Časopis Myslivost

Květen / 2018

Dílo dokonáno!

Myslivost 5/2018, str. 18  Daniel Švrčula
Blíží se konec myslivosti v Polsku? V minulém čísle našeho časopisu jste se v článku Ing. Bc. Bohumila Straky, Ph.D. mohli dočíst o nelichotivé situaci, která nastala v Polsku. Novela zákona o myslivosti byla dlouhou dobu diskutována a kolegové z polského mysliveckého svazu dlouho nejednali a situace se jim vymkla z ruky. Naneštěstí se k nám podrobnější informace z jednání nedostaly dříve, doslova na poslední chvíli se k nám dostala informace, že novela zákona o myslivosti, přinášející výrazná omezení myslivecké činnosti, je už projednána a předložena k podpisu polskému prezidentu Andrzeji Dudovi.
Zmínka o kritické situaci se k nám navíc nedostala od našich severních sousedů, ale oklikou z FACE (Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU), kde byli zástupci evropských mysliveckých a loveckých organizacích také zaskočeni a překvapeni na poslední chvíli.
Pravděpodobně prvním a zároveň posledním pokusem pomoci polským myslivcům a zabránit podpisu této nesmyslné novely bylo sepsání a zaslání dopisu přímo polskému prezidentovi. Proto Českomoravská myslivecká jednota okamžitě reagovala a během krátkého časového úseku byl napsán dopis, který jménem předsedy ČMMJ Ing. Jiřího Janoty odešel polskému prezidentu. Podobný dopis poslali například kolegové z Litvy zásluhou agilní Lindy Dombrovské.
Byla to jediná a okamžitě možná, v časové tísni uskutečněná reakce, kterou jsme mohli udělat ve snaze pomoci. Poté už jen následovalo čekání, zda polský prezident vyslyší naše prosby, ovšem podle očekávání dokument 29.3.2018 podepsal.
Toho dne jsme tedy byli svědky obrovského vítězství protimyslivecky zaměřených skupin, který musíme uchovat v paměti jako varování a připomínku toho, že i riziko ztráty našeho kulturního dědictví je reálné.
Tlak ochránců bojujících za práva zvířat se v Polsku vystupňoval natolik, že byla schválena novela zákona o myslivosti významně negativně omezující působení myslivců jako hospodářů v krajině. Jedná se o jednoznačně nesystémový krok, který prakticky znemožňuje nadále hospodařit se zvěří jako s přirozenou složkou prostředí.
 
Ještě před podpisem jsme narychlo kontaktovali naše polské kolegy z polského mysliveckého svazu (Polski Związek Łowiecki) a požádali je o rozhovor, resp. vysvětlení. Určitě jsou to důležité myšlenky, nad kterými by se měli všichni čeští myslivci zamyslet, myšlenky a názory, které by měly být pro nás všechny mementem do budoucna.
 
Jak je vůbec možné, že se něco takového stalo?
 
Po mnoho let se v Polsku vyvíjejí pseudoekologická hnutí. Mají velmi dobré a vstřícné podmínky díky značné podpoře některých politických stran. Jak se jim ale podařilo získat tak široké názorové zázemí, je pro nás záhadou. Radikální projevy nevládních organizací, které se postaví proti hospodaření se zvěří, mají bohužel větší podporu veřejnosti, než dlouhodobé myslivecké tradice, nebo akademický výzkum. Je to proto, že v Polsku je obecně zabíjení zvířat tabu. V loňském roce vydala polská vláda zákaz chovu kožešinových zvířat a výrobu kožešin. V důsledku toho ztratily tisíce lidí své zaměstnání. Vzdělávání týkající se potřeby regulace populací divokých zvířat v polských školách není dostatečné. V Polsku jsou volně žijící zvířata majetkem státu. Absurdita současné situace spočívá v tom, že polský stát uložil polskému mysliveckému svazu povinnost udržovat populace druhů zvěře na stanovené úrovni, zároveň však vláda tomuto úkolu brání tím, že nastaví řadu omezení.
 
Čekali jste, že něco takového nastane, nebo je to zásah z čistého nebe?
 
Změny v polském zákoně o myslivosti byly projednávány přibližně dva roky, zejména nutnost stanovit předpisy týkající se myslivecké činnosti s ohledem na vlastnické právo k pozemkům. Očekávali jsme změny v oblasti lovu, které by umožnily myslivcům v Polsku účinně vymýtit infekční nemoci. Nečekali jsme však, že namísto reformy a zavedení administrativních opatření týkajících se lovu a fungování loveckých klubů, obdržíme zákon, který by zničil pětadevadesátileté polské myslivecké tradice. Přitom polská myslivost byla mnohdy považována za vzor pro Evropu.
 
Jaké změny přináší novela myslivcům, které jsou pro myslivce nejdůležitější a proč?
 
Změn, které zasáhnou myslivce, je mnoho. Nejzávažnějším problémem, který přímo ovlivňuje rodinný život myslivců, je zákaz lovu za přítomnosti dětí do 18 let na mysliveckých akcích. Jako by na řádném výkonu práva myslivosti bylo něco škodlivého nebo závadného. Výše zmíněné změny mají totiž za cíl vytvářet negativní psychologický postoj u dětí myslivců k lovecké činnosti. Navodit pocit, že to, co dělá jejich otec nebo matka, je špatně.
Takový způsob chápání lovu může znamenat, že myslivecká tradice v Polsku nepřežije, protože nebude nikdo, kdo by v tomto způsobu života pokračoval.
Je také směšné, že pokud se při lovu náhodně objeví dítě, musí myslivci lov zastavit. V opačném případě bude lovec potrestán pokutou nebo uvězněn po dobu až jednoho roku.
Uvedená ustanovení jsou v rozporu s polskou ústavou. Tato ustanovení brání Polákům, aby vychovávali děti v souladu s vlastní vírou a vlastním svědomím. V tomto ustanovení není povolena žádná výjimka. A bohužel toto nahrává doslova k možnému vydírání a zastrašování myslivců prostřednictvím nevinných dětí.
 
S tím souvisí následující otázka - jak chcete řešit fakt, že nový zákon dovoluje odpůrcům lovu beztrestně provádět blokády a lovy sabotovat?
 
V současné době tento problém řešit nelze. Odpůrci již nebudou muset přerušovat lov demonstracemi nebo organizováním akcí v lese, jediné, co potřebují, je přivést do lesa, kde probíhá lov, děti. Pokud v tomto případě myslivci lov nezastaví, zavolají policii. Jednoznačný návod na to, jak myslivce šikanovat a vydírat.
Nový zákon navíc stanoví povinnost informovat všechny zúčastněné strany o tom, kde a kdy dochází k individuálnímu či společnému lovu. To jen umožní odpůrcům na myslivce snáze útočit, což se v posledních letech několikrát stalo. Myslivci se budou při lovu cítit v ohrožení.
 
A co lovečtí psi? Můžete jmenovat všechna omezení, která nyní máte, a co to znamená pro polské myslivce?
 
Žádná možnost výcviku psů ani zkoušky loveckých psů na živých zvířatech. V praxi to znamená, že v Polsku nemohou být slídiči, ohaři, norníci řádně vycvičení, jinými slovy postupně nebude možno lovecké psy při výkonu práva používat. Tím se ztíží, nebo dokonce znemožní například efektivně dohledat zraněnou zvěř při lovu, zkrátit trápení zvěře, prostě lovecká kynologie, důležitá oblast myslivosti, bude velmi omezená. To naprosto popírá historický význam šlechtění a výcviku loveckých psů, k lovu přece vždy psi patřili. Podobná omezení a zákazy ale platí pro sokolnictví, které bylo dokonce zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO. To rozumný člověk nikdy nepochopí.
 
Vlastníci pozemků je nemusí uznat za honební pozemky, ale kdo zaplatí škody?
 
Pokud vlastník půdy vydá prohlášení, že nesouhlasí s lovem na své půdě, nemá nárok na náhradu škody na plodinách. Na těchto pozemcích se ale zvěř tím pádem nebude regulovat, škody budou narůstat a nikdo si neumí v tuto chvíli představit, jaké problémy to přinese.
 
Jaký je váš plán do budoucna?
 
Polský myslivecký svaz uspořádal jednání s mnoha politickými stranami a vysvětlil důsledky navrhovaných změn polským myslivcům a venkovským i městským obyvatelům. Polský myslivecký svaz se podílel na zákonodárném procesu, avšak politici zohlednili jen několik argumentů. Vládní strana, s většinou v parlamentu, hlasovala o změnách, které vstoupily v platnost hned od 1. dubna 2018.
Ve Varšavě došlo ke dvěma demonstracím myslivců, nicméně neměly žádný účinek. První demonstrace skončila rozhovory s ministrem životního prostředí, který slíbil, že nebude provádět žádné změny, které by znamenaly zrušení samosprávy polského mysliveckého svazu, v souladu se zákonem jsme nezávislou nevládní organizací a máme právo svobodně a nezávisle jmenovat své představitele.
Ministr ale bohužel slovo nedodržel, takže podle nových předpisů nebude nadále samospráva v polském mysliveckém svazu existovat. To je také v rozporu s polskou ústavou.
A další důležitou změnou je povinnost hlásit zvěř, na kterou bylo stříleno, ale nebyla dohledána. Bude považována za uhynulou, přestože zvěř často přežívá i vážná poranění a zhasíná v dlouhodobých bolestech. Nemůžeme-li ale pomoci rychlým dosledem a nebo dohledávkou, neboť nebudeme mít vycvičené a schopné lovecké psy, těžko můžeme něco dělat. Kdo a jak toto bude řešit v budoucnu, to opravdu nevíme a je to pro nás naprosto nepochopitelná a nesmyslná situace.
 
Takže je možné na závěr konstatovat, že s největší pravděpodobností velmi rychle tyto změny využijí ekologická hnutí v Polsku. Veřejnost bohužel nechápe, jak důležitý je lov a jak důležitou roli hrají myslivci při zachování bezpečnosti obyčejných občanů a při ochraně orné půdy před škodami zvěří. Navíc je škoda, že ani mnohé polské organizace toto povědomí nemají.
Budeme tedy s napětím sledovat vývoj situace v Polsku a informovat české myslivce. Zcela určitě by ale mělo být velmi významnou výstrahou dění v Polsku pro celý středoevropský region, nejen pro myslivce v České republice, ale i v okolních zemích, sdílejících obdobný systém řízení myslivosti. Každý z našich myslivců by si měl uvědomit, že svým každodenním jednáním a vystupováním, zodpovědným a svědomitým výkonem práva myslivosti v kterékoliv honitbě a kdekoliv před očima veřejnosti, vytváří obraz o nás všech.
A souvisí s tím i to, že si musíme vážit společné myslivecké organizace, snažit se ji i přes některé rozpory posilovat třeba i tím, že budeme získávat pro společnou podporu co nejvíce myslivců, členů Českomoravské myslivecké jednoty. Jen silná, početná a akceschopná jednotná organizace může zaštítit zájmy českých myslivců.
připravil Dan ŠVRČULA


 
 
vychází v 7:11 a zapadá v 16:17 vychází v 12:52 a zapadá v 22:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...