Časopis Myslivost

Květen / 2018

Mají smysl jarní příkrmy?

Myslivost 5/2018, str. 26  Martin Mohelský
Konec zimy a nástup jara bude pro zvěř vždy takový, jak se dokázal fyzický i pomyslný hospodář postarat. Připomeňme si, že jelenovití přizpůsobují objem předžaludků a plochu jejich sliznic úrovni výživy, lépe řečeno množství objemných krmiv. Co je jednoduššího než úvaha: rostoucí byliny, trávy a také mladé přírůstky i pupeny dřevin za nás všechno vyřeší. Zvěř je střídání ročních období za celý svůj vývoj dlouhodobě přizpůsobena. S jarem konečně nastává období s dostatkem přirozených živin, tedy bílkovin z mladé zelené hmoty, energie z vlákniny před počátkem dřevnatění a cukrů, beta-karotenu a E vitaminu, navíc dobře využitelných minerálních látek i ostatních specifických živin.
 
 
Skutečnost ale může být úplně jiná. První nejistotou je stav přírodního prostředí a přirozený obsah dusíku a minerálních živin v půdě. V oblastech s kvalitními půdami, tím pádem intenzivní rostlinnou výrobou, je prostor pro zvěř vymezen v převážné většině polními honitbami, kde horko těžko zakládáme biopásy a snažíme se vytvářet krajinné prvky, které poskytují zvěři úkryty a zdroj přirozených krmiv.
Je ale nejisté až nemožné plně kompenzovat jednostranný obsah živin v raných vegetačních stádiích olejnin a obilovin pro zvěř výhodnějšími porosty biopásů nebo v nížinných oblastech minimálními plochami trvalých travních porostů.
Nejhorší metabolickou zátěží jsou plochy řepky, která je pro zvěř vysoce chuťově atraktivní. Řepka obsahuje nadbytek bílkovin a minimum vlákniny, v jarním období je intenzivně přihnojována, což zvyšuje obsah dusičnanů až dusitanů. Obsah sladkých vegetačních šťáv a lehce proniknutelná kutikula ji vydává napospas velkému množství savého i žravého hmyzu, proti kterému se aplikuje široké spektrum insekticidů. Kromě toho přirozeně obsahuje několik toxicky působících látek.
Ani vzcházející jařiny a ozimé obiloviny nejsou žádným dietetickým přínosem, také se zjara intenzivně přihnojují a provádí chemická ochrana. Rozmístění krmelců s kvalitním senem i speciálními příkrmy v bezprostřední blízkosti těchto porostů není vždy tak účinné, jak by se podle lidské logiky dalo čekat,
Výše položené honitby jsou na tom o poznání lépe. Zemědělci jako by se smiřovali se skoupěji otevřenou dlaní přírodních podmínek a v méně kvalitnějších půdách zatím pěstují spíše tradiční plodiny.
Kromě toho se do klimaticky tvrdších oblastí „přestěhoval“ chov masného skotu a většina skotu dojeného. Pro zvěř to znamená podstatné zvýšení ploch krmných plodin. Ani to není zcela ideální, vzhledem k technologii sklizně na silážování nebo na seno. Plochy trvalých travních porostů, popřípadě jetelů a vojtěšek jsou alespoň po více než polovinu roku solidním zlepšením v kvalitě a množství objemných krmiv.
 
Jaro znamená rozvíjející se vegetaci s převážně vysokým obsahem bílkovin a nedostatkem vlákniny. Ve volné přírodě ještě dominuje stařina, která je přirozeným zdrojem vlákniny s výrazným efektem posunu tráveniny a mechanického zaplnění trávicího traktu, ovšem s nízkou chutností a minimálním využitím živin. Kromě toho s reálnou přítomností spor plísní a pravděpodobným obsahem mykotoxinů. S tímto obdobím se spojuje výsledek péče zimního období.
Pokud byla pravidelně zakládána objemná krmiva a obiloviny nebo krmné směsi, je nejen zvěř, ale hlavně mikrofóra trávicího traktu v dobré kondici a schopna absolvovat počátek jarního přechodu na zelené krmení. I zasvěcenému znalci přírody by se mohlo zdát, že tento děj nestojí za valnou pozornost, třebas jen proto, že se opakuje po dlouhá tisíciletí, prakticky po celou dobu existence býložravců na zemi a jejich fylogeneze.
Nicméně, doba kdy člověk do přírodních dějů zasahoval minimálně či vůbec, je dávno pryč a konstrukční kancelář přírody rozhodně neměla důvod předpokládat mnohasethektarové hony obilovin a olejnin, ba ani sofistikované pesticidy s příznivým působením na kvalitu porostů a výnosy, ale se silně záporným působením na zvěř.
Přesvědčeným odpůrcům přikrmování zvěře je třeba stále připomínat, že jejich v zásadně rozumný a přirozený způsob přístupu má plné oprávnění pouze v přírodních podmínkách skutečně člověkem neovlivněné přírody, obdobě biblického ráje (zvěře).
Současné změny klimatu, ať už člověkem ovlivněné více či méně, kritický úbytek srážek a změny ve střídání teplot včetně extrémních výkyvů stačí samy o sobě vytvořit nevyhovující potravní podmínky i v ideálním modelu krajiny: podhorské bramborářské výrobní oblasti, s pestrým výškovým reliéfem, střídáním ploch lesních porostů a polních plodin se stále pestrým spektrem plodin a pro zvěř výhodným podílem trvalých porostů pícnin. Takový krajinný typ zvýhodňuje zvěř úkryty, vodotečemi a většinou ještě i přijatelným civilizačním ruchem. Záporným faktorem je pouze skutečně nízká kvalita půd mimo zemědělsky obhospodařované plochy, tedy slabé obsahy živin a minerálních látek v bylinných a travních porostech a zčásti i delší zimní období.
 
Kde tedy máme zvěři v jarním období věnovat zvýšenou pozornost a péči?
V úrodných nížinách s intenzivní zemědělskou produkcí, kde zvěř přežívá na ozimých porostech, byť s nemalými dietetickými či zdravotními komplikacemi, nebo v tvrdších podmínkách podhorských až horských poloh?
 
S trochou nadsázky - je to otázka, která vede jen ke zmatení souvislostí. Správná odpověď je, jako vždy u práce se zvířaty: podle individuálních podmínek. Musíme uvažovat o druhovém složení a stavech zvěře, lidském faktoru chovatele a místních podmínkách úživnosti. Dále chovných cílů, což už se týká hlavně obor a faremních chovů, které zase většinou neovlivňují polní plodiny. Zvěř ve volnosti je zcela vydána živinově i dieteticky neplnohodnotnému komplexu přírodních a agrotechnických vlivů svého okolí.
 
Zmíněný přechod na zelené krmení po zimním období býval v chovech skotu, zejména dojeného, nemálo komplikovaným obdobím. Potíže způsoboval nedostatek sena a v některých obzvlášť technologicky vydařených velkokapacitních kravínech nemožnost seno využívat jako standardní a obvyklou součást krmné dávky. I obiloviny byly omezené a na příděl – o kvalitních krmných směsích nemluvě. Zdánlivě nesouvisející zmínka není vůbec nereálná. Docela výstižně připomíná situaci v přikrmování zvěře.
Mikroflóra a kapacita trávicího traktu je v jarní době, kdy začíná rašit první vegetace, přizpůsobena omezeným zdrojům objemných krmiv. Převládá stařina, mechanické nasycení se doplňuje většinou nežádoucími ohryzy a okusy. V obvyklém přírodním prostředí se mikroflóra přizpůsobí zvyšujícímu se podílu prvních výhonků trávy, lístků bylin a nalévajících se pupenů.
Jeleni v počátku stavby parohů mají v tuto dobu nejvyšší nároky na obsah bílkovin, srnčí většinou už vytlouká, ale potřebuje uhradit deficit minerálních látek. Daňci a jelen sika paroží až v době rozvinuté vegetace.
Příjem krmiv i využití živin je přímo a nezpochybnitelně závislé na mohutnosti kusu, popř. průměru populace, kapacitě trávicího traktu a jeho ploše. Samotná plocha předžaludků neznamená pouhý plošný rozměr, ale povrch včetně papil, tedy útvarů, které jeho povrch zvětší 5 až 10násobně. Je to prostor pro život mikroflóry a také vstřebávání (resorpce) části její produkce. Přes stěnu bachoru se kromě jiných do krevních vlásečnic vstřebávají těkavé mastné kyseliny, konečný produkt rozkladu vlákniny a základ energetického metabolizmu přežvýkavců.
Nedostatek potravy v zimním období pro jelenovité, a platí to i pro muflony, znevýhodňuje hned třikrát: menší objem předžaludků a menší plocha sliznice, omezená populace mikroflóry a skutečnost, že povrch papil při nedostatku nebo nevhodné potravě (také vlivem kyseliny mléčné při acidózách) rohovatí. Nelze to brát doslovně, ale jejich povrch ztrácí elasticitu a plnou funkčnost.
Příčinou může být skutečnost, že epitelie (mimo jiné krycí a výstelkové tkáně) při nedostatku vitaminu A rohovatí. Nedostatek beta-karotenu během zimního období je v přírodě zcela obvyklý a zvěř má k dispozici zásobu A vitaminu v jaterní tkáni. Ale vytvoření zásoby je podmíněno kvalitní výživou v pozdně letních a podzimních měsících.
Mikroflóra předžaludků musí v době změny krmiv nejen podstatně přeměnit druhové složení své velmi komplikované populace, ale také zmnohonásobit početní stavy. Přitom 90 % energetické výživy závisí na mikroorganizmech bachoru.
Při jakékoliv změně krmiva se naruší příznivé podmínky těch druhů mikroflóry, které zajišťovaly zásadní a převážnou mírou výživu organizmu a začínají se množit a dominovat ty druhy, jimž nové krmivo vyhovuje. Čas potřebný pro plně fyziologické přizpůsobení a rovnováhy mikroflóry může podle typu a míry změny trvat od desítek hodin do několika týdnů až měsíců.
Po celou tuto dobu zvěř sice žere, ale ve skutečnosti hladoví, protože mikroflóra nevytváří těkavé mastné kyseliny (energetická složka), ani dostatečnou produkci vlastních těl (bílkoviny). Tlumena je rovněž činnost enzymů, které se podílí např. na využívání minerálních látek (uvolňování vápníku, fosforu a hořčíku z jinak nerozložitelných fytátových vazeb v obilovinách) a syntéze vitaminů a jiných biologicky účinných látek včetně detoxikace mykotoxinů a reziduí látek chemické ochrany rostlin. Odbouráváním následků nevyrovnané výživy je zatěžována jaterní tkán a nedostatečně funkční může být také imunitní systém.
 
Jinými slovy, nedostatečné zimní krmení znamená pro mikroflóru (která je sama životně důležitá pro svého hostitele) v životně důležitém orgánu zvěře začínat téměř od nuly.
A to v době, kdy organizmus potřebuje regenerovat po zimním období, zachytit biologicky nejcennější látky v raných vegetačních stádiích travin, bylin a dřevin a také projevit své genetické schopnosti stavbou trofeje či přírůstku mladých kusů. Souvisí to i s poslední třetinou březosti, náročnou na živiny pro intenzivní růst plodu nebo počátek laktace.
Srnčí zvěř v polních honitbách začíná příznivé období jarní vegetace s metabolickými problémy vzniklými příjmem řepky a ozimých či rašících jarních obilovin.
 
Tento stav musíme řešit nabídkou kvalitních objemných krmiv a také ještě stále příkrmy s obsahem bílkovin, vhodných energetických složek, minerálních látek i dietetik. Paradoxně v době, kdy jednoduchá a povšechně zavedená úvaha radí pravý opak.
 
Koncem zimy a začátkem jara bychom měli mít pro srnčí k dispozici tu nejlepší letninu, popř. jetelové či vojtěškové seno. Tím naplňujeme podstatu příjmu okusovače, protože průměrné luční seno není pro srnčí, zejména v této době, vůbec vhodné ani lákavé.
Oproti tvrdohlavě prosazované zvyklosti, že srnčí se krmí obilovinami a doplňkovými směsmi jen a pouze v zimě, může srnčí zvěř v časném i pozdním jaru přijímat jadrné příkrmy. Podstatná je vždy smyslová, tedy chuťová i pachová atraktivita krmiv. Srncům velmi chutnají například pšeničné klíčky nebo sójový extrahovaný šrot. Netřeba zdůrazňovat mimořádnou živinovou i biologickou hodnotu těchto komponentů, finančně jsou ale náročnější než šroty z podřadného obilí.
Kvalita komponentů a kvalifikace při sestavování doplňků pro srnčí zvěř je podmínkou úspěchu. Vždy platí, že taková výživa spolehlivě přináší prevenci zdraví a podporu realizace genotypu. Měli bychom se umět s výrobcem krmiv dohodnout na skutečně kvalitním složení příkrmů. Komponenty takové doplňkové krmné směsi si můžeme rozdělit do několika skupin.
Obiloviny a mlýnské produkty
 
Abychom minimalizovali riziko acidóz, využíváme pouze ječmen nebo oves. Kukuřice je výrazně energetický komponent s obsahem škrobu přes 60 %, pšenice obsahuje asi 55 % a navíc lepek, který při spojení více nežádoucích okolností (nadměrný příjem silných kusů, vynechání návyku a současné dietetické či zdravotní poruchy) může způsobit závažné dietetické a zdravotní komplikace. Ve specifickém prostředí bachoru může škrob být a také je většinou rozkládán velmi rychle mimo žádoucí fermentační procesy na kyselinu mléčnou, což vede k rozvoji acidózy. Ječmen v obvyklé krmivářské kvalitě a oves, nejlépe jejich kombinace, taková rizika minimalizují.
Podíl obilovin by v krmné směsi pro srnce neměl překročit 30 %.
Pšeničné otruby jsou relativně levné a dieteticky příznivé, jejich negativem je ale vysoký obsah fosforu. Přežvýkavci jej působením enzymů mikroflóry dokáží plně uvolnit z jinak (pro monogastry nemožné) pevné fytátové vazby a při nerozumně vysokém podílu otrub v celkovém příjmu nadbytečný fosfor převede vápník na nevyužitelný komplex.
Hlavní podstata otruby, slupka, obsahuje všechny složky vlákniny a její dietetické působení je velmi kladné.
Pšeničné nebo kukuřičné klíčky jsou živinově i biologicky mimořádně hodnotné. A jejich cena je vzhledem živinovým hodnotám jiných obvyklých komponentů přijatelná. Pšeničné klíčky mají vysoký obsah bílkovin (22 – 23 %) a energetickou hodnotu porovnatelnou s kukuřicí.
Kukuřičné klíčky mají zase o něco nižší bílkovinnou hodnotu, ale více energie a hlavně proti pšeničným dvojnásobný obsah tuku s vysokým podílem vitaminu E. Ten je zde přítomen ve skutečně vynikající hodnotě, pro organizmus několikanásobně účinnější, než forma E vitaminu v krmných směsích.
Kukuřičné i pšeničné klíčky obsahují řadu dalších biologicky hodnotných látek, například nukleotidy, které jsou podstatné v souvislosti tvorby imunity.
 
Bílkovinné extrahované šroty
 
Sójový a slunečnicový, popř. řepkový se v komplexu mohou dávkovat do asi 15 %. Zaručí se tak celkový obsah bílkovin na optimálních 16 – 18 % včetně jejich dobré využitelnosti.
V této souvislosti si připomeňme subtilnost a v porovnání s typickými spásači, např. muflony, nižší účinnost i výkonnost předžaludků srnců. To je důvod k vyšší koncentraci živin v příkrmech pro srnce a pozornosti vůči kvalitě bílkovin.
Výborným přídavkem může být také sladový květ.
Na rozmezí energetických a bílkovinných komponentů je lněné semeno, které bylo zpracováno extruzí. Tato úprava brání samovolnému enzymatickému rozkladu mechanicky narušeného semene lnu na kyanidy. Pak je to krmivo s velmi kladným dietetickým účinkem a zároveň vysokou bílkovinnou i energetickou hodnotou. Kromě přirozeného obsahu lněného oleje je možné dodávat do směsí obvyklé krmné oleje. Je to nejšetrnější a nejúčinnější účinná forma energie.
 
Minerální komponenty
 
Nemusí nijak vybočovat z obvyklých zvyklostí. V jarní době je vhodný vyšší obsah základních kostitvorných prvků (vápník, fosfor, hořčík, zinek a mangan) v souvislosti s jejich vypjatým metabolizmem ukládání do parožní hmoty a částečné „zápůjčce“ z kostí. Limitní je v této souvislosti vápník a mohlo by být přínosné přidat jej v organické formě jako mravenčan nebo propionan. V krmivářské praxi nic neobvyklého.
Celoročním základem výživy přežvýkavců je sodík, tedy sodné lizy. Sodík se nejen podílí na hospodaření s vodou a koncentraci roztoků v organizmu, ale také ve formě sody otupuje nadměrnou kyselost v předžaludcích. Zanedbání nabídky solných lizů u krmných míst je jedním z nejhorších opominutí.
 
Dietetické a „zdravotní“ komponenty
 
Hlavním smyslem takových přísad je detoxikace organizmu po působení mykotoxinů, reziduí pesticidů a působení zelené řepky. Mykotoxiny může obsahovat i ryze přírodní vegetace vzhledem k příznivým podmínkám podzimní a zimní vlhkosti pro rozvoj plísní. I plíseň sněžná, častý saprofyt v naší přírodě, může negativně ovlivnit kvalitu stařiny a jiné přezimující vegetace.
Pro přežvýkavce je vhodný přídavek jednodušších a levnějších vyvazovačů mykotoxinů (např. ZeoFeed). Jsou přípravky typu klinoptilitů, sedimentární hlinitokřemičitany alkalických kovů, laicky nazývané zeolity. Tyto látky s velikým povrchem na sebe váží řadu škodlivin a kladně ovlivňují řadu procesů včetně stabilizace bachorového prostředí.
Jaterní tkáň srnčí zvěře je v tuto dobu nadměrně zatěžována nevyrovnanou výživou, oziminy na polích mají vždy nedostatek vlákniny a nadbytek bílkovin. Následkem bývá většinou chronická alkalóza, která může přejít v alkalózu akutní nebo hnilobu bachorového obsahu. To už zní dostatečně hrozivě, že. Příčinou je vývoj čpavku z nadbytku bílkovin.
Pokud je v pořádku poměr bílkovin, energie a vlákniny, dusíkovou či čpavkovou složku využívá mikroflóra ke stavbě svých těl. Vyšší vývoj čpavku z rozložených krmiv, který mikroflóra nedokáže zachytit a využít, i v malém množství ničí část mikroflóry následkem změny pH a většinou tento stav trvá delší dobu.
Při vyšším uvolňování čpavek, působící jako závažný a účinný nervový jed. Ochromuje nervová zakončení, která se podílí na řízení motoriky a celkové funkce bachoru.
Prevencí či řešením je kvalitní jadrný příkrm, který jako zdroj pohotové energie zvyšuje účinnost fermentačních procesů. Musí však přijít do bachorového prostředí včas, než změny dojdou příliš daleko.
 
Vitaminy
 
Nedílná součást doplňkových krmiv a jako doplněk do výživy zvěře nutně patří. Je pravda, že počátek vegetace je zdrojem beta-karotenu i E vitaminu a také že funkční mikroflóra produkuje (většinou) dostatek vitaminů skupiny B. Jde tedy hlavně o urychlení zlepšení kondice zvěře k plnému využití, jak už bylo zmíněno, jarního přírodní a hodnotné výživy.
 
Mikroprvky
 
Nutná součástí látkové výměny a jejich obsah v přirozených krmivech je dán obsahem mikroprvků v půdě i jejich využitelností pro rostliny.
Z pohledu „jarního metabolizmu“ je pro zvěř podstatné železo a měď, což se týká krvetvorby a tak by to mohlo zajímat toho, kdy stojí v oborním prostředí o hodnotnou trofej jelenů. S tím ještě souvisí mangan, jehož obsah je v kostech i v parožní hmotě mnohonásobně vyšší než v jiných tkáních. Totéž platí i o železu.
Nikdy ale nezapomínejme na selen. V evropském regionu je v přírodním prostředí v citelném nedostatku. Nejen, že je významným antioxidantem, ale spolu s E vitaminem se podílí na detoxikaci řady škodlivin. Chrání zvěř před částí účinků reziduí pesticidů i dědictví zátěže přípravků s milými zkratkami (DDT, PCB) a také těžkých kovů, tedy rtuti, olova, kadmia a arsenu.
 
 
Jarní a pozdně jarní příkrmy nejsou v našich podmínkách obvyklé a i z finančních důvodů se obtížně prosazují. Jedná se u nich hlavně o kvalitu, což znamená samo o sobě vyšší cenu, než zimní zásyp obilovin jako přímá energetická podpora.
Pro kondici většiny zvěře, parožení jelenů i počátek kojení u srnčí a mufloní zvěře je promyšlený a cílený jarní příkrm jednoznačným zvýhodněním. Kromě toho by jarní příkrmy omezily typické a časté metabolické problémy srnčí zvěře v polních honitbách.
Martin MOHELSKÝ
 
 
 
vychází v 7:11 a zapadá v 16:17 vychází v 12:52 a zapadá v 22:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...