Časopis Myslivost

Únor / 2019

Drobná zvěř a jak ji můžeme pomoci?

Myslivost 2/2019, str. 8  Petr Marada
Zatravněné a ozeleněné údolnice Jedním z významných opatření v přírodě a krajině, které nám pomáhá zvýšit ekosystémovou stabilitu, je zakládání zatravněných a ozeleněných údolnic, především v rámci velkých a orněných dílů půdních bloků. Zatravněná a ozeleněná údolnice představuje členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku. Údolnice se zatravňují na dílech půdních bloků se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být a je velmi vhodná dřevinná vegetace. Významnou ekosystémovou službou tohoto prvku je podpora biodiverzity, zvyšování přírodní hodnoty agroekosystému pro zvěř. Právě drobná zvěř profituje z těchto krajinotvorných prvků.
Kde se tedy údolnice zatravňují?
 
Ideální místo pro zatravnění, budoucí údolnici, můžeme velmi dobře identifikovat jednak ze znalosti katastru, užívané honitby (jednoduše místo, kudy z pozemků odtéká voda v době především přívalových děšťů), jednak díky využití veřejně přístupného geografického systému LPIS. V tomto systému si můžeme v celé České republice najít katastr, který nás zajímá a tento, s podkladovou vrstvou sestavenou z ortofotomap můžeme opatřit odtokovými liniemi – drahami soustředěného odtoku. Vizualizace představované zatravněné údolnice s odtokovými liniemi a drahou soustředěného odtoku vypadá tak, jak je uvedeno na připojeném snímku.
Velmi dobré je, pokud se pod drahou soustředěného odtoku nachází pozemek jednoho vlastníka, tak jako tomu je na snímku, kdy celý pozemek o výměře 2,13 ha vlastní obec. Díky velmi prozřetelnému a vstřícnému starostovi, a zároveň myslivci, byl pozemek pronajat též myslivci, který ho v rámci svých podnikatelských aktivit postupně zatravnil, následně ozelenil a dnes na něm hospodaří s tím, že prioritou je poskytování ekosystémových služeb jako hlavního, vytvářeného, produktu.
 
Jak se zatravňuje a ozeleňuje údolnice
 
Pro založení vizualizovaného krajinného prvku byl vytvořen autorizovaným inženýrem pro projektování územních systémů ekologické stability projekt. Vzhledem k tomu, že se jednalo o významnou plochu a poměrně velmi početnou skladbu výsadeb stromů a keřů, byl projekt nutností. Na založení interakčního prvku a dvouletou následnou péči bylo na základě žádosti požádáno o dotaci z Operačního programu životní prostředí. Žádost byla akceptována a následně bylo vše zrealizováno.

image001-1.png
 
Postup byl následující:
* Mezi obcí a myslivcem byla uzavřena nájemní (dnes pachtovní) smlouva na 15 let užívání se záměrem vybudovat interakční prvek. Doba 15 let z důvodu toho, že rok bylo nutno vyčkat na předání pozemku od zemědělce, rok se zakládalo a v následujících dvou letech byla prováděna následná péče. Podmínkou přidělení dotace dále bylo, že příjemce dotace – myslivec, se zaváže k dosažení „životaschopnosti“ vysazovaného, vysetého porostu nejméně po dobu deseti let od konce realizace, tj. po následné péči.
* Následně byl pozemek vytyčen a vyznačen v terénu v konci hospodářského roku po sklizni plodiny zemědělcem, který na tomto pozemku intenzivně, v rámci velkého dílu půdního bloku dříve hospodařil.
* Půda na pozemku byla na podzim připravena pro zatravnění a následně zatravněna. Jednalo se o speciální směs s převahou velmi dobře odnožujících trav.
* Na podzim, rok po zatravnění byla plocha zatravněné údolnice ozeleněna, byly vysázeny stromy a keře.
 
image001.png
 
 
* Po zatravnění a ozelenění probíhala 2 roky následná péče - pravidelná zálivka, v každém roce 2x seč, která byla termínově posunována mimo období kladení mláďat a hnízdění pernaté zvěře tak, aby profitovala travní společenstva a tato plnila, svojí výškou a zapojením též funkci protierozní – snižovala kinetickou energii tekoucí vody. V rámci následné péče bylo dbáno na ochranu výsadeb před škodami působenými zvěří, k čemu pomáhala pravidelná kontrola a monitorování funkčnosti mechanické a chemické ochrany založeného prvku.
 

obr-udolnic.jpg
Obr. 2 Zatravněná a následně ozeleněná údolnice – opatření, které vzniklo na základě projektu po komplexní pozemkové úpravě (před založením, po zatravnění a ozelenění, v létě a v zimě)
 
Jak lze zatravňování a ozeleňování údolnic financovat
 
Představovaná údolnice byla financována z několika zdrojů. Projektová dokumentace byla vypracována v rámci Komplexní pozemkové úpravy hrazené ze státních prostředků, náklady na vypracování žádosti a vlastní realizace z Evropské unie a národní podpory prostřednictvím Operačního programu životního prostředí v letech 2010 až 2012.
I v současné době lze z těchto zdrojů získat podporu. V aktuálním Operačním programu životní prostředí je prioritní osa 4, jejímž základním cílem v rámci ochrany a péče o přírodu a krajinu je zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb. Dílčí cíle zahrnují zachování a obnovu ekosystémů a jejich služeb, boj s nepůvodními invazními druhy a snahu o odvrácení úbytku biologické rozmanitosti.
Projekty v prioritní ose 4 lze realizovat na území celé ČR kromě hlavního města Prahy, a to v rámci čtyř specifických cílů, kdy pro zakládání údolnic je klíčový cíl SC 4.3, který směřuje k posílení přirozený funkcí krajiny.
 
Podporováno je zejména
* vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur formou zpracování plánu ÚSES. Plán ÚSES musí být zpracován podle Metodiky vymezování územního systému ekologické stability,
* zakládání biocenter a biokoridorů ÚSES, zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES, realizace interakčních prvků podporujících ÚSES (právě údolnice je interakčním prvkem podporujícím ÚSES),
* liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové porosty, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku,
* zásahy posilující ekologicko-stabilizační funkce významných krajinných prvků,
* obnova historické cestní sítě s nezpevněným povrchem a její doprovodné vegetace umožňující pěší průchod krajinou.
 
Pro konzultace je možné se obrátit na příslušná regionální pracoviště AOPK ČR.
Celá prioritní osa 4 je realizována prostřednictvím individuálních projektů. Okruh relevantních žadatelů o podporu je vymezen v Pravidlech pro žadatele a příjemce.
 
Ministerstvo životního prostředí spravuje také Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Pravidla tohoto programu na rok 2019 a další se právě v této době připravují a budou každým dnem zveřejněna. Doporučujeme proto zaměřit pozornost i na tento zdroj.
 
Velmi „sympatickou“ podporu lze získat z prostředků Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství. Díky tomuto programu, agroenvironmentálnímu a klimatickému opatření - zatravňování drah soustředěného odtoku – je možno v místech vybraných (identifikovaných geografickým informačním systémem LPIS) údolnic, zatravňovat ornou půdu, s velmi zajímavou finanční podporou.
Podopatření se prioritně zaměřuje na extrémní projev eroze ve formě erozních rýh, kterými je splachována ornice z pozemků, tzv. dráhy soustředěného odtoku. Zatravňování drah soustředěného odtoku nabízí řešení tohoto problému v podobě převodu orné půdy na travní porost.
Toto podopatření by mělo snížit erozi půd a kontaminaci vodních toků a také podpořit biodiverzitu.
Díky potřebnosti tohoto opatření Ministerstvo zemědělství v těchto dnech analyzuje stávající podmínky podopatření s tím, že s ohledem právě na adaptaci krajiny na klimatickou změnu a podporu biodiverzity, umožní již v roce 2019 ozelenění orné půdy tímto postupem s podporou dalším oprávněným žadatelům.
 
Závěrem
 
Uživatelům honiteb, vlastníkům pozemků a také jejich nájemcům se nabízí velmi zajímavé a potřebné opatření pro zvýšení přírodní hodnoty honiteb se zaměřením také na drobnou zvěř.
Mezi hlavní přínosy opatření patří:
 
Zvýšení a posílení biodiverzity
Právě tam, kde je agrární krajina „chudá“ z hlediska množství fauny i flóry, tam, kde prim hraje moderní širokozáběrová technika, intenzita obdělávání a hlavně množství chemie, které potlačilo většinu původních druhů životního prostředí, tak právě tam založením tohoto krajinného prvku dojde k „umělému“ dodání původních rostlinných druhů do krajiny, umožní jejich přežití a případně rozmnožování. Tímto budou vytvořeny příhodné podmínky pro život také živočichům. Již dnes můžeme prokázat kladný vliv na chráněné druhy rostlin a živočichů
 
Zadržení vody v krajině
Protože srážková voda zůstane minimálně z části zachycena dřevinami a travním porostem, bude využívána rostlinnými i živočišnými druhy „později“. Dojde ke zlepšení mikroklimatu.
 
Protierozní funkce
Úzce souvisí se zadržením vody v krajině. Při své délce a šířce ozelenění a zatravnění území zastaví, a nebo alespoň zpomalí odtok srážkových vod. Tímto snižuje riziko lokálních záplav a vzniku naplavenin. Naopak při suchém a větrném počasí budou stromy a keře narušovat a zmírňovat činnost větrů, dojde k omezení pohybu nebezpečných prachových částic.
 
Implementací výše popsaných záměrů bude výrazně přispěno k posílení biodiverzity v rámci vybrané lokality, udržení kulturního stavu a typického krajinného rázu předmětné honitby či katastrálního území.
 
Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře – Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva
 
Pokud vás opatření, jejichž obsahem je zatravňování a ozeleňování údolnic a drah soustředěného odtoku, zaujala, chcete-li vědět další podrobnosti, zkušenosti či získat praktickou radu, můžete se zúčastnit v průběhu kalendářního roku 2019 odborného vzdělávání.
Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s Ekologickou komisí pro, ty, kteří zemědělsky hospodaří, jejich spolupracující osoby, vlastníky zemědělské a lesní půdy nebo osoby hospodařící v lesích (nebo jejich zaměstnance) vytvořila vzdělávací projekt. Ze zdrojů Ministerstva zemědělství, z Programu rozvoje venkova, získala podporu na vzdělávací aktivitu, jejíž cílem je zvýšit povědomí a kvalifikaci myslivců, zemědělců a vlastníků půdy se zaměřením na obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti agroekosystémů s cílem dosažení vysoké přírodní hodnoty a kvalitního stavu agrární krajiny.
V rámci projektu se uskuteční deset dvoudenních vzdělávacích akcí (první den vzdělávací akce, druhý den exkurze) v deseti krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský).
Stěžejními tématy budou:
- zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
- praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
- agroenvironmentální a klimatická opatření biopásy,
- agroenvironmentální a klimatická opatření ochrana čejky chocholaté,
- zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
- zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady),
- správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
- nelegální zabíjení necílových živočichů - postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.
 
Exkurze se uskuteční vždy následující den po semináři v příkladných demonstračních honitbách, prezentovány budou především ty, které byly oceněny v rámci soutěže Honitba roku.
Přínosem, který je aktivitou sledován, bude následně obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.
Lektorem vzdělávacích akcí bude Dr.Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (Česká společnost ornitologická). První vzdělávací akce již proběhla na Hodonínsku, další vzdělávání je naplánováno – viz připojená tabulka.
 
Dr.Ing. Petr MARADA,
Mendelova univerzita v Brně,
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady
 

vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...