Časopis Myslivost

Červen / 2019

Moták lužní – elegantní myšilov

Myslivost 6/2019, str. 38  Ivo Hertl
Na přelomu dubna a května vyvrcholil přílet motáků lužních. Přestože těmto elegantním dravcům již byla před léty (konkrétně v Myslivosti, září 2002) pozornost věnována, pojďme si pár zajímavostí z jeho života připomenout. Situace se totiž mezi tím značně změnila a ze vzácného motáka lužního se v některých oblastech stal pravidelně hnízdící druh a naopak setkání s motákem pilichem je již velikou vzácností.
 
Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec s rozpětím křídel 100 až 120 cm, z našich motáků je nejštíhlejší. Dospělý samec svým světlým zbarvením, dlouhými úzkými křídly a lehkostí letu připomíná na první pohled racka.
Při bližším setkání si všimneme černých konců křídel a na jejich svrchní části černého středového pásu. Spodina těla je světlá, křídla jsou zespoda hnědě a černě skvrnitá s černými konci. Dospělá samice je svrchu hnědá s výrazným světlým kostřecem. Na hlavě je charakteristická hnědobílá maska připomínající trochu soví závoj.

dospely-samec-v-letu.jpg
Na jaře se ještě můžeme setkat s loňskými mláďaty, jejichž zbarvení v průběhu roku postupně přechází z rezavohnědého do šatu dospělých.
Zatímco správně určit samici při běžném pozorování je poměrně složité, záměna dospělého samce je prakticky možná pouze se samcem motáka pilicha. Tento druh však u nás v posledních letech hnízdí zcela řídce, v počtu několika párů. Při téměř stejné velikosti a rozpětí křídel však působí moták pilich robustněji. Je našim pravidelným zimním hostem, pozorování šedého motáka v době od začátku října do konce března s největší pravděpodobností připadá tomuto druhu. Moták lužní je striktně tažným druhem a v zimním období se u nás nevyskytuje.
 
V České republice se s motáky lužními můžeme setkat nejčastěji na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje (především na Třebíčsku a Znojemsku), Uherskohradišťsku, Olomoucku a v Čechách potom nejvíce ve Středočeském kraji. Při pozorování štíhlého šedého dravce v těchto oblastech v době hnízdění je pravděpodobné, že se jedná o motáka lužního.
 
Motáci lužní hnízdí na zemi, ve zhruba 90 % případů v zemědělských kulturách na polích, zbývající páry v mokřadech a ruderálních porostech. Často hnízdí více párů v sousedství.
Snůška bývá započata kolem poloviny května a čítá průměrně 3 až 4 vejce (2 až 6 vajec). Inkubace trvá přibližně 30 dní a mláďata vzletnosti dosahují po 31 až 35 dnech.
Potravu motáků lužních představují především drobní savci (zejména hraboši polní) a v menší míře drobní ptáci (skřivani, strnadi a další druhy). V letech s gradací populace hrabošů polních hnízdí tito dravci dříve a zakládají početnější snůšky. Potravu loví nízkým obratným letem nad poli, při kterém doslova kopírují profil terénu.
 
Úspěšnost hnízdění motáků lužních ovlivňuje především predace a zničení hnízd při sklizni. V letech s uspíšenou sklizní ozimů, například v roce 2018, je část hnízd vysečena. V určitém počtu k tomu dochází každoročně. V několika oblastech republiky jsou proto hnízdiště těchto dravců ornitology vyhledávána a s hospodařícími zemědělci je domlouvána jejich ochrana. Tu představuje například obsečení hnízda a jeho okolí nebo pozdržení provedení sklizně. V kombinaci s oplocením hnízda anebo umístěním pachových odpuzovačů je u takto chráněných hnízd úspěšnost hnízdění poměrně vysoká.
 
O užitečnosti těchto dravců pro člověka nemůže být pochyb, přesto se občas setkáváme s úmyslným zničením hnízd nebo zástřelem těchto ptáků. Další nástrahy je čekají na tahové cestě do zimovišť v subsaharské Africe, která u středoevropské populace vede obvykle přes Itálii a Sicílii.
 
Spoustu dalších zajímavostí a bohatou fotodokumentaci nejdete v obsáhlé monografii autorů K. Poprach, I. Kunstmüller & J. Veselý: Moták lužní, ze které autor tohoto příspěvku čerpal fakta.
Ing. Ivo HERTL
 

vychází v 6:49 a zapadá v 17:38 vychází v 8:37 a zapadá v 21:33 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...