Časopis Myslivost

Leden / 2019

Myslivost je když…

Myslivost 1/2019, str. 8  Zdeněk Hlaváč
Myslivost byla a je spojována s venkovem. Je to logické, zvláště v našich zeměpisných šířkách. Ale – protože „nic není, jak bývávalo“, mění se pomalu a jistě i tyto aspekty myslivosti. Tak především – je zde jiné společensko-politické klima, je zde jiný režim. Je obrovskou otázkou, zda v době, kdy téměř vše patří „někomu“ jsme coby myslivci schopni respektovat tato vlastnictví, tyto majetky. Dlužno však podotknout, že majitelé těchto reálií se k myslivcům chovají dost přezíravě, s despektem, prostě „moje je moje“ a nějaký spolek mi může být severním větrem.
Druhá rovina je v samotném vývoji venkova. Malý příklad. Ještě pamatuji doby, kdy vesnické dvorky byly plné drůbeže, střechy domácích holubů, ve chlívku chrochtala více či méně spokojená prasata. Nyní je z domácích zvířat uznávaný pes, maximálně kočka, ostatní produkty si přeci koupíme. Ve vesnicích si staví svá rodinná sídla „mladí a úspěšní“, vesnice pro ně znamená pouze tichou noclehárnu (a to i pro děti, které veškeré školní a mimoškolní aktivity prožívají ve městě). Z mysli i slovníku se vytrácí jakási sounáležitost k dané komunitě, každý je v podstatě solitérem a jediným měřítkem kvality života či osobnosti je majetek.
Mohou v takovém prostředí vůbec existovat nějaké spolky? Vždyť lidé z venkovských lokalit jsou schopni spojit se v takových situacích jako je například výstavba „zelené“ elektrárny, jaderného úložiště, nových podniků. Starousedlíci nad těmito problémy přemýšlejí a zvažují jejich prospěšnost či neprospěšnost. Nikoliv však nový obyvatel, který si postavil „svůj dům“, tudíž se všichni budou chovat a smýšlet podle něho.
Velmi tristní je pak tzv. zachování životního prostředí či jeho tvorba, čili aspekty, které by měly myslivce zajímat nejvíc. Bohužel, povětšině se v naší krajině nevyskytují zemědělci, nýbrž zemědělští podnikatelé. Vyzískat z přírody co nejvíc, doslova „vymrskat“ její schopnosti. Nějaké nebezpečí erozí? Hubení živočišných a rostlinných druhů? Ale jděte, je to přece „moje“ a já si na „svém“ budu dělat, co chci.
A zákony? Každý paragraf je přece zakroucený, tak proč se nepohybovat po zakroucených hranách?
Po převratu v roce 1989 se každý majitel i toho posledního aru chlubil svým vlastnictvím. Jak to dopadlo?
Na půdě většina vlastníků nehospodaří, buď ji „výhodně“ prodala nebo na ni hospodaří velké zemědělské kooperace, samozřejmě „ve velkém“, ale to je mi jedno. Hlavně, že se někdo stará. Skrytým viníkem současné tristní situace jsou i dotace.
Známe asi všichni řadu zemědělců vyloženě „dotačních“, kteří by bez oněch dotací prostě nehospodařili. Ostatně, jeden můj známý to vyjádřil zcela pregnantně: „Kdyby nebylo dotací, to by bylo remízků, luk a rozptýlené zeleně!“
S touto skutečností v podstatě souvisí i otázka jednoho polského starosty, který k nám dojížděl v devadesátých letech rozvíjet družbu, opakovaně se mne ptal: „Vysvětlete mi, proč jsou u vás veškeré pozemky tak intenzivně obdělávány?“
A nově používaná tvrzení o „potravní soběstačnosti“? V dnešním globalizovaném světě? Kolik „českých“ potravin se vyskytuje v nabídce všudypřítomných a veleúspěšných super či hyper marketů?
Ruku v ruce s těmito „problémy“ přichází jeden možná větší. Současný názor na ochranu přírody, na místo člověka v přírodě, názor na soužití člověka se zvířetem vůbec.
Vlivem vývoje lidského myšlení a vlivem různých sociálních sítí je role myslivce velice zúžena na roli člověka s puškou, který lačně zabíjí „svobodné“ tvory jaksi bez rozmyslu, pro své poněkud zvrhlé uspokojení. Přiznejme si, alfou a omegou tohoto „pohledu“ je stále prohlubující se rozkol s širokou obcí tzv. „ochránců“ přírody. Jestliže si vysvětlíme onen rozdílný pohled na středoevropskou přírodu, přesto zde zůstávají dva velké dluhy. Na naší straně zcela určitě (v rámci zákonů a možností) péče o životní prostředí, znalosti ekologie, etologie, botaniky, na druhé straně (to jako ochránců) pak přiznání faktu, že středoevropská příroda má ve 21. století opravdu daleko k „divočině“ a vše v přírodě je spojené z rozsáhlou činností člověka.
Připadá vám to jako utopie? V současné době možná ano, ale bez této utopie patrně žádná rozumná budoucnost nebude.
Je zde však i „třetí strana“, bez níž bude budoucnost této utopie do slova a do písmene takřka nemyslitelná. Zákony, potažmo příslušná ministerstva, v našich podmínkách patrně Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Bez jejich spolupráce budeme zcela jistě v té situaci, jakou popisuje Vladimír Paulišta ve své knize z roku 1975 Lovecký průvodce vypravuje: …s myslivostí je konec, definitivní konec. (povídá to jeden francouzský lovec). To, co platíme každou sobotu a neděli, to je komedie, to je fraška, která s lovem nemá nic společného. Když mi bylo 15 let, chodili jsme doma státou do revíru každý den – kolik to bylo králíků, koroptví, bažantů, a jděte tam dnes a neuvidíte ani pírko. A tak je to dnes všude. Jen si to spočítejte. Střílí každý, kdo má peníze na lovecký lístek a na pušku, takových myslivců máme ve Francii dnes dva a půl milionu, všichni jenom střílet a střílet, donést domů maso, hony od července do ledna, ale pro myslivost nikdo nehne ani prstem. Jinak to ani nemůže dopadat, kde by se té zvěře v přírodě nabralo? Vždyť zdravého bažanta, zajíce, srnce už pomalu neuvidíte. Za nějaký čas přijdeme na hon, postaví nás do řady a budou nám vypouštět opancéřované bažanty. Když trefíme, rozsvítí se mu na křídle červená žárovka nebo na nás zavolá „kuku“, elektronický počítač sečte zásahy a určí krále honu, tak nějak. Nesmějte se, na tom není nic k smíchu, jakpak jsme dnes daleko od takové myslivosti? Dnes taky říkáme, že jdeme na hon a musíme si přiznat, že střílíme vypiplaná kuřata, která nám vyhánějí nad hlavu. Jo, kdyby nás tak viděl můj táta, to byl alespoň myslivec, ale my? A vůbec, povídám vám, s myslivostí je konec a radím vám dobře, chcete-li opravdový hon, najdete ho ještě v Československu…
A to se opravdu psal rok 1975. Kde jsme teď? Kde je Československo? Kde je myslivost? Není toto „proroctví“ opravdu trochu mrazivé?
Zdeněk HLAVÁČ   
 
vychází v 5:14 a zapadá v 20:58 vychází v 23:21 a zapadá v 9:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...