní části Brd u bývalé obce Padrť a jsou ideální ekologickou nikou pro život a reprodukci ondater. Voda z rybníků vtéká do Padrťského potoka, který u Rokycan mění jméno na říčku Klabavu, která se severně od Chrástu vlévá z pravé strany do Berounky. Délka toku od rybníků k ústí je asi 45 km.
V době, kdy tudy putovaly první ondatry, tu ještě nebyla ani přehradní nádrž u obce Klabava,  (dokončena byla v roce 1957), ani přeložka říčky Klabavy vybudovaná z důvodů těžby železné rudy u Ejpovic.
 
Ze zjištěných skutečností lze vyvodit závěr, že ondatra pižmová byla záměrně vypuštěna do volnosti na jediné známé lokalitě, a tou jsou padrťské rybníky v západní části Brd; v Dobříši i v Opočně byly vypuštěny do zámeckých parků. Je velmi nepravděpodobné, že by se ondatry dostaly za necelé dva roky do Berounky přes kamenité hřebeny Brd. Cesta po Padrťském potoku a říčce Klabavě byla pro ně přirozenější.
 
Introdukce ondatry pižmové do Čech je klasickým příkladem efektu zakladatele. Mayr (1979) popisuje tento efekt tak, že populace, která prožila katastrofu, po níž zbylo jen velice malé množství životaschopných jedinců, může vytvořit zakladatelskou populaci, ve které pro genetickou nedostatečnost a stresovou situaci dojde k přesunům genových skupenství, tedy k tzv. přestavbě genetické architektury. Tím je zahájeno opětovné získávání původní míry variability, přičemž vzniká nová populace druhu velice podobná té původní, avšak s poněkud pozměněnými některými vlastnostmi.
A to jsou právě ony „degenerační“ změny, o nichž se zmiňuje Tykač v roce 1934.
Karyotyp populací ondater v současnosti žijících v Evropě se shoduje s chromozómovou sadou autochtonních amerických jedinců (Zima, Grafodatskij, 1990). Jedná se tedy o změny čistě morfologické.
Michael MATTAS
 
           
Preparát první ulovené ondatry v Čechách



Dolejší Padrťský rybník – ideální životní prostředí pro ondatru


 
vychází v 7:11 a zapadá v 16:17 vychází v 12:52 a zapadá v 22:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...