Časopis Myslivost

Únor / 2018

Zlínští myslivci a africký mor prasat

Myslivost 2/2018, str. 20  Zdeněk Hluštík
Od těch, kteří jsou pravidelnými čtenáři odborných mysliveckých časopisů, už teď slyším povzdech, zase ten mor! Ano, zase mor (AMP), ale bez vyjádření vědeckých kapacit, spíše pohledem lidí poznávajících tvrdou realitu v terénu. Svým způsobem byl podnětem k tomuto článečku projev předsedy ČMMJ na sboru zástupců 17.11.2017 v Benešově, ale zejména tlak myslivců z praxe, kteří cítili a cítí potřebu říci si svoje ke zmíněné problematice.
V jedné své pasáži říká pan předseda Janota, cituji: „Proto se ptám, jak je možné, když je v zájmu nás myslivců zastavit šíření nebezpečné choroby, nejsme toto schopni udělat vlastními silami?“
Věřím, a se mnou mnozí kolegové myslivci, že při seriózně nastavených podmínkách spolupráce a vzájemném respektování by tento problém řešitelný byl. Mám na mysli seriózní spolupráci myslivců, Státní veterinární správy a příslušných orgánů kraje.
Skutečnost ale byla od samého začátku jiná. Problém, který nastal, evidentně zaskočil pracovníky SVS i státní správy a svědčil o bezradnosti, jak tuto situaci zvládnout. Neexistovala žádná představa jaký postup zvolit, kde vzít finanční prostředky (nemalé) a také lidi, kteří by tento problém pomohli zvládat.
Pokud se týká financí na první fázi pachových ohradníků, padla ihned volba na OMS Zlín. Na tomto jednání jsem byl nucen zmíněnou žádost odmítnout, neboť jsem nebyl kompetentní okamžitě slíbit poměrně vysokou částku bez souhlasu okresní myslivecké rady. V ten moment jsem si vysloužil (spolu s OMR) kritické připomínky ze strany státní správy ve smyslu kde že je ta proklamovaná spolupráce členů ČMMJ?!
Pravděpodobně v tento moment začaly být události řešeny bez jakéhokoliv náznaku spolupráce s myslivci, ale nastoupil jednoznačný diktát, zejména v oblasti „červené zóny“, a rovněž ve zbývajících částech okresu. Od tohoto okamžiku jsou myslivci bráni jako neplacená pracovní síla, která se bez diskuzí podílí na plnění sady příkazů, pokynů a nařízení ze strany SVS.
Způsob jednání bych rád dokumentoval na celkem pětkrát opakované instalaci pachových ohradníků, jejichž aplikace ze strany SVS proběhla následovně - ve čtvrtek dostali funkcionáři MS v ohnisku nákazy e-mail, že v pátek je třeba vyzvednout veškeré komponenty na instalaci ohradníků, v sobotu a neděli je nainstalujete a v pondělí již proběhne kontrola, zda byl úkol splněn! Nikdo neřešil fakt, že i myslivci jsou lidé se svými pracovními i soukromými potřebami a povinnostmi.
Další povinností, která také leží na bedrech myslivců v červené zóně je starost o instalovaná odchytová zařízení na černou zvěř.
 
Veškeré připomínky ze strany OMS Zlín, příp. Krajské koordinační rady Zlínského a Jihomoravského kraje na probíhající činnosti, případně doplňující návrhy na uskutečňované činnosti ve věci AMP (dopis OMR hejtmanovi Zlínského kraje, usnesení KKR Zlínského a Jihomoravského kraje, předané na KVS předsedou KKR), byly sice přijaty, ale to bylo vše.
Smutnou ukázkou určitého nezájmu o hlubší poznání AMP z pohledu již dříve „postižených států“ byla neúčast zástupců KVS na mezinárodním semináři k Africkému moru prasat pořádaném ČMMJ spolu s Krajským úřadem Zlínského kraje dne 7.11.2017 v Luhačovicích. Je pro nás určitě zarážející, že naše veterinární zpráva nepotřebuje slyšet poznatky a zkušenosti z Lotyšska, Estonska a Polska z úst odborníků zmíněných států, včetně našich vědeckých kapacit z oboru.
Po určité době byla svolána další porada zástupců mysliveckých spolků v červené zóně, na kterou jsem se „vetřel“, neboť zástupci OMR nebyli na žádnou takovou akci zváni. Na této akci nám bylo dáno na vědomí, že v následujícím týdnu nastupují do akce odstřelovači Policie. Zde je nutno podotknout, že do tohoto okamžiku nesměli myslivci v ohnisku nákazy nic lovit, dnem rozhodnutí jim bylo povoleno lovit pouze dospělou zvěř černou, policisté mohli lovit veškerou zvěř černou bez omezení.
Důležitá je v této souvislosti skutečnost týkající se nezbytného servisu pro odstřelovače. Členové mysliveckých spolků měli za povinnost rozvést policisty na lovná zařízení, u kterých byla pochopitelně zaběhnutá vnadiště, v případě lovu zvěř odklidit a vyřídit nezbytnou agendu.
Všechny tyto záležitosti řešili myslivci zpravidla ve svém osobním volnu, často pomocí soukromých vozidel a ráno pak nastupovali do zaměstnání, zatímco odstřelovači se stěhovali na odpočinek na základnu. Na tomto místě se ptám: kdy konečně uslyšíme z úst „řídicích orgánů“ (rozuměj veterinární a státní správa) větu, že bez stodesetiprocentního servisu vykonávaného členy mysliveckých spolků v červené zóně a bez pochopení ostatních členů MS a HS okresu Zlín, by tento pokus o likvidaci této zákeřné choroby byl neproveditelný, resp. zatraceně drahý! Zatím slyšíme pouze pochvalná slova na počty ulovených prasat odstřelovači Policie, jejichž příspěvek k likvidaci nakažených jedinců byl solidní, ale bez zázemí vytvořeného myslivci z postiženého regionu, by se potýkali s obrovskými problémy.
Takže na úplný závěr: chlapi, myslivci, díky za váš čas, peníze, ochotu a toleranci ve vztahu k úřednímu šimlovi.
Mgr. Zdeněk HLUŠTÍK
předseda OMS Zlín
vychází v 6:43 a zapadá v 19:03 vychází v 17:18 a zapadá v 1:30 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...