Časopis Myslivost

Únor / 2018

Pár otázek pro předsedu o africkém moru prasat

Myslivost 2/2018, str. 10  Jiří Kasina
Ač by se mohlo mnohým čtenářům zdát, že je na stránkách Myslivosti „přemorováno“, přičemž se zase nic tak hrozného neděje a africkým mor prasat je lokální záležitostí zlínského regionu, opak je pravdou! Akutní hrozba rozšíření do jiných částí republiky stále visí nad českou myslivostí jako Damoklův meč a je třeba o této nebezpečné nákaze stále a opakovaně mluvit a zdůrazňovat nebezpečí.
Však si mnozí sáhněme do svědomí a spočítejme si, na kolika naháňkách na přelomu roku jsme slyšeli od vedoucích naháňky na nástupu zcela vážně míněná slova ve smyslu lovme selata a lončáky, šetřeme velké kusy. Kam se podělo ono uvědomění si vážnosti situace a potřeby radikálně snížit stavy divokých prasat, nemluvě o nevědomosti, že si takovým vyjádřením vedoucí lovu zahrává s porušením zákonných předpisů a nařízení.
Nejen proto jsem požádal předsedu Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jiřího Janotu o aktuální pohled na situaci kolem afrického moru prasat.
 
Absolvoval jste jednání se zástupci MZe, SVS a Zlínského kraje. Jaká jsou nová aktuální doporučení na obranu proti šíření AMP?
 
V prosinci proběhlo na SVS zasedání krizového štábu k situaci s AMP. Na přelomu roku došlo k nálezu uhynulých pozitivních prasat i mimo ohrazený prostor. Podstatná část jednání směřovala k otázce zamezení šíření této nemoci do dalších katastrálních území. Nechci zde vyjmenovávat opatření ve vztahu k chovu domácích prasat, ty budou jistě do vydání čísla zveřejněny na stránkách SVS.
Ve vztahu k odstřelu černé zvěře bylo konstatováno, že je nutno neustále intenzivně redukovat černou zvěř na okrese Zlín a v oblasti celého kraje. Policejní odstřelovači svou činnost neukončí, v případě nově vzniklého problému budou opět k dispozici pro odstřel černé zvěře i v jiné oblasti okresu Zlín.
Na jednání jsem apeloval na obnovení vyplácení zástřelného pro lovce. Současně jsem zdůraznil potřebu vyplácení zástřelného pro redukci černé zvěře na celém území celé ČR. Za sebe mohu říci, že jsem byl poměrně zklamán přístupem státní správy k tomuto návrhu. Zásadní otázkou se stalo, z jakých zdrojů se bude zástřelné vyplácet a kdo tuto činnost bude provádět a evidovat.
Chápu ústředního ředitele SVS, že kapitola jeho rozpočtu není bezedná, a proto se brání dalšímu uvolňování financí. Jednání byl přítomen i ministr zemědělství Ing. Milek. Ten přislíbil, že se finance na proplácení zástřelného a další související činnosti s likvidací AMP určitě najdou.
Pro mne je zcela zarážející, že půl roku jednáme o likvidaci AMP a po celou tuto dobu nikdo z odpovědných pracovníků MZe a SVS nepřipravovat žádné možné varianty dalšího vývoje a následného šíření nemoci. Kdyby tomu tak bylo, tak se dnes nebavíme o tom, kdo a za jakým účelem peníze poskytne, ale především jakou výši finančních prostředků uvolní a to podle možného dalšího vývoje šíření AMP.
Vadí mně také skutečnost, že státní správa stále řeší jen oblast kraje Zlín, ale dodnes vůbec nepřipravuje variantu řešení situace pro případné šíření AMP ze severu, východu či jihu, kdy podle vývoje postupu šíření AMP, opravdu nejspíše dojde k rozšíření na celé území ČR.
Je sice hezké, že intenzivně podporujeme likvidaci této nemoci ve zlínském ohnisku, ale se stejnou intenzitou musíme podporovat radikální snížení stavů černé zvěře na celém území ČR. To, že se AMP objevil zrovna u Zlína je nepříjemné, ale zásadní a z mého pohledu nezastavitelná vlna šíření nemoci postupuje hlavně od severovýchodu. Nabyl jsem bohužel pocit, že tuto situaci budeme řešit, až AMP dorazí. A to je opravdu špatné rozhodnutí z pohledu dalšího pravděpodobného šíření! Stát musí mít dopředu připraveny varianty řešení této situace. Jak organizační, tak i finanční. V této záležitosti vyvine v následujícím období ČMMJ intenzivní tlak na odpovědné orgány státní správy.
 
Co se bude dít kolem dvou nových míst nálezu pozitivních kusů mimo červenou zónu? Zóna se bude rozšiřovat? Ohrazovat?
 
Prozatím jsou nálezy pozitivních kusů stále v červené zóně. Jsou však také i mimo ohrazené území. Dá se předpokládat možné zvětšení červené oblasti. Nepředpokládám a ani nebudu podporovat další rozšiřování obou typů ohradníků k zamezení pohybu černé zvěře.
 
Bude se nadále vyplácet zástřelné za ulovené kusy? Pokud ano, v jaké výši? Neměli by se myslivci stimulovat ještě vyšší částkou?
 
Jak jsem se již zmínil, je to jedna z hlavních věcí, kterou bude ČMMJ požadovat. Pro větší motivaci lovců navrhujeme diferencované zástřelné. Větší částku budeme navrhovat vyplácet za dospělé kusy. Doufám, že do výše zástřelného bude v nejbližších dnech moci ČMMJ také promluvit.
 
Jak a čím vůbec motivovat myslivce ke zvýšenému lovu?
 
Za jednoznačnou motivaci považuji finance. O tom jsme již hovořili. V posledních dnech jsem diskutoval s pracovníky MZe možnost úpravy výše nájmů ze strany LČR, s.p. V případě prokazatelného snižování přemnožených stavu zvěře v pronajatých honitbách by mohlo dojít k úpravě výše nájmu. Ministr zemědělství mne informoval, že řešení této problematiky již dříve zadal k posouzení tomuto státnímu podniku.
 
Jste pro další pokračování odstřelu příslušníky Policie? Jak byli podle vašeho názoru policisté úspěšní a jak moc pomohli v porovnání s myslivci?
 
Každý, kdo se jen trochu zajímá o dění v okolí Zlína, musí vidět přínos policejních odstřelovačů. Ač jsem k této věci byl zpočátku mírně skeptický, je vidět, že to bylo dobré rozhodnutí. Zároveň je ale také potřeba poděkovat místním myslivcům za jejich obětavý přístup při likvidaci černé zvěře. To jak v přístupu k lovu, tak k otázce vyhledávání a likvidace nalezených uhynulých kusů. Současně se místní myslivci velkou měrou podíleli na spolupráci a práci odstřelovačů Policie ČR. Policisté jsou ti, kteří odstřel skutečně provedou, ale většina dalších nutných kroků leží na bedrech místních myslivců.
 
Nehrozí precedens, že když se nasadila policie na Zlínsku, stejně tak se může nasadit i jinde a začít tak regulovat stavy černé zvěře? A není nebezpečí, že by tento nápad byl i pro tlumení nadměrných stavů jiné zvěře (sika, daňčí) v jiných oblastech republiky?
 
Nelze se domnívat, že policie nahradí myslivce na celém území naší republiky. Je však vysoce pravděpodobné, že v případě nutného řešení určitých krizových situací může tuto úlohu v budoucnu zvládnout. Je třeba zdůraznit, že určitě není prioritním účelem využívat policii ke snižování stavů zvěře. Nikde však není řečeno, že v případě neustále narůstajících stavů spárkaté zvěře nepověří stát jinou osobu či složku, aby snížení provedla. Samozřejmě s podporou nově vytvořené legislativy. To bych, ale značně předbíhal.
Předně bych si přál, abychom tyto úvahy nemuseli v brzké době vůbec řešit.  Myslivost přece byla vždy činností, která měla mimo jiné zajistit udržení únosných stavů zvěře v krajině. To, že se tak dnes neděje, je výsledkem mnoha faktorů. Některé můžeme více, jiné méně ovlivnit. Svou vinu na tom ovšem neseme také. Jak běžní řadoví myslivci, kteří vykonávají myslivost ve svých honitbách, tak i ti, kteří připravovali současnou legislativu a měli by zodpovídat za stavy zvěře z pohledu státní správy.
Dnes není doba, abychom pitvali otázku, kdo za to může více či méně. Zda myslivci nebo zemědělci, či přemnožená škodná nebo přístup ministerstva životního prostředí k ochraně dnes již konkrétních přemnožených predátorů a také některých dravců. Je nutno se čelem postavit k této věci a začít ji skutečně řešit. Začít se odpovědně zabývat tím, proč mizí drobná zvěř z krajiny, proč neúměrně narostly stavy spárkaté zvěře apod. Nechci dnes tyto faktory dále rozvíjet, ale jistě v nejbližším čísle se k této problematice určitě vrátím.
Nezbytně nutné bude, aby ČMMJ co nejdříve zahájila jednání k nápravě tohoto stavu se všemi dotčenými organizacemi a institucemi.
Jsem také přesvědčen, že složitá cesta bude i mezi mysliveckou veřejností. Mnozí myslivci již rezignovali na hospodaření s drobnou zvěří a nahradili ji chovem zvěře spárkaté. Za dané situace se jim není ani co divit. To je ale opět na samostatnou diskuzi někdy v nejbližší době.
 
Je rozumné nechat vybít všechny domácí chovy vepřů na Zlínsku i mimo červenou zónu?
 
Po posledním jednání krizového štábu toto nařízení chápu. Vychází ze zkušeností z Pobaltí a z Polska. Drobné domácí chovy jsou zde jedním z významných zdrojů šíření nákazy.
 
Padaly také návrhy na použití otrávených návnad?
 
Ano, i tato myšlenka byla zmíněna. Nicméně většina přítomných se shodla na tom, že v současné době není pro toto řešení žádná legislativní podpora a současně předpisy Evropské unie trávení vysloveně zakazují a odsuzují. Jedním z dalších návrhů bylo pomocí medikace podaného například v krmení přivodit zmetání selat u bachyní, popřípadě sterilizaci bachyní po určité období. Tato myšlenka byla také zamítnuta, neboť v současnosti neexistuje takto účinná látka, které by mohla být podána prostřednictvím zažívacího traktu. Tyto látky jsou dnes účinné pouze v podobě injekční aplikace. Ta je v případě divoké zvěře zcela vyloučena. Současně je toto řešení absolutně neproveditelné z pohledu EU.
 
Nepadá v úvahu ohrazení zóny pevným plotem a ne jen ohradníky, které se ukazují jako neúčinné?
 
Dnes již vůbec. Jsem přesvědčen, že i dříve by toto oplocení bylo neúčinné, neboť technicky nešlo celou část oplotit a neprodyšně uzavřít. I já jsem se musel divit, kolik překážek pro toto řešení existuje. Pro osvětlení uvedu, že krizová situace může být vyhlášena pouze po určitou nezbytnou dobu a nelze stavět pevné oplocení bez patřičného souhlasu vlastníků dotčených pozemků.
 
Co by se dalo zjednodušit a zlepšit pro myslivce, aby manipulace s ulovenými kusy a vyšetření nebylo pro myslivce tak náročné, ať už finančně, a nebo organizačně?
 
Přiznám se, že to je jedna z věcí, kterou komunikujeme. V této věci musí být konstruktivní hlavně pracovníci Ministerstva zemědělství, neboť ti by měli navrhnout nejschůdnější řešení. Nechci tvrdit, že SVS je v této záležitosti nečinná. Nicméně většina jejich zaměstnanců je trochu vzdálena realitě provozování praktické myslivosti a s tím souvisejících mnoha dalších postupů nakládání se zvěří.
 
Jaký je váš názor na to, že myslivci nechtějí mnohde lovit, protože je výkupní cena zvěřiny z černé zvěře mnohdy už jen na 15 Kč/kg a lov a manipulace se jim prostě nevyplácí?
 
Vím o tomto přístupu a mohl bych je na základě tohoto argumentu i chápat. Plníme službu pro společnost a ta to většinou ani neocení. Drahé nájmy, nerentabilní hospodaření spolku z důvodu poklesu tržeb jediné prodejné komodity v dřívějších dobách, apod. Nicméně opravdu je potřeba si uvědomit větu, kterou jsem nedávno uveřejnil - pokud nebudeme lovit, budeme jen sbírat. Za sebe mohu s jistotou říci, že budeme.
Výší výkupní ceny a případnou pomocí ze strany státu se chceme v nejbližších dnech samozřejmě zabývat. Zatím mne nenapadá funkční smysluplné řešení. Je nutno ovšem poznamenat, že pokud dojde k adekvátnímu proplácení zástřelného, které současně pokryje ztrátu při zhodnocení zvěřiny a náklady na lov, nevidím důvod, proč by neměli myslivci intenzivně lovit.
 
Jaký je váš názor na to, že mnohde nechtějí lovit černou, protože chtějí mít dostatek zvěře na poplatkové naháňky?
 
V posledních dnech jsem dostal řadu reakcí na svůj apel k intenzivnímu lovu. Občas jsem se divil, jaká obstrukční jednání při navýšení lovu ze strany některých hospodářů padají. Nevidím důvod, proč bych pisatelům těchto příspěvků nevěřil. Opět na to mohu jen odpovědět - nelovíme, ale během krátké doby sbíráme!
 
Jsou ještě vůbec nějaké další možnosti, jak více zintenzivnit lov? Zaplatit myslivcům více odchytových zařízení? Nařídit povinné „úřední“ naháňky?
 
Nařizovat můžeme cokoli, pokud k tomu máme patřičnou legislativní oporu. U nás ji nyní pro opatření v celé republice nemáme. Máme ovšem vládu, která by mohla v případě mimořádné situace rozhodnout. Současně máme v případě mimořádných situací možnost vydat prostřednictvím SVS mimořádná veterinární opatření, která svými nařízeními zajistí provádění konkrétních opatření nad rámec současně platné legislativy.
Co ovšem z mého pohledu nemáme, jsou ti odpovědní a zodpovědní státní úředníci, kteří toto opatření připraví a budou mít snahu a odvahu tuto věc u patřičných institucí státní správy prosadit.
Otázkou zůstává také to, jak se potom k tomuto nařízení postaví jednotliví uživatelé honiteb. Obdoba je v otázce odchytových klecí, kdo chtěl, mohl si je z dotací kdykoliv pořídit.
 
Takže zase hlavně změnit myšlení myslivců…
 
Ano, za nejpodstatnější považuji změnu myšlení podstatné části myslivců. Pokud si opravdu neuvědomí, co rozšíření AMP na celém území ČR následně způsobí, jsou veškerá následná opatření nepodstatná. V tomto vidím další značný nedostatek odpovědných pracovníků státní správy. Nikde jsem nezaznamenal výrazný mediální tlak na myslivce, kdy bychom po celé ČR vysvětlovali veškeré důsledky v případě neochoty snižování stavů zvěře ve vztahu k AMP. Pravdou je, že v místě současného výskytu AMP proběhla školení a semináře. Za sebe říkám, že je to ale málo. Všichni myslivci v naší zemi si opravdu musí uvědomit dopady AMP. Že budou asanovat, to je závažné, ale není to to nejhorší. Nejhorší je to, co nás čeká v domácích chovech. Velkochovy budou počítat ztráty pravděpodobně v miliardách a trh s vepřovým masem nevyjímaje. Propagaci a vysvětlování možného vývoje považuji za nedostatečnou a podceňovanou.
 
Blíží se další vegetační období a vzrůst kukuřic a řepek. Není možné uvažovat o tom, že by se jako mimořádné opatření na alespoň tuto sezónu nařídilo zemědělcům omezit osévané bloky těchto plodin jen do určité velikosti? A ne doporučení, ale povinnost plochy plodin dělit pruhy jiných plodin (travin)?
 
Otázku beru jako poměrně zajímavý návrh. Určitě jej předložíme na nejbližším jednání s odpovědnými činiteli Ministerstva zemědělství.
 
Co bude dělat samotná ČMMJ, aby ještě více posílila povědomí myslivců, jak šíření nákazy čelit podle vzoru Estonska a Lotyšska, kde mají plakáty, letáky, instruktážní videa, kafilerní sběrné boxy atd.?
 
Musíme prostřednictvím našich webových stránek, periodik a prostřednictvím všech okresních mysliveckých spolků působit na všechny myslivce, nejenom na naše členy. Je potřeba trvale vysvětlovat nebezpečí, které se na nás valí hlavně ze severovýchodu. Jak jsem ale uvedl, tato propagace a osvěta by měla být hlavně vedena a financována ze strany státu a jeho institucí. Nikde jsem například za půl roku nezaznamenal v televizi ukázku opravdové likvidace nalezeného kadáveru. Tím myslím od vyhledání, sběru až po kafilerii. Současně s tím poukázání na celkový dopad na velkochovy s následnou likvidací. Ne nadarmo se říká „raději jednou vidět než dvakrát slyšet“.
 
Nedalo by se podnítit vyšší lov tím, že by se třeba při prokazatelném ulovení více než 10 kusů černé zvěře na naháňce (nebo odstupňovat nad 10, nad 30, nad 50 kusů) proplatil mysliveckému spolku nějaký finanční bonus?
 
Samozřejmě se dá všechno, ale všechno také závisí od finančních zdrojů. Myslím si, že budeme rádi, když se nám co nejdříve podaří prosadit odpovědnou výši zástřelného.
 
Případně nemohl by být základní finanční příspěvek na zorganizování a uskutečnění naháňky?
 
K tomuto nápadu jsem také skeptický. Dalo by se s velkou pravděpodobností očekávat množství stížností, kdy stát dotuje akci typu naháňky na straně jedné, a na druhé straně zjistíme, že se jedná o komerční poplatkovou akci. Vynalézavost některých našich spoluobčanů je občas opravdu dokonalá.
 
Takže na závěr, prosím, jste z pohledu na omezení šíření afrického moru prasat ještě vůbec optimistou?
 
Pokud i přes veškeré vstřícné kroky ze strany státu (zástřelné, umožnění výjimek ze zakázaných způsobů lovů, úprava doby lovu, případná dotační podpora, propagace problému na veřejnosti, aj.) nebude mít lov černé zvěře během následujících měsíců efektivní účinek, jsem připraven jednat se státní správou o jiných variantách řešení, vedoucích k maximálnímu snížení stavů zvěře. Jsem si vědom, že současně platná legislativa má v této záležitosti poměrně svázané ruce. Nicméně přes nařízení Státní veterinární správy, a to bych chtěl opětovně zdůraznit, je možné dosáhnout radikálnějších řešení. Vím, že se to značné části myslivců nečte dobře, ale opravdu není dnes jiné zbytí.
Je naší povinností pomoci vyřešit tuto situaci. Současně s tím ovšem musíme zahájit opravdu odpovědné jednání se státem o úloze a postavení nás myslivců a obecně myslivosti v ČR jako službu společnosti.
Nyní je opravdu na ČMMJ, aby uchopila úlohu nejsilnější myslivecké organizace a opravdu začala hájit zájmy nejen svých členů, ale i ostatních myslivců v ČR. ČMMJ se musí opět stát respektovanou autoritou ze strany státních úřadů a současně v celé společnosti. K tomu je ovšem potřeba překonat ještě značný kus cesty. Vím, že většina z vás si to jistě přeje, ale podstatnou část myslivců to také bude pravděpodobně i „bolet“. Ne vše, co dnes činíme ve jménu myslivosti, je z mého pohledu ideální. Jelikož to ale mnohdy konáme po řadu let, tak to většina z nás považuje za správné. Ale o tom bychom mohli vést diskuzi někdy v brzkém období.
Děkuji za rozhovor
připravil Jiří KASINA
 
vychází v 7:31 a zapadá v 17:57 vychází v 17:09 a zapadá v 3:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...