Časopis Myslivost

Únor / 2018

Další inovace v oblasti loveckých svítilen

Myslivost 2/2018, str. 59  Josef Drmota
Pozorní čtenáři časopisu Myslivost si zajisté povšimli, že se na jeho stránkách již od roku 2011 věnujeme uživatelským testům nejrůznějších loveckých svítilen a některým aspektům jejich použití v praxi. Tato problematika se stává vysoce aktuální zejména v posledních měsících vzhledem k lokalizaci ohniska Afrického moru prasat na východě naší republiky. S tím souvisí rychlá reakce státní veterinární správy, úprava podmínek lovu černé zvěře (mimo jiné legalizace použití loveckých svítilen) i snaha většiny rozumných myslivců o preventivní redukci počtu divočáků v honitbách. V rámci celé kolekce článků zaměřených na lovecké svítilny jsme se postupně propracovali od prvotního představování různých typů výrobků, posuzování užitných vlastností, výkonu, odolnosti, výhod i morálních aspektů použití, k trendům, které jejich vývoj doprovázejí.
Před jistým časem jsem si dovolil vymezit zhruba tři směry, kterými se geneze svítilen ubírá. Za prvé se jedná o zvyšování výkonu světelného zdroje, za druhé o příjemnější uživatelské ovládání a za třetí o doplnění svítilen o další komponenty.
V první oblasti, tedy v rámci zvyšování světelného výkonu, si dovolím zopakovat jedno dřívější konstatování. Přestože se jedná o trend, který sleduje většina výrobců, a který jde ruku v ruce se zvyšováním kvality používaných LED diod, dosáhl maximální světelný výkon již dávno hranic, které může praktický výkon myslivosti reálně využít. Jeho další navýšení je sice zajímavým, nicméně víceméně komerčním tahem.
V druhé oblasti, tedy v rámci ovládacích prvků, sledují různí výrobci již poměrně dlouhou dobu svoje vlastní filosofie, které jednotlivým uživatelům vyhovují tu více, tu méně. Trendy zde nalezneme maximálně ve změně počtu ovládacích prvků, v jejich ergonomice a ve změnách umístění. Osobně bych v tomto směru neshledával z pohledu koncového uživatele zcela zásadní význam. Jedná se zde totiž především o otázku určitého kompromisu, zvyku, a někdy i lehkého cviku v ovládání.
Tím pravděpodobně nejpodstatnějším směrem ve vývoji je oblast rozšiřování funkcí loveckých svítilen a jejich postupné vybavování dalšími užitnými vlastnostmi.
Když jsem si otázku budoucích inovací svítilen před několika lety poprvé položil, uvažoval jsem zejména o dvou možných liniích. Jednalo se za prvé o vybavení svítilen výkonnými barevnými diodami a za druhé zoomem světelného kužele. Barevné diody částečně řeší nežádoucí únikovou reakci černé zvěře na bílé světlo a zoom je jednoznačně pozitivním krokem k univerzálnosti svítilen.
Oba předpoklady se mi měly následně velmi rychle potvrdit, když různí výrobci uvedli na trh odpovídající produkty.
Co jsem však nepředpokládal v žádném případě, bylo dovybavení lovecké svítilny výkonnou infračervenou diodou.
Protože není tajemstvím, že k mojí nejoblíbenější řadě loveckých svítilen patří výrobky nabízené pod značkou Fenix (aniž bych tímto prohlášením odsouval sebemenším způsobem do pozadí další svítilny jako například Nextorch, Nitecore či Olight), nemohl mi uniknout nový typ „fenixky“ s typovým označením TK25IR. Uvedený výrobek byl totiž k mému nemalému překvapení vybaven kromě klasické bílé diody právě dvojicí diod infračervených.
Nehledě na skutečnost, že mne novinky v dané oblasti vždy zajímají, zůstal jsem protentokrát poněkud rozpačitě stát před otázkou, zda se do vyzkoušení podobné záležitosti vůbec pustit. Spojení uvedených funkcí mi totiž ke svítilně, jejíž primární určení chtě, nechtě, vnitřně stále vidím v „jiném“ použití, tak nějak nesedělo. Zejména jsem byl nejistý z výsledku případné kombinace přístroje pro noční vidění, ev. digitálního zařízení, které obvykle disponují vlastními vestavěnými přísvity, s „ruční“ IR svítilnou.
Dalším důvodem pro váhání bylo naprosto jednoznačné uvědomění si skutečnosti, že je-li testování jakékoliv svítilny mimo laboratorní podmínky zatížené značnou dávkou subjektivity, bude to v tomto případě platit dvojnásob.
Pro vyzkoušení a zprostředkování získaných poznatků čtenářům Myslivosti nakonec rozhodly dvě věci.
První podnět, který mne posunul kupředu, přineslo prostudování dostupných informací na internetu. Jednalo se zejména o několik videí, která jsem po zadání obchodního označení svítilny v běžném prohlížeči obratem nalezl. Zachycují kromě jiného výrazné zlepšení obrazu přístrojů pro noční vidění v případě, že uživatel použije TK25IR jako přídatný zdroj přisvícení. V každém případě bych právě tímto směrem odkázal zájemce o koupi uvedeného produktu. Rozhodně nejsem schopen lépe a názorněji popsat, jak se použití svítilny v praxi projeví.
Druhý podnět k otestování svítilny mi přineslo porovnání parametrů infračerveného přísvitu použitého na TK25IR s přístrojem, který mám k dispozici. Je jím „digitál“ Yukon Photon XT 4,6x42 S.
Toto mé zařízení v současnosti patří k nejdostupnějším, a tedy i nejpoužívanějším zaměřovacím přístrojům použitelným pro noční lov černé zvěře. Podle údajů výrobce disponuje Photon XT 4,6x42 S vestavěným IR přísvitem o výkonu 125 mW pracujícím v pásmu 780 nm. Svítilna TK25IR oproti tomu poskytuje mnohonásobně vyšší výkon (až 3000 mW) a pracuje na vlnové délce 850 nm. Zejména vyšší výkon se mi jevil jako výzva k vyzkoušení.
Na tomto místě bych rád upozornil, že další hodnocení se v žádném případě netýká uvedeného přístroje, které přesahuje rámec tohoto článku, a který jsem použil pouze jako nejsnáze dostupný nástroj k vyzkoušení výhod samotné svítilny.
 
Na úvod si dovolím jen velmi stručnou všeobecnou charakteristiku svítilny, kterou výrobce doporučuje pro kombinaci s většinou nočních, digitálních, pozorovacích i zaměřovacích přístrojů různého provedení a různých generací.
TK25IR nevybočuje nijak z řady ostatních produktů Fenix určených pro lovecké účely. To se týká ovládání pomocí zadního taktického spínače, obdobně řešeného přepínání režimů svítivosti i relativně kompaktních rozměrů.
Standardní je i udávaná odolnost produktu z hlediska namáhání, zatížení vodou či pádem, kde svítilna splňuje parametry normy ANSI/NEMA FL 1-2009.
Odlišné je ovšem uspořádání paraboly svítilny. Ta je vybavená dvojicí bílých LED diod a dvojicí IR diod. Oba režimy se přepínají pootočením hlavy svítilny o 90 stupňů. Otočení je bezproblémové, plynulé, a nastavení potřebné pozice je vymezeno znatelným odskokem. Nezáleží přitom na směru otáčení a pohyb lze opakovat cyklicky kolem dokola podélné osy.
Svítilna TK25IR disponuje čtyřmi režimy světelného výkonu od 15 do 1000 lumenů, které na jedné straně zaručují skvělé nasvícení prostoru až do vzdálenosti 225 metrů a na druhé straně pohotovostní přisvícení po dobu 110 hodin (při maximálním výkonu vydrží svítilna v chodu 2 hodiny).
Jen pro úplnost - u svítilny nalezneme také dnes naprosto běžný stroboskopický režim.
V případě alternativního IR přísvitu disponuje výrobek dvěma režimy o udávaném výkonu 1000 a 3000 mW. Protože jsem nebyl nikde schopen dohledat výdrž standardního zdroje napájení (vysokokapacitní Li-ion akumulátor 18650) se zapnutými IR diodami, musel jsem požádat o pomoc distributora, jehož zástupci mi po provedeném měření sdělili časy v délce 12 hodin při 1000 mW a 3,75 hodiny při 3000 mW.
Je určitě šikovné, že si svítilna po vypnutí a opětovném zapnutí pamatuje naposledy použitý režim svítivosti. Toto tvrzení však neplatí v případě použití IR diod, které se vždy rozsvěcují v nižším z obou režimů výkonu. Jak ale bude uvedeno dále, uživatele tento fakt nemusí až tak úplně mrzet.
Pro upevnění svítilny do jednoho kompletu se zaměřovačem jsem zvolil v daném případě téměř ideální řešení - speciální objímku s úchytem pro lištu Weaver (Picatinny). Tělo používaného digitálního přístroje totiž disponuje právě touto základnou.
Spojení obou komponent je pevné, rychlé, spolehlivé a zaručuje soulad jádra světelného kužele s osou hlavně i optiky.
Zde si dovolím jednu drobnou poznámku. Ke spojení svítilny se zbraní nebo zaměřovacím přístrojem lze samozřejmě použít rovněž jiné držáky. Nicméně charakter elektroniky vylučuje použití oblíbené magnetické montáže, která může způsobit poruchy funkčnosti magnetických snímačů otočení reflektoru.
S poskládanou sestavou jsem se tedy vydal poprvé do honitby, po pravdě řečeno bez konkrétního očekávání. Standardně zabudovaný přísvit přístroje Photon zajišťuje uživateli rozumné přečtení noční scény i zamíření ve volném prostoru do vzdálenosti řádově sedmdesáti až osmdesáti metrů. Nad tuto vzdálenost mizí detaily, obraz nabývá charakteru hrubších obrysů a málo výrazných kontrastů světla a stínů. Zde se již ovšem sčítá výkon přísvitu, rozlišení samotného přístroje a také vliv momentální meteorologické situace.
Po zapnutí přísvitu TK25IR jsem ihned zaznamenal výrazný rozdíl, který velmi mile překvapil. Nešlo přitom ani tak o dramatické prodloužení dosahu přístroje, který bychom asi nejspíše předpokládali, jako o významné zvýšení kontrastu celé scény, zvýraznění detailů a prokreslení obrazu.
Nic ve zlém k originálnímu přísvitu. Faktem ovšem je, že vytváří viditelně hrubší zrno a především konkrétně u mého přístroje nepokrývá celé zorné pole. Jinými slovy - na obdélníkovém obrazu vyřezává část kruhové úseče. Tento problém s použitím přídatné svítilny ihned zmizí. S danou kombinací se navíc o něco prodlužuje i výše uvedená pozorovací a záměrná vzdálenost.
Přesnější čísla neuvádím zcela záměrně. Důvodem je značná dávka subjektivity při hodnocení uvedených parametrů a zřejmě i výrazně odlišné dispozice zraku jednotlivých uživatelů.
Jako jediný konkrétnější údaj si snad mohu dovolit uvést, že kvalita výsledného obrazu se mi osobně jeví jako vysoká minimálně do vzdálenosti padesáti metrů.
Co mne překvapilo jako další, je skutečnost, že se na obraze nijak výrazně neprojeví přepnutí svítilny do vyššího režimu výkonu. Lépe řečeno - s náhlým projasněním scény se velmi rychle vypořádá vlastní přístroj, který na větší dávku záření viditelně zareaguje automatickým přicloněním a stažením intenzity obrazu na původní hodnotu. S tím nelze nic udělat a mohu pouze odhadnout, jak by se chovaly přístroje jiné.
Co je ovšem naprosto a jednoznačně jasným plusem kombinace uvedených zařízení je mnohonásobné prodloužení životnosti zdroje napájení u Yukonu. Originální IR přísvit je u něj udržován při životě ze dvou AA baterií společně s ostatní elektronikou. A IR je v tomto případě skutečným „žroutem“. Obyčejné nebo dobíjecí baterie s nižší kapacitou dokáže po zapnutí vysát doslova během pár minut. Tento problém s přídatným přísvitem odpadá.
Dalším neoddiskutovatelným pozitivem připojení svítilny ke zbrani s digitálním zaměřovacím dalekohledem je skutečnost, že uživatel ztrácí značnou část „manipulační slepoty“. Zbraň s „holým“ nasazeným digitálním přístrojem je nám totiž při pohybu v nočním terénu (například při dosledu zvěře) víceméně k ničemu. I při zapnutém IR přísvitu se nejsme v hledáčku schopni rychleji zorientovat, přístroj nereaguje nijak rychle na přesuny záměrného bodu, zorné pole je úzké a jakékoliv rychlejší zamíření na základě předchozí orientace závislé pouze na sluchu si opravdu nedovedu představit.
Zapneme-li ovšem integrovanou svítilnu na nejsilnější výkon v režimu viditelného světla, získáváme široce nasvícenou scénu, dobrý přehled po prostoru, výrazně rychlejší reakci zobrazovací elektroniky, soulad světelného kužele s osou hlavně a tudíž alespoň teoretickou možnost pohotovějšího zamíření. Uživatele bude možná zajímat, že přístroj poskytuje v tom případě v podstatě denní kvalitu obrazu.
Otázkou, na kterou prozatím nedokážu spolehlivě odpovědět, ovšem zůstává, jaký vliv bude mít výrazně vyšší výkon přidané IR diody na reakci černé zvěře.
Osobně jsem měl možnost s popisovaným zařízením ulovit několik divočáků a mohu konstatovat, že jsem nijak dramatickou reakci nezaznamenal ani s originálním IR přísvitem, ani s přísvitem TK25IR. Zvěř o zdroji vždy evidentně věděla, nicméně jej víceméně ignorovala.
Nedokážu nyní rovněž posoudit, jak velký rozdíl znamená odlišná vlnová délka TK25IR. V každém případě je při jednoduchém pohledu „lidskýma očima“ na oba naplno zapnuté zdroje zřejmé, že TK25IR produkuje v porovnání s vestavěným přísvitem Yukonu, nehledě na diametrálně odlišný výkon, porovnatelné množství zbytkového záření v červené části viditelného spektra.
 
Zakončím-li svoje subjektivní posouzení svítilny TK25IR jednoduchým konstatováním, nezbývá mi nic jiného, než uvést, že v konkrétní kombinaci s digitálním zaměřovacím dalekohledem Yukon přináší uživateli výrazné zvýšení komfortu, lepší čitelnost detailů a mnohem větší jistotu zamíření.
Jediná pochybnost, přes kterou jsem se nebyl schopen při tomto hodnocení přenést, je tvořena otázkou, zda se při nabízené vlnové délce IR přísvitu 850 nm nejedná o poněkud přepychovou investici do svítilny, která se pohybuje na cenové úrovni „neviditelného“ přídatného přísvitu poskytujícího výstup v délkách nad 900 nm.
Na straně opačné pak stojí úvaha zisku velmi kvalitního produktu „dva v jednom“, jehož efektivní použití je možné i mimo časově omezené specifické situace nočního lovu černé zvěře. Toto dilema si už musí každý zájemce vyřešit sám.
Bylo by určitě zajímavé, kdyby výše popsané zkušenosti byli schopni doplnit nebo upřesnit také další čtenáři - uživatelé stejných nebo podobných zařízení.
 Josef DRMOTA
 
 
1 - komplet digitálního přístroje Photon s TK25IR


2 - detail použité montáže svítilny



3 - viditelnost IR zdrojů - vpravo originální vestavěný přísvit, vlevo TK25IR

vychází v 7:22 a zapadá v 18:09 vychází v 13:50 a zapadá v 22:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...