Časopis Myslivost

Srpen / 2018

Je již 5 minut po dvanácté?

Myslivost 8/2018, str. 67  Daniel Švrčula
Setkání představitelů mysliveckých organizací středoevropského regionu na téma drobná zvěř a hospodaření v krajině. Dne 19.6.2018 se v Mikulově sešli zástupci středoevropských mysliveckých organizací za účelem prodiskutování nejpalčivějších témat dnešní doby. Jednání, které zorganizovala Českomoravská myslivecká jednota, se zúčastnili kolegové ze Slovenské poľovnícke komory, Německého mysliveckého svazu, Bavorského mysliveckého svazu a Polského mysliveckého svazu.
První blok jednání byl věnovaný přednáškám, kterým předcházelo přivítání ze strany předsedy ČMMJ, z.s. Jiřího Janoty. Předseda ČMMJ zdůraznil důležitost tohoto setkání, zejména pro potřebu vzájemného prodiskutování aktuálních problémů myslivosti, pro utváření a výměnu názorů na řešení problémů a následné jednotné vystupování nás myslivců, které bude provázeno snahou dosáhnout společnými silami našich cílů.
Úvodní referát a hlavním téma konference „Drobná zvěř – strategie ČMMJ“ představil za ekologickou komisi Dr. Petr Marada. Toto téma je hlavním nosným tématem ČMMJ do roku 2030.
Další příspěvek byl od Ing. Martina Ernsta, Ph.D o vhodnosti vypouštění zajíce polního a limitech této aktivity, po kterém následoval referát Ing. Miloše Ježka, Ph.D. zabývající se tématem stavu populace vlka v ČR. Referáty ze strany českých účastníků zakončil Ing. Bc. Bohumil Straka, Ph.D., který představil pohled na myslivost, jako na kulturní dědictví, včetně historie a předpokládaného vývoje české myslivosti.
V další části konference dostali prostor zahraniční hosté, kteří představili současnou situaci v Německu, Slovensku a Polsku. Příspěvky představitelů zahraničních organizací měli stejné jmenovatele – stav zemědělské krajiny, problematiku velkých šelem a situaci Afrického moru prasat.
Hlavním výstupem této konference je společné prohlášení, které bylo odsouhlaseno a podepsáno všemi zúčastněnými zástupci výše zmíněných mysliveckých organizací.
Na odpolední program byla zorganizována exkurze do Šardic, kde Dr. Petr Marada představil správné hospodaření v krajině a nastínil cesty, jakými je možné ho dosáhnout.
 
A co trápí naše myslivecké kolegy na Slovensku, v Německu nebo v Bavorsku?
 
SLOVENSKO
 
Za Slovenskou polovnickou komoru (SPK) vystoupil Ing. Tibor Lebocký, Ph.D., který úvodem poděkoval Českomoravské myslivecké jednotě za uspořádání této akce a seznámil přítomné s hlavními problémy, které v současné době řeší slovenská myslivost.
 
Spárkatá zvěř a myslivecké plánování
 
Na Slovensku SPK poukázala na velký problém v oblasti mysliveckého plánování. Ilustrativními příklady tohoto problému jsou vývoje jarních kmenových stavů (JKS) u jelení a černé zvěře. Za posledních 50 let se jarní kmenové stavy zvedly průměrně 2,9x u jelení zvěře a 5,6x u černé zvěře. A to i přesto, že zároveň narostl lov u jelení zvěře 5x a u černé zvěře 50x. I přes zvýšenou intenzitu lovu početní stavy jelení a černé zvěře stále narůstají.
Z těchto uvedených faktů vyplývá, že doporučený odstřel a rozdělení populace nevedou k udržení konstantní velikosti populace jelení a černé zvěře, a proto je třeba přehodnotit postoje k tomuto problému, včetně změny legislativy.
 
Škody zvěří a na zvěři
 
SPK upozorňuje také na skutečnost, že obvykle jsou vymáhány škody, které způsobí zvěř. Logicky by ale měly být také vymáhány škody na zvěři. Škody způsobené na zvěři jsou často způsobeny intenzivní dopravou, používáním pesticidů, rodenticidů, velkými šelmami a nesprávným využíváním honebních pozemků. Škody na zvěři jsou ročně o 6 000 000 euro vyšší než škody způsobené zvěří.
 
Velké šelmy – medvěd
 
Schválený plán péče o medvěda na Slovensku je potřeba aktualizovat, jinak hrozí absolutní ztráta komfortu běžného člověka v rámci pobytu v přírodě. Do roku 2014 byla data ohledně počtu populace medvěda pouze statisticky nesignifikantní a odhad velikosti populace se mezi různými zdroji lišil. Ovšem v roce 2014 proběhl sběr a analýza medvědího trusu a výsledkem byl početní stav 1256 +/-235 ks a poměr pohlaví 2:3 ve prospěch medvědic.
Při pohledu na průměrný přírůstek populace medvěda při poměru 1:1, který činí 23 až 26 %, je třeba vzhledem k poměru pohlaví 2:3 ve prospěch medvědic přírůstek navýšit o 5 %. Při mortalitě 15 % a lovu asi 2 % se dostáváme do situace, kdy meziroční nárůst populace medvěda na Slovensku je 11 až 16 %.
Při pohledu na vývoj početních stavů je zřetelná potřeba aktualizace plánu péče o medvěda. Narůstá také výskyt medvědů v intravilánech obcí, například v obci Vysoké Tatry bylo těchto případů 591, což je obrovský nárůst za posledních pár let.
Doporučení oplotit místa, kde jsou kontejnery a popelnice, řeší pouze důsledky problémů, ale neřeší příčinu tohoto stavu. Tou by byla změna plánu péče o medvěda, ale pravděpodobně zatím není na pořadu dne, aspoň do té doby, dokud se nestane něco skutečně špatného.
 
NĚMECKO
 
Z německého mysliveckého svazu (DJV) k nám zavítal Dipl-Ing. Steffen Liebig a ve svém příspěvku shrnul aktuální problémy, které momentálně musí DJV intenzivně řešit.
Od roku 1978 klesají v Německu prudce stavy drobné zvěře, což je ukazatelem celkové ztráty biodiverzity krajiny. Biodiverzita klesá zvláště na zemědělsky obhospodařovaných plochách. Na 6,8 milionech hektarů půdy v Německu se pěstuje především kukuřice, řepka a pšenice. Z této skladby zemědělských plodin profituje hlavně prase divoké, jehož stavy se neustále zvyšují. Lov prasete divokého není nijak jednoduchý, protože prase nachází úkryt v plodinách přes celé vegetační období.
Intenzivní pěstování plodin a používání pesticidů ale naopak vede k úbytku stavů zajíce, bažanta a koroptve.
DJV si dává za úkol vyjednávat s vládou a podporovat změnu mysliveckého zákona, zejména zavedení takových opatření, která budou zajišťovat opětovné zvýšení biodiverzity. Jako příklad takovýchto opatření lze uvést povinnost zřizování krajinných prvků v kombinaci s ostatními plodinami za dodržení určitého schématu a pravidel a povinnost pro zemědělce tato pravidla dodržovat.
Dalším úkolem je implementace takových opatření, která zamezí a výrazně sníží využívání insekticidů a herbicidů, které mají za následek rapidní pokles fauny a flóry v zemědělské krajině.
Problém je i u samotných myslivců, kteří se intenzivně zabývají lovem černé zvěře a nevěnuji tolik pozornosti zvěři drobné. Opatření, která budou navrhovaná DJV budou mít za cíl neupřednostňovat jednotlivé druhy a udržet pestrost druhů v krajině.
 
Vlk
 
Vlk je velmi aktuálním tématem, neboť odhad velikosti vlčí populace v Německu je 800 až 1000 jedinců, přičemž se stavy vlka meziročně navyšují o 30 %. Vlky již bylo zabito tisíce hospodářských zvířat. Je velmi zajímavé, že se tito jedinci vyskytují pouze v pěti spolkových zemích z celkových patnácti. Zajímavé je i porovnání s ostatními státy jako je Švédsko a Slovensko.
Ve Švédsku se vlk loví, velikost vlčí populace se odhaduje na 300 ks, přičemž hustota osídlení ve Švédsku je 23 ob/km2.
Na Slovensku se vlk také loví, velikost vlčí populace je odhadována na 400 ks, přičemž hustota osídlení na Slovensku je 110 ob/km2.
Na Německu se neloví, velikost vlčí populace je odhadována na 800 až 1000 ks, hustota osídlení Německa je 231 ob/km2.
Díky tomu si lze udělat obrázek o přístupu jednotlivých vlád k managmentu této šelmy. DJV chce zapracovat vlka do zákona o myslivosti s celoročním hájením a ve výjimečných případech povolovat lov.
 
Africký mor prasat
 
DJV velmi kladně hodnotí práci českých myslivců při eradikaci AMP, která je německým myslivcům příkladem. AMP je v Německu velmi aktuální téma, protože odhad velikosti populace prasete divokého se pohybuje v řádech několika miliónů. Tyto odhady jsou stanoveny pouze na základě ročního odstřelu, který v předchozím roce bylo uloveno 570 000 kusů, ale i při vysoké reprodukci černé zvěře je jasné, že roční přírůstek je vyšší než roční lov. Nicméně DJV bude nadále proti využívání nočního vidění, které by mělo být povoleno pouze v případě vypuknutí nákazy.
 
Veřejnost
 
Na 300 000 německých myslivců (jejichž počty se zvyšují) je pod neustálým tlakem medií a veřejnosti. Veřejnost má kritický pohled na myslivost a tento kritický pohled využívají zelené strany, které na svých anti-mysliveckých kampaních získávají své voliče. Problémem je zejména to, že velká část lidské populace míří do velkých měst, kde je zcela odtržena od přirozených procesů.
Národní myslivecké organizace by měly zajistit, aby lov, jako nejstarší forma udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, zůstal zachován v povědomí obyvatelstva. Toto nepostradatelné kulturní dědictví si zaslouží ochranu.
 
BAVORSKO
 
Z Bavorského mysliveckého svazu (BJV) k nám zavítal Dipl-Ing. Richard Hoffmann, který zastupuje BJV při jednání s českými myslivci a je patronem přeshraniční spolupráce.
O vývoji a nárůstu početních stavů velkých šelem v Německu jste se mohli dočíst v květnovém čísle Myslivosti, tudíž nebudeme tuto problematiku opakovat.
Hlavním tématem příspěvku byly podmínky života drobné zvěře ve volné krajině. Tuto část příspěvku Richard Hoffmann zakončil poměrně smutným závěrem, kdy konstatoval, že u drobné zvěře je již „po 12 hodině“ a nedokáže si představit dostatečnou nápravu situace. Zejména proto, že zemědělství si nárokuje stále více ploch, což je podloženo leteckými snímky a situace pro zajíce nebo koroptev je díky současnému zemědělskému hospodaření a hojnému využívání pesticidů opravdu tristní.
Značným problémem je, že myslivci o tomto vědí a snaží se tuto situaci změnit, ovšem je potřeba, aby tyto informace dostala do rukou veřejnost, která je dnes od přírody z velké části odtržená.
 
Závěrem byla podepsána společná deklarace účastníků konference „Drobná zvěř ve středoevropském regionu“
 
 


Deklarace účastníků konference
„Drobná zvěř ve středoevropském regionu“
 
Rapidní pokles biodiverzity flory a fauny včetně populací drobné zvěře vyžaduje odpovídající pozornost vlád jednotlivých států středoevropského regionu, včetně odpovídající mezinárodní spolupráce a přístupu k řešení.
Hrozba, že zajíc, bažant, koroptev či kachna březňačka budou zařazeni na seznam ohrožených druhů je reálná, přitom nevyplývá pouze ze stavu krajiny od druhé poloviny 20. století, kdy se na funkci krajiny nehledělo díky intenzifikaci zemědělství a zvýšení jeho efektivity (scelování pozemků, likvidace mezí, remízků, masivní odvodňování).
K dalšímu zhoršování dochází bohužel i v posledních letech, a to následkem orientace rostlinné výroby, řízené zejména pouze ekonomickými zájmy významných agrárních subjektů. Ty vesměs hospodaří bez ohledu na stav přírodní hodnoty ekosystémů, tj. stav biodiverzity, kvality půdy a vody.
Ochrana jednotlivých složek životního prostředí a přírodních zdrojů nemůže být zajištěna pouze na základě finanční kalkulace nákladů a výnosů v podobě maximalizace zisku na konci aktuálního hospodářského roku.
 
Hlavním účelem této deklarace, která byla přijata účastníky mezinárodního setkání mysliveckých organizací o drobné zvěři, konané v Mikulově, ve dnech 19. až 21.6.2018, je stanovení strategických cílů pro hospodaření s drobnou zvěří ve středoevropském regionu jako tradiční a významné činnosti myslivosti.
Stanovené cíle umožní nastavit principy a dílčí cíle nejen pro formování koncepčního přístupu v podmínkách zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a rozvoje venkova v jednotlivých partnerských státech, ale také umožní spolupráci s cílem obnovení populace typických druhů volně žijící drobné zvěře v dotčeném regionu.
Deklarace zároveň reaguje na zvyšující se intenzitu zemědělského hospodaření, změny klimatu i na dlouhodobé strategické úkoly, které v souvislosti s tím vyplývají z realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů na kvalitu ekosystémů.
 
Mezi základní priority jednotlivých vlád (národních mysliveckých svazů) musí být zařazeny tyto rámcové cíle:
 
* předcházení škodám na zvěři (zamezení nelegálním otravám, precizování a vymáhání správné praxe při aplikaci přípravků na ochranu rostlin, správné praxe při používání zemědělské techniky, správné praxe při faremním plánování s ohledem na velikost a šíři půdních bloků a zastoupení plodin v osevním postupu atd.),
* obnova a správa funkční, estetické a pro život zvěře atraktivní krajiny – podpora ekosystémových služeb (zakládání, následná péče a údržby zelené infrastruktury)
* podpora ocenění a kapitalizace (zpeněžování) přírodní hodnoty ekosystémů prostřednictvím cílené turistiky, produkce zvěřiny a poplatkových lovů z obnovených populací volně žijící zvěře,
* podpora uživatelů honiteb a jiných hospodářů se zvěří včetně podpory jejich ekonomik (zajištění přístupu k honebním pozemkům, dotačním titulům a souvisejícím prostředkům),
* nastavení managementu zvěře škodící, problémové a konfliktní (stanovení účinného managementu pro krkavcovité (zejména krkavec), nepůvodní a invazivní druhy (norek americký, šakal, psík mývalovitý, mýval severní), problémové (vybraní druhy dravců, vlk, rys, vydra, kormorán),
* předcházení škodám zvěří (návrh, vývoj a uplatnění organizačních a agrotechnických opatření – odváděcí políčka, využití zelené infrastruktury jako dietetické nabídky, využívání lovu jako prevence a účinného nástroje),
* moderní, funkční, pochopitelná právní úprava myslivosti – zajištění povědomí, její následné uplatňování a vymáhání státní správou
* funkční myslivecké organizace (myslivecké organizace jako vedoucí organizace tvorby právní úpravy, zajišťování zdrojů, šíření informací, vzdělávání, vydávání odborných periodik a publikací),
* kompetentní myslivci (myslivecké vzdělávání, odborné vzdělávání a informační činnost),
* zvýšení kvality života a zaměstnanosti na venkově (podpora mysliveckých zvyků a tradic, myslivecká kynologie, střelectví).
 
Tyto hlavní cíle musí být s ohledem na priority jednotlivých členských států – mysliveckých asociací dále rozpracovány do dílčích cílů a jednotlivých opatření, které budou v rámci implementace průběžně vyhodnocovány, aktualizovány a případně doplňovány.
 
Deklarace rovněž zdůrazňuje význam dlouhodobých nástrojů, mezi něž patří věda a výzkum, vzdělávání a poradenství, podpora inovací v oblasti způsobu mysliveckého hospodaření včetně použití nových technologií, posílení analýz, hodnocení a monitoringu ekosystémů a rozvoj informačních systémů včetně vhodného PR a osvěty.
 
Deklarace je koncipována jako dokument a základní podklad pro aktivity jednotlivých národních mysliveckých organizací a podklad pro možnou mezinárodní spolupráci.
 
Vzhledem k naléhavosti problémů s drobnou zvěří, stavu krajiny, apelují níže podepsaní účastníci na vlády jednotlivých signatářských států, aby se bez odkladu zabývaly podporou výše uvedených doporučení.
vychází v 7:00 a zapadá v 17:28 vychází v 19:58 a zapadá v 8:14 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...